POLITIKA. V Lisabonu byla slavnostně podepsána nová smlouva V lisabonském klášteře sv. Jeronýma podepsaly v polovině prosince hlavy členských států a vlád spolu s předsedou Komise a Evropského parlamentu novou Reformní neboli Lisabonskou smlouvu EU. Na finálním textu nové smlouvy se shodli představitelé členských států během neformálního summitu v Lisabonu 18.-19. října 2007. Její slavnostní podpis ale ještě neznamená, že smlouva vstoupí v platnost, protože ji musí ratifikovat všech 27 členských států. Na rozdíl od návrhu euroústavy, o které se rozhodovalo i v referendech, z nichž výsledky dvou byly negativní, se členské státy rozhodly pro ratifikaci parlamentní cestou. Jedinou výjimkou je Irsko, kde vyhlášení referenda předpokládá ústava. Lisabonská smlouva se příliš neliší od původního návrhu euroústavy. Hlavním rozdílem je, že Reformní smlouva ostatní smlouvy pouze doplňuje nebo upravuje na rozdíl od euroústavy, která předpokládala jejich plné nahrazení. Reformní smlouva rozšiřuje oblasti, v nichž bude EU rozhodovat pouze kvalifikovanou většinou. Jednomyslnost bude i nadále nutná mimo jiné pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a rozpočet. Nová smlouva převzala z euroústavy také vytvoření pozice prezidenta Rady, který bude volen na 2,5 roku. Reformní smlouva by měla být členskými státy ratifikována do června roku 2009, kdy se budou konat volby do Evropského parlamentu. Premiantem je v tomto ohledu Maďarsko, které smlouvu jako první členský stát ratifikovalo ještě během prosince. Je dobré, že Evropská unie má konečně smlouvu, která umožní její fungování při 27 a v budoucnu i více členech. Nezbývá než doufat, že ratifikační proces proběhne hladce a v nadcházejících letech se budou moci nejvyšší představitelé EU věnovat řešení reálných globálních problémů a ne jen nekonečným dohadováním o podobě institucionální reformy Unie. xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxx=XX/ 07/1922 Krátký summit položil základy Reflexní skupiny Prezidenti a premiéři vlád členských zemí se den po podpisu Reformní smlouvy sjeli do Bruselu, aby během jednoho z nejkratších evropských summitů v historii EU dali najevo, že se Unie pohnula směrem vpřed a je schopna čelit novým výzvám. Hlavními body jednání se stala dohoda o vytvoření tzv. Reflexní skupiny, nazývané též Rada moudrých, a vyslání civilní mise do Kosova. Skupina, kterou má tvořit devět uznávaných evropských osobností, se měla původně zabývat otázkou hranic Evropské unie a měla mimo jiné hledat i odpověď na ...
POLITIKA xxx xxxxxxxx
POLITIKA. Ratifikace Lisabonské smlouvy je u konce Poté, co v úterý 3.11. v ranních hodinách Ústavní soud zamítl stížnost skupiny senátorů a prohlásil, že Lisabonská smlouva není v rozporu s českým ústavním řádem, připojil v 15:00 hodin pod dokument svůj dlouho očekávaný podpis i prezident Xxxxxx Xxxxx a vzápětí ji kontrasignoval i premiér Xxx Xxxxxxx. Rozhodnutí Ústavního soudu a podpisu prezidenta republiky předcházelo vyjednání výjimky z Listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy, pro Českou republiku. Lídři evropské sedmadvacítky na summitu tím vyšli vstříc českému prezidentovi Xxxxxxx Xxxxxxxx, který právě touto výjimkou podmiňoval svůj podpis pod dokumentem. Česká republika se tak nebude muset řídit Listinou základních práv EU. Dokument, který evropským občanům vedle občanských svobod zajišťuje i celou řadu sociálních svobod, se stal terčem kritiky prezidenta Xxxxxx, podle kterého by po jeho přijetí hrozilo prolomení poválečných Benešových dekretů. Ve spolupráci se