Oblasti intervence. 2.2.1. Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory Unie musí zůstat referenčním místem excelentního výzkumu, a tedy atraktivní pro nejslibnější evropské i mimoevropské výzkumné pracovníky ve všech fázích jejich profesní dráhy. Toho lze dosáhnout tím, že se výzkumným pracovníkům a ostatním pracovníkům ve výzkumu umožní, aby se přesouvali a spolupracovali mezi zeměmi, odvětvími a obory, a tím využívali vysoce kvalitní odborné přípravy a profesních příležitostí. To usnadní profesní přesuny mezi akademickou sférou a ostatními odvětvími a podnítí podnikatelskou činnost.
Oblasti intervence. 3.2.1. Konsolidace a rozvoj oblasti evropských výzkumných infrastruktur K zajištění vedoucí pozice Unie v hraničním výzkumu, odborné přípravě a rozšiřování dovedností výzkumných pracovníků, vytváření a využívání znalostí a konkurenceschopnosti jejích průmyslových odvětví jsou klíčovými faktory zřízení, provoz a dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur určených Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury a dalších prvotřídních výzkumných infrastruktur celoevropského významu. Efektivním a komplexním kanálem pro poskytování služeb výzkumných infrastruktur by se měl stát evropský cloud pro otevřenou vědu, který by měl evropským výzkumným obcím nabídnout datové služby nové generace pro získávání, ukládání, zpracování (například analýzy, simulace, vizualizace) a sdílení vědeckých dat velkého objemu podle zásad FaIR. Evropský cloud pro otevřenou vědu by měl také výzkumným pracovníkům v Evropě poskytnout přístup k většině dat generovaných a shromážděných výzkumnými infrastrukturami, jakož i k vysoce výkonné výpočetní technice a exakapacitním zdrojům, včetně zdrojů použitých v evropské datové infrastruktuře (1). Celoevropská výzkumná a vzdělávací síť propojí výzkumné infrastruktury a výzkumné zdroje a umožní k nim vzdálený přístup, a to tím, že zajistí vzájemné propojení univerzit, výzkumných institucí a výzkumných a inovačních obcí na úrovni Unie, jakož i mezinárodní vazby na ostatní partnerské sítě na celém světě. Hlavní rysy — Životní cyklus celoevropských výzkumných infrastruktur koncipováním nových výzkumných infrastruktur; jejich přípravná a prováděcí fáze, provoz v počátečních fázích se vzájemným doplňováním z jiných zdrojů financování, v případě výzkumných infrastruktur podporovaných ze strukturálních fondů, a konsolidace a optimalizace ekosystému výzkumných infrastruktur zefektivněním postupů sledování ukazatelů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury a další celoevropské výzkumné infrastruktury a usnadněním dohod o službách, vývoje, fúzí a vyřazování celoevropských výzkumných infrastruktur z provozu,
Oblasti intervence. 1.2.1. Celoživotní zdraví Lidé ve zranitelné životní fázi (perinatální období, narození, rané dětství, dětství, dospívání, těhotenství, zralá a pozdní dospělost), včetně osob se zdravotním postižením nebo zraněním, mají v oblasti zdraví specifické potřeby, které vyžadují lepší pochopení a řešení na míru se zohledněním genderových a etických aspektů. To umožní snížit související nerovnosti v oblasti zdraví a zlepšit výsledky zdravotní péče ve prospěch aktivního a zdravého stárnutí v průběhu celého života, mimo jiné díky zdravému startu do života a celoživotně zdravé stravě snižující riziko duševních a tělesných nemocí v pozdějším věku. Prevence a komunikace vezmou v úvahu charakteristické rysy konkrétních cílových skupin: Hlavní rysy — Porozumění ranému vývoji a procesu stárnutí v průběhu celého života, — prenatální a neonatální zdraví, zdraví matek, otců, kojenců i dětí, jakož i úloha rodičů, rodiny a pedagogů, — potřeby adolescentů v oblasti zdraví, včetně faktorů ovlivňujících duševní zdraví,
Oblasti intervence. 2.2.1. Demokracie a správa věcí veřejných Zdá se, že se vytrácí důvěra v demokracii a zavedené politické instituce. Výsledkem rostoucího rozčarování z politiky jsou strany vymezující se proti establishmentu, populistické strany a sílící nativismus. To je doprovázeno mimo jiné sociálně-ekonomickými nerovnostmi, vysokými migračními toky a obavami z bezpečnosti. Řešení stávajících a budoucích výzev vyžaduje nové zamyšlení nad tím, jak se musí přizpůsobit demokratické instituce na všech úrovních v kontextu větší diverzity, globální hospodářské soutěže, rychlých technologických pokroků a digitalizace, přičemž zásadním prvkem je vnímání demokratické rétoriky, postupů a institucí občany.
