Vedlejší náležitosti pracovní smlouvy. K vedlejším náležitostem, které mohou být v pracovní smlouvě sjednány, patří: - zkušební doba, - pracovní doba, - doba trvání pracovního poměru (v případě, že je uzavřena na dobu určitou), - mzdové či platební podmínky, - dovolená, - výpovědní doba, - zvláštní dohoda, - konkurenční doložka. Někteří vybraní zaměstnanci, při sepisování pracovní smlouvy, striktně vyžadují ve smlouvě vymezit některé z vedlejších náležitostí, o kterých si myslí, že jsou pro ně důležité a nezbytné.
Vedlejší náležitosti pracovní smlouvy. Skutečnost, že jiné náležitosti, než ty které zákon deklaruje v ustanovení § 34 ZP ještě neznamená, že by byly o něco méně významné. Je obvyklé, že zaměstnavatel se zaměstnancem mají zájem na bližším vymezení vzájemných práv a povinností ve smlouvě, aby tak předcházeli případným budoucím rozporům. Mohou se dohodnout o délce pracovní doby a mzdě. Pravidelně se v pracovních smlouvách zakotvuje rovněž zkušební doba. Další ujednání pravidelně se vyskytující v pracovních smlouvách jsou např. konkurenční doložka, delší výpovědní doba, úprava pracovních cest, dovolené, ujednání o odstupném a další. Nebudou-li však tato ujednání do smlouvy vložena, aplikují se ustanovení zákoníku práce. Ani tato ujednání nesmí být v rozporu s právními předpisy nebo zákon obcházet, jinak budou neplatná. Ale na rozdíl od podstatných náležitostí, jejichž neplatnost působí neplatnost celé pracovní smlouvy, ujednání o vedlejších náležitostech nezpůsobí automaticky neplatnost celé pracovní smlouvy, ale pouze tohoto konkrétního ujednání, za předpokladu, že lze tuto část oddělit. Zpravidla se bude v pracovní smlouvě vyskytovat i určení, zda se pracovní poměr uzavírá na dobu určitou či neurčitou. Jelikož jsem se jejich vymezením a rozdělením zabývala již v kapitole 2 v rámci dělení pracovních poměrů, v následující kapitole tomuto určení již nebude věnována pozornost.