švédským předsednictvím tak musela vláda najít takovou formulaci, která by uspokojila nejen Xxxxxxx požadavek, ale také námitky jiných členských zemí, zejména Slovenska a Maďarska. Maďarsko 6.2.2008 Finsko 11.6.2008 Malta 6.2.2008 Řecko 11.6.2008 Francie 14.2.2008 Kypr 3.7.2008 Rumunsko 11.3.2008 Nizozemsko 8.7.2008 Slovensko 10.4.2008 Belgie 10.7.2008 Portugalsko 23.4.2008 Španělsko 15.7.2008 Slovinsko 24.4.2008 UK 16.7.2008 Bulharsko 28.4.2008 Itálie 8.8.2008 Lotyšsko 8.5.2008 Švédsko 10.12.2008 Litva 8.5.2008 Německo 25.9.2009 Rakousko 13.5.2008 Polsko 13.10.2009 Dánsko 29.5.2008 Irsko 23.10.2009 Lucembursko 29.5.2008 ČR 3.11.2009 Estonsko 11.6.2008 Nakonec zvítězila vůle ke kompromisu a lídři evropských zemí nakonec odsouhlasili návrh švédského předsednictví, podle nějž Česká republika získá stejnou výjimku z Listiny základních práv EU, kterou si v minulosti vyjednala Velká Británie a Polsko. Český požadavek se tak stane součástí protokolu 30 Lisabonské smlouvy. Hovoří se o tom, že protokol členské země ratifikují při nejbližší možné příležitosti, což bude zřejmě při uzavření přístupové smlouvy s Chorvatskem. xxxx://xxx.xx0000.xx/xxxxxxxx_xx/0.00000!xxxx/xxxxxxxx/xxxx/ ER%20conclusions.pdf xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx-x-xxxxxxxx-xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx-xxxxx onu-je-u-konce-xxxxx-podepsal-006701 EKONOMIKA A EURO Brusel chce v novém rozpočtu nižší výdaje na zemědělství Podle pracovní verze návrhu revize evropského rozpočtu z pera Evropské komise se výdaje na společnou zemědělskou...
POLITIKA. Konzultace potvrdila základní potřebu, aby veřejné orgány společně s ostatními zúčastněnými stranami zasáh- ly, aby zaručily příležitosti k vzdělávání, a umožnily tak těm, kteří jsou ohroženi, dosáhnout klíčových schopností11. Zásah je nutný pro zajištění toho, aby se dospělým, kteří opustili školu bez dosažení dostateč- né kvalifikace a kteří se kdykoli během svého života rozhodnou opakovat nebo pokračovat v základním vzdělávání, dostalo podpory prostřednictvím vhod- ných a inovativních vzdělávacích cest a příležitostí ke získání schopností odbornou přípravou ve formě učení založeného na pracovní činnosti. Potřeba tako- vého zásahu je ještě větší, přihlédneme-li k rychlému tempu změn, které probíhají na pracovištích a v oblasti dovedností nutných k úspěšnému zapojení do pracov- ního procesu. Zúčastněné strany zjistily, že v porovnání s ostat- ními oblastmi vzdělávání nejsou přínosy a prospěch
POLITIKA. Lisabonská smlouva úspěšně proplouvá ratifikačním procesem Ke konci února již pět členů Evropské unie ratifikovalo tzv. Lisabonskou smlouvu. Smlouva realizuje potřebnou institucionální reformu Evropské unie po té, co se nepodařilo prosadit Euroústavu. Oba dokumenty vykazují dosti podobných znaků. Také Lisabonská smlouva rozšiřuje oblasti, ve kterých budou ministři členských států na zasedáních Rady EU rozhodovat kvalifikovanou většinou, z Euroústavy se převzalo také vytvoření pozice prezidenta Rady. Schvalovací proces Lisabonské smlouvy započal loni v prosinci, kdy hlavy členských států spolu s předsedou Evropské komise a Evropského parlamentu smlouvu slavnostně podepsaly. Samotný podpis ale nic neznamená, aby tento legislativní akt vstoupil v platnost, musí ho ratifikovat všech 27 členských států. Na rozdíl od Xxxxxxx o Ústavě pro Evropu, o které se často rozhodovalo v referendech, se nyní členské státy rozhodly o ratifikaci parlamentní cestou. Jedinou výjimkou je Irsko, kde vyhlášení referenda předpokládá tamější ústava. Lisabonská