Zrušení veřejnoprávní smlouvy. K zániku veřejnoprávní smlouvy může dojít více způsoby. Pokusím se je proto srozumitelně popsat. Veřejnoprávní smlouva může zaniknout dohodou smluvních stran o jejím ukončení, ale také její výpovědí podle § 166 správního řádu. Ke zrušení veřejnoprávní smlouvy může dojít rovněž uplynutím doby, na kterou byla veřejnoprávní smlouva uzavřena, zrušením v přezkumném řízení podle § 165 správního řádu, ale také jejím zrušením podle § 167 správního řádu. Veřejnoprávní smlouvu je možné zrušit podle § 167 správního řádu na návrh smluvní strany ze zákonem taxativně stanovených důvodů. Návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy – obligatorně písemný, může být podán za podmínky, že to ve veřejnoprávní smlouvě bylo dohodnuto. Zde lze pozorovat, že zákon ponechává v diskreci smluvních stran určit si specifický důvod zrušení smlouvy. Dále může také být podán, pokud jsou podstatně změněny poměry, které se jevily jako rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy není možné na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat, ale také pokud se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy, kde jako příklad lze uvést změnu legislativy. Dalším důvodem zrušení veřejnoprávní smlouvy může být fakt, že to vyžaduje ochrana veřejného zájmu či vyšly najevo skutečnosti, které již v době uzavírání této smlouvy existovaly, ale nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy. Je zde však podmínka
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Zákon rovněž upravuje zrušení (v případě smluv uzavřených na dobu určitou i neurčitou) a to na základě konsensu všech smluvních stran a to i v případě, že smlouva umožňuje vypovězení formou výpovědi a to opět písemnou formou. Možnosti zrušení veřejnoprávní smlouvy zákon jmenovitě stanovuje v ustanovení §167. Zákon pamatuje i na situaci, kdy ne všechny strany mohou se zrušením smlouvy souhlasit. V tomto případě nastupuje správní orgán, který je jinak příslušný rozhodovat spory z veřejnoprávních smluv (tedy Ministerstvo vnitra, příslušný krajský úřad, správní orgán, správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, nebo správní orgán, který 45JEMELKA, Luboš. Správní řád: komentář. 4. vyd. V Praze: C.H. Xxxx, 2013, xxvi, 818 x. Xxxxxxx edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-484-1. str. 701 46Rozhodnutí MS v Praze sp. zn. 7 Ca 123/2005 ze dne 23. 10. 2005 47JEMELKA, Luboš. Správní řád: komentář. 4. vyd. V Praze: C.H. Xxxx, 2013, xxvi, 818 x. Xxxxxxx edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-484-1. str. 701 k jejímu uzavření udělil souhlas), ten následně vyhodnotí, nakolik jsou naplněny zákonné důvody pro zrušení veřejnoprávní smlouvy. Návrh k rozhodnutí příslušným orgánem podá strana, která jednání o zrušení smlouvy vyvolala. Správní orgán následně vydá rozhodnutí, proti němuž je možné odvolání, nebo rozklad.48 Při zrušení veřejnoprávní smlouvy je však vždy nutno respektovat stanovený okruh důvodů, pro které je možné návrh na zrušení smlouvy podat. Situaci, kdy se strany shodnou na zrušení smlouvy z jiných, než zákonem uvedených důvodů prozatím zákon ani judikatura nezná.49 Smluvní strana může podat návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy pouze z taxativně uvedených zákonných důvodů:
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Správní řád uvádí ve svém § 167 odst. 1 hned několik důvodů pro zrušení veřejnoprávní smlouvy47:
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Zrušení veřejnoprávní smlouvy je upraveno ustanovením § 167 správního řádu a jedná se o další způsob, jakým může dojít k zániku veřejnoprávní smlouvy. Je nutné odlišit pojem zrušení podle tohoto ustanovení od pojmu zrušení veřejnoprávní smlouvy v přezkumném řízení podle § 165 správního řádu. Mezi oběma pojmy by mohlo vcelku snadno dojít k záměně. Zrušení podle ustanovení § 167 kombinuje prvky dohody stran a autoritativního zrušení, čímž se odlišuje od zrušení podle § 165 správního řádu. V soukromém právu se zrušení podle § 167 nazývá výstižnějším pojmem, kterým je skončení platnosti smlouvy.126 Návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy musí být dle § 167 odst. 1 obligatorně písemný, není možné ho tudíž učinit ústně do protokolu, přípustná však je elektronická podoba návrhu na zrušení veřejnoprávní smlouvy podepsaná zaručeným elektronickým podpisem.127 Důvody, pro které může smluvní strana návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy podat zbylým stranám veřejnoprávní smlouvy, jsou stanoveny zákonem taxativně. Těmito důvody jsou:
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Zrušení veřejnoprávní smlouvy upravuje zákon. Zrušit smlouvu lze z několika důvodů, které jsou rovněž obsaženy v zákoně:
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Smluvní strany se dohodly na tom, že každá z nich může podat písemný návrh na zrušení této veřejnoprávní smlouvy.
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Zatímco § 166 odst. 2 správního řádu je upraveno jednostranné ukončení veřejnoprávní smlouvy formou výpovědi, § 167 odst. 1 a 2 upravuje zrušení veřejnoprávní smlouvy na základě konsensu všech jejich smluvních stran. Návrh na zrušení je možné podat jak u forem smluv, které povolují podání výpovědi, tak i u smluv, které podání jednostranné podání výpovědi nepovolují. Zároveň je možné podat návrh na zrušení smluv, které byly uzavřeny na dobu určitou i neurčitou. Návrh na zrušení je obdobně jako výpověď možno podat pouze písemnou formou, povoluje se také elektronická podoba návrhu na zrušení, je-li podepsána elektronickým podpisem. Důležité je ovšem zdůraznit, že návrh na zrušení smlouvy může být podán pouze ze zákonem taxativně stanovených důvodů: