Vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Poslední část tohoto pojednání je věnována vedlejším ujednáním při kupní smlouvě, upraveným v ustanoveních § 2132 až 2157 NOZ. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě mají velký praktický význam, a z toho důvodu věnují standardní zákoníky pozornost jejich úpravě. Předchozí právo upravovalo demonstrativně výhradu vlastnictví (§ 601 občanského zákoníku, § 444 a 445 obchodního zákoníku), předkupní právo a právo zpětné koupě (§ 602 a násl. občanského zákoníku) a koupi na zkoušku a cenovou doložku (§ 471 a násl. obchodního zákoníku). NOZ z této úpravy vychází, přejímá ji v podstatném rozsahu, ale rozšiřuje výslovně upravené doložky ještě o výhradu zpětného prodeje a výhradu lepšího kupce, přičemž ponechává i nadále výčet vedlejších ujednání jako demonstrativní. K významnějším posunům dochází v úpravě ujednání o výhradě vlastnického práva a o právu předkupním. Ustanovení o výhradě práva vlastnického dávají přednost konstrukci rozšířené výhrady vlastnického práva, jakou zvolil obchodní zákoník v § 445, čímž se stranám umožňuje vázat nabytí vlastnického práva kupujícím i na splnění jiné odkládací podmínky, než je jen zaplacení kupní ceny. Zároveň stanoví, že prodlení kupujícího se splátkou nepřesahujícího desetinu kupní ceny neopravňuje prodávajícího smlouvu zrušit, zaplatí-li kupující dlužnou splátku nejpozději s následující splátkou. Konkretizuje se tak obecné pravidlo o podstatném a nepodstatném porušení smlouvy a odklizuje tak riziko zbytečných sporů, vzhledem k dispozitivní povaze se však ani nebrání opačnému ujednání stran. Ustanovení o předkupním právu reagují na praktické zkušenosti s dosavadní úpravou, která vede k různým interpretacím a k celkové právní nejistotě. Nově ustanovení vycházejí sice i nadále ze zdejší úpravy, ale také podstatnou měrou přihlíží k právní úpravě německé (§ 463 až 473 BGB). Co se týká výhrady vlastnického práva, vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím. Je-li nabytí vlastnického práva kupujícím podmíněno zaplacením kupní ceny ve splátkách, nezakládá prodlení kupujícího se splátkou nepřesahující desetinu kupní ceny samo o sobě právo prodávajícího od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení věci, pokud kupující splátku zaplatí nejpozději v době splatnosti následující splátky a společně s ní.
Vedlejší ujednání při kupní smlouvě. 5.1 Strany se výslovně dohodly na vedlejším ujednání při této kupní smlouvě spočívajícím ve výhradě zpětné koupě. Výhrada zpětné koupě se zřizuje jako právo věcné.
Vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Kromě podstatných náležitostí, které musela každá kupní smlouva obsahovat, aby vyvolala předvídané právní účinky, mohla být její součástí i některá vedlejší ujednání. Pacta adiecta byla fakultativním ujednáním v kupní smlouvě, jehož prostřednictvím docházelo k modifikaci obvyklých právních účinků smlouvy. Výhodu pro strany představoval fakt, že tato ujednání nebylo třeba dále zajišťovat, jejich splnění tedy mohlo být dosaženo skrze žalobu z koupě či prodeje.86 In diem addictio představovala výhodu pro prodávajícího, jelikož jej opravňovala, aby do určitého dne od uzavření smlouvy přijal lepší nabídku ze strany jiného kupce. Tato výhrada měla povahu odkládací podmínky, jejímuž splnění mohl kupující zabránit tak, že prodávajícímu poskytl doplatek. Ve prospěch prodávajícího svědčilo i další ujednání, a to rezolutivní podmínka lex commissoria, která mu umožňovala odstoupit od uzavřené smlouvy, nezaplatil-li kupující sjednanou kupní cenu k určitému předem stanovenému dni.87 Tato podmínka se uplatňovala u trhu reálného, kupující měl tudíž koupenou věc u sebe již od okamžiku uzavření smlouvy, a prodávající ji na něm mohl vymoci skrze reivindikační žalobu.88 Často byla kupní smlouva doplňována úmluvou o předkupním právu (pactum protimiseos), která zajistila, 84 XXXXXXXXXX, op. cit., s. 293-297. 85 Tamtéž, s. 298-300.
Vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Na předchozích řádcích byly popsány účinky, jaké běžně vyvolává platná kupní smlouva. Mnohdy však strany chtějí práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy určitým způsobem modifikovat, a za tímto účelem do smlouvy včleňují různá vedlejší ujednání, která mají obvykle podobu výhrad a podmínek.193 NOZ jako první uvádí výhradu vlastnického práva, jejíž zanesení do smlouvy způsobí, že se kupující stane vlastníkem věci až úplným zaplacením kupní ceny, ačkoli nebezpečí škody na věci na něj přejde již v době jejího převzetí.194 Případně mohou strany spojit přechod vlastnického práva s okamžikem částečného zaplacení věci či možností disponovat s věcí.195 Ustanovení § 2133 NOZ upravuje situaci, kdy má kupující uhradit cenu věci ve splátkách a ocitne se v prodlení, jež nepřesahuje desetinu kupní ceny. V takovém případě nemůže prodávající od smlouvy odstoupit, pokud kupující tuto splátku vyrovná nejpozději společně se splátkou následující, a to ke dni, kdy se tato další splátka stane splatnou. Má-li mít výhrada vlastnického práva účinky také vůči věřitelům kupujícího, vyžaduje se její zřízení ve formě veřejné listiny nebo alespoň písemně s úředně ověřenými podpisy. Pokud se však výhrada vztahuje k věci zapsané ve veřejném seznamu, nemůže působit vůči třetím osobám, dokud do tohoto seznamu není zapsána.196
Vedlejší ujednání při kupní smlouvě