Nezbytnost. Omezení, která zacházejí dále, než je nezbytně nutné k dosažení růstu efektivnosti plynoucího z výměny informací, nesplňují podmínky čl. 101 odst. 3. Aby byla splněna podmínka nezbytnosti, musí strany prokázat, že předmět, agregace, stáří, důvěrnost údajů a četnost jejich výměny, jakož i pokrytí jsou takové, že představují nejnižší rizika, jež jsou nezbytně nutná k dosažení udávaného růstu efektivnosti. Výměna by mimoto neměla zahrnovat informace mimo proměnné, které jsou důležité pro dosažení vyšší efektivnosti. Pro účely srovnání by například výměna individualizovaných údajů nebyla obvykle nezbytně nutná, jelikož informace agregované například v určité formě stano veného pořadí v rámci daného hospodářského odvětví mohou rovněž zajistit udávaný růst efektivnosti a současně představovat nižší riziko tajně dohodnutého výsledku (viz příklad 4 odstavec 108). Obecně je rovněž nepravděpodobné, že je nezbytně nutné sdílení individualizovaných údajů o budoucích záměrech, zejména pokud tyto údaje souvisí s cenami a množstvím.
Nezbytnost. Omezení, která zacházejí dále, než je nezbytně nutné k dosažení růstu efektivnosti plynoucího z dohody o výzkumu a vývoji, nesplňují kritéria čl. 101 odst. 3. Zejména omezení uvedená v článku 5 nařízení o blokové výjimce pro výzkum a vývoj mohou znamenat, že se na základě individuálního posouzení měně pravděpodobně zjistí, že jsou splněna kritéria čl. 101 odst. 3. Obvykle bude proto nutné, aby strany dohody o výzkumu a vývoji prokázaly, že tato omezení jsou pro spolupráci nezbytně nutná.
Nezbytnost. Omezení, která zacházejí dále, než je nezbytně nutné k dosažení růstu efektivnosti plynoucího z dohody o výrobě, nesplňují kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3. Například omezení uložená v dohodě o výrobě, která se týkají soutěžního chování stran s ohledem na objem výroby mimo spolupráci, obvykle nejsou považována za nezbytně nutná. Obdobně společné stanovování cen není považováno za nezbytně nutné, jestliže dohoda o výrobě nezahrnuje rovněž společné obchodní využití.
Nezbytnost. Omezení, která zacházejí dále, než je nezbytně nutné k dosažení růstu efektivnosti plynoucího z dohody o nákupu, nesplňují kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3. Povinnost nakupovat výhradně prostřednictvím spolupráce může být v určitých případech nezbytná k dosažení objemu potřebného pro dosažení úspor z rozsahu. Takovouto povinnost je však nutno posoudit podle okolností jednot livého případu.
Nezbytnost. Omezení, která zacházejí dále, než je nezbytně nutné k dosažení růstu efektivnosti v důsledku dohody o obchodním využití, nesplňují kritéria čl. 101 odst. 3. Otázka nezbytnosti je obzvláště důležitá u dohod, které zahrnují stanovení cen nebo rozdělení trhů, což může být výjimečně považováno za nezbytné.
Nezbytnost. Omezení, která zacházejí dále, než je nezbytně nutné k dosažení růstu efektivnosti, který může vyplývat ze standardizační dohody nebo standardních podmínek, nesplňují kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3.
Nezbytnost. Xxxxxx povaha daných opatření je zřejmá, jak je uvedeno výše. Na druhé straně lze stěží prokázat jejich užitečnost.
