Snížení hodnoty finančních aktiv Vzorová ustanovení

Snížení hodnoty finančních aktiv. Obecný model očekávaných úvěrových ztrát
Snížení hodnoty finančních aktiv. Společnost ke každému rozvahovému dni posoudí, zda neexistuje objektivní důkaz toho, že došlo ke snížení hodnoty finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv. Jestliže existuje objektivní důkaz o tom, že došlo ke ztrátě ze snížení hodnoty u poskytnutých půjček a jiných pohledávek nebo investic držených do splatnosti, jež jsou vedeny v zůstatkové hodnotě, výše ztráty se měří jako rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva (tzn. efektivní úroková sazba při prvotním zatřídění). Pokud v následujícím období výše ztráty ze snížení hodnoty klesne a pokles lze objektivně vztáhnout k události, která nastala po zaúčtování snížení hodnoty, bude toto dříve zaúčtované snížení hodnoty stornováno a vykázáno ve výsledovce jako příjem. Jestliže existuje objektivní důkaz o tom, že došlo ke ztrátě ze snížení hodnoty nekotovaného kapitálového nástroje, který není veden v reálné hodnotě z důvodu nemožnosti tuto hodnotu spolehlivě určit, určí se výše ztráty ze snížení hodnoty jako rozdíl mezi účetní hodnotou finančního aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků, diskontovaných stávající tržní mírou návratnosti podobného finančního aktiva. Takové ztráty ze snížení hodnoty nelze stornovat. Jestliže existuje objektivní důkaz o tom, že došlo ke ztrátě ze snížení hodnoty realizovatelného finančního aktiva, kumulovaná ztráta, která byla zaúčtována přímo do ostatního úplného výsledku, je z vlastního kapitálu vyňata a zaúčtována do výsledovky. Ztráty ze snížení hodnoty u investice do kapitálového nástroje klasifikovaného jako realizovatelný nelze stornovat prostřednictvím výsledovky. Jestliže se v následujícím období zvýší reálná hodnota dluhového nástroje klasifikovaného jako realizovatelný a toto zvýšení lze objektivně vztáhnout k události, ke které došlo po zaúčtování ztráty ze snížení hodnoty ve výsledovce, ztráta ze snížení hodnoty se stornuje se zaúčtováním stornované částky v zisku nebo ztrátě.
Snížení hodnoty finančních aktiv. Společnost účtuje o snížení hodnoty aktiv v souladu se standardem IFRS 9. Model je založen na výpočtu očekávané ztráty na rozdíl od dříve uplatňovaného modelu vyplývajícího ze standardu IAS 39, který byl založen na konceptu vzniklé ztráty. Nejdůležitějšími položkami finančních aktiv ve finančních výkazech Společnosti, které podléhají novým zásadám výpočtu očekávaných úvěrových ztrát, jsou pohledávky z obchodních vztahů. Společnost používá zjednodušený model pro výpočet ztrát ze snížení hodnoty pro pohledávky z obchodních vztahů. Ve zjednodušeném modelu Společnost nesleduje změny úvěrového rizika během životnosti nástroje a odhaduje očekávanou úvěrovou ztrátu v horizontu splatnosti nástroje. Konkrétně v případě nezaplacení pohledávky Společnost vykáže snížení hodnoty, pokud zákazník nezaplatí po 90 dnech od splatnosti pohledávky. Za účelem odhadu očekávané úvěrové ztráty Společnost používá matici opravných položek na základě historických zkušeností se splácením a vymáháním pohledávek od zákazníků. Společnost zahrnuje informace o budoucnosti do parametrů modelu očekávané úvěrové ztráty manažerským odhadem pravděpodobnosti insolvence. Očekávaná úvěrová ztráta je vypočítána v okamžiku vykázání pohledávky ve výkazu o finanční pozici a je aktualizována na konci každého dalšího účetního období v závislosti na počtu dní, po které je pohledávka splatná.
Snížení hodnoty finančních aktiv. Finanční aktiva se posuzují z hlediska existence náznaků snížení hodnoty vždy ke konci účetního období. Hodnota finančních aktiv je považována za sníženou, jestliže existuje objektivní důkaz, že v důsledku jedné nebo více událostí, které se vyskytly po prvotním vykázání pohledávky (poskytnuté půjčky), došlo ke snížení odhadovaných budoucích peněžních toků. Za objektivní důkazy snížení hodnoty patří následující skutečnosti - závažné finanční obtíže protistrany - porušení smlouvy jako např. prodlení při splácení - situace, kdy je pravděpodobné, že na dlužníka bude vyhlášen konkurz nebo u něj dojde k finanční reorganizaci Finanční aktiva oceněná zůstatkovou hodnotou jako pohledávky (poskytnuté půjčky) jsou posuzovány alespoň jednou ročně. Pokud během roku nastane událost vedoucí ke ztrátě, je odhadnuto snížení hodnoty, které snižuje hodnotu pohledávek (poskytnutých půjček) na jejich realizovatelnou hodnotu, kterou představují budoucí peněžní toky diskontované původní efektivní úrokovou mírou finančního aktiva. U kategorie krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů je, ještě následně posouzeno, zda nedošlo ke snížení hodnoty u celé skupiny aktiv. Snížení hodnoty je vypočítáno na základě rozdělení pohledávek dle jejich věkové struktury do skupin a přiřazení koeficientu přecenění. Skupiny Koeficient přecenění - ve splatnosti 1 - po splatnosti ne déle než 90 dní 0,90 - po splatnosti déle než 90 dní, ale ne déle než 180 dní 0,70 - po splatnosti déle než 180 dní, ale ne déle než 360 dní 0,34 - déle než 360 dní 0,00 Koeficienty přecenění jsou stanoveny dle ust. § 34, odst. 2) a 3) vyhlášky č. 244/2013 Sb. Pokud je pohledávka (poskytnutá půjčka) nedobytná, odúčtuje se oproti zisku a ztrátě příslušného období a zároveň je odúčtováno snížení hodnoty, které se k dané pohledávce (poskytnuté půjčce) vztahuje.

