Common use of Obecná Část Clause in Contracts

Obecná Část. 1.1. Sjednaná pravidla pro stanovení mzdy za práci se vztahují na zaměstnance OKD, a.s., (dále jen "zaměstnance"). 1.2. Mzda náleží nejméně ve výši a za podmínek stanovených ZP a KS. Pracovní smlouva, v níž je sjednána nižší mzda než náleží podle KS nebo podle ZP, je v této části neplatná. 1.3. Všechny vnitřní mzdové předpisy budou předmětem kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance předem se změnami způsobu odměňování, výše mzdy a podmínek pro její poskytování. 1.4. Mzda se především sjednává v KS, pracovní smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví mzdovým výměrem. 1.5. Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za mzdu se nepovažují další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost. 1.6. Mzdový předpis o mzdových podmínkách členů báňských záchranných sborů v působnosti OKD, a.s., je uveden v Příloze č. 2.

Obecná Část. 1.1Všeobecné obchodní podmínky („VOP“) společnosti EFEKTA obchodník s cennými papíry a.s. Sjednaná pravidla („Obchodník“) upravují některá práva a povinnosti, za jakých Obchodník poskytuje služby svým zákazníkům („Zákazník“). Odchylná ujednání v Komisionářské smlouvě uzavřené mezi Zákazníkem a Obchodníkem („Smlouva“) mají přednost před zněním VOP. Záležitosti neupravené Smlouvou, VOP nebo jiným dokumentem, na který Smlouva nebo VOP odkazuje (společně „Dokumenty“), se řeší dle ustanovení Dokumentů významově nejbližších, následně dle občanskoprávních předpisů a jejich zásad. Není-li ve Xxxxxxx ujednáno jinak a uvedl-li Zákazník svoji e-mailovou adresu a číslo mobilního telefonu, souhlasí s tím, aby mezi Zákazníkem a Obchodníkem bylo jednáno pomocí elektronických a jiných technických prostředků umožňujících zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby („Elektronická komunikace“). Bližší podmínky upravuje čl. V. VOP. Vyžadují-li Dokumenty písemnou formu, je tato forma dodržena i v případě Elektronické komunikace. Písemnosti jsou doručovány na adresy uvedené ve Smlouvě (je- li adres více, pak na kteroukoli z nich, není-li některá určena jako doručovací). Není-li stanoveno jinak, účinky písemnosti nastávají dojitím na takovou adresu. Jakákoli změna identifikačních údajů poskytnutých při uzavření Smlouvy musí být Zákazníkem neprodleně oznámena Elektronickou komunikací (nebo jiným, výslovně dohodnutým způsobem) Obchodníkovi; uvedené platí i pro stanovení mzdy změny identifikačních údajů zmocněnců Zákazníka. Změny jsou účinné okamžikem jejich zpracování Obchodníkem, nejpozději však pátý pracovní den následující po dni doručení oznámení o změně identifikačních údajů. Jedná-li za práci Zákazníka zástupce, musí Obchodníkovi předložit, co ho k jednání za Zákazníka opravňuje. Obchodník není povinen se vztahují zástupcem jednat, není-li přesvědčen o pravosti oprávnění jednat za Zákazníka. Vyžaduje-li se pro jednání ověřený podpis, provede ověření osoba pověřená Obchodníkem, nebo musí být podpis Zákazníka ověřen úředně. Má-li nebo musí-li mít Zákazník tzv. LEI (Legal Entity Identifier), musí Zákazník LEI poskytnout Obchodníkovi, jinak není Obchodník povinen jednat. Zjistí-li Zákazník, že dokumentace obdržená od Obchodníka obsahuje nesprávnosti (chyby), je Zákazník povinen uplatnit nesprávnost u Obchodníka Elektronickou komunikací do 20 dnů ode dne, kdy mu písemnost došla, jinak se písemnost považuje za Zákazníkem odsouhlasenou. Při propagaci a poskytování služeb Obchodníkem může být Obchodník zastoupen (i v plném rozsahu) osobami jednajícími vlastním jménem na zaměstnance OKDvlastní odpovědnost (zejména jiní obchodníci s cennými papíry, a.s.investiční zprostředkovatelé) nebo jménem Obchodníka na jeho odpovědnost (vázaní zástupci). Zástupci Obchodníka nepřijímají Peněžní prostředky a/nebo Investiční nástroje Zákazníků. Pro vyloučení pochybností platí, že Obchodník neposkytuje investiční poradenství a ani jej při takové činnosti nemůže nikdo zastupovat. Informace o zpracovávaní́ osobních údajů Zákazníků jsou k dispozici na Internetových stránkách Obchodníka (dále jen "zaměstnance"xxx.xxxxxx.xx). 1.2. Mzda náleží nejméně ve výši a za podmínek stanovených ZP a KSZákazník podpisem Xxxxxxx potvrzuje, že se s těmito informacemi řádně seznámil. Pracovní smlouvaZákazník, v níž který je sjednána nižší mzda než náleží podle KS nebo podle ZPspotřebitelem, je v této části neplatnápřípadě sporu s Obchodníkem vyplývajícím ze Smlouvy oprávněn obrátit se na subjekt mimosoudního řešení sporů, kterým je Finanční arbitr. Internetová adresa je xxx.xxxxxxxxx.xx a adresa Xxxxxxxx 0000/00 000 00 Xxxxx 0. Zákazník se může obrátit i na příslušný soud. 1.3. Všechny vnitřní mzdové předpisy budou předmětem kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance předem se změnami způsobu odměňování, výše mzdy a podmínek pro její poskytování. 1.4. Mzda se především sjednává v KS, pracovní smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví mzdovým výměrem. 1.5. Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za mzdu se nepovažují další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost. 1.6. Mzdový předpis o mzdových podmínkách členů báňských záchranných sborů v působnosti OKD, a.s., je uveden v Příloze č. 2.

