Právo z titulu bezdůvodného obohacení Vzorová ustanovení

Právo z titulu bezdůvodného obohacení. Co se týká rozhodovací praxe soudů, tato jednoznačně dospěla k závěru, že zhotoviteli právo na úhradu ceny víceprací nenáleží, nedojde-li ke změně smlouvy. V této oblasti existuje poměrně bohatá judikatura, kdy se zhotovitelé obraceli na soud se svým nárokem na úhradu ceny prací nad rámec původně sjednaného díla ve smlouvě, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Xxxxx v zásadě vycházejí ze skutečnosti, že objednatel není povinen platit zhotoviteli jinou cenu, než kterou si smluvní strany dohodly ve smlouvě, a ke vzniku nároku zhotovitele na zvýšenou cenu díla v případě jeho rozšíření nebo zvýšení jeho kvality je nezbytná předchozí dohoda smluvních stran na rozšíření díla nebo jeho kvalitativní změně, tj. dohoda o změně smlouvy.174 Je pochopitelné, že po objednateli není možné požadovat, aby zhotoviteli uhradil jinou cenu díla než ve smlouvě dohodnutou, pakliže zhotovitel postupoval při provádění díla svévolně; použil kupř. kvalitnější materiál, než bylo ve smlouvě dohodnuto. Základní předpoklad, aby se zhotovitel mohl domáhat úhrady víceprací, tak je, že bude prokázána změna původně uzavřené smlouvy o dílo, resp. obsah takové změny. V této souvislosti lze citovat rovněž nedávný nález Ústavního soudu ČR, ve kterém Ústavní soud ČR mj. uvedl, že „Pravidlo, že pokud se dodavatel nedohodne na rozsahu, obsahu a ceně prací, nemůže požadovat jejich úhradu, je srozumitelné a v souladu se selským rozumem. Žádný odpovědný řemeslník nebo dodavatel by neměl začít provádět práce, pokud nemá jistotu o tom, že mu budou uhrazeny.“175 Ve stavebnictví ovšem často dochází tomu, že se v průběhu provádění díla vyskytne potřeba kvalitativní či kvantitativní změny díla, kdy se na tomto smluvní strany ústně dohodnou, a to s tím, že písemný dodatek ke smlouvě o dílo uzavřou později. K tomuto kroku však často již nedojde, a objednatel odmítne uhradit zhotoviteli jinou cenu než tu, která byla sjednána ve smlouvě o dílo zpravidla s argumentem, že se jedná o cenu „maximální, pevnou a nepřekročitelnou“ za sjednaný výsledek díla. Bohužel, judikatura je i v těchto případech ve vztahu ke zhotoviteli nekompromisní, a nárok na úhradu provedených víceprací mu ve většině případů soud nepřizná.176 Jak konstatoval Nejvyššího soud ČR, pokud došlo ke změně rozsahu díla původně sjednaného ve smlouvě o dílo, aniž by došlo současně ke změně ceny díla, platí právě takto sjednaná cena díla.177 Odkázat lze rovněž na další rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR vztahující se k § 549 odst. 2 ObchZ, ve kterém bylo od...