Podstatné části smlouvy. Na uzavírání kupní smlouvy platí obecná úprava uzavírání smluv. Z ní vyplývá, že kupní smlouva není uzavřena, jestliže její obsah, na kterém se strany dohodly, neobsahuje její podstatné části. Xxxx jsou u obchodní kupní smlouvy určení zboží, projev vůle přenést vlastnictví a určení kupní ceny. Jako u všech smluv je jím přirozené i dostatečné určení smluvních stran. Zboží, které má být dodáno, může být ve smlouvě určeno jednotlivě (specificky). Při tomto určení je ve smlouvě individualizováno tak, že obecně pojmenovaná věc je odlišena dostatečným způsobem od věcí jiných. Z přirozené povahy předmětu koupě může vyplynout, že jej lze určit pouze jednotlivě (např. obraz jeho názvem a malířem). Jednotlivě může být však určeno i zboží, s kterým se většinou obchoduje na základě označení podle druhu (např. zboží uložené podle skladištních listů v určitém skladišti). Znaky, kterých se používá k individualizaci zboží, vyplývají z jeho povahy (např. SPZ u motor. vozidel). Uvedení ještě určitého druhu, do něhož zboží náleží, a vlastností není zapotřebí k určení předmětu koupě, má však význam pro posuzování vady zboží. Jestliže by věc jednotlivě určená v době uzavření smlouvy již neexistovala, je smlouva pro nemožnost plnění neplatná. Jednotlivě určená věc musí v době uzavření smlouvy již existovat, poněvadž jinak ji nelze individualizovat. Nemůže být tedy jednotlivě určeným zboží, které má být teprve vyrobeno. U zboží jednotlivě určeného nevyžaduje zákon uvedení množství zboží, poněvadž jeho množství vyplyne z jeho individualizace. Někdy se neuvádí ani jakost zboží, poněvadž uzavření smlouvy často předchází prohlídka zboží kupujícím. Tato prohlídka může mít vliv na jeho nároky z vad zboží, které byly při této prohlídce odhalitelné (srov. § 424 obch. z.). Uvedení množství zboží a jeho určitých vlastností ve smlouvě má vliv na nároky z vad a je účelné, jestliže po uzavření smlouvy, popř. jeho prohlídky, má prodávající nést nebezpečí škody na zboží. V tomto případě je pro vady zboží rozhodující jeho stav v době, kdy nebezpečí přechází z prodávajícího na kupujícího. Povaha zboží jednotlivě určeného se projevuje zpravidla v jeho nezastupitelnosti při plnění závazku. Při nezastupitelnosti předmětu závazku nelze nahradit individuálně určené zboží jiným zbožím. Nezastupitelnost může vyplynout přímo z povahy předmětu závazku (např. umělecký předmět v originálu, který existuje pouze v jednom exempláři). V pochybnostech však platí nezastupitelnost i při jiném zboží jednotlivě urč...
Podstatné části smlouvy. Smlouva o koupi najaté věci není typovým resp. nominálním obchodně závazkovým vztahem. Pokud má, dle mého názoru, podléhat režimu obchodního zákoníku, musí být splněny podmínky § 261 odst. 1 či 2 (to znamená, že se musí jednat o vztahy mezi podnikateli, které se týkají jejich podnikatelské činnosti nebo se musí jednat o závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb) anebo si smluvní strany obchodní režim musejí smluvit ve smyslu § 262 obchodního zákoníku. Smlouva o koupi najaté věci je naším zákonodárcem konstruována jako smlouva nájemní, která se může na základě jednostranného projevu vůle nájemce přeměnit na smlouvu kupní. Nájemce se tedy na základě smlouvy upravené v § 489 an. ObchZ bude moci rozhodnout, zda chce nebo nechce věc koupit. Projev jeho vůle jako výsledek rozhodnutí bude adresovaný pronajímateli. „V souladu s pojmem opce znamená dovršení 39 Dědič, X. x xxx. Obchodní zákoník komentář. 4. díl. Praha: Nakladatelství Polygon, 2002, s. 3502.
Podstatné části smlouvy