Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Zrušení veřejnoprávní smlouvy upravuje zákon. Zrušit smlouvu lze z několika důvodů, které jsou rovněž obsaženy v zákoně:
a) bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto,
b) změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat,
c) jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy,
d) z důvodu ochrany veřejného zájmu, nebo
e) jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.“ 15 Dříve bylo možné zrušit veřejnoprávní smlouvu na základě všech smluvních stran. Pokud se všechny zúčastněné smluvní strany dohodly na zrušení smlouvy, poté zahájil příslušný správní orgán řízení. O zrušení smlouvy rozhodovaly různé orgány. Například Ministerstvo vnitra, správní orgán, příslušný krajský úřad a správní orgán, který udělil souhlas při uzavírání některé veřejnoprávní smlouvy. Správní orgán následně posoudí, zda zákonné důvody jsou natolik dostačující, aby veřejnoprávní smlouva mohla být zrušena. Důvody, které již byly zmíněny, poukazují na zrušení smlouvy v případě, kdy je narušena ochrana veřejného zájmu. Dalším důvodem pro zrušení smlouvy může být skutečnost, která trvala v době veřejnoprávní smlouvy, ale smluvním stranám nebyla žádným způsobem známa. Smluvní strany mohou na takovou skutečnost poukázat a sdělit příslušnému orgánu, že pokud by o takové skutečnosti byly informované, nikdy by konkrétní smlouva nebyla uzavřena. Podmínkou pro smluvní strany je taková, že určitou skutečnost musí prokázat. Příkladem pro tuhle situaci je smlouva, ve které vznikne závazek mezi obcemi na základě trestných činů a přenesené obecní policie ČR. První obec (smluvní strana), která má nízkou kriminalitu a jsou zde spáchány jen minimální přestupky rozhodne, že pro takovou obec nemá smysl dál využívat obecní polici a zřizovat nové pracovní místo, a tak činnost obecní policii přenese na druhou obec. Druhá smluvní strana (obec) tuto obecní polici převezme a následně vykonává a plní závazky obsažené ve veřejnoprávní smlouvě. Pokud ve však v první obci počet spáchaných trestných činů rapidně navýší, smlouva může být zrušena, jelikož vysoký nárůst trestných činů změnil podmínky smlouvy a druhá smluvní strana nemůže dále spravedlivě pokračovat v plnění závazků. Veřejnopr...
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Zatímco § 166 odst. 2 správního řádu je upraveno jednostranné ukončení veřejnoprávní smlouvy formou výpovědi, § 167 odst. 1 a 2 upravuje zrušení veřejnoprávní smlouvy na základě konsensu všech jejich smluvních stran. Návrh na zrušení je možné podat jak u forem smluv, které povolují podání výpovědi, tak i u smluv, které podání jednostranné podání výpovědi nepovolují. Zároveň je možné podat návrh na zrušení smluv, které byly uzavřeny na dobu určitou i neurčitou. Návrh na zrušení je obdobně jako výpověď možno podat pouze písemnou formou, povoluje se také elektronická podoba návrhu na zrušení, je-li podepsána elektronickým podpisem. Důležité je ovšem zdůraznit, že návrh na zrušení smlouvy může být podán pouze ze zákonem taxativně stanovených důvodů:
1. bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto;
2. změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat;
3. jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy;
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. 51 8 Xxxxxxx z veřejnoprávních smluv 53
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Jednou z možností jak dojde k zániku veřejnoprávní smlouvy je její zrušení. Dále to může být dohoda o ukončení veřejnoprávní smlouvy, uplynutí doby, na kterou byla sjednána, zrušení v přezkumném řízení a také výpověď.334 Institut zrušení veřejnoprávní smlouvy se netýká zrušení z důvodu nezákonnosti.335 Návrh na zrušení již uzavřené veřejnoprávní smlouvy musí být písemný. Může ho podat smluvní strana z pěti taxativně stanovených důvodů, jsou jimi:
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Na písemný návrh • Bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto. • Změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat. • Jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy. • Z důvodu ochrany veřejného zájmu. • Jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Smluvní strany se dohodly na tom, že každá z nich může podat písemný návrh na zrušení této veřejnoprávní smlouvy.
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Správní řád uvádí ve svém § 167 odst. 1 hned několik důvodů pro zrušení veřejnoprávní smlouvy47:
a) bylo-li to ve smlouvě dohodnuto (dohoda všech smluvních stran)
b) změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat
c) jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy (z důvodu následné změny právní úpravy)
d) z důvodu veřejného zájmu
e) jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvy neuzavřela Pro návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy je opět stanovena písemná forma. Návrh jako takový není návrhem na zahájení řízení. Tím je až návrh předpokládaný § 167 odst. 3, tedy v případě, že některá ze stran veřejnoprávní
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Zrušení veřejnoprávní smlouvy upravuje zákon. Zrušit smlouvu lze z několika důvodů, které jsou rovněž obsaženy v zákoně:
a) bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto,
b) změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat,
c) jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy,
Zrušení veřejnoprávní smlouvy. Zákon rovněž upravuje zrušení (v případě smluv uzavřených na dobu určitou i neurčitou) a to na základě konsensu všech smluvních stran a to i v případě, že smlouva umožňuje vypovězení formou výpovědi a to opět písemnou formou. Možnosti zrušení veřejnoprávní smlouvy zákon jmenovitě stanovuje v ustanovení §167. Zákon pamatuje i na situaci, kdy ne všechny strany mohou se zrušením smlouvy souhlasit. V tomto případě nastupuje správní orgán, který je jinak příslušný rozhodovat spory z veřejnoprávních smluv (tedy Ministerstvo vnitra, příslušný krajský úřad, správní orgán, správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, nebo správní orgán, který 45JEMELKA, Luboš. Správní řád: komentář. 4. vyd. V Praze: C.H. Xxxx, 2013, xxvi, 818 x. Xxxxxxx edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-484-1. str. 701 46Rozhodnutí MS v Praze sp. zn. 7 Ca 123/2005 ze dne 23. 10. 2005 47JEMELKA, Luboš. Správní řád: komentář. 4. vyd. V Praze: C.H. Xxxx, 2013, xxvi, 818 x. Xxxxxxx edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-484-1. str. 701 k jejímu uzavření udělil souhlas), ten následně vyhodnotí, nakolik jsou naplněny zákonné důvody pro zrušení veřejnoprávní smlouvy. Návrh k rozhodnutí příslušným orgánem podá strana, která jednání o zrušení smlouvy vyvolala. Správní orgán následně vydá rozhodnutí, proti němuž je možné odvolání, nebo rozklad.48 Při zrušení veřejnoprávní smlouvy je však vždy nutno respektovat stanovený okruh důvodů, pro které je možné návrh na zrušení smlouvy podat. Situaci, kdy se strany shodnou na zrušení smlouvy z jiných, než zákonem uvedených důvodů prozatím zákon ani judikatura nezná.49 Smluvní strana může podat návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy pouze z taxativně uvedených zákonných důvodů:
a) bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto,
b) změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat,
c) jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy,
d) z důvodu ochrany veřejného zájmu, nebo
e) jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.“50 48PRŮCHA, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou: podle stavu k 1.1.2013. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 464 s. Glosátor. ISBN 978-80-87576-35-9.. str. 425 49JEMELKA...