Obecná Část. 1.1. Sjednaná pravidla pro stanovení mzdy za práci se vztahují na zaměstnance OKD, a.s., . (dále jen "zaměstnance"). 1.2. Mzda náleží nejméně ve výši a za podmínek stanovených ZP a KS. Pracovní smlouva, v níž je sjednána nižší mzda než náleží podle KS nebo podle ZP, je v této části neplatná. 1.3. Všechny vnitřní mzdové předpisy budou předmětem kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance předem se změnami způsobu odměňování, výše mzdy a podmínek pro její poskytování. 1.4. Mzda se především sjednává v KS, pracovní smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví mzdovým výměrem. 1.5. Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za mzdu se nepovažují další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost. 1.6. Mzdový předpis o mzdových podmínkách členů báňských záchranných sborů v působnosti OKD, a.s., . je uveden v Příloze č. 2.

Obecná Část. 1.1Všeobecné obchodní podmínky („VOP“) společnosti EFEKTA obchodník s cennými papíry a.s. Sjednaná pravidla („Obchodník“) upravují některá práva a povinnosti, za jakých Obchodník poskytuje služby svým zákazníkům („Zákazník“). Odchylná ujednání v Komisionářské smlouvě uzavřené mezi Zákazníkem a Obchodníkem („Smlouva“) mají přednost před zněním VOP. Záležitosti neupravené Smlouvou, VOP nebo jiným dokumentem, na který Smlouva nebo VOP odkazuje (společně „Dokumenty“), se řeší dle ustanovení Dokumentů významově nejbližších, následně dle občanskoprávních předpisů a jejich zásad. Není-li ve Xxxxxxx ujednáno jinak a uvedl-li Zákazník svoji e-mailovou adresu a číslo mobilního telefonu, souhlasí s tím, aby mezi Zákazníkem a Obchodníkem bylo jednáno pomocí elektronických a jiných technických prostředků umožňujících zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby („Elektronická komunikace“). Bližší podmínky upravuje čl. V. VOP. Vyžadují-li Dokumenty písemnou formu, je tato forma dodržena i v případě Elektronické komunikace. Písemnosti jsou doručovány na adresy uvedené ve Smlouvě (je- li adres více, pak na kteroukoli z nich, není-li některá určena jako doručovací). Není-li stanoveno jinak, účinky písemnosti nastávají dojitím na takovou adresu. Jakákoli změna identifikačních údajů poskytnutých při uzavření Smlouvy musí být Zákazníkem neprodleně oznámena Elektronickou komunikací (nebo jiným, výslovně dohodnutým způsobem) Obchodníkovi; uvedené platí i pro stanovení mzdy změny identifikačních údajů zmocněnců Zákazníka. Změny jsou účinné okamžikem jejich zpracování Obchodníkem, nejpozději však pátý pracovní den následující po dni doručení oznámení o změně identifikačních údajů. Jedná-li za práci Zákazníka zástupce, musí Obchodníkovi předložit, co ho k jednání za Zákazníka opravňuje. Obchodník není povinen se vztahují zástupcem jednat, není-li přesvědčen o pravosti oprávnění jednat za Zákazníka. Vyžaduje-li se pro jednání ověřený podpis, provede ověření osoba pověřená Obchodníkem, nebo musí být podpis Zákazníka ověřen úředně. Má-li nebo musí-li mít Zákazník tzv. LEI (Legal Entity Identifier), musí Zákazník LEI poskytnout Obchodníkovi, jinak není Obchodník povinen jednat. Zjistí-li Zákazník, že dokumentace obdržená od Obchodníka obsahuje nesprávnosti (chyby), je Zákazník povinen uplatnit nesprávnost u Obchodníka Elektronickou komunikací do 20 dnů ode dne, kdy mu písemnost došla, jinak se písemnost považuje za Zákazníkem odsouhlasenou. Při propagaci a poskytování služeb Obchodníkem může být Obchodník zastoupen (i v plném rozsahu) osobami jednajícími vlastním jménem na zaměstnance OKDvlastní odpovědnost (zejména jiní obchodníci s cennými papíry, a.s.investiční zprostředkovatelé) nebo jménem Obchodníka na jeho odpovědnost (vázaní zástupci). Zástupci Obchodníka nepřijímají Peněžní prostředky a/nebo Investiční nástroje Zákazníků. Pro vyloučení pochybností platí, že Obchodník neposkytuje investiční poradenství a ani jej při takové činnosti nemůže nikdo zastupovat. Informace o zpracovávaní́ osobních údajů Zákazníků jsou k dispozici na Internetových stránkách Obchodníka (dále jen "zaměstnance"xxx.xxxxxx.xx). 