Související právní předpisy. 1) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
Související právní předpisy. 30 odst. 10 zákona o daních z příjmů ◼ 141 Především doporučuji ještě s právníkem zabývajícím se soukromým právem probrat otázku placení nájemného manželem jeho manželce. Potíž je totiž v tom, že budova restaurace a penzionu patří výhradně manželce, ovšem z jakého majetku jí bude manžel nájemné platit? Především z peněz ze společného jmění manželů – nabytých za trvání manželství – patřících tedy současně i manželce. To je ale právně nepřípustné, aby vám někdo platil penězi, které vám již z právního hlediska patří. Fakturaci mezi manželi sice nic až tak nebrání, ovšem s proplacením faktur asi bude problém, pokud si manželé ne- rozdělí před notářem společné jmění. Co se týče aktivit manžela, tak je třeba důsledně rozlišovat nájem alias nájem nemo- vité věci nebo její části – což není živností – a poskytování ubytovací služby, která je vol- nou živností „Ubytovací služby“ ve smyslu nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností: 55. Ubytovací služby Poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (např. hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodin- ných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do 10 lů- žek (včetně přistýlek), podávání snídaní ubytovaným hostům. Je nutno podotknout, že otázkou právního vymezení nájmů (částí) nemovitých věcí se již zabývaly soudy – zejmé- na ve vztahu k problematice DPH – takže v pochybnostech je třeba konzultovat splnění definičních podmínek nájmu s právníkem zabývajícím se danou problematikou. Pokud vše bude po právní stránce v pořádku, pak daňově nebude problém. Manžel vykáže příjmy z poskytované ubytovací služby jako své příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů a příjmy z nájmu (své) chaty nezahrnuté do obchod- ního majetku, jakož i z nájmu jejího movitého vybavení jako příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. Jako související daňové výdaje může – v obou případech sa- mostatně – zvolit buď paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů, nebo skutečné výdaje, které ale musí prokázat smlouvami, doklady, účelově apod. Obecně přitom může jít o veškeré výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, ledaže zákon o daních z pří- jmů stanoví speciálně jiná pravidla (jako např. ohledně samostatných movitých věcí nad 40 000 Kč, které se neuplatní přímo, ale až prostřednictvím odpisů, nebo u výloh za pra- covní cesty, co se týče pojistného, krácení ...
Související právní předpisy. 7 a § 9 zákona o daních z příjmů – § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů – pokyn GFŘ D-22 ◼ 138 Vzhledem k tomu, že předmětná nemovitá věc je součástí obchodního majetku podnika- tele, jsou i příjmy z nájmu části této nemovité věci posuzovány jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Lze potvrdit, že je nutné výdaje spojené s nemovitou věcí poměrně krátit, a to v po- měru, v jakém je nemovitá věc používána k osobní spotřebě poplatníka, tj. výdaje týkající se bydlení podnikatele se posuzují podle § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů.
Související právní předpisy. 7 zákona o daních z příjmů – § 9 zákona o daních z příjmů – § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů – § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů ◼ 139 Podle § 2215 občanského zákoníku může nájemce se souhlasem vlastníka zřídit užívací právo (podnájem) k najaté věci třetí osobě (podnájemci); pokud byla nájemní smlouva uzavřena písemně, vyžaduje i souhlas vlastníka s podnájmem písemnou formu. Užívací právo k najaté věci lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci. V daném případě je v pořádku, že společník zdaňuje příjmy z podnájmu bytu jako příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů. Podle výkladového stanoviska GFŘ v pokynu D-22 se příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů rozumějí i příjmy plynoucí poplatníkovi v případě, kdy pronajímá nemo- vité věci (jejich části) nebo byty (jejich části), které má sám v nájmu.
Související právní předpisy. 7 zákona o daních z příjmů – § 9 zákona o daních z příjmů – § 24 zákona o daních z příjmů ◼ 142 Podle mého názoru se v daném případě o osvobození ve smyslu tohoto ustanovení nejedná.
Související právní předpisy. Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci N.v. č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů Vyhl. č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů
Související právní předpisy. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „Zákon ochraně osobních údajů“) Uzavřením pojistné smlouvy dává pojistník zároveň souhlas, aby pojistitel a zprostředkovatel pojištění v souladu se Zákonem ochraně osobních údajů shromažďoval, zpracovával a uchovával osobní údaje v rozsahu jím sděleném při žádosti o sjednání pojištění a uvedeném v této pojistné smlouvě, včetně rodného čísla, pro účely jeho identifikace jako subjektu osobních údajů, sjednání a následného trvání pojištění a pro plnění práv a povinností, které z pojištění vyplývají. Dále pojistník souhlasí s tím, aby pojistitel a zprostředkovatel pojištění zpracovávali jeho osobní údaje v uvedeném rozsahu, včetně adresy elektronické pošty a telefonního čísla (případně jiných elektronických kontaktů), jsou-li uvedeny, pro účely marketingu, tj. pro účely zhodnocení potřeb a pro nabízení obchodu a služeb i nad rámec ustanovení § 5 odst. 5 Zákona o ochraně osobních údajů a pro zasílání obchodních sdělení ve smyslu zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v platném znění. Tento souhlas je udělen na dobu trvání pojištění, na minimální zákonnou dobu uchovávání (archivaci) dokumentů zprostředkovatelem pojištění a také do uplynutí příslušné promlčecí lhůty pro uplatnění nároků vyplývajících z pojistné smlouvy.