Konkrétní připomínky. 6.1 EHSV se domnívá, že rozhodnutí Komise předložit speci fické nařízení a pokyny je vyvážené, jelikož zohledňuje případné ekonomické dopady, dopady na malé a střední podniky tvořící velkou část trhu s opravárenskými a údržbářskými službami a trhu distribuce náhradních dílů a rovněž možný sociální a environmentální dopad a dopad na bezpečnost silničního provozu. EHSV by rád vyzdvihl následující aspekty předloženého návrhu:
6.2 Podřízení zvláštního režimu týkajícího se automobi lového průmyslu obecnému nařízení o blokových výjim kách – EHSV zaznamenává, že doplňkové pokyny navržené Komisí pro automobilový sektor je třeba interpretovat v kombinaci s obecnými vertikálními pokyny (viz také pokyny – kapitola I, odst.1, 1. pododstavec), které zatím nebyly předlo ženy, což samozřejmě narušuje nezávislé a samostatné hodno cení doplňkových pokynů. přijatá v září 2007, jež automobilovému průmyslu poskytla důležité pokyny související s technickými údaji (věc
Konkrétní připomínky. 5.1 V souladu s výše uvedenými obecnými připomínkami a také ve světle probíhající parlamentní debaty EHSV doufá, že připravovaný právní nástroj neohrozí dostupnost nových auto- mobilů pro potenciální kupující, aby byla zaručena obnova vozového parku, a že rovněž umožní jednoznačně nasměrovat poptávku k modelům s nižšími emisemi.
5.2 Nebude-li k dispozici komplexní a detailní posouzení dopadu, které umožní určit náklady a výnosy různých možných řešení, EHSV si vyhrazuje, že vyjádří svůj vlastní názor na vhodné a uskutečnitelné limity pro snižování emisí CO2 v pozdějším stanovisku, avšak doporučuje již nyní, aby pláno- vaný právní nástroj náležitě zohledňoval, že výrobní cyklus automobilů je – jak známo – velmi komplexní a vyžaduje dosta- tečně dlouhou dobu nutnou k realizaci (lead time) (9), která může trvat až 7 let.
5.3 Vzhledem ke lhůtám pro vypracování právních předpisů spolurozhodovacím postupem EHSV odhaduje, že konečné znění obsahující požadavky, které mají být splněny, nebude hotovo dříve než v roce 2009. Vzhledem k tomu, co bylo řečeno shora o výrobních cyklech charakteristických pro toto odvětví, by prvním proveditelným datem mohl být rok 2015, také s ohledem na to, že v tu dobu vstoupí v platnost nařízení EURO 6 o snížení emisí znečišťujících látek, které vyžadují strukturální změny na vozidle, jako je tomu v případě CO2.
5.4 Cíli pro rok 2012 naopak hrozí, že nebude technicky proveditelný a bude mít negativní dopad na konkurenceschop- nost evropského automobilového průmyslu a jeho míru zaměst- nanosti.
Konkrétní připomínky. 4.1 EHSV se domnívá, že kritéria uplatňovaná při výběru partnerů, kteří se zapojí do tematických partnerství, musí být konkrétnější. Výběrové řízení by nemělo opomíjet možnost účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na tomto procesu spolu s městskými orgány, včetně těch, které zastupují zranitelné skupiny, kromě jiných zejména starší lidi, osoby se zdravotním postižením, menšiny, přistěhovalce, uprchlíky a sociálně, ekonomicky a kulturně znevýhodněné skupiny. Tyto organizace by měly být podporovány a motivovány, aby se zapojily do partnerství v rámci městské agendy EU.
4.2 Pokud jde o Amsterodamský pakt, EHSV, jenž je jednou ze zúčastněných stran tohoto paktu, byl vyzván, aby v rámci svých pravomocí přispíval k dalšímu rozvoji městské agendy EU. Platnost Amsterodamského paktu byla znovu potvrzena v prováděcím dokumentu nové Lipské charty a v Lublaňské dohodě. Úloha EHSV v městské agendě EU a Lublaňské dohodě by měla být posílena. EHSV je jedním z hlavních evropských partnerů odpovědných za hospodářské a sociální faktory rozvojových politik a je schopný, odborně způsobilý a oprávněný přispívat ke třem pilířům Lublaňské dohody: lepší financování, zlepšování právní úpravy a lepší znalosti. EHSV by se mělo dostat formálního uznání a měl by hrát určitou úlohu v hlavních řídicích orgánech Lublaňské dohody a rovněž se stát členem skupiny pro rozvoj měst i technické přípravné skupiny pro městskou agendu a účastnit se zasedání generálních ředitelů k projednání městských záležitostí.
