Doložka flexibility Vzorová ustanovení

Doložka flexibility. 1. Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených Ústavou je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik vymezených v části III a Ústava k této činnosti neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada ministrů na návrh Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslně vhodná opatření.

Doložka flexibility. Doložku flexibility obsahuje již současná Smlouva o ES,121 Lisabonskou smlouvou však dojde na jedné straně k významnému rozšíření její věcné působnosti, na straně druhé potom ke zpřísnění podmínek pro její použití. Jedná se o velmi významné ustanovení, na základě kterého mohou být tam, kde je to přípustné, harmonizovány předpisy členských států. Podle stávající úpravy platí, že Společenství může na základě tohoto ustanovení přijmout opatření, i když mu k tomu SES neposkytuje nezbytné pravomoci, v případě že se ukáže, že k dosažení některého z cílů Společenství v rámci společného trhu je nezbytná určitá činnost Společenství. Od omezení na oblast společného, resp. (dle nové terminologie) vnitřního trhu Lisabonská smlouva upouští a doložku flexibility tak bude možné využít ve všech oblastech politik vymezených Smlouvami vyjma SZBP.122 Výslovně je však vyloučena harmonizace právních předpisů členských států v případech, kdy takovou harmonizaci Smlouvy vylučují (např. v oblasti evropské vesmírné politiky).123 K používání doložky flexibility se rovněž vztahují dvě prohlášení připojená k Závěrečnému aktu Mezivládní konference 2007, která mají stanovit meze pro extenzivní výklad a nepřiměřené užití této doložky. Prohlášení č. 41 uvádí, že odkaz na cíle Unie se vztahuje nejen k nejobecnějším cílům stanoveným v čl. 3 odst. 1 SEU (podpora míru, hodnot Unie a blahobytu jejích obyvatel), ale i dalším cílům zakotveným v následujících odstavcích tohoto článku (zaručení volného pohybu osob, poskytnutí prostoru svobody, bezpečnosti a práva občanům Unie, vytváření vnitřního trhu, udržitelný rozvoj planety, solidarita, ochrana lidských práv atd.). Prohlášení č. 42 pak brání použití doložky flexibility jako základu „[...] pro rozšíření rozsahu pravomocí Unie nad obecný rámec vymezený ustanoveními Smluv jako celku, a zejména ustanoveními, která vymezují úkoly a činnosti Unie. Článek 352 nemůže být v žádném případě použit jako základ pro přijetí ustanovení, jejichž účinek by v podstatě znamenal změnu Xxxxx, aniž by se použil postup, který pro tento účel Xxxxxxx stanoví.“