Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy. Návrh paragrafového znění vychází z výsledné varianty vypracované na základě údajů ze závěrečné zprávy RIA. Konkrétní podoba paragrafového znění byla zpracována též podle výsledků jednání pracovní skupiny ustavené právě pro potřeby realizace výše uvedené novely. V návrhu jsou ponechány dosavadní možnosti výpovědi nájmu bytu pronajímatelem v téměř plném rozsahu stávající úpravy. U výpovědi nájmu bytu s přivolením soudu podle ustanovení § 711a písm.d) (výpověď z důvodu veřejného zájmu, je-li potřebné s bytem nebo domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze dům nebo byt užívat po delší dobu), a v souvislosti s tím i nutnost přidělení bytové náhrady, byla zvažována i otázka nové právní úpravy (zajištění bytové náhrady) v případě nařízení vyklizení stavby. Bylo konstatováno, že současná úprava provedená zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), konkrétně v ustanovení § 140 odst. 4, uvádí v případě vyklizení stavby povinnost zajistit alespoň přístřeší pro oprávněnou osobu s participací obce. Tato úprava byla shledána jako dostačující a k úpravě občanského zákoníku v tomto smyslu nebylo přikročeno. Provedeny byly i úpravy legislativně technického charakteru, aby byly odstraněny některé nedostatky, které přinesla právní úprava provedená zákonem č. 107/2006 Sb. Současně se navrhuje upravit tu část zákona, která se zabývá bytovými náhradami. Za bytovou náhradu je v návrhu nově označeno i přístřeší, protože i judikáty Nejvyššího soudu označily přístřeší jako „bytovou náhradu svého druhu“ a pojem bytové náhrady tak lépe vyjádří obecný charakter zahrnující tři jednotlivé odstupňované formy – náhradní byt, náhradní ubytování a přístřeší. Současně se navrhuje odstranit - v některých případech - možnost rozhodování soudem o přidělení vyššího stupně formy bytové náhrady v případech, kde zákon předpokládá pouze přístřeší, nebo snížit kvalitu bytové náhrady předpokládané zákonem.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy. Účelem navrhovaného zákona je především umožnit České republice naplňovat mezinárodní závazek převzatý Dohodou FATCA, tj. poskytovat na základě automatické výměny se Spojenými státy americkými informace o „amerických“ účtech vedených českými finančními institucemi. Vedle toho tento zákon reaguje na poslední vývoj v oblasti mezinárodní automatické výměny informací a legislativní práce probíhající v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) a Evropské unie, jejichž cílem je vytvořit globální standard automatické výměny informací. OECD vytváří model dohody kompetentních orgánů („model competent authority agreement, dále jen „MCAA“), společný standard pro oznamování a postupy náležité péče pro získání informací o finančním účtu (tzv. „common standard on reporting and due diligence for financial account information“, dále jen „CRS “1), inspirovaný principy a postupy vzorové dohody pro implementaci FATCA podle modelu 1. Evropská unie navrhuje novelizovat směrnici o správní spolupráci v oblasti automatické výměny informací (2011/16/EU) a zapracovat do ní globální standard výměny informací. S ohledem na skutečnost, že navrhovaný zákon by měl provádět Dohodu FATCA, tj. upravovat výměnu informací se Spojenými státy americkými, a vedle toho předjímat výměnu informací s jinými smluvními státy na základě Úmluvy a prováděcí dohody příslušných orgánů, je návrh zákona připraven s ohledem na obojí možná využití a s ohledem na odlišnosti vyplývající z implementace MCAA nebo Dohody FATCA. Adresáty normy jsou finanční instituce, které lze považovat za odbornou informovanou veřejnost. Zákon tak obsahuje pouze nezbytná ustanovení a v mnoha případech odkazuje na příslušné definice v mezinárodní smlouvě, kterou je myšlena jednak Xxxxxx XXXXX, jednak MCAA. Nutným předpokladem předání informací Českou republikou v rámci automatické výměny je zpracovávání údajů tuzemskými finančními institucemi o majitelích – nerezidentech - jimi vedených oznamovaných účtů. Aby byly naplněny požadavky z mezinárodních smluv, zákon stanoví povinnosti finančním institucím i pravomoci orgánů Finanční správy České republiky. Finančním institucím v České republice je v souladu s převzatým mezinárodním závazkem v návrhu zákona stanovena povinnost nejprve získat identifikační číslo (tzv. „global intermediary identification number“). Toto ustanovení se uplatní jen vůči Spojeným státům americkým. Navrhovaný zákon finančním institucím v České republice ukládá prověřit, zda vedou s...