smlouva by měla být všemi státy ratifikována do konce letošního roku, aby volby do Evropského parlamentu v červnu 2009 respektovaly již nová pravidla. První zemí ratifikující Lisabonskou smlouvu bylo Maďarsko těsně po jejím podpisu v prosinci 2007. Následovaly Malta, Slovinsko, Rumunsko a Francie. Schválení smlouvy v zemi galského kohouta je považováno za pozitivní signál, neboť to byli vedle Nizozemců právě Francouzi, kteří v minulosti v referendu odmítli Euroústavu. Blízko k ratifikaci jsou i naši východní sousedé, kde smlouva již byla předložena parlamentu. Zde si však opoziční strany vzaly smlouvu za rukojmí a její schválení podmiňují naprosto nesouvisejícím přepracováním kontroverzního tiskového zákona. Proto bylo jednání o Lisabonské smlouvě na Slovensku odloženo na neurčito. Z hlediska ratifikace bude patrně Česká republika patřit mezi opozdilce, termín projednávání smlouvy v parlamentu zatím nebyl ani stanoven. xxxx://xxxxxx.xx/xxxxxx_xxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxx_xx.xxx
POLITIKA. Státníci dohodli obrysy Reformní smlouvy Červnový summit Evropské rady učinil rázný pokrok v oblasti reformy fungování rozšířené Evropské unie o současných 27 a v budoucnu i více členech. Po dvouletém období reflexe, které následovalo po odmítnutí Euroústavy ve Francii a Nizozemsku, se nejvyšším představitelům členských států podařilo shodnout na časovém plánu a základních rysech reformy EU a zakládajících smluv. Smlouva o Ústavě pro Evropu je tak již definitivně mrtvým dokumentem, budoucí uspořádání Unie by měla nově upravovat tzv. Reformní smlouva. Ta by měla navazovat na Euroústavu, oproti ní však nebude obsahovat odkazy na státní symboly (název ústava, nová funkce evropského ministra zahraničí, apod.) a některé politiky EU budou upraveny jinak. Detaily Reformní smlouvy budou v rámci závěrů červnového summitu upřesněny na jednání Mezivládní konference, která se usukteční koncem července. Ta by smlouvu měla připravit do konce roku 2007, aby byl dostatečný čas na její ratifikaci v jednotlivých členských státech. Cílem je, aby nová smlouva vstoupila v platnost ještě před volbami do Evropského parlamemtu v červnu 2009. Dohoda, která je úspěchem negociačních dovedností kancléřky předsedajícího Německa Xxxxxx Xxxxxxxxx, se rodila těžce a je výsledkem obtížně dosažených kompromisů. Vetem celého vyjednávacího procesu dlouho hrozilo Polsko, které se nechtělo smířit se změnou hlasovacího systému dle Euroústavy a chtělo se vrátit k současně platné definici dle Smlouvy z Nice, která je pro Poláky velice výhodná. Varšava nakonec ustoupila, hlasovací systém vycházející z principu dvojí většiny (pro schválení opatření bude zapotřebí souhlasu min. 55 % členských států, které zastupují alespoň 65 % obyvatel EU) se revidovat nebude. Ústupkem je však odsunutí aplikace hlasovacího systému až k roku 2014 po schválení finanční perspektivy na období 2014 až 2020. Přičemž až do roku 2017 bude moci každá členská země požádat, aby byl při hlasování použit starý hlasovací systém. Mezi vítěze summitu se řadí i Velká Británie, které se pro sebe podařilo prosadit výjimku z právní závaznosti Charty základních práv, jež by byla v rozporu s britským pracovním právem. Uvažovaná funkce evropského ministra zahraničí nevznikne, úřad dále ponese název „Vysoký zástupce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“. Ten však pod sebe dostane i portfolio činností dosavadního komisaře pro vnější vztahy a stane se automaticky místopředsedou Evropské komise. Naopak funkce stálého prezidenta E...