Možnosti řešení. Uživatel může zajít do společnosti ČEZ a požádat o kopii výpovědi, kterou společnost ČEZ zasílala faxem společnosti Centropol Energy, a. s. • Uživatel může navštívit Občanskou poradnu Ostrava, předložit dokumenty a dohodnout se na dalším postupu. • S uživatelem bylo dohodnuto, že bude znovu kontaktovat Občanskou poradnu Ostrava v konzultačních dnech s potřebnými dokumenty.
Možnosti řešení. S uživateli bylo dohodnuto, že navštíví Občanskou poradnu Ostrava (byli objednáni na daný den) a přinesou smlouvu k nahlédnutí, aby bylo možné zjistit, zda a jakým způsobem lze od smlouvy odstoupit. • Uživatelé budou podnikat kroky k odstoupení od smlouvy.
Možnosti řešení. Uživatelka byla informována, že pokud požaduje výměnu DVD, potom nemusí odstupovat od smlouvy ve lhůtě 14 dnů, ale může uplatnit reklamační řízení v záruční době dvou let od jeho zakoupení. Uživatelka byla informována, že pokud nelze vada odstranit, může kupující v reklamaci požadovat výměnu věci a pokud toto není možné, tak od smlouvy odstoupit. • Uživatelka bude uplatňovat reklamační řízení v záruční době.
Možnosti řešení. Uživatelka může uzavřenou smlouvu písemně vypovědět, musela by však zaplatit poplatek za předčasné ukončení. Klientka může poslat svoji stížnost na praktiky společnosti Energetickému regulačnímu úřadu a České obchodní inspekci. • ASPI – Občanský zákoník reklamace, odstoupení od smlouvy, insolvenční řízení, přihlášení pohledávky Uživatel se na poradnu obrátil dvěma e-maily na přelomu května a června letošního roku. Uvedl, že si koupil zimní obuv za 1 000 Kč v třicet kilometrů vzdáleném krajském městě. V záruční době se mu u obou bot propadla pata a tak jel obuv 1. března reklamovat. Pak na to ale přestal myslet a po uplynutí 30 dnů si už pro obuv nejel. Koncem dubna mu přišel od prodejce dopis, v němž je sice reklamace uznána a vada shledána neopravitelnou, pán je však současně upozorněn, že společnost se nachází v insolvenčním řízení a klient je se svojí pohledávkou odkázán na krajský soud v Ostravě, kde je řízení vedeno. Uživatel se dotázal, jak dále postupovat, aby získal zpět kupní cenu neopravitelné obuvi a náhradu nákladů nutných k uplatnění reklamace (cesta do vzdáleného města). V dalším e-mailu – po zjištění, že je prodejce v konkurzu a již uplynula lhůta pro přihlášení pohledávek – se klient dotázal, zda prodejce nepochybil, když jej o vyřízení reklamace a probíhajícím insolvenčním řízením informoval dopisem až měsíc a půl po uplatnění reklamace a navíc těsně před koncem lhůty pro přihlášení pohledávek. Uživatel zjišťuje, jaké má možnosti při vymáhání kupní ceny a náhrady nákladů spojených s uplatněním reklamace, když je prodávající společnost v insolvenčním řízení. Po nahlédnutí do insolvenčního rejstříku jsem klientovi sdělila, že krajský soud rozhodl o úpadku společnosti a vyzval věřitele, aby do třiceti dnů přihlásili své pohledávky. Tato lhůta již bohužel uplynula, na majetek společnosti byl prohlášen konkurz a dle insolvenčního zákona se k pozdě podaným přihláškám nepřihlíží a nepřihlášené pohledávky nebudou v rámci konkurzu uspokojeny. Uživatel se snaží zjistit, na čí straně došlo k chybě, že se mu již pravděpodobně nepodaří získat zpět peníze za vadné zboží. Klientovi jsem řekla, že dle občanského zákoníku je prodávající povinen vyřídit reklamaci bez zbytečného odkladu, nejdéle pak do třiceti dnů od jejího uplatnění. Po uplynutí lhůty má spotřebitel dle zákona o ochraně spotřebitele stejná práva, jako by šlo o vadu neodstranitelnou, např. právo odstoupit od smlouvy. Prodejce tedy měl vyřídit reklamaci dříve, na druhou stranu se i uživatel m...