1.2. Mzda náleží nejméně ve výši a za podmínek stanovených ZP a KSZákazník podpisem Xxxxxxx potvrzuje, že se s těmito informacemi řádně seznámil. Pracovní smlouvaZákazník, v níž který je sjednána nižší mzda než náleží podle KS nebo podle ZPspotřebitelem, je v této části neplatnápřípadě sporu s Obchodníkem vyplývajícím ze Smlouvy oprávněn obrátit se na subjekt mimosoudního řešení sporů, kterým je Finanční arbitr. Internetová adresa je xxx.xxxxxxxxx.xx a adresa Xxxxxxxx 0000/00 000 00 Xxxxx 0. Zákazník se může obrátit i na příslušný soud. 1.3. Všechny vnitřní mzdové předpisy budou předmětem kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance předem se změnami způsobu odměňování, výše mzdy a podmínek pro její poskytování. 1.4. Mzda se především sjednává v KS, pracovní smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví mzdovým výměrem. 1.5. Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za mzdu se nepovažují další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost. 1.6. Mzdový předpis o mzdových podmínkách členů báňských záchranných sborů v působnosti OKD, a.s., je uveden v Příloze č. 2.

Obecná Část. 1.1Všeobecné obchodní podmínky („VOP“) společnosti EFEKTA obchodník s cennými papíry a.s. Sjednaná pravidla („Obchodník“) upravují některá práva a povinnosti, za jakých Obchodník poskytuje služby svým zákazníkům („Zákazník“). Odchylná ujednání v Komisionářské smlouvě uzavřené mezi Zákazníkem a Obchodníkem („Smlouva“) mají přednost před zněním VOP. Záležitosti neupravené Xxxxxxxx, VOP, Ceníkem nebo jiným dokumentem, na který Xxxxxxx, VOP nebo Ceník odkazuje (společně „Dokumenty“), se řeší dle ustanovení Dokumentů významově nejbližších, následně dle občanskoprávních předpisů a jejich zásad. Není-li ve Xxxxxxx ujednáno jinak a uvedl-li Zákazník svoji e- mailovou adresu a číslo mobilního telefonu, souhlasí s tím, aby mezi Zákazníkem a Obchodníkem bylo jednáno pomocí elektronických a jiných technických prostředků umožňujících zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby („Elektronická komunikace“). Bližší podmínky upravuje čl. V. VOP. Vyžadují-li Dokumenty písemnou formu, je tato forma dodržena i v případě Elektronické komunikace. Písemnosti jsou doručovány na adresy uvedené ve Smlouvě (je- li adres více, pak na kteroukoli z nich, není-li některá určena jako doručovací). Není-li stanoveno jinak, účinky písemnosti nastávají dojitím na takovou adresu. Jakákoli změna identifikačních údajů poskytnutých při uzavření Smlouvy musí být Zákazníkem neprodleně oznámena Elektronickou komunikací (nebo jiným, výslovně dohodnutým způsobem) Obchodníkovi; uvedené platí i pro stanovení mzdy změny identifikačních údajů zmocněnců Zákazníka. Změny jsou účinné okamžikem jejich zpracování Obchodníkem, nejpozději však pátý pracovní den následující po dni doručení oznámení o změně identifikačních údajů. Jedná-li za práci Zákazníka zástupce, musí Obchodníkovi předložit, co ho k jednání za Zákazníka opravňuje. Obchodník není povinen se vztahují zástupcem jednat, není-li přesvědčen o pravosti oprávnění jednat za Zákazníka. Vyžaduje-li se pro jednání ověřený podpis, provede ověření osoba pověřená Obchodníkem, nebo musí být podpis Zákazníka ověřen úředně. Má-li nebo musí-li mít Zákazník tzv. LEI (Legal Entity Identifier), musí Zákazník LEI poskytnout Obchodníkovi, jinak není Obchodník povinen jednat. Zjistí-li Zákazník, že dokumentace obdržená od Obchodníka obsahuje nesprávnosti (chyby), je Zákazník