Nezbytnost. Opatření podpory musí být svou výší a formou nezbytné k dosažení stanovených cílů v souvislosti se současnou mimo řádnou situací. Lze proto mít za to, že za účelem dosažení stanovených cílů je nezbytná pouze podpora v zásadě zdravým bankám. Norské orgány předpokládají, že oznámený systém vstoupí v platnost v květnu 2009 a bude dostupný po dobu 6 měsíců. Konečný termín pro podání žádostí o kapitálovou podporu bude stanoven 6 týdnů před uplynutím 6měsíční lhůty (přibližně konec září 2009). Kapitálová podpora má být mimoto dočasná. Systém zahrnuje pobídky, jež mají banky podnítit ke splacení vloženého kapitálu, a je uložena řada významných omezení týkajících se chování bank, což dále motivuje k návratu k obvyklým tržním podmínkám. Kontrolní úřad se domnívá, že stanovením dočasné doby plat nosti systému norské orgány omezily možnou státní podporu na současnou situaci na finančních trzích a vážnou poruchu, která v současnosti existuje v norském hospodářství. Pokyny k rekapitalizaci zdůrazňují, jak důležité je rozlišovat mezi bankami, které jsou výkonné a v zásadě zdravé, a bankami, které se octly v problémech a jsou výkonné méně (32). Norské orgány objasnily, že k účasti v oznámeném systému jsou způsobilé pouze banky, které jsou v zásadě zdravé. Na základě informací poskytnutých bankami při podání žádosti o kapitálovou podporu a na základě objektivních kritérií (formální ukazatele kapitálové přiměřenosti, analýza rizik, jimž je každá banka vystavena, kvalita aktiv, obchodní vyhlídky atd.) bude norský úřad finančního dohledu vykonávat funkci „strážce“ a posuzovat, zda je banka v zásadě zdravá. Systém bude dostupný pouze pro banky, u nichž úřad finančního dohledu zjistil, že splňují požadavky na kapitál „třídy 1“ s dosta tečnou rezervou, rovněž s přihlédnutím k pravděpodobnému vývoji v blízké budoucnosti (33). Lze proto vyvodit závěr, že oznámený systém dodržuje rozli šování uvedené v pokynech k rekapitalizaci, a nebude využíván k rekapitalizaci bank, které nejsou v zásadě zdravé. podniku, který je jejím příjemcem, aniž by byla nezbytná k dosažení cílů stanovených v čl. 87 odst. 3 ES, nemůže být považována za slučitelnou se společným trhem“.
Nezbytnost. Prvním důležitým předpokladem aplikace výjimky je, že dodatečná plnění musí být nezbytná. Xxxxxx, Xxxxxx a spol. uvádějí, že znění preambule směrnice „nasvědčuje výkladu, že podmínka nezbytnosti je naplněna tehdy, pokud jsou naplněny podmínky podle písmene a) a b) odstavce 5 (...).“131 Autor práce však takový závěr považuje za chybný, a to ze dvou důvodů. Zaprvé je z jazykového výkladu zřejmé, že podmínka stanovící, že provedení dodatečných prací je nezbytné, je v kumulativním vztahu s dalšími podmínkami, které se vztahují k nemožnosti provedení změny dodavatele (za podstatnou změnu závazku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky...pokud jsou nezbytné a změna osoby dodavatele není možná...). Zadruhé je nutné rozlišovat mezi charakterem podmínky nezbytnosti dodatečných plnění na straně jedné a podmínek vztahujících se k nemožnosti změny dodavatele na straně druhé, z hlediska logiky ustanovení. Podmínka nezbytnosti se vztahuje k provedení dodatečných plnění. Otázka nemožnosti změny dodavatele se nevztahuje k provedení dodatečných plnění (neptá se, zda jsou nezbytná), nýbrž toliko k otázce osoby dodavatele, který dodatečná plnění provede. Za nezbytná dodatečná plnění bude nutné z teleologického hlediska považovat pouze taková, bez jejichž provedení by nebylo možné dosáhnout účelu původní veřejné 131 HERMAN 2017 op. cit., s. 526.
Nezbytnost. Podle bodu 53 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci musí členské státy, které hodlají poskytnout podporu na restrukturalizaci, předložit srovnání s důvěryhodným alternativním scénářem, který nezahrnuje státní podporu, a prokázat, jak rozvoje hospodářských činností nebo oblastí, o něž podpora usiluje, podle oddílu 3.1.1 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci nebude dosaženo, nebo by jich bylo dosaženo v menší míře.