Možnosti řešení o Vzhledem k uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávky není možné její uspokojení v rámci konkurzu. o S ohledem na třicetidenní lhůtu k vyřízení reklamace je vhodné zajímat se včas o to, jak byla vyřízena, a v případě insolvenčního řízení přihlásit pohledávku v příslušné lhůtě u daného insolvenčního soudu. • ASPI – občanský zákoník, insolvenční zákon, zákon o ochraně spotřebitele pronájem spotřebiče, výpověď nájemní smlouvy, smluvní pokuta, rozhodčí doložka Paní (46 let) je rozvedená a stará se sama o nezletilého syna. Poradnu navštívila jednou v říjnu letošního roku. Uživatelka uvedla, že si kvůli synově nemoci pořídila na splátky speciální vysavač pro alergiky. Z donesených dokumentů vyplynulo, že jde o nájemní smlouvu, v níž se uživatelka zavázala platit měsíčně 1 100 Kč. S vysavačem je paní vcelku spokojená, ale stalo se, že jí v zaměstnání náhle poklesl příjem, nezvládá sama hradit všechny náklady domácnosti a při přemýšlení, co by mohla oželet, ji napadl právě drahý vysavač. Paní se telefonicky spojila s pronajímající společností, dotazovala se na možnost ukončení smlouvy, ale nebylo jí vyhověno. Chtěla by proto vědět, zda je možné smlouvu nějak ukončit a co by se stalo, kdyby paní vysavač jednoduše vrátila a přestala platit měsíční splátky. Paní by chtěla vědět, jak je možné ukončit nájemní smlouvu, když dohodu o jejím skončení pronajímající společnost odmítla. Klientce jsem vysvětlila, že na nájemní smlouvu se vztahují ustanovení občanského zákoníku. Podle nich může nájemce od smlouvy odstoupit, pokud předmět nájmu není možné užívat, případně z dalších důvodů dojednaných ve smlouvě, žádné další možné důvody odstoupení ze strany nájemce však klientčina smlouva neobsahuje. Smlouvu je tak za stávajících podmínek možné ukončit pouze dohodou, jinak skončí až uplynutím sjednané doby. Klientka se může na společnost obrátit znovu, nejlépe písemně doporučeným dopisem, a požádat o snížení měsíční splátky či odklad splátek o nějakou dobu vzhledem k její současné tíživé situaci. Uživatelka zvažuje, že by vysavač poslala zpět na adresu společnosti a přestala platit měsíční splátky. Není si jistá, zda by jí v tom případě nehrozil nějaký postih. Klientce jsem vysvětlila, že neplacením dohodnutých splátek by se dostala do prodlení a společnost by po ní mohla dluh vymáhat. Pro případy porušení smlouvy je navíc dohodnuta smluvní pokuta 15 000 Kč. Klientku jsem upozornila na rozhodčí doložku obsaženou ve smlouvě. Na jejím základě by spory vzniklé mezi nájemcem a prona...
Možnosti řešení. Klientka bude trvat na tom, že ke změně dodavatele nepřistoupí, odejme zprostředkovatelské firmě plnou moc k zastupování. Pak dojde z její strany ke zmaření uzavření smlouvy a bude povinna zaplatit firmě smluvní pokutu. Může firmu požádat o snížení pokuty, případně se obrátit na soud, aby ten rozhodl, zda je výše pokuty přiměřená daným okolnostem. - Klientka nechá zprostředkovatelskou firmu uzavřít smlouvu s novým dodavatelem. Smlouva bude uzavřena na dobu určitou (max. 3 roky). Poté se klientka bude moci opět vrátit ke svému původnímu dodavateli, příp. k jinému, kterého si zvolí. V případě, že bude klientka trvat na tom, že dodavatele nezmění, bude muset smluvní pokutu zaplatit. Poradce se domnívá, že pokuta není nepřiměřeně vysoká, takže by ji pravděpodobně soud nesnížil.