povinen uplatnit nesprávnost u Obchodníka Elektronickou komunikací do 20 dnů ode dne, kdy mu písemnost došla, jinak se písemnost považuje za Zákazníkem odsouhlasenou. Při propagaci a poskytování služeb Obchodníkem může být Obchodník zastoupen (i v plném rozsahu) osobami jednajícími vlastním jménem na zaměstnance OKDvlastní odpovědnost (zejména jiní obchodníci s cennými papíry, a.s.investiční zprostředkovatelé) nebo jménem Obchodníka na jeho odpovědnost (vázaní zástupci). Zástupci Obchodníka nepřijímají Peněžní prostředky a/nebo Investiční nástroje Zákazníků. Pro vyloučení pochybností platí, (dále jen "zaměstnance"). 1.2že Obchodník neposkytuje investiční poradenství a ani jej při takové činnosti nemůže nikdo zastupovat. Mzda náleží nejméně ve výši a za podmínek stanovených ZP a KSZásady zpracovávaní́ osobních údajů Zákazníků jsou k dispozici na Internetových stránkách Obchodníka. Pracovní smlouvaZákazník podpisem Xxxxxxx potvrzuje, v níž že se s těmito informacemi řádně seznámil. Zákazník, který je sjednána nižší mzda než náleží podle KS nebo podle ZPspotřebitelem, je v této části neplatnápřípadě sporu s Obchodníkem vyplývajícím ze Smlouvy oprávněn obrátit se na subjekt mimosoudního řešení sporů, kterým je Finanční arbitr. Internetová adresa je xxx.xxxxxxxxx.xx a adresa Xxxxxxxx 0000/00 000 00 Xxxxx 0. Zákazník se může obrátit i na příslušný soud. 1.3. Všechny vnitřní mzdové předpisy budou předmětem kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance předem se změnami způsobu odměňování, výše mzdy a podmínek pro její poskytování. 1.4. Mzda se především sjednává v KS, pracovní smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví mzdovým výměrem. 1.5. Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za mzdu se nepovažují další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost. 1.6. Mzdový předpis o mzdových podmínkách členů báňských záchranných sborů v působnosti OKD, a.s., je uveden v Příloze č. 2.

Obecná Část. 1.1a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů právní regulace 1. Sjednaná pravidla Důvod předložení Název Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností 1. k rozšíření práv obětí a pomoci, která je jim poskytována, 2. k odstranění nedostatků implementace rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení. Ad 1) Pojem poškozeného je termínem procesním (§ 43 tr. řádu), který užívá trestní řád pro stanovení mzdy jeden ze subjektů trestního řízení, jenž je označen trestním řádem za práci se vztahují stranu (§ 12 odst. 6 tr. řádu). Definice poškozeného dopadá na zaměstnance OKD, a.sosoby fyzické i právnické. Termín „oběť“ zavedl zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se obětí rozumí fyzická osoba, které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví. Za oběť se považuje i osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem nebo dítětem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Ve srovnání s pojmem poškozený je termín oběť užší v tom, že nezahrnuje právnické osoby, širší v tom, že se za oběť považují i někteří pozůstalí po oběti. Obdobně i literatura, zejména kriminologická, jde mnohdy ve vymezení oběti ještě dále a zahrnuje do něj i další osoby. Relativně samostatná část kriminologie, viktimologie, která je někdy pojímána i jako samostatná věda, se osobnosti oběti systematicky věnuje a programově usiluje o praktickou aplikaci svých poznatků ve prospěch obětí. Trestní předpisy (dále trestní řád) mají na oběť odlišný pohled. Oběť je buď objektem zájmu orgánů činných v trestním řízení (jako nositel důkazu), který svou výpovědí může přispět k nalézání materiální pravdy a k odsouzení pachatele, nebo procesním subjektem, resp. stranou, která je nadána určitým rozsahem práv a povinností (poškozený). Výkon