Charakteristika veřejnoprávních smluv. Podle ustanovení § 159 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu si můžeme veřejnoprávní smlouvy vymezit jako „dvoustranné či vícestranné úkony, kterými se zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.“1 Od 1. 1. 2014 se nejedná o právní úkony, ale jen o úkony. „Tuto legální definici lze vyjádřit také slovy, že jde o právní skutečnost, která zakládá, mění nebo ruší veřejnoprávní (správněprávní) vztah, jehož obsahem jsou vzájemná veřejná subjektivní práva a veřejné subjektivní povinnosti2 dvou nebo více stran tohoto vztahu.“3 Veřejnoprávní smlouvy nemusí však vždy bezprostředně směřovat na subjektivní veřejná práva nebo povinnosti, ale mohou se týkat výkonu veřejné správy.4 Vhodnějším označením pro veřejnoprávní smlouvy by bylo označení správněprávní smlouva či smlouva se správněprávním prvkem.5 Veřejnoprávní smlouvy nemohou upravit veškeré veřejnoprávní otázky. Zákonodárce měl spíše na mysli širší správní právo, které zahrnuje i právo životního prostředí, právo finanční a určitou část práva sociálního zabezpečení.6 Jedná se o akty či úkony konstitutivní povahy s přímými právními účinky, nikoliv o pouhé deklaratorní osvědčení existence práva a povinností.7 O deklaratorní osvědčení existence práv a povinností by se mohlo jednat jen v případě, pokud by tak stanovil zvláštní zákon.8 Na veřejnoprávní smlouvy se hledí v pojetí materiálním, nikoliv formálním. Rozhodující pro určení zda se jedná o veřejnoprávní smlouvu, není to, jaké smluvní strany smlouvu uzavírají, ale jde o obsah této smlouvy, kterým musí dojít k založení, změně či zrušení práv a povinností v oblasti veřejného práva.9 A také nezáleží na tom, jak je v právním
1 Ustanovení § 159 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)
2 Xxxx. Xxxxxxxx definuje veřejná subjektivní práva jako: „práva, která mají fyzické a právnické osoby vůči státu, příp. vůči jiným subjektům veřejné správy (zpravidla za splnění zákonem stanovených podmínek).“ A dále veřejné subjektivní povinnosti charakterizuje jako: „povinnosti osob vůči státu, resp. vůči jiným subjektům veřejné správy.“ in SLÁDEČEK, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013. s. 44
Charakteristika veřejnoprávních smluv. Tato kapitola se již bude věnovat hlavní náplni diplomové práce, tedy veřejnoprávním smlouvám. Ustanovení správního řádu definuje veřejnoprávní smlouvy jako dvoustranné či vícestranné úkony, kterými se zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.105 Pojem se novelizoval v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, do 31. prosince 2013 bylo v definici obsaženo „právní úkon“, od 1. ledna 2014 bylo vypuštěno slovo „právní“.106 „Tuto legální definici lze vyjádřit také slovy, že jde o právní skutečnost, která zakládá, mění nebo ruší veřejnoprávní (správněprávní) vztah, jehož obsahem jsou vzájemná veřejná subjektivní práva a veřejné subjektivní povinnosti107 dvou nebo více stran tohoto vztahu.“108 Veřejnoprávní smlouvy nemíří jen na subjektivní veřejná práva či povinnosti, ale taktéž souvisí s výkonem působnosti subjektů veřejné správy.109 X. Xxxxxx veřejnoprávní smlouvy označuje jako atypickou formu realizace veřejné správy.110 Je otázkou, zda zvolená legální definice je tou nejlepší volbou. Veřejnoprávní smlouvy se jistě netýkají celého veřejného práva. Jak uvádí závěr poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu, veřejným právem je zde myšleno širší právo správní, včetně například práva sociálního zabezpečení, finančního nebo práva životního prostředí,111 nikoliv však celé veřejné právo.112 Vhodnějším označením pro veřejnoprávní smlouvy by zřejmě byla správněprávní smlouva či smlouva se správněprávním prvkem.113
Charakteristika veřejnoprávních smluv. Stejně, jako lze vypozorovat značné množství shod mezi veřejným a soukromým právem, i ve veřejnoprávních smlouvách lze nalézt mnoho shodných rysů se soukromoprávními smlouvami. Proces vzniku smlouvy je v obou případech takřka obdobný, pouze u veřejnoprávních smluv je vyžadována striktní písemná forma a také souhlas správního orgánu. Vrchnostenský charakter (pokud hovoříme o subordinačních smlouvách) ve veřejnoprávní smlouvě bude vždy svým způsobem dominovat a i přes rovnost podmínek plynoucích ze smlouvy je často veřejnoprávní strana v nadřazeném postavení. Nutno dodat, že dle Ústavy České republiky a zásady legální licence může občan činit vše, co mu není zákonem zakázáno, u státní moci se uplatňuje zásada opačná, což se promítá i do striktních zákonných požadavků na uzavírání veřejnoprávních smluv, kdy se nelze od zákonných ustanovení nijak odchýlit.12 „Veřejnoprávní smlouvy lze považovat za moderní formu činnosti demokratické veřejné správy, která má být službou veřejnosti”13 Na začátku pojednání o veřejnoprávních smlouvách považuji za nutné připomenout rozdělení právních úkonů. Jsou to - zavazující a nezavazující. Pod úkony nezavazující lze podřadit nejrůznější konkrétní, či nekonkrétní rozhodnutí a dvoustranné právní úkony veřejné správy. Mezi zavazující lze řadit různá ověření, posudky, vyjádření či osvědčení, tento typ právních úkonů lze následně rozdělit na jednostranné a dvoustranné úkony veřejné správy, tedy smlouvy. V případě veřejnoprávních smluv musí být jedním subjektem vždy subjekt veřejné správy a to nejen jako smluvní strana, ale zároveň jako nositel veřejné moci.14 12MATES, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy podle Obecního zřízení. PrFo. - Právní fórum, 2006, č. 7. Dostupný z: ASPI [informační systém], str. 257. 00XXXXX, Xxxxx. Průvodce novým správním řádem: s podrobným výkladem a vzory podání. Praha: Linde, 2006, 439 s. ISBN 80-7201-600-8. str. 318 Pojem „veřejnoprávní smlouva“ byl dříve nahrazován pojmem Xxxxxx správně právního charakteru, kdy je možno jí definovat jako: „Zvláštní normotvornou formu správní činnosti spočívající na normách správního práva, při níž vznikají administrativněprávní vztahy s právy a povinnostmi shodným projevem vůle účastníků, z nichž nejméně jedním je správní orgán, který formou dohody vykonává svou působnost.“15 V současné době pojem veřejnoprávní smlouvy definuje první odstavec §159, který lze doplnit definicí JUDr. Xxxxxxx, který veřejnoprávní smlouvu vymezuje tak, že „Veřejnoprávní smlouvy upravují subjektivní...
Charakteristika veřejnoprávních smluv. V předchozí kapitole jsem se zabývala institutem veřejnoprávních smluv z pohledu platného právního předpisu, kterým je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Tato kapitola se zabývá charakteristickými rysy veřejnoprávních smluv, s ohledem na právní úpravu, a jejím členěním na veřejnoprávní smlouvy v užším a širším smyslu.