Možnosti řešení. Klientka odstoupila od smlouvy a bude i nadále tvrdit, že odstoupení je platné, bylo učiněno v souladu se zákonem a na kupní smlouvu se tedy hledí, jako by nikdy nebyla uzavřena. V případě, že firma Zepter již nebude reagovat a uzná klientčino odstoupení od smlouvy, je záležitost uzavřena. V případě, že firma Zepter se obrátí na soud, klientka má dostatečné informace, jak se bránit a o co svou obranu právně opřít. zatím žádná Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., § 1820, 1829 Klientka si objednala služby realitní kanceláře – chtěla zprostředkovat nájem bytu (klientka by byla nájemkyní). Když přišla na prohlídku bytu, který se jí líbil, byla tam i realitní makléřka zastupující pronajímatele. Klientka vyjádřila zájem o nájem a byla makléřkami vyzvána, aby tedy zaplatila provizi, a to jak své makléřce, tak i té, která zastupovala pronajímatele. Klientka vše zaplatila. Od obou dostala písemné potvrzení o zaplacení provize. Po několika dnech začala mít pochybnosti, zda měly makléřky na dvojí provizi nárok. Klientka se přišla se zeptat, zda udělala správně, když zaplatila obě provize a jak případně vymoci jednu zpět. Poradce klientce vysvětlil, že provizi měla platit pouze jednou. Na provizi má nárok makléřka,se kterou má klientka uzavřenou smlouvu o zprostředkování. Druhá makléřka dostává provizi od svého klienta. Ze strany druhé makléřky tak došlo k bezdůvodnému obohacení.
Možnosti řešení. Kontaktovat makléřku pronajímatele a žádat vrácení provize s odůvodněním, že s touto makléřkou klientka neměla uzavřenu žádnou smlouvu. Klientka přišla za dva dny s tím, že makléřka jí sdělila, že provize byla vyplacena oprávněně, protože na zakázce musely pracovat obě makléřky. Poradce po domluvě s klientkou napsal na hlavičkovém papíře Občanské poradny Praha vyjádření k dané situaci. V něm citoval paragrafy, týkající se zprostředkování a bezdůvodného obohacení. Popsal možnosti – buď makléřka vrátí danou částku nebo se klientka po předžalobní výzvě může obrátit na soud a žádat vydání bezdůvodného obohacení. Pravděpodobnost úspěchu ve věci je velká a soudní náklady hradí ten, kdo ve sporu neuspěje. Klientka může předat vyjádření makléřce a zároveň jí zaslat písemnou předžlobní výzvu. Jestliže dojde až k soudnímu sporu, má klientka velkou šanci na úspěch, protože má potvrzeno převzetí provize s podpisem makléřky. Klientka nám přišla sdělit, že po předání předžalobní výzvy a vyjádření OP dostala provizi zpět, a dokonce jí makléřka zajistila hezký byt za ještě výhodnějších podmínek bez další provize. Makléřky klientku žádaly, ať hlavně o celé věci nikde nemluví.
Možnosti řešení. Klientce doporučeno pokusit se ještě zkontaktovat pracovnici firmy, s níž smlouvu uzavírala a která jí nabízela řešit případné potíže. Neočekáváme ale přílišnou ochotu vyjít klientce vstříc a sjednat s ní dohodu o odstoupení od smlouvy. Pokud k dohodě nedojde, bude klientka muset dostát povinnosti vyplývající ze smlouvy a uhradit celou částku. Doporučujeme pokusit se vyhradit na pravidelné měsíční splátky alespoň určitou částku. S firmou pak může vyjednávat o nižších splátkách, než jsou stanoveny smlouvou. I v případě neochoty firmy Zepter na nižší splátky přistoupit, platit alespoň minimální částky. Klientku jsme informovaly také o smluvní pokutě ve výši 25 % ceny, v případě prodlení, ustanovené ve smlouvě. Navrhujeme zamyšlení, zda by jí nepomohl se splácením někdo příbuzný či blízký, např. formou bezúročné půjčky.
Možnosti řešení. Klientka může postupovat tak, jakoby tvrzení o sjednání návštěvy dodavatele ve smlouvě nebylo a od smlouvy odstoupit s tím, že na nepravdivost tvrzení dodavatele upozorní. Pokud dodavatel odmítne odstoupení od smlouvy akceptovat, bude se ho klientka muset domáhat soudní cestou, což by znamenalo prokázat, že se zúčastnila akce mimo prostory obvyklé k podnikání a tam také podepsala smlouvu. Dodavatel na odstoupení od smlouvy nemusí přistoupit s odkazem na znění smlouvy, kterou klientka podepsala a tím potvrdila, že si návštěvu dodavatele sjednala. Může se ukázat jako problematické prokázat před soudem, že smlouva byla podepsána skutečně na předváděcí akci a tvrzení ve smlouvě je nepravdivé. Nekalé praktiky dodavatelů na předváděcích akcích jsou sice obecně známé, ale nedaří se je často jednoznačně prokázat. žádná