těchto práv směřuje především k naplnění účelu trestního řízení. Práva a povinnosti poškozeného pak končí tam, kde by mohly přesáhnout rámec účelu trestního řízení nebo zpomalit jeho dosažení. Práva a povinnosti oběti byly tedy historicky spjaty s konkrétní rolí, kterou měl v trestním řízení poškozený sehrát. Poškozený vystupoval jako soukromý nebo subsidiární žalobce nebo jako soukromý účastník – adherent. Zákonodárci v dobách nedávných tedy nešlo o oběť jako o subjekt zvláštní péče. Až teprve novější právní úpravy jsou ovlivňovány trendem posilování práv obětí, což souvisí právě s poznatky viktimologickými, a také s postupným rozšiřováním účelu trestního řízení (srov. § 1 tr. řádu, § 3 odst. 7 zákona o soudnictví ve věcech mládeže), a potažmo i s koncepcí restorativní justice. Celosvětový trend posilování práv obětí je logickým důsledkem selhání státu v oblasti ochrany fyzických osob před pachateli trestných činů. Oběti je třeba věnovat péči a tím zmírnit dopad trestného činu na její osobnost a kompenzovat újmu tím vzniklou. Oběť by se tak vedle jejího procesního postavení měla stát subjektem zvláštní péče ze strany státu. Z výše uvedeného vyplývá, že neexistuje přísné dělítko mezi pojmy poškozeného a oběti. Jde o různé pohledy. Hovoří-li se o poškozeném, má se na mysli především subjekt trestního řízení se všemi procesními právy, které mu trestní řád přiznává, především za účelem dosažení účelu trestního řízení. Mluví-li se o oběti, zdůrazňuje se fakt, že v důsledku trestného činu (činu jinak trestného) vznikla fyzické osobě újma, a proto by trestným činem postižená osoba měla mít taková práva, která zajistí, že s ní bude zacházeno s ohledem na způsobenou újmu, ze strany státu jí bude nabídnuta a popř. poskytnuta určitá péče, a alespoň v některých případech jí bude újma kompenzována. Proto může (a zpravidla bude) mít oběť i postavení poškozeného v trestním řízení. Pojem oběti a poškozeného se liší v těchto směrech: - poškozený je stranou trestního řízení s procesními právy a povinnostmi; oběť je subjektem zvláštní péče poskytované státem; - poškozeným může být osoba právnická i osoba fyzická; obětí je jen "zaměstnance"). 1.2. Mzda náleží nejméně ve výši a osoba fyzická, neboť právnická osoba nemůže jako právní fikce (konstrukce) pociťovat újmu, újma materiální ji sice vzniknout může, právnická osoba však není nositelem citů, - za podmínek stanovených ZP a KS. Pracovní smlouvaoběť lze považovat i pozůstalé po oběti, která v níž je sjednána nižší mzda než náleží podle KS nebo podle ZP, je v této části neplatná. 1.3. Všechny vnitřní mzdové předpisy budou předmětem kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance předem se změnami způsobu odměňování, výše mzdy a podmínek pro její poskytování. 1.4. Mzda se především sjednává v KS, pracovní smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví mzdovým výměrem. 1.5. Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za prácidůsledku trestného činu zemřela, a to podle její složitostii kdyby taková osoba postavení poškozeného neměla; - poškozenému se nahrazuje újma vzniklá v příčinné souvislosti s trestným činem; u oběti se předchází i druhotné újmě; - poškozeným je z hlediska trestního řádu i právní nástupce (např. v případě postoupení pohledávky), odpovědnosti oběť nemůže svá práva jako subjektu zvláštní péče převést právním úkonem na jinou osobu. Podle stávající právní úpravy jsou práva obětí trestných činů roztříštěna do několika zákonů. Procesní práva oběti jakožto poškozených jsou upravena v trestním řádu. Některá práva obětí jako subjektů zvláštní péče ze strany státu jsou taktéž upravena v trestním řádu, ačkoliv tato práva nemají charakter práv procesních. Právo oběti na peněžitou pomoc ze strany státu je