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy. Pracovně právní oblast – systém finanční záruky
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy. Důvodem k předložení návrhu zákona je reakce na aktuální situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19, s očekávanými enormními dopady do hospodářství, vč. exportního potenciálu české ekonomiky. Jeví se jako nutné rychle reagovat na vzniklý stav a vytvořit efektivní nástroje k podpoře zejména výrobních podniků s exportním potenciálem. Jedná se o implementaci posledních závěrů přijatých ke státní podpoře v souvislosti s COVID-19 Evropskou komisí1. Stávající zákon č. 58/1995 Sb. neumožňuje exportní pojišťovně poskytovat záruky za splacení úvěru vývozců a výrobců (přímých a nepřímých). EGAP má přitom nástroje, kterými může nejen podpořit české exportéry a investory přímo, ale i nepřímo prostřednictvím zvýšení úvěrových linek od bank. To se může týkat i pracovního kapitálu v souvislosti s přípravou a financováním výroby pro export. Jeví se jako účelné, aby exportní pojišťovna s ohledem na své kapacity a know-how poskytovala vedle své stávající činnosti nově i záruky úvěrů na provoz, pracovní kapitál, na inovaci a zkvalitnění výroby vývozcům nebo výrobcům. Tyto záruky by exportní pojišťovna poskytovala s cílem posílení likvidity exportně orientovaných podniků. Účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí jistiny a postupy vyplácení peněžních prostředků ze státního rozpočtu stanoví nařízení vlády. Vedle záruk za úvěry, které by poskytoval přímo EGAP, se navrhuje rovněž zavedení, resp. inovace produktů EGAP, tak aby mohla exportní pojišťovna nabízet jednak pojištění přímých a nepřímých záruk a ručení spojených s vývozem a investicemi nebo pojištění finančních služeb poskytnutých bankou vývozce, bankou dovozce a bankou investora proti riziku nesplnění závazků vývozce, investora, dovozce nebo dlužníka, jednak pojištění refinančních úvěrů poskytovaných exportní bankou. Uvedená opatření se jeví vzhledem k ekonomickým dopadům COVID-19 uvedeným výše jako naprosto nezbytná. 1 sdělení Komise C(2020) 1863 „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ V současné době je v legislativním procesu rovněž vládní návrh novely zákona č. 58/1995 Sb., jenž byl odeslán do Poslanecké sněmovny PČR (sněmovní tisk 757). Nezbytnost okamžité reakce však vyžaduje, aby nejnutnější změny byly provedeny ihned. V této souvislosti se jeví jako žádoucí, aby byla ze sněmovního tisku 757 vyňata část týkající se vedení prostředků exportní banky a exportní pojišťovny v systému státní pokladny a přesunuta do právě př...
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy. Navrhovaná právní úprava přináší daňovým subjektům, které se cítí být dotčeny spornou otázkou při výkladu a aplikaci smluv o zamezení dvojímu zdanění, nové právní nástroje ochrany. Jak bylo uvedeno výše, připouští již v současné době smlouvy o zamezení dvojímu zdanění to, aby se poplatník mohl obrátit na příslušné orgány, pokud u něho opatření některého ze smluvních států vedou nebo povedou ke vzniku zdanění v rozporu s příslušnou smlouvou. Příslušný orgán se pokusí spornou otázku odstranit, a to buď sám, nebo ve shodě s příslušnými orgány ostatních dotčených států. Vedle této procedury, která probíhá na základě článku smluv o zamezení dvojímu zdanění o řešení případů dohodou, bude nově v souladu se směrnicí Rady (EU) 2017/1852 ze dne