Related to Snížení hodnoty finančních aktiv

  • Vyloučení ustanovení občanského zákoníku 1. Smluvní strany se podpisem této smlouvy dohodly, že ustanovení § 2050 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se pro právní vztahy založené touto smlouvou, vylučuje. 2. Smluvní strany se podpisem této smlouvy dohodly, že vylučují dále aplikaci ustanovení § 557 a § 1805 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

  • Ohodnocení finanční způsobilosti Ohodnocení finanční způsobilosti (rating) Emitenta nebylo provedeno. Samostatné finanční hodnocení Emise nebylo provedeno a Emise tudíž nemá samostatný rating.

  • DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O VIDITELNOSTI FINANCOVÁNÍ EVROPSKOU UNIÍ Aniž je dotčen článek II.8, musí příjemci uvést podporu přijatou v rámci programu Erasmus+ ve všech komunikačních a propagačních materiálech, na internetových stránkách a sociálních médiích. Pokyny pro příjemce a další třetí osoby jsou k dispozici na internetové adrese xxxx://xxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx_xx

  • Jaké jsou hlavní finanční údaje o Emitentovi? Emitent vznikl ke dni 27.3.2020 a k datu vyhotovení těchto Konečných podmín pouze auditovanou mezitímní účetní závěrku za období od 27.3.2020 do 30.4.202 údaje z této auditované mezitímní účetní závěrky Emitenta jsou uvedeny níže, a CZK: ROZVAHA (vybrané údaje) ek proto vyhotovil 0. Základní finanční to v celých tisících k 30.4.2020 k 27.3.2020 AKTIVA CELKEM / PASIVA CELKEM 2.003 2.000 Vlastní kapitál 1.962 2.000 Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) -38 0 Cizí zdroje 41 0 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (vybrané údaje) k 30.4.2020

