Dokumentární akreditiv. Dokumentární akreditiv je v praxi nejvíce používaným druhem akreditivu. Často bývá jako platební a zajišťovací prostředek využíván zejména v případě mezinárodního obchodu. Ostatní druhy akreditivu, které byly zmíněné výše, se používají v menším měřítku. Vzhledem k významnému postavení dokumentárního akreditivu, je právní úpravě tohoto instrumentu věnována pozornost i v obchodním zákoníku, a to konkrétně v ustanoveních § 689 - § 690. Definici dokumentárního akreditivu ale v obchodním zákoníku nenalezneme. Dokumentární akreditiv však lze charakterizovat jako „písemný závazek banky oprávněnému, vystavený na základě požadavků příkazce, poskytnout plnění 105 Xxxxxxxxx, I.; Xxxxx, S.; Xxxxx, M. a kol, Obchodní zákoník, komentář, 13. vydání, C.H.Beck, Praha 2010, str. 1292-1293.
Dokumentární akreditiv. Právní úprava dokumentárního akreditivu v občanském zákoníku navázala na dřívější úpravu obsaženou v obchodním zákoníku a provedla dílčí změny vyplývající z dosavadní bankovní praxe, zachycené zejména v Jednotných zvyklostech a pravidlech pro dokumentární akreditivy (revize 2007). Právní úprava dokumentárního akreditivu je obsažena v § 2690 až 2692 občanského zákoníku. Povaha této právní úpravy je dvojí. Jednak jde o zvláštní právní úpravu jednoho z druhů akreditivu, která má přednost před obecnou úpravou akreditivu. Dokumentární akreditiv se liší od obecného akreditivu tím, že akreditivní podmínkou, jejíž splnění se vyžaduje, je předložení určitých dokumentů.71 Je tedy zřejmé, že charakter a právní úprava dokumentárního akreditivu zůstaly v zásadě beze změn. Za jedinou podstatnou změnu v nové právní úpravě lze považovat doplnění právní úpravy postupu v případě potvrzení dokumentárního akreditivu (§ 2690 odst. 2). Platí tak, že byl-li dokumentární akreditiv potvrzen, poskytne potvrzující výstavce oprávněnému plnění, jsou-li mu, popřípadě výstavci pověřenému akreditivem, včas předloženy dokumenty určené akreditivem v souladu s akreditivními podmínkami. Ustanovení § 2691 občanského zákoníku vyžaduje předložení dokumentů s odpovídajícím obsahem a ve vzájemné souvislosti. Právní úprava dokumentárního akreditivu neobsahuje ani příkladmo bližší vymezení
Dokumentární akreditiv. 3.4.1. Obecný výklad k dokumentárnímu akreditivu