obsahem zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a namáhavostio změně a doplnění některých zákonů. Sociální služby (zejména služby sociální prevence a sociálního poradenství) jsou obětem poskytovány na základě zákona č. 108/2006 Sb., podle obtížnosti pracovních podmíneko sociálních službách. Zatímco práva poškozeného jsou v zásadě uspokojivě řešena, pracovní výkonnosti komplexní úprava práv obětí jako subjektu zvláštní péče absentuje. Dvě z těchto práv (právo na peněžitou pomoc a dosahovaných pracovních výsledkůprávo na sociální služby) vyplývají pouze nepřímo ze zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, a ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Některá další lze vyvodit z trestního řádu (právo na informace, právo na ochranu soukromí). I přes existenci těchto zákonů stále chybí vyšší standard práv obětí. Nedostatečně je upraveno právo na právní a jinou pomoc, právo na informace a právo na ochranu soukromí. Zcela absentuje celá řada opatření, kterými by bylo upraveno právo na ochranu oběti před druhotnou újmou. Není také specificky ve vztahu k obětem upravena státní podpora nestátních organizací poskytujících pomoc obětem trestných činů. V zahraničí se v posledních dvou desetiletích přistupuje ke změnám a doplnění právních úprav s cílem zlepšení postavení oběti v trestním řízení a péče o oběti. Zpravidla je zvolen jeden ze dvou základních přístupů. Ke změnám právní úpravy dochází buď komplexně, tj. je přijat speciální zákon na ochranu obětí trestných činů, nebo jsou novelizovány existující právní předpisy. Příkladem samostatných úprav jsou země jako Švýcarsko, Rumunsko, Kanada, Německo. Cestou novelizací se vydalo např. Slovensko nebo Rakousko. Ad 2) Rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení nebylo jako celek implementováno. Vycházelo se z předpokladu, že Česká republika má právní úpravu souladnou s rámcovým rozhodnutím. Několik dílčích změn trestního řádu bylo následně provedeno i s odůvodněním implementace rámcového rozhodnutí. Za mzdu dobu účinnosti rámcového rozhodnutí vydala Komise Evropských společenství dvě hodnotící zprávy (16. 2. 2004,1 20. 4. 20092). Obě hodnotící zprávy shodně konstatují, že cíle rámcového rozhodnutí nebylo dosaženo. Zpráva z roku 2009 u některých článků uvádí výhrady i vůči právnímu stavu v České republice. V Implementační zprávě ze dne 20. 4. 2009 se nepovažují další plnění poskytovaná ČR vytýká nedostatečné provedení těchto článků: - čl. 6, který se týká zvláštní pomoci obětem, že ČR nezajišťuje bezplatný přístup obětí k jinému poradenství než k právnímu poradenství a k právní pomoci. 1 COM(2004) 54 v souvislosti konečném znění. 2 COM(2009) 166 v konečném znění. - čl. 8 odst. 3, který se zaměstnánímtýká práva na ochranu, cílem ustanovení čl. 8 odst. 3 je zamezit kontaktům mezi obětí a pachatelem, zejména náhrady mzdyvytvořením oddělených čekáren v soudních budovách. ČR uvádí, odstupnéže praxe je v souladu s tímto ustanovením (ačkoliv ne právní předpisy). - čl. 13, cestovní náhradykterý se týká specializovaných služeb a subjektů pro pomoc obětem. Článek 13 vyžaduje, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací aby členské státy podporovaly zapojení služeb pro pomoc obětem při přijímání, doprovázení a odměna za pracovní pohotovostpodpoře obětí. ČR uvádí, že stát finančně podporuje subjekty pro pomoc obětem a popisují jejich funkce, nepředkládá však žádný právní základ. V současnosti byl předložen návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochrany obětí trestných činů. Směrnice ruší a nahrazuje rámcové rozhodnutí. Navrhovaný zákon přihlíží i k návrhu směrnice. 1.6. Mzdový předpis o mzdových podmínkách členů báňských záchranných sborů v působnosti OKD, a.s., je uveden v Příloze č. 2.