4.3 EHSV je přesvědčen, že budoucí tematická partnerství by měla zahrnovat témata, jako jsou participativní demokracie, ekonomika blahobytu ve městech a propojení mezi městy a venkovskými oblastmi (4), neboť jsou v souladu s koncepcí územního rozvoje používanou v evropském strategickém rámci. EHSV doporučuje, aby byla zachována jasná vazba mezi procesem výběru partnerů, výběrem témat a cíli udržitelného rozvoje a přínosem partnerství k provádění cílů udržitelného rozvoje.
Konkrétní připomínky. 4.1 EHSV považuje rovné podmínky v oblasti zdanění zisků právnických osob za klíčový požadavek. V uplynulých letech mohly některé podniky v určitých členských státech využívat zvláštní daňová pravidla a snižovat tak svou skutečnou daňovou sazbu. K tomuto výsledku přispěla též nedostatečná transparentnost a v několika citlivých případech se jednalo o nadnárodní společnosti působící v oblasti digitálních služeb.
4.2 Podle názoru EHSV by měl správně nastavený regulační rámec zdanění digitální ekonomiky zohledňovat zásadní závislost na nehmotných aktivech, kterou digitalizace přinesla. Tato aktiva mohutně posílila možnost podniků rozvíjet významnou podnikatelskou činnost v určité jurisdikci, aniž by zde byly fyzicky přítomny. Tomuto novému ekonomickému prostředí je třeba též přizpůsobit současná mezinárodní daňová pravidla a zásady.
4.3 EHSV poukazuje na skutečnost, že digitální podniky jsou při tvorbě obsahu výrazně závislé na nehmotných aktivech, a to zejména v tom smyslu, že k tvorbě hodnoty využívají data uživatelů. Tento způsob tvorby hodnoty není v současných daňových systémech podchycen, a mezi tvorbou hodnoty a zdaněním tak vzniká nesoulad. Tuto konkrétní otázku by měl náležitě vyřešit pilíř 1.
4.4 EHSV znovu připomíná, že je nanejvýš důležité postupovat tak, aby nevznikalo riziko dvojího zdanění ani nezamýšleného nezdanění v žádné jurisdikci a současně evropským podnikům vznikly co nejmenší náklady na dodržování nových pravidel. Proto by dohoda o pilíři 1 a pravidla jeho provedení měla být harmonizací různých iniciativ, které již členské státy zahájily, neboť tyto odlišnosti by mohly vést ke vzniku rozporů a mezer ve výsledných předpisech.
4.5 EHSV připomíná, že jedním z klíčových faktorů, z nichž pramení zájem pokračovat v náročném úsilí o dosažení globálního konsensu v pilíři 1 dle návrhu OECD, je množství jednostranných digitálních daní a z něj plynoucí možnost řady jurisdikcí uplatňovat daňová práva různými, často vzájemně se překrývajícími způsoby, na tytéž zisky.
4.6 Pilíř 1 by tak měl být zárukou, že podniky nebudou podléhat vnitrostátním daním z digitálních služeb a dalším obdobným opatřením. To je klíčovým předpokladem k dosažení konsensu několika hlavních jurisdikcí nad pilířem 1 a k zajištění toho, aby nevznikla nová pravidla, proti nimž by do budoucna mohla být vznesena námitka „diskriminace“ podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), a nedošlo k nezamýšleným důsledkům z hlediska mezinárodního obchodu.
4.7 EHSV upřímně věří, že bude...
Konkrétní připomínky. 5.1 Radioaktivní odpad byl výslovně vyloučen z působnosti směrnic EU o odpadech (3), které ovšem obsahují řadu cenných zásad, jež by měly být zohledněny. Výbor proto doporučuje, aby byl v bodech odůvodnění k navrhované směrnici uveden konkrétní odkaz na směrnici o nebezpečných odpadech (91/689/EHS) a informace, že tuto směrnici doplňuje.
5.2 Výbor je toho názoru, že by se ustanovení v článku 2, které z působnosti vylučuje „povolené uvolňování do životního prostředí“, ve skutečnosti mělo na toto povolené uvolňování vztahovat. V současné době neexistuje v EU jednotná úprava tohoto uvolňování, které kvůli rozdílné interpretaci zůstává předmětem sporu mezi jednotlivými členskými státy (např. spor mezi Spojeným královstvím a Irskem týkající se uvolňo vání do Irského moře).
5.3 Výbor vždy podporoval předcházení vzniku odpadů, o něž se EU zasazuje a které je stanoveno jako priorita ve směrnici o odpadech (2006/12/ES). Stejně jako v řadě průmys lových odvětví vzniká i při výrobě jaderné energie značné množství nebezpečného odpadu. Členské státy momentálně nejsou zajedno v tom, zda budou z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska k dispozici udržitelné alternativy nahrazující jadernou energii, a tedy ani v tom, zda je nevyhnu telné, aby radioaktivní odpad nadále vznikal. S cílem vyřešit toto dilema a vzhledem k tomu, že většina členů Výboru sdílí názor, že jaderná energie bude hrát roli v přechodu Evropy na nízkouhlíkovou ekonomiku, doporučujeme, aby bylo v navrhované směrnici upřednostněno úsilí o eliminaci velkého množství radioaktivního odpadu u zdroje s tím, jak budou vyvíjeny lepší a udržitelné alternativy.
5.4 Čl. 3 odst. 3 definuje „ukládání“ jako umístění vyhoře lého paliva nebo radioaktivního odpadu na povolené úložiště bez úmyslu je znovu použít. Výbor uznává, že existují různé názory na otázku vratnosti a opětovného použití odpadu. Výbor je toho názoru, že by se tyto dva aspekty neměly vylu čovat při vytváření nových koncepcí ukládání odpadu, a to ve spojení s ustanoveními související bezpečnostní dokumentace.
5.5 Čl. 4 odst. 3 vyžaduje, aby byl radioaktivní odpad ukládán v členském státě, v němž vznikl, pokud není uzavřena dohoda mezi členskými státy o společném využití úložišť v jednom z nich. Výbor doporučuje tuto možnost hojně uplat ňovat, aby byla maximálně využívána obzvlášť vhodná úložiště. Výbor vítá tento jednoznačný přístup, podle něhož je s radioaktivním odpadem vzniklým v některém z členských států nakládáno výhradně v rám...
Konkrétní připomínky. 5.1 Pro zajištění jasnosti a stručnosti byly konkrétní připo- mínky vyplývající z práce Výboru na tomto tématu shrnuty v odstavcích o praktické činnosti a byly uvedeny v části závěry a doporučení (odstavce 1.1 až 1.12), která je v úvodu tohoto stanoviska. V Bruselu dne 13. prosince 2007
Konkrétní připomínky. 4.1. Smlouvu připravuje pracovní skupina Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), která je zodpovědná za provádění úmluv OSN o lidských právech. Protože se smlouva týká států, a nikoli jednotlivců (např. podniků či osob, které jsou oběťmi porušení práv), dává vytvoření takové pracovní skupiny při UNHRC smysl, přičemž další organizace (např. MOP nebo WTO) se mohou snadno zapojit. EHSV se domnívá, že otevřená mezivládní pracovní skupina pro nadnárodní společnosti a další podniky v souvislosti s lidskými právy musí pracovat i nadále.
4.2. Mandát této otevřené mezivládní pracovní skupiny se zaměřuje na nadnárodní situace. Hospodářská sdružení a odborové svazy žádaly širší rozsah, který by pokrýval všechny podniky (např. státem vlastněné podniky a podniky vnitřního obchodu). EHSV vítá skutečnost, že revidovaný návrh znění tyto požadavky v zásadě zohlednil. Tento návrh však vyžaduje další vyjasnění. EHSV v tomto ohledu požaduje, aby se aktivně zapojily i samotné instituce EU.