Právní Vzorová ustanovení

Právní. Xxxx Xxxxxxx se řídí a bude vykládána v souladu s právními předpisy České republiky bez ohledu na její ustanovení mezinárodního práva soukromého. Strany tímto souhlasí a dohodly se, že výhradní a exkluzivní soudní příslušnost a místní příslušnost pro žaloby v souvislosti s touto Smlouvou bude obecný soud Roche. Mezinárodní úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží se nepoužije;

Právní předpisy‌ Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky NV č. 163/2002 Sb. technické požadavky na vybrané stavební výrobky NV č. 190/2002 Sb. technické požadavky na stavební výrobky označované CE Právní předpisy oblastí BOZP, PO a OŽP Viz čl. 8.1, 8.2 a 8.3 tohoto TP Pozn.: u uvedených právních předpisů, není-li stanoveno jinak, se jedná o platné znění

Právní předpisy‌ Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky NV č. 163/2002 Sb. technické požadavky na vybrané stavební výrobky Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 305/2011 (CPR) kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (CPD). Právní předpisy oblastí BOZP, PO a OŽP Viz čl. 8.1, 8.2 a 8.3 tohoto TP Pozn.: u uvedených právních předpisů, není-li stanoveno jinak, se jedná o platné znění

Právní. Příloha č. 2 – Minimální rozsah a podrobnost Přípravy Projektu a Architektonické studie

Právní. Právní aspekty darovací smlouvy představují stěžejní část této práce a jejich výkladu se budou věnovat následující kapitoly č. 5 - 9. Aby však i tato kapitola byla celistvá, považuji za příhodné alespoň zevrubně nastínit dva jejich klíčové momenty. Právní aspekty darovací smlouvy totiž zejména odrážejí to, že se jedná o právní skutečnost, která má dvojí právní účinky, jež se nepopiratelně promítají do právního postavení stran smlouvy, a to účinky obligační a věcně právní. Předně tedy konstatujme, že darovací smlouva zakládá závazek darování, z něhož vznikají stranám určitá práva a povinnosti. Hovoříme proto o obligačním rozměru právního aspektu darovací smlouvy. Dárce má například právo vyžadovat od obdarovaného součinnost při předání daru, v určitých případech má právo od smlouvy odstoupit nebo dar následně odvolat, tzn. revokovat. Obdarovaný má naopak právo vyžadovat odevzdání a předání daru a může od smlouvy odstoupit či požadovat náhradu škody v případě, že dárce při darování plnil vadně. Podstatné také je časové hledisko závazku, neboť závazek z darovací smlouvy vzniká jejím uzavřením, přičemž má i své trvání, v jehož průběhu se mohou práva a povinnosti subjektů měnit. Dárce i obdarovaný musí existenci tohoto závazku až do jeho zániku respektovat. Vedle toho v sobě právní aspekty darovací smlouvy nesou i věcně právní rozměr. Ten spočívá v tom, že darovací smlouva je právním důvodem, tj. kauzou převodu vlastnického práva k věci, která je předmětem darování. Okamžik naplnění

Právní. V případě právních vad nepřejdou na kupujícího všechna práva, která má dle uzavřené smlouvy nabýt. Mezi tato práva, která mají přejít, můžeme zařadit právo vlastnické, kdy absence přejití právě tohoto práva je nejzávažnějším případem. Další z právních vad je věcné právo třetí osoby, kterým je věc zatížena.

Právní. V případě právních vad nepřejdou na kupujícího všechna práva, která má dle uzavřené smlouvy nabýt. Mezi tato práva, která mají přejít, můžeme zařadit právo vlastnické, kdy absence přejití právě tohoto práva je nejzávažnějším případem. Další z právních vad je věcné právo třetí osoby, kterým je věc zatížena. Dle § 980 OZ se rozlišují věci zapsané ve veřejných seznamech a věci v těchto seznamech nezapsané. Předpokládá se správnost obsahu tohoto seznamu. V případě nabytí věci, která je v takovém seznamu vedená, přestože záznam neodpovídá skutečnému právnímu stavu, svědčí věcné právo osobě, která jej nabyla za úplatu od osoby, kterou díky zápisu považovala za oprávněnou.35 Z toho vyplývá povinnost vlastníkům věcí zapsaných v seznamu kontrolovat, zda jsou informace v tomto seznamu aktuální a pravdivé. OZ konstruuje ochranu kupujícího tím způsobem, že v případě, že se jedná o věc, která není vedena ve veřejném seznamu a kupující ji nabyl v dobré víře, tak se stává vlastníkem dané věci, přestože ji nabyl od osoby, která nebyla způsobilá toto právo převést.36 Dobrá víra na straně nabyvatele se předpokládá. Dalším případem je použití § 1111 OZ, dle něhož nabude vlastnické právo pouze ten, kdo jednal v dobré víře, že převodce může vlastnické právo k věci převést. Tady se dobrá víra nabyvatele nepresumuje a ten je povinen ji v případě sporu prokázat. Další z otázek by mohl být případ ztráty věci, která je posléze nabyta třetí osobou v dobré víře. Původní vlastník se může dožadovat vydání věci i v případě, že mu byla odňata činem povahy úmyslného trestného činu. Zde je vidět, že ochrana dobré víry nabyvatele tedy není absolutní a má své limity.