Přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy. S ohledem na to, že veřejnoprávní smlouvy mohou v některých případech nahrazovat správní rozhodnutí je určitou nezbytností, aby správní řád řešil otázky přezkumu smlouvy, a to jak co do věcné správnosti, tak souladu s právními předpisy a souladu s povinnostmi zúčastněných stran.163 Uzavírání veřejnoprávních smluv obecně nepodléhá úpravě správního řízení, nedá se proti uzavřené veřejnoprávní smlouvě odvolat a zároveň u těchto smluv nelze přímo přezkoumat jejich soulad s právními předpisy ve správním soudnictví. Nicméně správní řád ve svých ustanoveních výslovně počítá s možnosti přezkoumání souladu veřejnoprávních smluv, s právními předpisy, za podstatného využití pravidel uvedených v § 94 – 99 o přezkumném řízení s tím, že pokud přezkumný orgán zjistí předmětný rozpor v takové smlouvě, může danou veřejnoprávní smlouvu pouze zrušit, nemůže ji změnit.164 Přezkum veřejnoprávní smlouvy zde lze učinit pouze z úřední povinnosti. Každá smluvní strana, která není správním orgánem, může do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o důvodu pro přezkumné řízení, učinit podnět k provedení přezkumného řízení. V případě, že správní orgán v rámci přezkumného řízení zjistí, že daná veřejnoprávní smlouva je v rozporu
Přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy. Před úpravou veřejnoprávních smluv byl jejich přezkum nejasný, a diskutovalo se o tom, zda se mají posuzovat v civilním nebo správním soudnictví. Nicméně po nabytí účinnosti nového správního řádu je již zřejmé, že přezkum spadá do jurisdikce správních soudů, avšak zprostředkovaně – po rozhodnutí sporu či přezkumu orgánem veřejné správy. 14 Ve své práci nicméně přezkum veřejnoprávních smluv více rozeberu, v mnohých ohledech je totiž poměrně komplikovanou záležitostí. Samozřejmě je třeba stejně jako u jiných právních úkonů dodržovat a kontrolovat to, aby smlouvy byly v souladu s právními předpisy. Pokud srovnáváme s občanskoprávními smlouvami, je třeba tak činit již proto, že z důvodu zachování právní jistoty obecně nepřipadá v úvahu neplatnost veřejnoprávních smluv. Výjimkou zde byl již zrušený § 48 odst. 1 zákona o obcích. Přezkum zákonnosti zahajuje správní orgán z úřední povinnosti a ke zrušení veřejnoprávní smlouvy může dojít i nad rámec důvodů neplatnosti soukromoprávních smluv. Strana veřejnoprávní smlouvy, která není správním orgánem, může dát podnět, aby bylo provedeno přezkumné řízení, a to do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděla. Jedná se o subjektivní lhůtu, pro kterou není rozhodující, kdy se daná osoba o důvodu zahájení přezkumného řízení objektivně mohla dozvědět, ale to, kdy se tak skutečně stalo. S podněty k zahájení správního řízení z moci úřední se nakládá podle § 42 správního řádu. Tomu, kdo podnět učinil, je třeba do 30 dnů sdělit, zda bylo zahájeno správní řízení nebo zda k němu nebyly shledány dostatečné důvody, avšak pouze za podmínky, pokud o to výslovně požádá. Pokud dospěje správní orgán v přezkumném řízení k závěru, že byla veřejnoprávní smlouva uzavřena v rozporu s právními předpisy. Tuto smlouvu zruší. Výjimkou by byla pouze situace, podle § 94 odst. 4 správního řádu. Přezkumné řízení by správní orgán beze změny smlouvy zastavil. I zde však musíme nahlížet na to, zda by újma, která by zrušením