PRÁVNÍ VZTAHY A PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI V PRACOVNÍM PRÁVU. Pracovní poměr je v pracovním právu chápán jako tzv. pracovněprávní vztah (obecněji lze konstatovat jako právní vztah). Pracovněprávní vztah lze chápat jako specifický právní vztah vznikající při výkonu závislé práce, tj. právem upravené vztahy mezi subjekty, vznikající v souvislosti s účastí těchto subjektů na pracovním procesu. V obecné právní teorii platí, že právní vztah, tedy i ten pracovněprávní musí mít 2 předpoklady, právní normu a právní skutečnost. Právní normou, která umožňuje založit tento specifický právní vztah je v tomto případě platný zákoník práce, právní skutečností je pak samotná pracovní smlouva, o které bude řeč později. Právní vztah má i svoje součásti, tradičně nazývané jako prvky právního vztahu. V pracovněprávních vztazích jsou to subjekty (zaměstnavatel a zaměstnanec), objekt (práce) a obsah (souhrn povinností a oprávnění těch jednotlivých subjektů, které jsou zpravidla zakotveny v zákoníku práce, v pracovní a kolektivní smlouvě, vnitřních předpisech aj.). Právní vztahy nevznikají automaticky samy od sebe, ale jsou vázány na konkrétní právní skutečnosti, v pracovněprávních vztazích jsou takovými skutečnostmi:
