Zhodnocení platného právního stavu Vzorová ustanovení

Zhodnocení platného právního stavu. Zákon o výměně informací o účtech s jinými státy pro účely správy daní (dále jen „zákon“) provádí Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act (dále jen „Dohoda FATCA“), podepsanou dne … Dohoda FATCA bude v létě 2014 předložena Parlamentu České republiky k udělení souhlasu s ratifikací. Dohoda bude po ratifikaci součástí právního řádu České republiky a v případě rozporu se zákonem před ním bude mít přednost. Ačkoli některá její ustanovení lze použít přímo, je nutné přijmout zákonnou úpravu, která by závazky převzaté Českou republikou promítla do českého právního řádu. Spojené státy americké považují z hlediska uplatňování své srážkové daně na základě svých právních předpisů o informacích o zahraničních účtech a jejich oznamování finančními institucemi (dále jen „FATCA“) za relevantní již samotný podpis dohody (blíže viz předkládací zprávu pro Parlament k návrhu na sjednání Dohody FATCA). Automatická mezinárodní výměna informací je částečně pokryta zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. (dále jen „zákon o mezinárodní spolupráci“). Předmětu úpravy se týká rovněž zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), a příslušné sektorové zákony upravující podnikání finančních institucí a ochranu mlčenlivosti (zejm. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění dalších zákonů). Bez přijetí nové zákonné úpravy by se české finanční instituce při zpracovávání informací v rámci FATCA dostaly do rozporu s platnou právní úpravou. Co se týče adresátů zákona, jsou tito vymezeni Dohodou FATCA a sektorovými zákony z oblasti finančního trhu (v oblasti svěřenských fondů i občanským zákoníkem, zákon č. 89/2012 Sb.). Právní úpravy obsažené v navrhovaném zákoně se dotýká rovněž Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech (dále jen „Úmluva“). Úmluva je součástí českého právního řádu a pro Českou republiku j...
Sample 1
Law Insider
+
Microsoft® Word Add-in

Get the Official Word Add-in

Open in AppSource
Add to Word Now
Zhodnocení platného právního stavu. Právní úprava nájmu bytu je provedena ustanoveními § 685 až 719 občanského zákoníku. Obecná úprava nájemní smlouvy je provedena ustanoveními § 663 až 684 zákona. Dílčí novelou občanského zákoníku (účinnou od března 2006) - zákonem č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2009 Sb., byly v části druhé tohoto právního předpisu upraveny významným způsobem i některé instituty, které se vztahují k nájmu bytu, včetně zániku nájmu bytu. Ode dne účinnosti uvedené novely je především možné dát ze strany pronajímatele výpověď z bytu i bez přivolení soudu, pokud jsou naplněny zákonem stanovené podmínky. Změny provedené ve výše uvedené novele vycházely z cíle postupně narovnávat, spolu s postupnými kroky v nápravě cenových deformací do roku 2010, resp. 2012, také vztahy nájemců a pronajímatelů snižováním do té doby nepřiměřeně široké ochrany nájemce. V tomto smyslu byla provedena úprava rozšířením výpovědních důvodů a současně bylo stanoveno, že v případech, kdy nájemce porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, je možné nájem bytu vypovědět bez přivolení soudu a je možné nájemci poskytnout pouze přístřeší (pokud soud nerozhodne jinak) - jako provizorium, které slouží k bezprostřednímu, krátkodobému a přechodnému vyřešení bydlení nájemce. Jako krok směrem k větší liberalizaci smluvních vztahů v oblasti nájmu bytu se předkládá další dílčí novela stávajícího občanského zákoníku, jejíž cílem je rozšířit uplatnění autonomie vůle stran v nájemním vztahu, odstranit nebo upravit některé instituty omezující dispoziční oprávnění pronajímatele. Novela je předkládána ještě před účinností nového občanského kodexu upravujícího nájem bytu a svým koncepčním pojetím odpovídá konceptu uvažované nové úpravy soukromého práva. Její naléhavost je dána potřebou dále liberalizovat, nájemní vztahy, a to ještě před přijetím nového kodexu občanského práva a zároveň řešit situaci po skončení účinnosti části první zákona o jednostranném zvyšování nájemného, kde by jinak opět hrozilo vakuum a fixování do té doby „regulovaných“ nájmů. Tato dílčí novela je proto formulována, tak aby na ni nový kodex mohl svou koncepcí plynule navázat, lze ji tak považovat za první krok směrem k novému kodexu. Navržená úprava je však zároveň připravována tak, aby obstála též v dlouhodobém horizontu, tedy v případě ohrožení či oddálení přijetí nového kodexu.
Sample 1
Zhodnocení platného právního stavu. Problematiku dvojího zdanění upravují specializované mezinárodní smlouvy, smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, zakotvující pravidla, která mají za cíl vyloučit dvojí zdanění jednoho příjmu. Vedle těchto smluv je mezi členskými státy Evropské unie uzavřena tzv. Arbitrážní konvence neboli Úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (úmluva o přistoupení České republiky k arbitrážní konvenci byla publikována pod č. 93/2006 Sb. m. s.).1 Při aplikaci těchto smluv může dojít ke sporu o výklad těchto smluv ať již na vnitrostátní úrovni mezi daňovým subjektem a správcem daně, nebo na mezinárodní úrovni mezi smluvními stranami takové smlouvy, tedy mezi státy nebo daňovými jurisdikcemi. Pro případ sporu mezi smluvními stranami smluv o zamezení dvojímu zdanění je v těchto smlouvách standardně obsažen článek o řešení případů dohodou. Řešení případů dohodou se také jinak označuje jako procedura MAP (mutual agreement procedure). V modelové smlouvě OECD o zamezení dvojímu zdanění,2 která je základem a vzorem smluv o zamezení dvojímu zdanění, je procedura MAP zakotvena v článku 25.3 Podle něj se může libovolná osoba, která se domnívá, že opatření jednoho nebo obou států u ní vedou nebo povedou ke zdanění, které bude v rozporu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, nad rámec případných vnitrostátních opravných prostředků obrátit v dané lhůtě také na příslušný orgán toho státu, kterého je daňovým rezidentem nebo státním příslušníkem (v závislosti na charakteru případu, který chce daná osoba předložit k řešení dohodou). V České republice je takovým příslušným orgánem podle uvedených mezinárodních smluv zpravidla ministr financí (resp. Ministerstvo financí) a jeho zmocněný zástupce (zpravidla Generální finanční ředitelství, pokud jde o případ týkající se tzv. převodních cen). Pokud příslušný orgán dojde k tomu, že je námitka této osoby oprávněná, tak se buď pokusí situaci sám uspokojivým způsobem vyřešit, nebo se pokusí, pokud případ nemůže sám vyřešit, najít shodu na řešení takového případu s příslušným orgánem druhé smluvní strany. Při tom mohou příslušné orgány obou smluvních stran vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody. V Arbitrážní konvenci je problematika řešení případů dohodou řešena v čl. 6 až 14. Na rozdíl od smluv o zamezení dvojímu zdanění, kterými je Česká republika vázána, je v Arbitrážní konvenci obsažena také daňová arbitráž. Řešení případů dohodou se výslovně nevěnuje žádný právní předpis České republiky. Protože jd...
Sample 1
Zhodnocení platného právního stavu. Platná právní úprava odráží směrnici o finančním zajištění v následujících ustanoveních:
Sample 1
Zhodnocení platného právního stavu. Pracovně právní oblast – systém finanční záruky
Sample 1
Zhodnocení platného právního stavu. Oblast poskytování exportního pojišťování a financování s podporou státu upravuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 58/1995 Sb.“). Zákon existuje od roku 1995 a i po řadě novelizací zůstává jeho účelem vytvořit legislativní předpoklady pro státní podporu exportu ve finanční oblasti a stanovit základní oblasti, formy, subjekty a podmínky takové podpory. Cílem státní podpory exportu ve finanční oblasti je podpořit proexportní orientaci domácí ekonomiky tím, že českým exportérům vytvoří v této oblasti podmínky, které má k dispozici konkurence v ostatních zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“). Základními formami státní podpory exportu jsou v obecné rovině pojištění vývozních úvěrů proti teritoriálním a dlouhodobým komerčním rizikům spočívajícím v nezaplacení ze strany zahraničního kupujícího, financování vývozních úvěrů za zvýhodněných podmínek ve srovnání s tržními podmínkami, zejména z hlediska délky splatnosti úvěru a úrovně úrokových sazeb, a dorovnávání úrokových rozdílů. Tato trojice nástrojů je obvyklá v různé kombinaci v zemích OECD a srovnatelné nástroje používají stále intenzivněji i ostatní exportně orientované země. Provozováním pojišťování vývozních úvěrových rizik se zabývá Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s., (dále „EGAP“ nebo „exportní pojišťovna“) vlastněná státem jako jediným akcionářem. V současnosti je EGAP pojišťovnou „sui generis“. Tento stav byl zajištěn novelou zákona č. 58/1995 Sb. provedenou zákonem č. 220/2015 Sb. Jedná se tedy o regulovaný subjekt, který musí na základě aktuální národní legislativy částečně plnit požadavky evropské regulatoriky Solventnost II, hlavně pokud jde o kapitálové a obezřetnostní požadavky. Provozováním financování vývozních úvěrových rizik se zabývá Česká exportní banka, a.s., (dále „ČEB“ nebo „exportní banka“), jejímiž akcionáři jsou stát (84%) a exportní pojišťovna (16%). Posláním exportní banky je poskytovat finanční služby související s vývozem, podporovat český export bez ohledu na velikost kontraktu, budovat povědomí o České republice (dále jen „ČR“) ve světě a tím posilovat konkurenceschopnost českých podnikatelských subjektů a ČR. Exportní banka umožňuje financování exportu všech typů výrobků a služeb, ale na rozdíl od komerčních bank jsou pro ni atraktivní také ta ...
Sample 1

