Krajina. Zájmová lokalita se nachází v antropogenně pozměněné krajině. Převažující charakteristickou složkou jsou sídla. Další dominantní složkou zdejší krajiny jsou komunikace. Většina dotčené lokality a nejbližšího okolí je tvořena urbanizovanou krajinou. Plochy ÚSES a VKP se na lokalitě nenacházejí. Vzhledem k velké míře antropogenního vlivu na lokalitě a v přilehlém okolí nelze předpokládat ovlivnění krajinného rázu.
Krajina. Zdroj: Eurostat; V grafe 17 vidíme, že v Európskej 27-ke je situácia stabilná a počas roku 2007 a 2008 vykazovala miera chudoby podľa vzdelania hodnotu 13 %. EU-27 x x 7 6 Slovensko 7 4 3 4 Česká republika 2 2 2 3 Maďarsko 3 3 2 2 Rakúsko 7 6 6 6 Poľsko 5 3 3 4 Zdroj: Eurostat; Ak by sme si porovnali tabuľky 20-22, tak môžeme pozorovať, že najnižšia miera rizika chudoby na základe vzdelania je pri vysokoškolsky vzdelaných obyvateľoch danej krajiny. Najnižšia miera bola v r. 2008 v Maďarsku a to 2 %, nasleduje Česká republika s 3 % a Slovensko je s Poľskom na rovnakej úrovni, t.j. 4 %. Zdroj: Eurostat; V Európskej únii môžeme na základe grafu 18 pozorovať klesajúcu tendenciu a to zo 7 na 6 %. EU-27 30 30 31 31 Slovensko 26 28 24 24 Česká republika 26 25 25 25 Maďarsko 28 33 26 25 Rakúsko 26 25 26 26 Poľsko 36 33 32 32 Zdroj: Eurostat; vlastná tvorba Gini koeficient sa na Slovensku vyvíjal pozitívne a v posledných rokoch sa pohyboval na stabilnej úrovni, t.j. 24 %. Stabilná situácia pretrvávala aj v Českej republike, Rakúsku a Poľsku. Najvyššiu hodnotu koeficientu malo Poľsko a ako môžeme na základe. tab. č. 23 vidieť bolo to na úrovni 32 %. EU-27 22 22 23 22 Slovensko 23 20 19 18 Česká republika 18 17 18 18 Maďarsko 19 24 20 17 Rakúsko 15 15 17 15 Poľsko 30 25 24 21 Zdroj: Eurostat; Zdroj: Eurostat; vlastná tvorba Na základe tab. 24 a grafu 19 môžeme vidieť, že pod hranicou chudobu v Európskej únii žije 22 % z celkového počtu obyvateľov. Na Slovensku a v Českej republike žije 18 % obyvateľov pod hranicou chudoby, čo je v prípade Slovenska klesajúci trend, ale v prípade Česka je to rastúci trend, oproti r. 2006. Najlepšie je na tom Rakúsko, kde je 15 % obyvateľov pod touto hranicou.
