KOUPĚ V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU Vzorová ustanovení

KOUPĚ V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU. Kupní smlouva zůstává společně se směnnou a darovací smlouvou jedním ze stěžejních smluvních typů. Nový občanský zákoník úpravu koupě sjednotil a přehledně doplnil o ustanovení provázejících evropskou novotvorbu zejména v oblasti ochrany spotřebitele. Nový občanský zákoník zavedl s účinností od 1.1.2014 jednotný režim obligačního práva, v důsledku čehož došlo k sjednocení duplicitního režimu obchodní a neobchodní kupní smlouvy. Prof. Černá v této souvislosti hovoří o komercializaci kupní smlouvy jako přirozeného důsledku skutečnosti, že jednotná právní úprava koupě bude nově zahrnovat i případy „obchodní koupě“.158 S tímto nezbývá než souhlasit a v tomto ohledu se i zcela ztotožnit s postojem katedry Obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, že obchodní právo 159 představuje integrální součást soukromého práva, ať již jsou jeho normy dekodifikovány ve speciálním kodexu nebo integrovány do jednotného soukromoprávního kodexu. V případě tomto smyslu lze hovořit o „souboru pravidel formulujících odchylky od obecného práva občanského vyvolané zvláštní povahou podnikatele jako obchodního profesionála.““160 Obdobnou koncepci obchodní kupní smlouvy obsahuje i francouzské obchodní právo, které upravuje kupní smlouvu pouze v čl. 1582 až 1701 CC, zvláštními zákony a nařízení a též vybranými zvyklostmi, které byly kodifikovány zákonem z 13. června 1866. Obchodní zákoník právní úpravu kupní smlouvy neobsahuje.161 Koncepci sjednocení právní úpravy shledávám jako vysoce pozitivní, neboť odpadá dosavadní v praxi poměrně komplikovaný režim fakultativních obchodů a s tím spojené ochrany spotřebitele a dalších souvisejících otázek. V případě fakultativních 158 případy „obchodní koupě“ jsou takové, na které by se vztahovala právní úprava obchodní kupní smlouvy dle § ust. 409 ObchZ