Oblasti intervence. 5.2.1. Věda a řešení v oblasti klimatu Efektivní provádění Pařížské dohody musí mít vědecký základ, což vyžaduje neustálé zlepšování našich znalostí o systému klimatu Země a o dostupných možnostech zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, aby bylo možno získat systémovou a ucelenou představu o výzvách a klimaticky zodpovědných příležitostech pro ekonomiku a společnost Unie. Na tomto základě budou vyvinuta vědecká řešení pro nákladově efektivní přechod na společnost, která je neutrální z hlediska změny klimatu, je odolná vůči změně klimatu a účinně využívá zdroje, s přihlédnutím k behaviorálním, regulačním, socioekonomickým a správním aspektům.
Oblasti intervence. 6.2.1. Pozorování životního prostředí Schopnost pozorovat životní prostředí (16), včetně družicového pozorování in situ (ovzduší, moře, pevnina), a pozorování obyvatelstva podepírá výzkum a inovace pro účely udržitelného využívání a monitorování potravin a přírodních zdrojů, biologického monitorování a monitorování životního prostředí. Lepší časoprostorové pokrytí a intervaly odběru vzorků se sníženými náklady, jakož i přístup k datům velkého objemu a jejich integrace z více zdrojů, poskytují nové způsoby monitorování a porozumění systému Země a předvídání jeho chování. Výzkum a inovace jsou potřebné pro vypracování metod a technologií v zájmu zlepšení kvality a usnadnění přístupu a využívání dat.
Oblasti intervence. 7.2.1. Posílení znalostní základny pro tvorbu politik Znalosti a data rostou exponenciální řadou. aby se v nich tvůrci politik vyznali a mohli je využívat, musí být přezkoumávány a filtrovány. Mimoto jsou zapotřebí průřezové vědecké metody a analytické nástroje, které mohou využít všechny útvary Komise, zejména k předvídání budoucích společenských výzev a podpoře zdokonalení tvorby právních předpisů. Sem patří inovativní procesy, které zajistí zapojení zainteresovaných subjektů a občanů do otázek tvorby politik a různých nástrojů hodnocení dopadu a uplatňování.