  • Podmínky odstranění reklamovaných vad 10.2.1. Vady vzniklé v průběhu záruční doby uplatní objednatel u zhotovitele písemně, přičemž v reklamaci vadu popíše a uvede požadovaný způsob jejího odstranění. Objednatel je vždy oprávněn požadovat odstranění vady opravou, jde-li o vadu opravitelnou, není-li to možné, je oprávněn požadovat odstranění vady nahrazením novou bezvadnou věcí (plněním) nebo požadovat přiměřenou slevu ze sjednané ceny. 10.2.2. Zhotovitel je povinen nejpozději do 5ti dnů po obdržení písemné reklamace písemně oznámit objednateli zda reklamaci uznává či neuznává. Pokud tak neučiní, má se za to, že reklamaci objednatele uznává. Vždy však musí písemně sdělit v jakém termínu nastoupí k odstranění vad(y). Tento termín nesmí být delší než 10 dnů ode dne obdržení reklamace, a to bez ohledu na to zda zhotovitel reklamaci uznává či neuznává. V případě, že zhotovitel reklamaci neuznává, uvede v písemném sdělení důvody. 10.2.3. Nenastoupí-li zhotovitel k odstranění reklamované vady ve sjednané lhůtě je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jinou odbornou právnickou nebo fyzickou osobu. Veškeré takto vzniklé náklady uhradí objednateli zhotovitel. Tímto se zhotovitel nezbavuje odpovědnosti za dílo jako celek ani jeho jednotlivých částí. 10.2.4. Jestliže objednatel v reklamaci výslovně uvede, že se jedná o havárii, je zhotovitel povinen nastoupit a zahájit odstraňování vady (havárie) nejpozději do 48 hod po obdržení reklamace (oznámení). 10.2.5. Uplatněním práv ze záruky za jakost nejsou dotčena práva objednatele na uhrazení smluvní pokuty a náhradu škody související s vadným plněním.

  • Stavební deník 1. Xxxxxxxxxx je povinen vést ode dne předání a převzetí staveniště stavební deník dle vyhlášky 499/2006 Sb., do kterého zapisuje skutečnosti předepsané zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou. 2. Povinnost vést stavební deník končí dnem odstranění vad a nedodělků z přejímacího řízení nebo vydáním kolaudačního souhlasu (rozhodující je okolnost, která nastane dříve). 3. Zápisy do stavebního deníku provádí zhotovitel formou denních záznamů. Veškeré okolnosti rozhodné pro plnění díla musí být učiněny zhotovitelem v ten den, kdy nastaly nebo nejpozději následující den, kdy se na stavbě pracuje. 4. Stavební deník musí být přístupný kdykoliv v průběhu pracovní doby oprávněným osobám objednatele (včetně zaměstnanců zařazených do Oddělení investičních činností), případně jiným osobám oprávněným do stavebního deníku zapisovat. 5. Objednatel, nebo jím pověřená osoba vykonávající funkci technického dozoru stavebníka, je povinen se vyjadřovat k zápisům ve stavebním deníku učiněným zhotovitelem nejpozději do 5 dnů ode dne vzniku zápisu, jinak se má za to, že s uvedeným zápisem souhlasí. 6. Nesouhlasí-li zhotovitel se zápisem, který učinil do stavebního deníku objednatel nebo jím pověřená osoba vykonávající funkci technického dozoru, případně osoba vykonávající funkci autorského dozoru, musí k tomuto zápisu připojit svoje stanovisko nejpozději do 5 dnů, jinak se má za to, že se zápisem souhlasí. 7. V případě neočekávaných událostí nebo okolností majících zvláštní význam pro další postup stavby, pořizuje zhotovitel i příslušnou fotodokumentaci, která se stane součástí stavebního deníku. 8. Stavební deník musí mít číslované listy a nesmí v něm být vynechána volná místa. 9. Zápisy do stavebního deníku musí být prováděny čitelně a musí být vždy k nadepsanému jménu a funkci podepsány osobou, která příslušný zápis učinila. 10. Zápisy ve stavebním deníku se nepovažují za změnu smlouvy, ale slouží jako podklad pro vypracování příslušných dodatků smlouvy.

