Charakteristika veřejnoprávních smluv. Stejně, jako lze vypozorovat značné množství shod mezi veřejným a soukromým právem, i ve veřejnoprávních smlouvách lze nalézt mnoho shodných rysů se soukromoprávními smlouvami. Proces vzniku smlouvy je v obou případech takřka obdobný, pouze u veřejnoprávních smluv je vyžadována striktní písemná forma a také souhlas správního orgánu. Vrchnostenský charakter (pokud hovoříme o subordinačních smlouvách) ve veřejnoprávní smlouvě bude vždy svým způsobem dominovat a i přes rovnost podmínek plynoucích ze smlouvy je často veřejnoprávní strana v nadřazeném postavení. Nutno dodat, že dle Ústavy České republiky a zásady legální licence může občan činit vše, co mu není zákonem zakázáno, u státní moci se uplatňuje zásada opačná, což se promítá i do striktních zákonných požadavků na uzavírání veřejnoprávních smluv, kdy se nelze od zákonných ustanovení nijak odchýlit.12 „Veřejnoprávní smlouvy lze považovat za moderní formu činnosti demokratické veřejné správy, která má být službou veřejnosti”13 Na začátku pojednání o veřejnoprávních smlouvách považuji za nutné připomenout rozdělení právních úkonů. Jsou to - zavazující a nezavazující. Pod úkony nezavazující lze podřadit nejrůznější konkrétní, či nekonkrétní rozhodnutí a dvoustranné právní úkony veřejné správy. Mezi zavazující lze řadit různá ověření, posudky, vyjádření či osvědčení, tento typ právních úkonů lze následně rozdělit na jednostranné a dvoustranné úkony veřejné správy, tedy smlouvy. V případě veřejnoprávních smluv musí být jedním subjektem vždy subjekt veřejné správy a to nejen jako smluvní strana, ale zároveň jako nositel veřejné moci.14 12MATES, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy podle Obecního zřízení. PrFo. - Právní fórum, 2006, č. 7. Dostupný z: ASPI [informační systém], str. 257. 00XXXXX, Xxxxx. Průvodce novým správním řádem: s podrobným výkladem a vzory podání. Praha: Linde, 2006, 439 s. ISBN 80-7201-600-8. str. 318 Pojem „veřejnoprávní smlouva“ byl dříve nahrazován pojmem Xxxxxx správně právního charakteru, kdy je možno jí definovat jako: „Zvláštní normotvornou formu správní činnosti spočívající na normách správního práva, při níž vznikají administrativněprávní vztahy s právy a povinnostmi shodným projevem vůle účastníků, z nichž nejméně jedním je správní orgán, který formou dohody vykonává svou působnost.“15 V současné době pojem veřejnoprávní smlouvy definuje první odstavec §159, který lze doplnit definicí JUDr. Xxxxxxx, který veřejnoprávní smlouvu vymezuje tak, že „Veřejnoprávní smlouvy upravují subjektivní...
Charakteristika veřejnoprávních smluv. Samotný pojem „veřejnoprávní smlouva“ není z pohledu práva lehké popsat, jak se může na první pohled zdát. Někteří autoři v souvislosti s traktováním veřejnoprávních smluv připomínají výrok v mé práci již zmíněného X. Xxxxxxxx z roku 1907, že: „otázka veřejnoprávních smluv patří k nejspornějším partiím právě veřejného vůbec a správního práva zvláště.“ Spory o tom, zda je určitý akt smlouvou veřejnoprávní či soukromoprávní nebo dokonce něčím jiným ostatně přetrvávají dodnes.8 Veřejnoprávními smlouvami se tedy rozumí kvalifikované dvoustranné nebo vícestranné právní úkony, které zakládají, mění nebo způsobují zánik právních vztahů v oblasti veřejné správy. Ostatně totožný popis předkládá zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, který také říká, že veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem. Také uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy. Veřejnoprávní smlouva je také vždy posuzována podle svého skutečného obsahu.9 Základním znakem, který by mohl odlišovat veřejnoprávní smlouvy od smluv soukromoprávních, jsou smluvní strany. Alespoň jednou z těchto stran je vždy orgán veřejné správy – správní úřad či orgán samosprávy. Relevantní však není, jaké strany smlouvu uzavírají, ale její veřejnoprávní obsah – materiální pojetí. Rozhodující význam tedy nemá fakt, zda takové smlouvy uzavírají orgány veřejné správy mezi sebou, orgány veřejné správy se soukromými osobami či soukromé osoby mezi sebou. U orgánů veřejné správy je také důležité to, v jakém postavení se strany při uzavírání smlouvy nacházejí. Zda je obsah smlouvy vztahován k výkonu nevrchnostenské moci nebo výkonu moci vrchnostenské. V prvním případě jsou smlouvy sjednávány orgánem
Charakteristika veřejnoprávních smluv. V předchozí kapitole jsem se zabývala institutem veřejnoprávních smluv z pohledu platného právního předpisu, kterým je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Tato kapitola se zabývá charakteristickými rysy veřejnoprávních smluv, s ohledem na právní úpravu, a jejím členěním na veřejnoprávní smlouvy v užším a širším smyslu.