Oblasti intervence. ERI se řídí těmito zásadami: jasná přidaná hodnota Unie, autonomie, schopnost přijímat rizika, účinnost, účelnost, transparentnost a odpovědnost. ERI bude sloužit jako jediné kontaktní místo pro všechny druhy inovátorů od jednotlivců po univerzity, výzkumné organizace a společnosti (zejména pro malé a střední podniky včetně začínajících podniků („start-ups“) a ve výjimečných případech malé podniky se střední tržní kapitalizací). V závislosti na svých režimech bude poskytovat podporu jednotlivým příjemcům a multidisciplinárním konsorciím. Cílem ERI je: — identifikovat, vyvíjet a zavádět vysoce rizikové inovace ve všech podobách, včetně inkrementálních inovací, a zaměřovat se především na průlomové a přelomové inovace, které mají potenciál stát se trhy vytvářejícími inovace, — podporovat rychlý růst inovativních společností, (totiž malých a středních podniků včetně začínajících podniků („start-ups“) a ve výjimečných případech malých podniků se střední tržní kapitalizací) na unijní i mezinárodní úrovni na cestě od nápadů k tržnímu uplatnění. ERI v relevantních případech přispívá k činnostem podporovaným v rámci jiných částí programu Horizont Evropa, zejména podle pilíře II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Činnost ERI bude prováděna především prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících typů akcí, totiž nástroje Pathfinder pro pokročilý výzkum v raných fázích technologického rozvoje a nástroje accelerator pro akce na podporu inovací a tržního uplatnění, včetně fáze před masovou komercializací a růstu společnosti. Nástroj accelerator, jehož myšlenkou je nabídnout jedno kontaktní místo a jeden proces pro podporu vysoce rizikových inovací prováděných začínajícími podniky („start-ups“), malými a středními podniky a ve výjimečných případech malými podniky se střední tržní kapitalizací, bude poskytovat především dva typy podpor: převážně kombinované financování (spojující granty s kapitálovými investicemi), jakož i granty, případně doplněné kapitálovou podporou. Bude rovněž zprostředkovávat přístup k úvěrům a zárukám, zejména těm, jež jsou poskytovány v rámci Programu InvestEU. Tyto dva vzájemně se doplňující typy akcí budou mít některé vlastnosti společné. Budou: — podporovat vysoce rizikové inovace, u nichž rizika, ať už finanční, technologická a vědecká, tržní nebo regulační, nemůže nést trh samotný, ani je zatím nelze podpořit finančními nástroji v rámci Programu InvestEU, — zejména zaměřeny na vysoce rizikové průlomové nebo přelomové...
Oblasti intervence. Jako první krok Komise uspořádá fórum ERI pro veřejné orgány a subjekty členských států a přidružených zemí, které jsou pověřeny vypracováním inovačních politik a programů, s cílem podpořit koordinaci a dialog o vývoji inovačního ekosystému Unie. Výbor ERI a výbor EIT se na něm budou rovněž podílet. V rámci fóra ERI bude Komise: — jednat o vývoji právních předpisů vstřícných k inovacím prostřednictvím soustavného uplatňování zásady inovace (27) a vývoje inovačních přístupů k zadávání veřejných zakázek, včetně rozvoje a posilování nástroje pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v zájmu stimulace inovací. Vnitřní inovační snahy vládních institucí bude dále podporovat také Středisko pro sledování inovací ve veřejném sektoru, souběžně s přepracovaným nástrojem na podporu politik, — podporovat soulad výzkumných a inovačních programů s úsilím Unie o konsolidaci otevřeného trhu pro toky kapitálu a investice, jako je rozvoj klíčových rámcových podmínek na podporu inovací v unii kapitálových trhů, — prohlubovat koordinaci mezi celostátními a regionálními inovačními programy a inovačními činnostmi v rámci programu Horizont Evropa, zejména ERI a EIT, aby se stimulovala operační součinnost a nedocházelo k překrývání, a to prostřednictvím sdílení údajů o programech a jejich provádění, sdílení zdrojů a odborných znalostí, analýzy a monitorování technologických a inovačních trendů a vzájemného propojování příslušných společenství inovátorů, — stanovovat společnou komunikační strategii o inovacích v Unii. Ta bude zaměřena na podporu nejnadanějších inovátorů, podnikatelů, především mladých, a malých a středních podniků a začínajících podniků („start-ups“) po celé Unii. Komise zdůrazní přidanou hodnotu Unie, kterou mohou techničtí, netechničtí a sociální inovátoři obyvatelům Unie přinést tím, že rozvinou svůj nápad či vizi do fungujícího podniku, zejména pokud jde o společenskou hodnotu a dopad, pracovní místa a růst a společenský pokrok. Unie bude rovněž v synergii s činnostmi programu Horizont Evropa, včetně činností v rámci ERI a EIT, a s regionálními strategiemi pro inteligentní specializaci: — propagovat a spolufinancovat společné inovační programy spravované orgány odpovědnými za celostátní, regionální nebo místní veřejné inovační politiky a programy, k nimž se mohou přidružit inovátoři a soukromé subjekty podporující inovace. Tyto společné programy založené na poptávce se mohou zaměřit mimo jiné na podporu v raných fázích a studie proveditelnosti, spolup...