Obecná Část. 1.1Hlavní město Praha, ale i další města a obce, se dlouhodobě potýkají s problematikou prostituce, jevu, na který se váže řada bezpečnostních, sociálních i zdravotních rizik. Sjednaná pravidla pro stanovení mzdy za práci Diskuse o veřejnoprávní úpravě prostituce se vztahují vede řadu let, názory na zaměstnance OKDúpravu nejsou jednotné. Vzhledem k tomu, a.sže tato oblast není právním řádem České republiky komplexně řešena, neexistuje právní předpis, který by definoval pojem prostituce a její vykonávání, tato činnost je vyloučena z režimu živnostenského podnikání [§ 3 odst. 3 písm. p) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen "zaměstnance"živnostenský zákon). 1.2, ve znění pozdějších předpisů], jsou obcemi ve snaze alespoň částečně upravit či omezit způsob či formy vykonávání této činnosti na svých územích využívány stávající možnosti, které jsou však obecně považovány za nedostatečné, neboť jimi lze upravit pouze nejzjevnější problémy související s ochranou veřejného pořádku na veřejném prostranství. Mzda náleží nejméně ve výši Obce nedisponují žádnou pravomocí ovlivnit proces vzniku, umístění provozoven- veřejných domů na svém území, ačkoli i tato zařízení nesporně mohou mít podstatný vliv na veřejný pořádek v obci. Jenom na území městské části Praha 1 je provozováno cca nočních erotických klubů, kabaretů a za podmínek stanovených ZP obdobně označených zařízení, z toho více než polovina v prostoru Václavského náměstí a KS. Pracovní smlouvav jeho bezprostředním okolí, obdobných zařízení, v níž nichž je sjednána nižší mzda než náleží podle KS nebo podle ZPpřevážně provozována i prostituce, je v této části neplatná. 1.3Praze evidovaných cca 70. Všechny vnitřní mzdové předpisy budou předmětem kolektivního vyjednáváníZatímco v jiných oblastech republiky je problémem především tzv. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance předem pouliční prostituce, v Praze se změnami způsobu odměňovánísituace zhoršuje s rostoucím počtem veřejných domů, výše mzdy a podmínek pro její poskytování. 1.4kdy nové vznikají i mimo území Prahy 1. Mzda se především sjednává v KSV posledních letech Praha využila zákonných možností k tomu, pracovní smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví mzdovým výměrem. 1.5. Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práciaby omezila prostituci na veřejných prostranstvích, a to podle její složitostina základě ustanovení § 44 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., odpovědnosti o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, které umožňuje, aby hlavní město Praha k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti stanovilo, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a namáhavostimajetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním městě Praze jsou takové činnosti zakázány. Obdobně upravuje problematiku také zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zmocnění byla pro území hl. m. Prahy s účinností od 1. ledna 2008 vydána obecně závazná vyhláška č. 20/2007 Sb. hl. m. Prahy na ochranu veřejného pořádku v souvislosti s nabízením a poskytováním sexuálních služeb na veřejných prostranstvích, kterou byla nahrazena původně platná vyhláška č. 2/1993 Sb.hl.m.Prahy na ochranu veřejného pořádku v souvislosti s nabízením sexuálních služeb. Na základě jmenované nové vyhlášky je nabízení a poskytování sexuálních služeb vykonávané v jakékoli podobě na veřejných prostranstvích činností, která by mohla být v rozporu s dobrými mravy, a proto je na veřejných prostranstvích na celém území Prahy zakázáno. Přípravu nové obecně závazné vyhlášky ovlivnila změna chápání možností obcí regulovat oblast prostituce v souvislosti s nálezy Ústavního soudu (Pl. ÚS 69/04 – Obecně závazná vyhláška města Ústí n. Labem č. 1/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a Pl. ÚS 10/06 – Obecně závazná vyhláška města Plzeň o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje prostituce), podle obtížnosti pracovních podmínekkterých je nabízení a poskytování sexuálních služeb natolik závažným zásahem do veřejného pořádku a veřejné mravnosti, pracovní výkonnosti že nelze na obcích požadovat, aby strpěly na svých veřejných prostranstvích tyto činnosti, které ohrožují dobré mravy obecně a dosahovaných pracovních výsledkůmravní výchovu dětí a mládeže zvláště, a proto není nutno vymezovat místní rozsah takového zákazu a lze stanovit zákaz pro nabízení a poskytování sexuálních služeb na veškerém veřejném prostranství obce. Za mzdu Praha se nepovažují další plnění poskytovaná snaží na základě zákonných zmocnění vypořádat rovněž s různými formami nabídky erotických vystoupení či služeb, či s „naháněním“ zákazníků k návštěvě podniků, které tyto produkce a služby nabízejí. Jejich nabízení na veřejně přístupných místech na území Prahy s výjimkou veřejně přístupné účelové komunikace vedoucí severozápadním směrem z ulice Ďáblické k areálu skládky, bylo obecně závaznou vyhláškou č. 