Mediace. Pokud máte jakýkoli problém s objednávkou, kontaktujte prosím náš zákaznický servis: +000 000 000 000 9.00 – 16.00 hod
Mediace. 1. Výbor regulátorů zřídí mechanismus pro mediaci, která má pomoci nalézt společné stanovisko dotčených příslušných orgánů.
2. V případě, že se příslušné orgány neshodnou na posouzení nebo akci podle tohoto nařízení, předloží věc výboru regulátorů k mediaci. Dotčené příslušné orgány řádně zváží doporučení vý boru regulátorů a jakoukoli odchylku od tohoto doporučení řád ně odůvodní.
Mediace. 1. Mezi Stranami vznikl spor o [doplnit popis sporu] (dále jen „Spor“).
2. Mediací se rozumí vyjednávání mezi Stranami za asistence nestranného a nezávislého Mediátora, který Stranám pomáhá s hledáním řešení jejich sporu pomocí technik usnadňujících komunikaci nebo aktivním hledáním konkrétních možností řešení včetně poskytování návrhů podoby možného řešení sporu (dále jen „Mediace).
3. Naleznou-li Strany řešení Sporu, které bude vyhovovat všem Stranám, uzavřou o tom mezi sebou dohodu (dále jen „Mediační dohoda“). Za obsah Mediační dohody jsou odpovědné pouze Strany, a nikoliv Mediátor nebo Rozhodčí soud.
4. Mediace je neveřejná a důvěrná, s výjimkou informace, že se koná, konala nebo bude konat.
5. Mediátor se se Stranami může setkávat a jednat odděleně.
6. Jazykem mediace je čeština.**
Mediace. 10.3.1 Strany se pokusí vyřešit jakékoli neshody nebo spory prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností společnosti Xxxxxxx.xxx stanoveného v bodě 10.2, protože to oběma stranám nabízí nejrychlejší a nejvýhodnější řešení.
10.3.2 Strany se mohou rozhodnout pro mediaci skrze paní Scheepbouwer nebo paní Van Xxxxx-Wortmann ze společnosti Reuling Xxxxxxx, jejichž kontaktní údaje jsou k dispozici na platformě, nebo skrze jakéhokoli jiného mediátora spojeného s a doporučeného kancelářemi těchto mediátorů.
10.3.3 Mediace bude probíhat v angličtině a na dálku s využitím komunikačních technologií. Každá strana zaplatí 50 % celkových nákladů na mediaci, pokud mediátor nenavrhne jiné rozdělení nákladů, které strany odsouhlasí.
10.3.4 Mediátor připraví mediační dohodu na začátku mediace, kterou obě strany před zahájením mediačního procesu podepíší. Účast na mediaci je dobrovolná. Pokud strany souhlasí se zapojením do mediace, zapojí se do celého procesu v dobré víře.
Mediace. Pod-článek 8.2 se odstraňuje bez náhrady.
Mediace. V případě, že není možné dosáhnout uspokojivého řešení prostřednictvím interních procesů hotelu, lze zvážit možnost mediace s nezávislou třetí stranou.
Mediace. Kterákoli ze stran může požádat druhou stranu, aby se zúčastnila mediačního řízení podle přílohy VII ve vztahu k opatření, které má nepříznivý vliv na obchod nebo investice mezi stranami.
