Common use of Překážky v práci na straně zaměstnavatele Clause in Contracts

Překážky v práci na straně zaměstnavatele. Prostoje Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu, způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami - byl-li převeden na jinou práci, přísluší mu mzda za tuto práci, nejméně však ve výši průměrného výdělku, - nebyl-li převeden, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 85% průměrného výdělku. (§ 24) Zaměstnancům, kteří nebyli převedeni na jinou práci v důsledku prostoje, náleží po dobu trvání této překážky náhrada mzdy ve výši 90% jejich průměrného výdělku. (§ 15) Nepříznivé povětrnostní vlivy Zaměstnancům, kteří nebyli převedeni na jinou práci v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů, náleží po dobu trvání této překážky náhrada mzdy ve výši 80% jejich průměrného výdělku. (§ 15) Částečná nezaměstnanost BEZPEČNOST PRÁCE Zaměstnavatel navrhne a po projednání s odborovou organizací zavede objektivní a snadno Rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání kontrolovatelný systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a bude usilovat o to, aby jednotlivé dílčí nároky odškodnění byly vyřizovány tak, jak bude známa jejich výše a ne po vyčíslení celkové škody (týká se zejména úrazů s pracovní neschopností delší než dva měsíce). Po projednání způsobu a rozsahu náhrady škody u pracovního úrazu nebo nemoci z povolání s odborovou organizací sdělí zaměstnavatel písemně své rozhodnutí postiženému nebo jeho pozůstalým do třiceti dnů ode dne úrazového děje, nebo oznámení nemoci z povolání. U pracovních úrazů, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost, pak do třiceti dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o škodě dozvěděl. V případě, že je pracovní úraz šetřen též policií, je lhůta pro předmětné sdělení zaměstnavatele do 21 dnů od ukončení šetření. V odůvodněných případech lze po projednání s odborovou organizací tuto lhůtu prodloužit. (§ 35) náhrady škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání je předchozí kalendářní rok, pokud je použití tohoto rozhodného období pro zaměstnance výhodnější. U zaměstnance, který byl pro ohrožení nemoci z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci. (§ 18, odst. 5., 6.)

Překážky v práci na straně zaměstnavatele. Prostoje Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. (čl. 42, odst. a)) přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami (prostoj) a nebyl-li převeden zaviněním zaměstnavatele na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. (čl. 10) přechodnou závadu, způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami - byl-li převeden na jinou práci, přísluší mu mzda za tuto práci, nejméně však ve výši práci mzda a doplatek do průměrného výdělku, - nebyl-li převeden, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 85minimálně 80% jeho průměrného výdělku. (§ 27) Nepříznivé povětrnostní vlivy Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nejméně ve výši 60% průměrného výdělku. (§ 24čl. 42, odst. b)) ZaměstnancůmNemůže-li zaměstnanec konat práci pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, kteří nebyli převedeni na jinou práci v důsledku prostoje, náleží po dobu trvání této překážky přísluší mu náhrada mzdy ve výši 90minimálně 80% jejich jeho průměrného výdělku. Byl-li v případě přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy převeden na jinou práci, přísluší mu za tuto práci mzda, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku. (§ 15) Nepříznivé povětrnostní vlivy Zaměstnancům, kteří nebyli převedeni na jinou práci v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů, náleží po dobu trvání této překážky náhrada mzdy ve výši 80% jejich průměrného výdělku. (§ 1529) Částečná nezaměstnanost Překážky v práci na straně zaměstnavatele při uplatnění § 209 ZP budou řešeny samostatnou dohodou uzavřenou s příslušným odborovým orgánem. Dohoda musí mít tyto náležitosti: a) písemnou formu b) vymezení důvodů c) dobu platnosti dohody d) výši náhrady mzdy, která zaměstnancům náleží. Pro každý jednotlivý případ zaměstnavatel projedná s odborovou organizací a) dobu trvání překážky v práci b) okruh zaměstnanců, na které se překážka v práci vztahuje. (čl. 5) BEZPEČNOST PRÁCE Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání Způsob odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a jejich projednávání v odškodňovací komisi, která bude k tomuto účelu ustavena: - závěry komise musí být projednány s odborovou organizací; pokud u zaměstnavatele nepůsobí, projednají se závěry komise se zaměstnancem nebo jeho zástupcem a písemně budou oznámeny postiženému nebo pozůstalým, a to do 30 dnů od vzniku pracovního úrazu, resp. ohlášení nemoci z povolání, příp. ode dne, kdy se zaměstnavatel o vzniku úrazu dozvěděl, - v případě, že dojde k úhradě zdravotnických služeb při léčení pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ponese náklady v rozsahu své odpovědnosti zaměstnavatel, - při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání se sjednává, že zaměstnavatel bude za rozhodné období považovat předchozí kalendářní rok, pokud to bude pro zaměstnance výhodnější, (čl. 47, bod 6.) Zaměstnavatel navrhne a po projednání s odborovou organizací zavede objektivní a snadno Rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání kontrolovatelný systém odškodňování pracovních úrazů a úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce. K tomuto účelu ustanoví kvalifikovanou odškodňovací komisi a bude usilovat o tousilovat, aby jednotlivé dílčí nároky odškodnění byly vyřizovány tak, jak bude známa jejich výše a ne po vyčíslení celkové škody (týká se zejména pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než dva měsíce). Po projednání způsobu a rozsahu náhrady škody u (§ 47) V PKS lze sjednat, aby zaměstnavatel poskytl v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání s odborovou organizací sdělí zaměstnavatel písemně své rozhodnutí postiženému nebo jeho pozůstalým do třiceti dnů ode dne úrazového děje, nebo oznámení nemoci z povolánítrvalými následky vedoucími ke snížení výdělkových možností zaměstnance 1. U pracovních úrazů, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost, pak do třiceti dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o škodě dozvěděl. V v případě, že je pracovní úraz šetřen též policiínedošlo k úrazu z viny zaměstnance, je lhůta pro předmětné sdělení zaměstnavatele do 21 dnů od ukončení šetřeníjednorázový příspěvek ve výši 50.000,- Kč, 2. V odůvodněných případech lze po projednání v případě, že k úrazu došlo spoluzaviněním zaměstnance, jednorázový příspěvek v procentuální výši z částky pod bodem 1. podle míry spoluzavinění, minimálně 10.000,- Kč. Jednorázový příspěvek se neposkytne v případě, kdy k úrazu došlo pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků nebo porušením předpisů BOZP, s odborovou organizací tuto lhůtu prodloužitnimiž byl zaměstnanec prokazatelně seznámen, nebo v souvislosti s trestnou činností postiženého. (§ 35) náhrady škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání je předchozí kalendářní rok, pokud je použití tohoto rozhodného období pro zaměstnance výhodnějšíčl. U zaměstnance, který byl pro ohrožení nemoci z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci. (§ 18, 48 odst. 5., 6.e))

Překážky v práci na straně zaměstnavatele. Prostoje C13-1 Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu, závadu na straně zaměstnavatele (pře- chodnou závadou způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin suro- vin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami - bylpracovními příčinami) jedná se o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu mzda za po tuto prácidobu, nejméně však po projednání s odbo- rovou organizací, náhrada ve výši nejméně 80% průměrného výdělku, - . C13-2 Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými pově- trnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převedenpřeveden na jinou práci a po projednání s odbo- rovou organizací, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 85nejméně 60% průměrného výdělku. C13-3 V případě přerušení práce z důvodu dočasného odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (§ 24odborová organizace spolurozhoduje, zda jsou dány důvody k poskytování této náhrady) Zaměstnancům, kteří nebyli převedeni a nebyl – li zaměstnanec převeden na jinou práci v důsledku prostojepráci, náleží po dobu trvání této překážky náhrada přísluší mu ná- hrada mzdy ve výši 90nejméně 70% jejich průměrného výdělku. C13-4 Za změnu náplně výkonu práce (§ 15pracovní pozice) Nepříznivé povětrnostní vlivy Zaměstnancůmnení považována běžná údržba a čištění zařízení, úklid, účast na opravách zařízení, školení spojené s obsluhou, servisem, výkonem funkce nebo zácvikem pro práci ve vztahu k novému zařízení, odstraňování havárií a poruch. C13-5 Směnoví zaměstnanci, kteří nebyli jsou převedeni na jinou práci ranní směny v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivůdobě plánovaných odstávek a oprav výrobních zařízení a konají práce související s odstávkami, náleží po dobu trvání této překážky náhrada mzdy jsou odměňováni jako by pra- covali ve výši 80% jejich průměrného výdělku. (§ 15) Částečná nezaměstnanost BEZPEČNOST PRÁCE Zaměstnavatel navrhne a po projednání s odborovou organizací zavede objektivní a snadno Rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání kontrolovatelný systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a bude usilovat o to, aby jednotlivé dílčí nároky odškodnění byly vyřizovány tak, jak bude známa jejich výše a ne po vyčíslení celkové škody (týká se zejména úrazů s pracovní neschopností delší než dva měsíce). Po projednání způsobu a rozsahu náhrady škody u pracovního úrazu nebo nemoci z povolání s odborovou organizací sdělí zaměstnavatel písemně své rozhodnutí postiženému nebo jeho pozůstalým do třiceti dnů ode dne úrazového děje, nebo oznámení nemoci z povolání. U pracovních úrazů, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost, pak do třiceti dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o škodě dozvěděl. V případě, že je pracovní úraz šetřen též policií, je lhůta pro předmětné sdělení zaměstnavatele do 21 dnů od ukončení šetření. V odůvodněných případech lze po projednání s odborovou organizací tuto lhůtu prodloužit. (§ 35) náhrady škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání je předchozí kalendářní rok, pokud je použití tohoto rozhodného období pro zaměstnance výhodnější. U zaměstnance, který byl pro ohrožení nemoci z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci. (§ 18, odst. 5směnovém režimu., 6.)

Překážky v práci na straně zaměstnavatele. Prostoje Nepřevede-li zaměstnavatel zaměstnance na jinou práci v případě, že nemůže bez svého zavinění, pro přechodné závady, konat práci na svém pracovišti (prostoj), přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 90% průměrného výdělku. V případě, že zaměstnanec odmítne převedení na jinou práci, náleží mu náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. (V. / 10.1.) Nemůže-li zaměstnanec konat bez svého zavinění práci pro nepředvídanou přechodnou závadu, závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami - byl(prostoj) a převede-li převeden ho zaměstnavatel na jinou (náhradní) práci než byla sjednána, přísluší mu plat podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku. Nepřevede-li zaměstnavatel zaměstnance na jinou práci, přísluší mu mzda za tuto náhrada platu ve výši 80% jeho průměrného výdělku. (D. 6.) Nepříznivé povětrnostní vlivy Nepřevede-li zaměstnavatel zaměstnance na jinou práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 70% průměrného výdělku. V případě, že zaměstnanec odmítne převedení na jinou práci, nejméně však ve výši průměrného výdělku, - nebyl-li převeden, přísluší náleží mu náhrada mzdy ve výši 8560% průměrného výdělku. (§ 24) Zaměstnancům, kteří nebyli převedeni na jinou práci v důsledku prostoje, náleží po dobu trvání této překážky náhrada mzdy ve výši 90% jejich průměrného výdělku. (§ 15) Nepříznivé povětrnostní vlivy Zaměstnancům, kteří nebyli převedeni na jinou práci v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů, náleží po dobu trvání této překážky náhrada mzdy ve výši 80% jejich průměrného výdělku. (§ 15V. / 10.2.) Částečná nezaměstnanost BEZPEČNOST PRÁCE Zaměstnavatel navrhne a po projednání s odborovou organizací zavede objektivní a snadno Rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání kontrolovatelný systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a bude usilovat o toPoskytovat jednorázové odškodnění až do výše 40.000,- Kč při vzniku pracovního úrazu, aby jednotlivé dílčí nároky odškodnění byly vyřizovány tak, jak bude známa jejich výše a ne po vyčíslení celkové škody (týká se zejména úrazů s pracovní neschopností kdy vyžaduje poškození zdraví zaměstnance hospitalizaci delší než dva měsíce)5 dní. Po projednání způsobu Výše částky bude stanovena na základě dohody mezi zaměstnavatelem a rozsahu náhrady odborovou organizací s ohledem na závažnost a předpokládané V souladu s ustanovením § 369 a následujících zákoníku práce poskytovat zaměstnancům, kteří utrpěli pracovní úraz (v případě smrtelného úrazu pozůstalým) náhradu škody u v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídají nezávisle na době provedení úhrady úrazovou pojišťovnou. V PKS lze sjednat V souladu s § 378 ZP přísluší jednorázové odškodnění pozůstalých po zaměstnanci, který zemřel na následky pracovního úrazu úrazu, nebo nemoci z povolání, pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240.000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, z povolání s odborovou organizací sdělí zaměstnavatel písemně své rozhodnutí postiženému nebo jeho pozůstalým do třiceti dnů ode dne úrazového děje, nebo oznámení nemoci z povolání. U pracovních úrazů, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost, pak do třiceti dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o škodě dozvědělnásledky úrazu. V případěsouladu s ustanovením § 369 odst. 1, že je písm. c) ZP poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz šetřen též policií, je lhůta pro předmětné sdělení zaměstnavatele do 21 dnů od ukončení šetření. V odůvodněných případech lze po projednání s odborovou organizací tuto lhůtu prodloužit. (§ 35) náhrady škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání je předchozí kalendářní rok, pokud je použití tohoto rozhodného období pro zaměstnance výhodnější. U zaměstnance, který byl pro ohrožení nemoci z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci a u něhož byla zjištěna nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedenínáhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a to včetně poplatků za pobyt v nemocnici, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělkulékařské ošetření nebo vyšetření, pokud je za vydání lékařského předpisu apod., a to pro zaměstnance výhodnějšív rozsahu, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou prácive kterém za škodu zaměstnavatelé odpovídají. (§ 18, odstVII. / 5.) poskytnutí jednorázového příspěvku v případě smrtelného pracovního úrazu, 6nad rámec stanovený ustanovením § 378 ZP. (VI. / 8.) jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240.000 Kč. (E. 1.17.)