Common use of Konkurenční doložka Clause in Contracts

Konkurenční doložka. Pokud je to možné od zaměstnance spravedlivě požadovat (s ohledem na povahu informa- cí, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec získal v za- městnání u zaměstnavatele a jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost), může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat konkurenční doložku, ve které se zaměstnanec zaváže, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnos- ti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, a zaměstnavatel zaměst- nanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku, a to za každý měsíc plnění závazku. Smluvní strany si mohou dohodnout splatnost peněžitého vyrovnání, a pokud se nedohodly, je peněžité vyrovnání splatné za měsíc pozadu. Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně a je to jediný případ, kdy je v zákoníku práce umožněno sjednat smluvní pokutu, neboť podle § 4a ZP smí být smluvní pokuta do- hodnuta, jen pokud to zákoník práce stanoví. Sjednanou smluvní pokutu (ve výši, která musí být přiměřená povaze a významu výše uvedených podmínek) je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit tehdy, jestliže závazek poruší, a zaplacením smluvní pokuty závazek zaměst- nance z konkurenční doložky zaniká. Zaměstnavatel může od konkurenční doložky písemně odstoupit, ale pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance, zaměstnanec může konkurenční doložku písemně vypově- dět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti. V tomto případě konkurenční doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Konkurenční doložku však není možné sjednat s pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovol- ným svazkem obcí, pokud předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a s pedagogický- mi pracovníky v zařízeních sociálních služeb podle § 34 a 115 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zkušební dobu, ve které může zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr bez udání důvodu a bez výpovědní doby, je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, a musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. U řadového zaměstnance nesmí být zkušební doba delší než 3 měsíce následující ode dne vzniku pracovního poměru. Od 1. 1. 2012 je možno sjednat delší zkušební dobu s vedou- cím zaměstnancem, a to až na 6 měsíců. Pouze pokud jmenováním na vedoucí pracovní místo podle § 33 ZP vzniká pracovní poměr, může být s tímto zaměstnancem sjednána zku- šební doba. Zkušební doba však nikdy nesmí být delší než polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou a prodlužuje se pouze o čerpané celodenní překážky a celé dny do- volené.

Konkurenční doložka. Pokud Zatímco doposud uvedené vedlejší náležitosti pracovní smlouvy směřují zejména k ochraně zaměstnance jako slabší strany pracovněprávního vztahu, konkurenční doložka má funkci opačnou. Jejím cílem je to možné od zaměstnance spravedlivě požadovat (s ohledem na povahu informa- cí, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupůpředevším chránit zaměstnavatele i po skončení pracovního poměru proti případnému zneužití informací, které se zaměstnanec získal dozvěděl v za- městnání souvislosti s výkonem práce u zaměstnavatele. Ačkoliv konkurenční doložka není zdaleka uzavírána tak často jako výše zmíněná accidentalia negotii, už jen proto, že nemůže být uzavřena s každým zaměstnancem, je její sjednávání čím dál tím častější, což je spojeno především s rozvojem vědy, techniky, průmyslu i obchodu a tím pádem se snahou zaměstnavatelů chránit své obchodní tajemství, know-how a jiné pro ně důležité informace. Zpravidla bude její uzavírání časté u zaměstnanců ve vedoucích pozicích, kteří mají k těmto informacím přístup. „Konkurenční doložka je smluvním ujednáním mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož účelem je chránit zájmy zaměstnavatele tím, že omezí po skončení pracovního poměru výdělečnou činnost zaměstnance, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli a jejichž využití která by mohlo mohla zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost).“92 Konkurenční doložka může být uzavřena spolu s pracovní smlouvou v rámci vedlejších ujednání nebo kdykoliv během trvání pracovního poměru jako samostatná dohoda v písemné formě. Ze zákoníku práce bylo vypuštěno omezení, může zaměstnavatel se zaměstnancem které zakazovalo sjednat konkurenční doložkudoložku při současném sjednání zkušební doby. Od 1.1.2012 je dovoleno její sjednání i před uplynutím zkušební doby. Zde se střetávají dva pohledy na problematiku. Na jedné straně stojí zaměstnavatel, který má jistě právo na ochranu informací, se kterými přijde zaměstnanec do styku během výkonu práce ve které se zaměstnanec zavážezkušební době, že se po určitou dobu po skončení zaměstnáníbyť jen v krátkém časovém úseku a v omezené míře, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnos- ti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, a zaměstnavatel zaměst- nanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku, a to za každý měsíc plnění závazkuale i tak si ochranu zaslouží. Smluvní strany si mohou dohodnout splatnost peněžitého vyrovnání, a pokud se nedohodly, je peněžité vyrovnání splatné za měsíc pozadu. Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně a je to jediný případ, kdy je v zákoníku práce umožněno sjednat smluvní pokutu, neboť podle § 4a ZP smí být smluvní pokuta do- hodnuta, jen pokud to zákoník práce stanoví. Sjednanou smluvní pokutu (ve výši, která musí být přiměřená povaze a významu výše uvedených podmínek) je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit tehdy, jestliže závazek poruší, a zaplacením smluvní pokuty závazek zaměst- nance Na straně druhé stojí omezení vyplývající pro zaměstnance z konkurenční doložky zaniká. Zaměstnavatel může od konkurenční doložky písemně odstoupit- nevykonávat činnost soutěžního charakteru, ale pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnancejež bude zřejmě v nepoměru vzhledem k rozsahu informací, zaměstnanec může konkurenční doložku písemně vypově- dět, jestliže které mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti. V tomto případě konkurenční doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Konkurenční doložku však není možné sjednat s pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovol- ným svazkem obcí, pokud předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a s pedagogický- mi pracovníky v zařízeních sociálních služeb podle § 34 a 115 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zkušební dobu, ve které může zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr bez udání důvodu a bez výpovědní doby, je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, a musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. U řadového zaměstnance nesmí být zkušební doba delší než 3 měsíce následující ode dne vzniku pracovního poměru. Od 1. 1. 2012 je možno sjednat delší zkušební dobu s vedou- cím zaměstnancem, a to až na 6 měsíců. Pouze pokud jmenováním na vedoucí pracovní místo podle § 33 ZP vzniká pracovní poměr, může být s tímto zaměstnancem sjednána zku- šební doba. Zkušební doba však nikdy nesmí být delší než polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou a prodlužuje se pouze o čerpané celodenní překážky a celé dny do- volené.během krátké

Konkurenční doložka. Pokud V pracovní smlouvě může být také sjednána tzv. konkurenční doložka. Co se pod tímto pojmem skrývá? Konkurenční doložka je to možné od zaměstnance spravedlivě požadovat (s ohledem na povahu informa- cíurčitá dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec získal v za- městnání u zaměstnavatele a jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost), může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat konkurenční doložku, ve které kterou se zaměstnanec zavážezavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnánípracovního poměru, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná se shoduje s předmětem činnos- ti zaměstnavatele, činností zaměstnavatele nebo která by měla má vůči němu soutěžní povahu. Tento závazek musí být uzavřen písemně, pod sankcí neplatnosti. Doložka je preventivním opatřením, které má zabránit vzniku škody, která by nastala z jednání bývalého zaměstnance. Je to velice praktické opatření zabraňující zneužití informací, poznatků, technologických či pracovních postupů, know - how, které zaměstnanec získal v rámci pracovněprávního vztahu, jejichž využití při výkonu další výdělečné činnosti by mohlo závažným způsobem ztížit či ohrozit další činnost zaměstnavatele. Pokud je v pracovní smlouvě sjednána i zkušební doba, pak konkurenční doložku lze uzavřít až uplynutím této doby. Je to sice nelogické, neboť i v této zkušební době může zaměstnanec získat určité významné informace, znalosti, zkušenosti, které by mohl využít i jinde, ale toto pravidlo je dáno zákonem a je nutné jej respektovat a dodržovat. Pokud zaměstnavatel zaměst- nanci chce tento závazek zaměstnance týkající se ujednání zákazu konkurence zařadit přímo do pracovní smlouvy a zároveň sjednat zkušební dobu, lze to řešit daným způsobem: „Sjednaná konkurenční doložka se stane účinnou až uplynutím celé zkušební doby“84. Další možností jak v pracovní smlouvě sjednat ujednání týkající se konkurenční doložky po uplynutí zkušební doby je dodatkem k pracovní smlouvě. Za každý měsíc plnění závazku, poskytne zaměstnavatel určité přiměřené peněžité vyrovnání, vyrovnání (nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku, a to výdělku za každý měsíc plnění závazkuměsíc), pokud není stanoveno jinak. Smluvní strany si mohou dohodnout splatnost peněžitého vyrovnáníZaměstnanec může dohodu vypovědět, a pokud se nedohodly, je peněžité vyrovnání splatné za měsíc pozadu. Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně a je to jediný případ, kdy je v zákoníku práce umožněno sjednat smluvní pokutu, neboť podle § 4a ZP smí být smluvní pokuta do- hodnuta, jen pokud to zákoník práce stanoví. Sjednanou smluvní pokutu (ve výši, která musí být přiměřená povaze a významu výše uvedených podmínek) je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit tehdy, jestliže závazek poruší, a zaplacením smluvní pokuty závazek zaměst- nance z konkurenční doložky zaniká. Zaměstnavatel může od konkurenční doložky písemně odstoupit, ale pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance, zaměstnanec může konkurenční doložku písemně vypově- dět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil dohodnuté peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 patnácti dnů po jeho splatnosti. V tomto případě konkurenční doložka Vždy je zákonem vyžadována písemná forma. Xxxxxxx pak zaniká prvním dnem kalendářního měsíce první den následujícího po doručení výpovědi. Konkurenční doložku však není možné sjednat s pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovol- ným svazkem obcí, pokud předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a s pedagogický- mi pracovníky v zařízeních sociálních služeb podle § 34 a 115 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službáchměsíce, ve znění pozdějších předpisůkterém byla výpověď doručena. Zkušební dobu, ve které Na druhé straně má i zaměstnavatel určitou obranu. Jednak může zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr bez udání důvodu a bez výpovědní doby, je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, a musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. U řadového zaměstnance nesmí být zkušební doba delší než 3 měsíce následující ode dne vzniku od konkurenční doložky odstoupit kdykoli po dobu trvání pracovního poměru. Od 1Druhá možnost se týká tzv. 1smluvní pokuty (sjednána peněžitá částka). 2012 Byla-li účastníky sjednána smluvní pokuta, pak zaměstnanec při porušení této smluvní povinnosti, je možno sjednat delší zkušební dobu s vedou- cím povinen tuto pokutu zaplatit. Zaplacením této smluvní pokuty zaměstnancem, závazek smluvních stran zaniká a to až na 6 měsíců. Pouze pokud jmenováním na vedoucí pracovní místo podle § 33 ZP vzniká pracovní poměr, může její výše musí být s tímto zaměstnancem sjednána zku- šební doba. Zkušební doba však nikdy nesmí být delší než polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou a prodlužuje se pouze o čerpané celodenní překážky a celé dny do- volenépřiměřená vzhledem k povaze dané činnosti.

Konkurenční doložka. Pokud Účelem konkurenční doložky je to možné od zaměstnance spravedlivě požadovat (s ohledem na povahu informa- cí, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupůujednání v pracovní smlouvě, které slouží především k ochraně zaměstnavatele. Podstata vzniká v tom, že je zaměstnanci vydán zákaz konat jinou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Toto omezení je na určitou dobu, nejdéle však na 1 rok po skončení pracovního poměru. Cílem je ochrana zaměstnavatele, aby zaměstnanec získal v za- městnání u zaměstnavatele nevyužíval informace a jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit díky získaným znalostem neohrozil jeho činnost), může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat konkurenční doložku, ve které postavení na trhu. Konkurenční doložkou se zaměstnanec zavážezavazuje, že po určitou dobu nebude využívat postupy či znalosti, které nabyl u zaměstnavatele. “Byla-li sjednána dohoda, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnos- ti činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, a zaměstnavatel zaměst- nanci poskytne že zaměstnanci poskytně přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku, a to za každý měsíc plnění závazku. Smluvní strany si Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti.”19 Kvůli tomuto omezení mohou dohodnout splatnost peněžitého vzniknout po skončení pracovního poměru zaměstnaci potíže při hledání nové práce. Proto zákoník práce přihlíží také na pozici zaměstnance a chrání ho tím, že při použití konkurenční doložky vzniká zaměstnavateli povinnost platit zaměstnanci peněžité vyrovnání, nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku. Při nezaplacení finančního vyrovnání do 15 dnů od splatnosti má zaměstnanec právo na vypovězení dohody o konkurenční doložce. Je-li v konkurenční doložce sjednána pokuta za porušení závazku, zaplacením této pokuty zaniká zaměstnanci povinnost dodržovat podmínky ujednané v konkurenční doložce. Pokuta musí být v přiměřené výši, přičemž musí vycházet z poměru zaměstnance a pokud se nedohodly, je peněžité vyrovnání splatné za měsíc pozaduzaměstnavatele. Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně a je to jediný případ, kdy je v zákoníku práce umožněno sjednat smluvní pokutu, neboť podle § 4a ZP smí být smluvní pokuta do- hodnuta, jen pokud to zákoník práce stanoví. Sjednanou smluvní pokutu (ve výši, která musí být přiměřená povaze a významu výše uvedených podmínek) je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit tehdy, jestliže závazek poruší, a zaplacením smluvní pokuty závazek zaměst- nance z konkurenční doložky zaniká. Zaměstnavatel může od konkurenční doložky písemně odstoupit, ale pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance, zaměstnanec může konkurenční doložku písemně vypově- dět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti. V tomto případě konkurenční doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Konkurenční doložku však není možné sjednat s pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovol- ným svazkem obcí, pokud předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a s pedagogický- mi pracovníky v zařízeních sociálních služeb podle § 34 a 115 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zkušební dobu, ve které může zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr bez udání důvodu a bez výpovědní doby, je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, a musí být sjednána sepsána písemně, jinak je neplatná. U řadového zaměstnance nesmí být Sjednává se v pracovní smlouvě, která nemá ujednanou zkušební doba delší než 3 měsíce následující ode dne vzniku pracovního poměrudobu. Od 1. 