Mediace. INFORMACE/ DOPORUČENÍ SPECIÁLNÍ ARBITRÁŽ závazná dohoda vykonatelné rozhodnutí MEDIACE kontaktní místo MEDIACE
Mediace. Podobně jako výše zmíněná konciliace a faciliace i mediace je řešením sporu za přítomnosti třetí, nezávislé osoby, mediátora. Jedná se o proces, který má vyřešit daný spor smírem, který jsou obě strany sporu s to akceptovat. Zásadní je aktivní role stran během tohoto procesu, vzájemná kooperace, snaha dosáhnout uspokojivého řešení a obecná ochota vyřešit spor tímto způsobem. Úspěšná mediace by měla mít za výsledek dohodu stran, většinou ve formě psaného dokumentu, který obsahuje výsledky mediačního procesu a podmínky nastolené smírem, na který strany přistoupily75. Osoba mediátora během řešení vystupuje neutrálně a jedná se o určitého zprostředkovatele a moderátora komunikace mezi stranami sporu, za dodržení zásad objektivity a neutrality. Není v kompetenci mediátora zasahovat do samotné věcné stránky věci sporu, přikazovat stranám určité chování či určité chování zakazovat. S ohledem na charakter mediace nemusí osoba mediátora nutně být právně vzdělanou, nicméně by měla být odborně znalou v dané problematice, což často i nutnost jejího právnického vzdělání předurčuje. Ačkoliv se požadavky na osobu mediátora mohou různit dle povahy sporu, existují obecné charakteristiky, které jsou společné a to např. etické a morální. Tyto jsou shrnuty např. v Evropském kodexu chování pro zprostředkovatele vypracovaném Evropskou komisí, který vyzdvihuje důležitost určitých atributů, jako je nestrannost, nezávislost, spravedlnost a důvěrnost. Specifický způsob mediace představuje tzv. ko-mediace, kdy na vyřešení sporu spolupracuje více mediátorů (nejčastěji dva), což má dále rozvinout charakteristiky mediace jednotlivcem, tedy nestrannost a objektivitu, ale také profesionalitu.
Mediace. Pro porozumění funkce masových médií je klíčové porozumět termínu mediace, které lze chápat jako zprostředkování zahrnující hned několik různých procesů. V jedné rovině se jedná o informování o událostech a okolnostech, které nemůžeme pozorovat osobně. Další rovinou je úsilí veřejně činných osob kontaktovat nás ke svému vlastnímu prospěchu. V poslední řadě je součástí mediace také vytváření představ o skupinách, ke kterým nepatříme (McQuail, 2007, s. 88). Podle Xxxxxx a Köpplové (2007, s. 42) je proces mediace jednou z hlavních funkcí masových médií a dodávají, že tato média v tomto procesu vstupují do společenské komunikace a ovlivňují tak společenské vztahy. Funkcionalistický přístup ke vztahu médií a společnosti, jehož definováním se začal zabývat Xxxxxx Xxxxxxxx (1948) se zaměřuje na potřeby jednotlivce i společnosti jako takové. Lasswell definoval tři základní funkce. Zaprvé je to „informování o prostředí“, tedy poskytování informací o událostech, ale i o uspořádání společenských vztahů. Zadruhé se jedná o „vytváření shody na reakcích na okolí“, což můžeme chápat jako komentování významu událostí a nastolování společenských priorit. Další funkcí je „mezigenerační přenos“ převládajících kulturních vzorců (Lasswell in Xxxxxx, 1960, s. 608). Xxxxxx (1960, s. 690) přidává čtvrtou funkci, kterou je „zábava“. Poslední funkcí, kterou lze zmínit, je „získávání“, tedy agitování pro společensky významné cíle, které jsou např. ze sféry politiky, ekonomiky atd. Je potřeba si uvědomit, že důraz je zde kladen na to, co se zprostředkovává, nikoli na zprostředkovatele samého. V procesu mediace je ovšem klíčová aktivní interpretativní činnost (Xxxxx & Köpplová, 2015, s. 83). Pro lepší porozumění konceptu mediace používá McQuail (2007, s. 89) několika obrazných pojmenování. Tato pojmenování dobře ilustrují všechny roviny, které se za termínem mediace skrývají. V prvé řadě se jedná o „okno“, jímž lze vidět události a zkušenosti a které nám rozšiřuje rozhled a umožňuje na vlastní oči vidět, co se děje. Dále se jedná o „zrcadlo“ událostí ve společnosti. V další rovině jde o filtr, který vyzdvihává některé jevy a jiné upozaďuje. Další metaforou je „ukazatel“, který naznačuje, kudy se má jít. Dále jde „platformu“ k předložení informací. V poslední řadě se jedná o jakési „plátno“, které může zkreslit realitu. McQuail (2007, s. 89) dále upozorňuje na skutečnost, že dosavadní modely neberou v úvahu změnu interaktivní možnosti novějších médií. Xxxxx a Köpplová (2015, s. 84) dál...