Krajina. Z geomorfologického hlediska se území rozkládá v západní části Křemešnické vrchoviny v okrsku Košetická pahorkatina. Celé geomorfologické členění je následující. provincie - ČESKÁ VYSOČINA podprovincie Českomoravská soustava oblast Českomoravská vrchovina celek Křemešnická vrchovina podcelek Želivská pahorkatina Horninová skladba území je značně monotónní tvořena pararulou. Výrazně se v krajině projevují silně kyselé kvarcity, které jsou geologickým základem hřbetů (vrch Vystrkov, vrch Radějov) Údolí vodních toků jsou tvořena sedimenty kvartéru obsahující písčito-kamenitý materiál, pokrytý na povrchu jemnozrnějšími povodňovými hlínami. Údolí vodních toků se vyznačují vysokým obsahem živin i vody. Úpatí svahů má charakter hlinito-kamenitých svahovin někdy až několik metrů mocných. Tyto svahoviny zahlazují reliéf do vizuelně monotónního reliéfu, který udává základní charakter krajiny. Tab.1 Xxxxxxxxx podloží Hornina / sediment pararula kvarcit splachové sedimenty svahové sedimenty stáří paleozoikum až proterozoikum paleozoikum až proterozoikum kvartér kvartér typ horniny metamorfity metamorfity sedimenty nezpevněné sedimenty nezpevněné geologický region moldanibikum moldanibikum kvartér Českého masivu a Karpat kvartér Českého masivu a Karpat Nejvyšším bodem v území je kopec Vystrkov (564 m.n.m.) Klimaticky spadá oblast do mírně teplé oblasti MT5 (klimatický atlas ČR, Quitt). Charakteristiku uvádí následující tabulka: Tab.2 Klimatické charakteristiky dle Xxxxxx ᴓ °C leden -4 – (-5) Klimatická oblast MT5 ᴓ °C duben 6-7 ∑ letní dny 30-40 ᴓ °C červenec 16-17 ∑ dny s teplotou ≥ 10°C 140-160 ᴓ °C říjen 6-7 ∑ mrazové dny 130-140 ∑ dnů se srážkami ≥ 1mm 100-120 ∑ letní dny 40-50 ∑ srážek za vegetační období 350-450 ∑ jasné dny 120-150 ∑ srážek v zimním období 250-300 ∑ zatažené dny 50-60 ∑ dnů se sněhovou pokrývkou 60-100 Jednoduší klimatickou charakteristiku umožňuje také 1. číslo kódu BPEJ. Tab.3 symbol charakteristika suma teplot na 10°C průměrná roční teplota průměrný roční úhrn srážek v mm pravděpodobnost suchých vegetačních období vláhová jistota Kód regionu (dle 1. čísla kódu BPEJ) 7 MT4 mírně teplý, vlhký 2200-24000 6-7 650-750 5-15 > 10 Ekologické podmínky a biota dává vzniknout typologickým členěním na 4 úrovních. Pro účely územního plánu je charakterizován biogeografický region (bioregion) a Biochora. Obec Košetice je součástí Pelhřimovského bioregionu (1.46), nejvýrazněji se v území uplatňuje biochora 4BS, která na východě přechází do biochory 4US. Bioch...
Krajina. Územní plán na základě velké novely stavebního zákona podrobně řeší funkční využití nezastavěného území (krajiny), Návrh územního plánu Košetice vychází z koncepce zákona č. 17/1992Sb., o životním prostředí, v platném znění a jeho zásad únosného zatížení životního prostředí a udržitelného rozvoje a dále ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Řešení obsahuje zásady ochrany všech složek životního prostředí, včetně územního systému ekologické stability; důsledně je doplněn návrh kvalitního krajinného prostředí celého řešeného území včetně zachování všech přírodních fragmentů. ÚP Košetice funkční regulací obnovuje údolní nivy a cestní síť účelových komunikací i v místech jejich faktického zániku. Případné další účelové cesty zpřístupňující zemědělské či lesní pozemky a rozčlenění velkoplošných zemědělských pozemků travnatými příp. porostovými mezemi je doporučeno provést v rámci zpracování pozemkových úprav. Je také navrženo rozšíření lesních ploch na „chudší“ zemědělské půdě a v plochách nevhodných k zemědělskému obdělávání, avšak až po kladném projednání s dotčenými orgány v jednotlivých lokalitách v dalších řízeních. Zřízení souvislých pásů luk podél vodotečí a zatravnění úžlabí ohrožených vodní erozí je navrženo přímo v rámci funkční regulace území. Pro všechna k. ú. jsou navrženy prvky ÚSES lokální s návaznostmi na okolní obce. Nové návrhové plochy jsou navrženy tak, aby nebyly narušeny hodnotné průhledy na přírodní příp. kulturní útvary i na samotné místní části. Je navrženo začlenění stávajících výrobních objektů zemědělského charakteru do krajiny a přechodové pásy zeleně mezi plochami se zástavbou a krajinou. Součástí územního plánu je vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL dle příslušných zákonů.
Krajina