Nájem nebytových prostor. 1) O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně ustanovení o nájmu bytů.
Nájem nebytových prostor. O nájmu družstevních nebytových prostor platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu a zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání.
Nájem nebytových prostor. O nájmu nebytových prostor a jeho podmínkách rozhoduje v každém případě se souhlasem kontrolní komise družstva a v souladu s právními předpisy představenstvo družstva.
Nájem nebytových prostor. Čl. 45 zrušen
Nájem nebytových prostor. 1. O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně stanovení o nájmu bytů,
Nájem nebytových prostor. 1. O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu a zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání.
Nájem nebytových prostor. 10.19. O nájmu nebytových prostor platí ust. § 720 občanského zákoníku, zákon č. 116/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů a přiměřeně i ustanovení těchto stanov o nájmu bytu a dále platí čl. 31 odst. 31.1. písm. m) stanov.
Nájem nebytových prostor. Nájem a podnájem nebytových prostor postavených bez finanční účasti členů upravuje přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu a zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. O nájmu a jeho podmínkách rozhoduje představenstvo družstva.
Nájem nebytových prostor. Právní úprava nájmu nebytových prostor je obsažena v zákoně č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, na který odkazuje občanský zákoník v ust. § 720. Tento zákon je ve vztahu speciality k občanskému zákoníku, tedy otázky, které jím nejsou upraveny, se řídí obecnou úpravou nájmu v ust. § 663 až 684 OZ. Nebytovým prostorem se podle ust. § 1 NájNebyt rozumí místnosti nebo soubory místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než bydlení (např. prostory určené k provozování výroby nebo obchodu, skladové prostory, části veřejně přístupných prostorů budov, přičemž nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu) a byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům. Nájem vzniká podle ust. § 2 NájNebyt na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru. Nemá-li smlouva některou z uvedených náležitostí, je neplatná. Není-li dohodnuto jinak, je pronajímatel povinen odevzdat předmět nájmu ve stavu způsobilém k smluvenému užívání a v tomto stavu jej udržovat. Rovněž musí zajistit řádné plnění služeb spojených s nájmem a zabezpečit nájemci nerušený výkon práv (ust. § 5 odst. 1 NájNebyt) Nájemce je především povinen platit řádně a včas dohodnuté (příp. právním předpisem stanovené) nájemné. Není-li dohodnuto jinak, hradí se nájemné spolu s úhradou služeb spojených s nájmem měsíčně předem vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce (ust. § 7 NájNebyt). Ust. § 8 NájNebyt pak dává nájemci (i
Nájem nebytových prostor. Uzavřel-li zůstavitel jako nájemce smlouvu o nájmu nebytových prostor15, nájem – nebylo-li dohodnuto jinak – jeho smrtí zanikne, pokud dědici do třiceti dnů od jeho smrti neoznámí pronajima- teli, že pokračují v nájmu.