11/2005 Sb. hl. m. Prahy zakázáno. Pro omezení vlastního provozu či ovlivnění umístění zmíněných zařízení však město potřebnými kompetencemi nedisponuje. Obdobnou snahu řešit výskyt prostituce na svých územích, omezit ji, případně zakázat, vykazuje řada obcí a měst, které se s uvedenou problematikou léta potýkají. Proto převážná část statutárních měst i krajů, které byly v souvislosti rámci přípravy návrhu zákona hl.m.Prahou osloveny, záměr upravit oblast prostituce samostatným zákonem plně podpořila. K historickému nástinu problematiky legislativní úpravy prostituce na území státu lze uvést, že Československá republika při svém vzniku převzala právní řád bývalé rakousko-uherské monarchie (zákon č. 11/1919 Sbírky zákonů a nařízení), a to pokud neodporoval demokratickým zásadám. Převzata byla zprvu i tzv. reglementace prostituce. Převzat byl i rakouský trestní zákon z roku 1882, který obsahoval skutkovou podstatu trestného činu kuplířství. V roce 1922, pod vlivem západoevropského práva, byla zákonem č. 241/1922 Sb.z.a n., o potírání pohlavních nemocí, v oddíle II. nazvaném „Prostituce“, zrušena veškerá reglementační opatření (tj. správní opatření směřující k dozoru nad prostitucí), dále byly zrušeny nevěstince (§ 14) a státní správě bylo uloženo zřídit pro převýchovu prostitutek ústavy, ve kterých se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací poskytne řemeslným prostitutkám dočasný útulek a odměna za pracovní pohotovost. 1.6možnost převýchovy. Mzdový předpis o mzdových podmínkách členů báňských záchranných sborů v působnosti OKD, a.sXxxxx XXX., obsahující navazující sankce, byl zrušen trestním zákonem z roku 1950, ten zavedl nové skutkové podstaty trestných činů včetně kuplířství. Xxxxx XX., a tím i zrušení nevěstinců a reglementačních opatření, však zůstal nedotčen. Prostituce mohla být stíhána jako správní delikt (pohoršlivé porušení mravnosti). Od novely trestního zákona z roku 1956 byla prostituce stíhána jako trestný čin příživnictví dle § 203. Tento trestný čin spáchal ten, kdo se vyhýbal poctivé práci a živil se nekalým způsobem. Tato skutková podstata § 203 byla převzata do trestního zákona v roce 1961 a přečkala až do roku 1990, kdy byl trestný čin příživnictví zrušen. V současné době je uveden v Příloze podle trestního zákona trestné kuplířství, obchodování s lidmi, ohrožování mravní výchovy mládeže, pohlavní zneužívání, ohrožování pohlavní nemocí atd. Žádná skutková podstata trestného činu na prostituci přímo nedopadá (pohoršlivé nabízení sexuálních služeb na veřejnosti lze potrestat jako přestupek ve správním řízení). Žádná změna právních předpisů, a to až do dnešních dnů, se nedotkla oddílu II. zákona č. 2.241/1922 Sb. z. a n., tedy zákazu zřizování nevěstinců, úkolů pro státní správu v péči o nápravu prostitutek a dozoru nad mládeží. Úsilí regulovat prostituci a řešit problémy s ní spojené existuje v České republice již více jak deset let, snahy byly zatím bohužel neúspěšné. Posledním příkladem řešení problému prostituce bylo v dubnu 2004 schválení věcného záměru zákona o regulaci prostituce vládou České republiky a rozhodnutí o tom, že Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z r. 1951, kterou je Česká republika do dnešní doby vázána, by měla být jako zastaralá a dnes již nahrazená novými mezinárodně právními instrumenty, vypovězena. Ministru vnitra bylo uloženo, aby do konce dubna roku 2005 předložil vládě návrh paragrafového znění zákona. V souvislosti s přípravou zákona byl proto v září 2004 Parlamentu předložen návrh na vypovězení této Úmluvy. Návrh na vypovězení byl již projednáván v Senátu, Xxxxx nicméně odročil jeho projednávání s tím, že o výpovědi bude rozhodovat zároveň se zákonem. Poslanecká sněmovna sněmovní tisk 798 - návrh na vypovězení Úmluvy zamítla v 1. čtení (29. března 2005). Ačkoliv předmětem rozhodování byla výpověď Úmluvy, de facto se již diskuse o tomto návrhu týkala připravovaného zákona. Projevily se zde rozdílné názory na záměr tuto činnost regulovat. Rozsáhlá polemika se vedla u otázek, zda je vůbec morální, aby stát pobíral z této činnosti příjmy, zda se tímto stát sám nestane kuplířem apod. Zároveň zazněly názory, že regulační snahy jsou nadbytečné, problémy mají být řešeny jinak než stanovením jasných pravidel pro provozování prostituce. Ministerstvo vnitra splnilo úkol a předložilo paragrafové znění zákona vládě počátkem května 2005 spolu s opětovným návrhem na vypovězení Úmluvy. Návrh schválila Legislativní rada vlády na svém jednání dne 23. června 2005. Existence Úmluvy sice nebrání samotnému přijetí zákona, jeho účinnost se ale odvíjí od jejího vypovězení. Návrh na vydání zákona, kterým se předkládá Parlamentu České republiky návrh na vyslovení souhlasu s výpovědí Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob a jejího Závěrečného protokolu ze dne 21. března 1950, byl Poslanecké sněmovně předložen jako sněmovní tisk 1081 dne 29. července 2005. Poslanecká sněmovna jej však usnesením č. 1939 ze dne