Koordinační smlouvy. Koordinační smlouvy se uzavírají mezi stejně postavenými partnery. Příkladem těchto smluv jsou například: Smlouvy mezi církví a obcí o správě hřbitova. Jsou to smlouvy, které jsou obvyklé a jejich uzavírání je většinou bezproblémové.70
Koordinační smlouvy. Koordinační smlouvy upravuje § 160 správního řádu. Za účelem plnění svých úkolů a zefektivnění veřejné správy mohou být uzavírány mezi různými subjekty veřejné správy, státem, veřejnoprávními korporacemi, osobami veřejného práva, ale i mezi těmito subjekty jsou uzavírány čistě soukromoprávní smlouvy.57 Koordinační smlouvy takhle pojaté nejsou dohody uzavírané mezi orgány jediné osoby veřejného práva. V praxi se vyskytují zejména různé dohody o součinnosti nebo spolupráci mezi různými správními úřady, v poslední době v platném správním právu, především v oblasti úpravy územní samosprávy. Termín veřejnoprávní smlouva se začal užívat až v souvislosti s novelou obecního zřízení a zákona o obecní policii z roku 2002, obecně až v novém Správním řádu. Následující smlouvy naplňují v různé míře institut veřejnoprávní smlouvy. Některé jsou označeny výslovně, u jiných lze veřejnoprávní povahu dovodit.58 Xxxxxxxx uvádí v učebnici tyto smlouvy: Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce nebo obcí, která je/jsou účastníkem veřejnoprávní smlouvy.59 56 Viz závěr č. 82 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 22. 6. 2009, dostupný na stránkách Ministerstva vnitra České republiky [online]. Změněno 10. 6. 2010 [cit. 2010-6- 10]. Dostupné z: <http:/xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxx-00-xxx.xxxx/> 57 Viz § 1 odst. 2, § 18 odst. 2, § 21 Občanského zákoníku
Koordinační smlouvy. Koordinační smlouvy mohou mezi sebou navzájem uzavírat stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy 8. Je pro ně charakteristické rovné postavení účastníků nejen v okamžiku uzavření smlouvy, ale i v období před a po vzniku takové smlouvy. Odlišnost koordinačních veřejnoprávních smluv od soukromoprávních spočívá pouze v tom, že jsou uzavírány při správě veřejných záležitostí ve veřejném zájmu. Příklady těchto smluv jsou:
Koordinační smlouvy. Koordinační smlouvy jsou smlouvy, kde obě smluvní strany jsou orgány veřejné správy. Těmito orgány může být stát, veřejnoprávní korporace, právnické osoby zřízené zákonem a jiné právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají na základě zákona činnost v oblasti veřejné správy. 12 Subjektem veřejnoprávních smluv jsou i samosprávné orgány, které uzavírají smlouvy týkající se výkonu přenesené působnosti obcí. V tomto případě se jedná o přenesení určitých pravomocí, kompetencí z orgánů jedné obce na orgány obce jiné. Tyto orgány se tak stanou účastníky veřejnoprávní smlouvy. Samozřejmě zde nemohou být přenášeny kompetence, které jsou zákonem výslovně svěřeny jen jedné obci. K uzavření takovéto smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu. Smlouva musí mít formální náležitosti, takže musí být písemná, dále je třeba stanovit rozsah pravomocí, které jsou v přenesené působnosti delegovány, jakož i doba trvání smlouvy. Náležitě uzavřená smlouva se vyvěšuje na úředních deskách a Věštnících obcí, které jsou veřejně zpřístupněny občanům dané obce. Následující spory řeší krajský úřad popřípadě následně Ministerstvo vnitra. To stejné platí i
Koordinační smlouvy. Koordinační smlouvy jsou veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon veřejné správy. Smluvní strany tedy tyto smlouvy uzavírají za účelem zajištění plnění svých úkolů vyplývajících z výkonu veřejné správy. Veřejnoprávní smlouvy koordinační jsou takové smlouvy, při jejichž uzavírání na obou smluvních stranách stojí subjekty veřejného práva, tedy orgány veřejné správy. Takovými orgány mohou být pouze stát, veřejnoprávní korporace, právnické osoby zřízené zákonem nebo