  • Základní ustanovení a účel smlouvy Tato smlouva je uzavřena dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Občanský zákoník“); práva a povinnosti stran touto smlouvou neupravená se řídí příslušnými ustanoveními Občanského zákoníku. Objednatel je investorem stavby „Rekonstrukce havarijního stavu elektroinstalace – II. etapa“ (dále „Stavba“ nebo také „dílo“). Účelem této smlouvy a zhotovení Stavby je uspokojení potřeb Objednatele spočívající v pokračování rekonstrukce nevyhovujícího stavu elektroinstalace a modernizaci budovy gymnázia novými elektrickými spotřebiči a zařízeními. Objednatel je oprávněn pro jednotlivé úkony související s plněním dle této smlouvy pověřit jednáním za Objednatele technický dozor. Technický dozor objednatele vykonává osoba uvedená v příloze č. 2 této smlouvy (dále také „TDI“). Objednatel, resp. TDI zajištěný ze strany Objednatele, je oprávněn rozhodovat ve vztahu ke všem objektům realizovaným v rámci Stavby, není-li dále stanoveno jinak. Taková pravomoc Objednatele, resp. TDI se vztahuje také na schvalování faktur a přebírání Díla. Tato smlouva je uzavřena v návaznosti na výsledek zadávacího řízení na podlimitní veřejnou zakázku s názvem „Rekonstrukce havarijního stavu elektroinstalace – II. etapa“ (dále jen „Veřejná zakázka“), které bylo realizováno podle ust. § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Smluvní strany si proto sjednávají, že veškeré změny této smlouvy lze provádět pouze za splnění podmínek stanovených ZZVZ. Zhotovitel potvrzuje, že se detailně seznámil s rozsahem a povahou plnění, že jsou mu známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky nezbytné k realizaci plnění a že disponuje takovými kapacitami a odbornými znalostmi, které jsou nezbytné pro realizaci plnění za dohodnutou smluvní cenu uvedenou v čl. V. této smlouvy. Pojmy s velkými počátečními písmeny definované v této smlouvě mají význam, jenž je jim ve smlouvě připisován. Pro vyloučení jakýchkoliv pochybností se smluvní strany dále dohodly, že: v případě jakékoliv nejistoty ohledně výkladu ustanovení smlouvy budou tato ustanovení vykládána tak, aby v co nejširší míře zohledňovala účel Xxxxxxx zakázky vyjádřený v zadávací dokumentaci a smlouvě; Zhotovitel je vázán svou nabídkou předloženou Objednateli v rámci zadávacího řízení na Veřejnou zakázku, která se pro úpravu vzájemných vztahů vyplývajících ze smlouvy použije subsidiárně.

  • Rozdělení veřejné zakázky na části Veřejná zakázka není rozdělena na části.

  • Zvláštní ustanovení o odstoupení objednatele Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy také v případě bude-li zahájeno insolvenční řízení dle zák.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění, jehož předmětem bude úpadek nebo hrozící úpadek zhotovitele; zhotovitel je povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně objednateli.

  • Sankce za neodstranění reklamovaných vad 11.2.1. Pokud zhotovitel nenastoupí ve sjednaném termínu, nejpozději však ve lhůtě do 10 dnů ode dne obdržení reklamace objednatele k odstraňování reklamované vady (případně vad), je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každou reklamovanou vadu, na jejíž odstraňování nenastoupil ve sjednaném termínu a za každý den prodlení. 11.2.2. Pokud zhotovitel neodstraní reklamovanou vadu ve sjednaném termínu, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každou reklamovanou vadu, u níž je v prodlení a za každý den prodlení. 11.2.3. Označil-li objednatel v reklamaci, že se jedná o vadu, která brání řádnému užívání díla, případně hrozí nebezpečí škody velkého rozsahu (havárie), sjednávají obě smluvní strany smluvní pokuty v dvojnásobné výši.