Účel právní úpravy. Již v úvodu této práce bylo řečeno, že podrobná úprava zadávacího řízení sama o sobě nepostačuje k zajištění základního účelu existence veřejných zakázek, a to hospodárného vynakládání veřejných prostředků. V případě absence úpravy změny závazku, která dle ust. § 222 odst. 1 ZZVZ nepřipouští tzv. podstatné změny, by totiž bylo stranám smlouvy ponecháno na vůli upravit si svá vzájemná práva a povinnosti libovolně, jak to koneckonců umožňuje občanský zákoník, v důsledku čehož by se z původně uzavřeného závazku, jakožto výsledku zadávacího řízení, mohl stát závazek zcela jiný, neodpovídající původním zadávacím podmínkám. Lze si představit situace, kdy by si zadavatel s dodavatelem závazek, resp. dobu poskytování plnění libovolně prodlužovali či rozšiřovali předmět plnění, aniž by zadavatel za účelem uspokojování svých potřeb vyhlašoval nové zadávací řízení. Je evidentní, že tímto by byl zmařen rovněž další z účelu právní úpravy veřejného zadávání, a to zajištění otevřené hospodářské soutěže mezi dodavateli, kteří by na jedné straně nemohli o poskytování daného plnění v zadávacím řízení soutěžit, na straně druhé by jim bylo znemožněno na ex post změněné podmínky reagovat.68 Mimo jiné by tak byly porušeny i zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedené v ust. § 6 odst. 2 ZZVZ.69 Z výše řečeného však neplyne, že by byla zapovězena jakákoliv změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, neboť takový přístup by byl nepřiměřený a vlastně svým způsobem také nehospodárný.70 Důvodová zpráva k ust. § 222 ZZVZ rovněž uvádí, že by nebylo hospodárné v případě potřeby změny závazku tento závazek ukončovat a zadávat veřejnou zakázku znovu, což by přinášelo dodatečné náklady. Lze tedy shrnout, že účelem právní úpravy změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je stanovení takových pravidel, na základě kterých bude na jedné straně respektována oprávněná potřeba smluvních stran změnit závazek ze smlouvy, na druhé straně principy hospodárnosti (zásada 3E) při vynakládání veřejných prostředků,71 a zajištění otevřené hospodářské soutěže. Důvodová zpráva tento účel shrnuje jako zajištění hospodárného přístupu k veřejné zakázce, který je pak v platné právní úpravě promítnut v rozlišení podstatných (zakázaných) a nepodstatných
Účel právní úpravy. Předmětná právní úprava dopadá zejména na případy převodu vlastnického práva k závodu, který slouží k poskytování hrazených služeb. Zdravotní pojišťovna je při splnění stanovených podmínek povinna s nabyvatelem vlastnického práva k závodu uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb v rozsahu smlouvy uzavřené se zcizitelem vlastnického práva k závodu. Z kontextu platné právní úpravy36 dovozuji, že základním účelem předmětné
Účel právní úpravy. Zemře-li poskytovatel zdravotních služeb, pak závod, který z jeho vůle sloužil k poskytování zdravotních služeb, představuje část pozůstalosti. Právo na pozůstalost svědčí dědicům. Právě