1. 2012 je možno sjednat delší Je-li v pracovní době uvedena zkušební dobu s vedou- cím zaměstnancemdoba, a to sepsání konkurenční doložky může nastat až na 6 měsíců. Pouze pokud jmenováním na vedoucí pracovní místo podle § 33 ZP vzniká pracovní poměr, může být s tímto zaměstnancem sjednána zku- šební doba. Zkušební doba však nikdy nesmí být delší než polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou a prodlužuje se pouze o čerpané celodenní překážky a celé dny do- volené.po jejím uplynutí

Konkurenční doložka. Pokud Možnost sjednat ujednání o konkurenční doložce je to možné od zaměstnance spravedlivě požadovat upravena v § 310 zákoníku práce. Tato dohoda je často součástí pracovní smlouvy, ale může být sjednána i kdykoliv po vzniku pracovního poměru. Konkurenční doložkou je dohoda o zdržení se výkonu výdělečné činnosti po dobu nejdéle jednoho roku po skončení pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, který by měl shodný předmět činnosti nebo který by měl vůči němu soutěžní povahu.148 Podstatou takové doložky je závazek zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřenou peněžitou kompenzaci z důvodu budoucího omezení pracovního uplatnění zaměstnance. Kromě závazné maximální doby trvání (s ohledem na povahu informa- cí, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec získal v za- městnání u zaměstnavatele a jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost1 rok), může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat konkurenční doložku, ve které se zaměstnanec zaváže, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnos- ti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, a zaměstnavatel zaměst- nanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve stanovuje zákoník práce také minimální výši poloviny průměrného měsíčního výdělku, a to za každý měsíc plnění závazku. Smluvní strany si mohou dohodnout splatnost tohoto peněžitého vyrovnání, a pokud se nedohodlykterá činí polovinu průměrného měsíčního výdělku. Tuto kompenzaci je povinen zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet po dobu plnění konkurenční doložky každý měsíc, je peněžité vyrovnání splatné za měsíc pozadumaximálně tedy po dobu 12 měsíců. Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně a je to jediný případJe-li takováto dohoda sjednána, kdy je v zákoníku práce umožněno sjednat smluvní pokutu, neboť podle § 4a ZP smí být smluvní pokuta do- hodnuta, jen pokud to zákoník práce stanoví. Sjednanou zpravidla obsahuje také smluvní pokutu (ve v přiměřené výši, která musí být přiměřená povaze a významu výše uvedených podmínek) kterou je povinen zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit tehdyzaplatit, jestliže pakliže závazek konkurenční doložky poruší, a zaplacením smluvní . Splacením pokuty závazek zaměst- nance z konkurenční doložky zaniká. Zaměstnavatel může Odstoupení od konkurenční konkurenční doložky písemně odstoupit, ale ze strany zaměstnavatele je možné pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Takové odstoupení musí být písemné, zaměstnanec jinak by mělo za následek neplatnost odstoupení. K odstoupení od konkurenční doložky se ale odlišně staví soudní judikatura, která se odvolává na občanskoprávní úpravu „Podle ustanovení § 48 odst. 1 občanského zákoníku, který je třeba subsidiárně použít pro právní úpravu konkurenční doložky, může od smlouvy účastník odstoupit, jen jestliže je to stanoveno v zákoně nebo účastníky dohodnuto. … Od konkurenční doložku písemně vypově- dět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti. V tomto případě konkurenční doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Konkurenční doložku však není možné sjednat s pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovol- ným svazkem obcí, pokud předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a s pedagogický- mi pracovníky v zařízeních sociálních služeb podle § 34 a 115 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zkušební dobu, ve které může doložky mohou odstoupit zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr bez udání důvodu a bez výpovědní doby, je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, a musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. U řadového zaměstnance nesmí být zkušební doba delší než 3 měsíce následující ode dne vzniku pracovního poměru. Od 1. 1. 2012 je možno sjednat delší zkušební dobu s vedou- cím zaměstnancemzaměstnanec, a to až na 6 měsícůz důvodu, který stanoví zákon nebo který byl účastníky dohodnut. Pouze pokud jmenováním na vedoucí pracovní místo podle § 33 ZP vzniká pracovní poměrByl-li naplněn stanovený nebo sjednaný důvod, může být s tímto zaměstnancem sjednána zku- šební doba. Zkušební doba však nikdy nesmí být delší než polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou a prodlužuje se pouze o čerpané celodenní překážky a celé dny do- volené.zaměstnanec od