Related to Zhodnocení platného právního stavu

  • Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? Hlavními riziky specifickými pro emitované Dluhopisy jsou:

  • CENOVÉ A PLATEBNÍ PODMÍNKY, VÝHRADA VLASTNICKÉHO PRÁVA 6.1. Cena je vždy uvedena v rámci E-shopu, v návrhu Objednávky a samozřejmě ve Smlouvě. V případě rozporu mezi Cenou uvedenou u Zboží v rámci E-shopu a Cenou uvedenou v návrhu Objednávky se uplatní Cena uvedená v návrhu Objednávky, která bude vždy totožná s cenou ve Smlouvě. V rámci návrhu Objednávky je též uvedena Cena za dopravu, případně podmínky, kdy je doprava zdarma. 6.2. Celková cena je uvedena včetně DPH včetně veškerých poplatků stanovených zákonem. 6.3. Platbu Celkové ceny po Vás budeme požadovat po uzavření Smlouvy a před předáním Zboží. Úhradu Celkové ceny můžete provést následujícími způsoby: a) Bankovním převodem. Informace pro provedení platby Vám zašleme v rámci potvrzení Objednávky. V případě platby bankovním převodem je Xxxxxxx cena splatná do 5 pracovních dnů. b) Kartou online. V takovém případě probíhá platba přes platební bránu GoPay, přičemž platba se řídí podmínkami této platební brány. V případě platby kartou online je Xxxxxxx cena splatná do 5 pracovních dnů. c) Dobírkou. V takovém případě dojde k platbě při doručení Zboží oproti předání Zboží. V případě platby dobírkou je Xxxxxxx cena splatná při převzetí Zboží. 6.4. Faktura bude vystavena v elektronické podobě po uhrazení Celkové ceny a bude zaslána na Vaši e-mailovou adresu. Faktura bude též fyzicky přiložena ke Zboží a dostupná v Uživatelském účtu. 6.5. Vlastnické právo ke Zboží na Vás přechází až poté, co zaplatíte Celkovou cenu a Zboží převezmete. V případě platby bankovním převodem je Xxxxxxx cena zaplacena připsáním na Náš účet, v ostatních případech je zaplacena v okamžik provedení platby.

  • Přechod vlastnického práva Vlastnické právo k předmětu díla přechází ze zhotovitele na objednatele dnem podpisu protokolu o předání a převzetí předmětu díla oběma smluvními stranami.

  • Výhrada vlastnického práva 6.1 Kupující nabývá vlastnické právo k zboží až úplným zaplacením kupní ceny včetně DPH, kurzových rozdílů, souvisejících úroků z prodlení a smluvních pokut plynoucích kupujícímu z kupní smlouvy. Zboží tak zůstává až do úplného zaplacení všech finančních závazků kupujícího ve vztahu k prodávajícímu ve vlastnictví prodávajícího. 6.2 Po dobu trvání výhrady vlastnictví je prodávající oprávněn za účasti oprávněného zástupce kupujícího kontrolovat, jak je zboží užíváno a udržováno. Kupující je povinen kontrolu prodávajícímu umožnit. 6.3 Po dobu trvání výhrady vlastnictví je kupující povinen a) udržovat zboží v náležitém stavu a provádět potřebné opravy a údržbu autorizovaným servisním střediskem, b) nezastavit, nezcizit zboží, nebo neumožnit jeho užívání třetí osobou bez předchozího písemného souhlasu prodávajícího, c) informovat prodávajícího bez zbytečného odkladu o exekuci nebo ostatních opatřeních třetí osoby na svůj majetek, včetně uplatnění zadržovacího práva třetí osobou ve vztahu ke zboží a odstranit tato opatření na své náklady. 6.4 Pokud je kupující po dobu trvání výhrady vlastnictví v prodlení s plněním jakéhokoli závazku vůči prodávajícímu, a prodávající kupujícího vyzve, a) nesmí kupující zboží anebo jeho části užívat, a/nebo b) je kupující povinen prodávajícímu zboží nebo jeho část vydat za účelem zajištění pohledávek prodávajícího. 6.5 Pokud kupující ani přes písemnou výzvu prodávajícího nezaplatí kupní cenu nebo nevyrovná jakékoli jiné finanční závazky vyplývající z kupní smlouvy nebo pokud nastane některý z případů specifikovaných v bodě 11.2 písmeno b) těchto Obchodních podmínek, má prodávající právo vstoupit prostřednictvím svých pracovníků nebo pověřených zástupců s veškerými nezbytnými a odpovídajícími dopravními prostředky do prostor užívaných kupujícím, nebo do jiných lokalit, kde se může nacházet zboží, k němuž se vztahuje výhrada vlastnictví, za účelem jeho odebrání a kupující je povinen prodávajícímu k odebrání zboží poskytnout veškerou součinnost.

  • Dokumentace skutečného provedení stavby 8.2.1 Zhotovitel se zavazuje v rámci plnění Díla zajistit zpracování Dokumentace skutečného provedení stavby pro geodetickou a technickou část v trvalé listinné a elektronické podobě. Technická část dokumentace skutečného provedení stavby vychází z členění Díla a obsahuje změny, ke kterým došlo v průběhu stavby v dokumentacích jednotlivých SO a PS a v souhrnných částech dokumentace Díla. 8.2.2 Pro zhotovení Dokumentace skutečného provedení stavby v elektronické podobě platí Pokyn GŘ č. 4/2016 [72] a Směrnice SŽDC č. 117 [73]. 8.2.3 Zhotovitel předá Objednateli Zjednodušené koordinační situace, které jsou uvedeny ve směrnici SŽDC č. 117 [73], Příloha č. 1, ve tvaru, rozsahu a dle harmonogramu uvedeného v Příloze č. 1 této směrnice. 8.2.4 Dokumentace skutečného provedení Díla bude zpracována minimálně v rozsahu vyhlášky č. 499/2006 Sb. [28], a součástí technické části Dokumentace skutečného provedení Díla je i zhotovení knihy plánů (např. plánů údržby) dle Interních předpisů Objednatele. Příloha č. 2 b) Všeobecné technické podmínky Zhotovení stavby – VTP/R/12/19 27/39 8.2.5 Pro mostní objekty, konstrukce mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi, galerie a tunely se Zhotovitel zavazuje zajistit technickou část dokumentace skutečného provedení stavby týkající se Díla ve smyslu příslušných Interních předpisů Objednatele [62][63], přičemž jeden výtisk musí obsahovat statický přepočet objektu. 8.2.6 V dokumentaci skutečného provedení stavby budou zapracované veškeré změny a dodatky, jak ve výkresové tak v textové části. Součástí dokumentace dle skutečného stavu provedení kromě jiného budou: a) technické zprávy opravené a doplněné o konkrétní údaje o všech použitých materiálech, b) záznamy všech změn do všech dotčených příloh dokumentace pro realizaci stavby, c) výsledky měření únosnosti železničního spodku, d) doložené zatížitelnosti mostních objektů dle vyhl. 177/1995 Sb., § 25 odst. 11 [24] a dle MP Pro určování zatížitelnosti mostních objektů [81]. Rozsah dokumentace skutečného provedení je uveden v předpise SŽDC S5, Správa mostních objektů, e) km polohy začátků a konců staveb železničního spodku, f) podélné profily sanačních vrstev s uvedením km poloh a zakreslením odvodňovacích zařízení, g) výsledky georadarového měření, h) výsledky měření elektromagnetické kompatibility (EMC) [62], i) výkresy ukolejnění vodivých konstrukcí včetně části bezprostředně související s navazujícím úsekem, j) seznam překážek v evidenčním prostoru, zaměření prostorové průchodnosti s uvedením souřadnic překážek, v evidenčním prostoru EP2,5 dle předpisu SŽDC (ČD) S65 Předpis Evidence překážek prostorové průchodnosti tratí Českých drah k) případné aktuální údaje a dokumenty k zařízení (vlastní SW, předpis pro obsluhu, doklady ověřovacího provozu apod.), l) kabelová kniha plánů (vzor kabelových knih je umístěn: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx.xxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxx), m) protokol o závěrečném měření kabelů – u přepojovaných kabelů, n) revizní zprávy na opravené, případně přemístěné zařízení, o) protokoly o technickobezpečnostní zkoušce p) závěrečná zpráva, resp. prohlášení o nakládání s odpady (viz 9.5.6), q) případná závěrečná zpráva z průběhu ekologického dozoru, r) kontrolní měření hluku a vibrací po realizaci stavby s) dokumentace skutečného provedení výstroje dráhy, t) revizní zprávy na opravené případně přemístěného zařízení, u) soupis použitých výjimek z předpisů a norem, v) dokument pro připojení do datové infrastruktury SŽDC dle přílohy č. 4 Pokynu GŘ PO-21/2017 [85]. 8.2.7 Rozsah geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby je uveden v článku 6.4 těchto VTP. 8.2.8 Součástí dokumentů skutečného provedení stavby pro účely kolaudace je také zajištění dokladů v rozsahu požadavků přílohy „H“ – Dokladová část dle Směrnice GŘ č. 11 [64], které se týkají projednání stavby, zápisy z jednání, veškerá souhlasná vyjádření a stanoviska dotčených orgánů a dalších osob, současných i budoucích správců a provozovatelů, včetně dokladů o projednání zásahu stavby do majetku třetích osob, dle požadavku vydaných stavebních povolení: a) Přehled subjektů, se kterými byla Projektová dokumentace stavby projednána v průběhu zpracování. b) schvalovací a posuzovací protokol předchozího stupně dokumentace, c) doklady o udělených výjimkách z platných předpisů a norem, případně souhlas Drážního úřadu, d) souhlas odborných útvarů Objednatele s použitím neschváleného a nezavedeného zařízení, e) doklady o projednání PDPS, f) závazná stanoviska dotčených orgánů a další doklady o jednání s dotčenými orgány a účastníky stavebního řízení, g) vyjádření vlastníků a správců dotčených inženýrských sítí, h) doklady o projednání s vlastníky pozemků a staveb nebo bytů a nebytových prostor dotčených stavbou, popř. s jinými oprávněnými subjekty, i) bude-li Zhotovitel zajišťovat prohlášení o shodě notifikovanou osobou (u staveb vybrané železniční sítě ČR), je tento doklad součástí dokladové části.

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.

  • Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění 1. Pojistné plnění pojistitele je omezeno horní hranicí pojist- ného plnění. Horní hranice pojistného plnění je určena po- jistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. 2. Pojistná částka je na návrh pojistníka stanovena v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě předmětu pojištění.

  • Převod vlastnického práva Nebude-li dohodnuto jinak, jakékoli dodání nebo převod cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů („Cenné papíry“) či jiných investičních a finančních nástrojů (cenné papíry a jiné investiční a finanční nástroje dále společně jako „Finanční nástroje“) nebo jiného majetku (který v případě Derivátových transakcí zahrnuje jakákoli další podkladová aktiva u takových Transakcí), uskutečněný jednou stranou ve prospěch druhé strany podle Xxxxxxx, bude zakládat převod neomezeného vlastnického práva k takovým Finančním nástrojům a/nebo majetku na druhou stranu, anebo, pokud to bude obvyklé v místě dodání, převod právního titulu (např. spoluvlastnického práva k Finančnímu nástroji nebo jiné formy ekonomického vlastnictví, která je funkčním ekvivalentem takového vlastnického práva, včetně, a to ve všech případech, neomezeného práva nakládat s takovými Finančními nástroji a/nebo majetkem), a nikoliv zřízení nároku na uspokojení zajištěných věřitelů; použití termínů „finanční kolaterál“, „finanční zajištění“ nebo „náhrada“ („substituce“) nebude vykládáno jako dohoda o opaku. Převodce Finančních nástrojů a/nebo majetku (i) si v této souvislosti neponechá vlastnické právo ani zajišťovací nárok k těmto Finančním nástrojům a/nebo majetku, ani právo s takovými Finančními nástroji a/nebo majetkem nakládat a (ii) vyhotoví veškeré dokumenty, které budou rozumně vyžadovány k uskutečnění takového úplného převodu.

  • Ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb Uživatel prohlašuje, že byl seznámen s vnitřními předpisy Nemocnice Písek, a.s., v nichž se poskytuje služba sociální péče podle této smlouvy. Uživatel prohlašuje, že mu byly vnitřní předpisy zapůjčeny v písemné podobě, že tyto předpisy přečetl, porozuměl jim, měl možnost klást dotazy a tyto mu byly zodpovězeny. Uživatel je povinen tyto předpisy dodržovat. Vnitřní pravidla i domácí řád jsou k zapůjčení na sesterně oddělení sociálních lůžek.

  • Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Riziko nově založené společnosti Emitent je nově založenou společností, která vznikla 27.3.2020. Emitent k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek nezačal vykonávat žádnou podnikatelskou činnost, kromě činnosti směřující k přípravě a realizaci Dluhopisového programu. Potenciální návratnost investice do Dluhopisů tak není podpořena žádnými historickými finančními výkazy Emitenta. Dosavadní činnost Emitenta a její výsledky tak k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek nemohou potenciálním investorům do Dluhopisů sloužit jako komplexní zdroj informací pro účely posouzení, zda Emitentův business plán povede k zajištění dostatku prostředků k uhrazení veškerých dluhů Emitenta z Dluhopisů. Emitentův business plán se přitom může ukázat jako nedostatečně výdělečný, což může ve svém důsledku vést až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Závislost Emitenta na podnikání společností ve Skupině Emitent plánuje finanční prostředky získané Emisí dluhopisů využít k poskytování finančních prostředků formou úvěru, zápůjčky nebo na základě jiného podobného závazku vybraným společnostem ve Skupině. Konkrétní společnost ze Skupiny, která od Emitenta takové financování obdrží, poté získané prostředky použije pro financování svých provozních a investičních výdajů. Splácení dluhů úvěrované společnosti ve Skupině vůči Emitentovi je poté závislé na podstupovaných rizicích a hospodářských výsledcích konkrétní společnosti ve Skupině. Důsledkem popsané činnosti Emitenta je nepřímé vystavení Emitenta rizikům podnikání společností ve Skupině, kterým Emitent poskytne prostředky získané z Emise dluhopisů, přičemž pokud taková společnost ve Skupině přijímající financování od Emitenta nebude schopna toto financování splácet, nemusí mít Emitent dostatek prostředků k úhradě svých dluhů z Dluhopisů. Vzhledem k tomu, že společnosti ve Skupině působí na realitním trhu, působí na ně zejména rizika spojená právě s realitním trhem, zejména českým trhem s komerčními nemovitostmi, tj. kancelářskými prostory, maloobchodními prostory a skladovými prostory. Uvedený trh je vysoce konkurenčním trhem, na kterém působí řada rizik, z nichž některá jsou popsána níže. Každé z těchto rizik přitom může ve svém důsledku vést až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Dopady pandemie viru SARS-CoV-2 a souvisejících veřejnoprávních opatření na činnost Skupiny K datu vyhotovení těchto Konečných podmínek má celosvětová pandemie viru SARS-CoV-2 a veřejnoprávní opatření přijatá v souvislosti s ní významný vliv na veškerou nemovitostní činnost v České republice. Ačkoli Skupina k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek zatím v této souvislosti zásadní dopady na svou činnost nezaznamenala a ani je dle svých interních analýz neočekává, je možné, že v důsledku pandemie viru SARS-CoV-2 a veřejnoprávních opatření přijatých v souvislosti s ní dojde k významnému nepříznivému dopadu na činnost společností Skupiny, zejména v podobě neschopnosti nájemců hradit nájemné, ztížení hledání vhodných nájemců pro nemovitosti, předčasného ukončování nájemních smluv atp. V případě, že takový dopad se bude týkat také společností ze Skupiny, kterým Emitent poskytne financování z prostředků získaných Emisí dluhopisů, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Zhoršení makroekonomických faktorů významných pro Emitenta a společnosti Skupiny Trh, na kterém Skupina působí, je významně ovlivněn makroekonomickými faktory. K datu vyhotovení těchto Konečných podmínek není možné přesně odhadnout, jak významný bude dopad veřejnoprávních opatření přijatých v souvislosti s pandemií viru SARS-CoV-2 na tyto makroekonomické faktory, nicméně v České republice lze alespoň krátkodobě očekávat zhoršení relevantních makroekonomických faktorů, zejména propad HDP. V krajním případě může dojít k prudkému poklesu zájmu investorů o nemovitostní projekty typově shodné s projekty, které mají být realizovány z prostředků získaných z Emisí dluhopisů, případně k neschopnosti obchodních partnerů společností ze Skupiny dostát jejich smluvním závazkům. Pokud se takový scénář bude týkat společností ze Skupiny, kterým Emitent poskytne financování z prostředků získaných Emisemi dluhopisů, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Riziko plateb nájemného Významná část podnikání Skupiny je závislá na včasném a řádném placení nájemného a dalších plateb ze strany nájemců. Budoucí výnosy v podnikání společností ze Skupiny závisí do značné míry na době zbývající do vypršení nájemních smluv s nájemci a na solventnosti nájemců. Pokud by došlo k neplnění závazků podstatné části nájemců (současných nebo budoucích) vůči společnostem ze Skupiny, mohla by mít tato skutečnost negativní vliv na schopnost příslušných společností ze Skupiny splatit své závazky vůči Emitentovi z financování, které Emitent těmto společnostem případně poskytne. Může tak dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce pro nemovitost Skupina vyvíjí činnost zejména v oblasti pronájmu prostor umístěných v jí vlastněných nemovitostech. S touto činností je spojeno zejména riziko spočívající v případném poklesu poptávky po prostorách v nemovitostech Skupiny. V případě dlouhodobého výpadku poptávky, který nebude zhojen ochrannými opatřeními činěnými Skupinou (diverzifikace termínu ukončení doby trvání nájemních smluv uzavíraných na dobu určitou, hledání nájemců z různých odvětví s jinými rozhodujícími ekonomickými faktory atp.), se tato skutečnost může negativně promítnout do hospodářských výsledků společností ve Skupině. Pokud se přitom bude jednat o společnosti ve Skupině, které budou příjemci financování od Emitenta, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů.