Současný stav. Řešené území přináleží do hydrologického pořadí řeky Berounky (dílčí povodí 1-11-03 a dílčí povodí 1-11-05). Dominantní vodotečí povodí 1-11-03 je Hýskovský potok, Žlubinecký potok a Benešák. Uvedené potoky pramení v členitém zalesněném území a protékají nezastavěnou západní a jižní části zájmové oblasti. Žlubinecký potok je zdrojem pitné vody pro vojenský útvar v Chyňavě - viz oddíl zásobování vodou - a je v jeho povodí navrženo ochranné pásmo vod- ního zdroje. Dominantní vodotečí povodí 1-11-05 jsou Chyňavský a Přílepský (Chrustenický) potok, ústící do významného toku Loděnice (Kačák). Bohatě členité území umožňuje existenci menších bezejmenných vodotečí. Vodoteče jsou podrobně popsány v předchozích „Průzkumech a rozborech“.
Současný stav. MPSV disponuje v současné době dvěma datovými centry – DC Na Poříčním právu, DC Sokolovská. Obě centra obsahují vlastní serverovny, prostory pro obsluhu a prostory pro UPS. Technický stav datových center lze stručně charakterizovat následujícím způsobem: • plná vzájemná konektivita - propojení dvěma páry černých vláken s WDM (propojení LAN na úrovni L2, propojení SAN, IP telefonie, kamery, ...), • vybudovaná vrstva úložiště dat (disková pole, páskové knihovny), včetně systému centrálního zálohování – úložiště je geograficky rozprostřeno, umožňuje replikaci dat na úrovni diskového pole, • hlavní databázové servery tvoří geograficky oddělené uzly clusteru, • aplikační vrstva je tvořena farmami aplikačních serverů s rozvažováním zátěže, • servery prezentační a aplikační vrstvy jsou umístěné v obou datových centrech, kde jsou nasazeny zejména na dedikovaných blade serverech umístěných v chassis typu C7000 (není pravidlem), • komunikační infrastruktura řídí průchod mezi bezpečnostními vrstvami (databázová, aplikační, prezentační pro Internet, prezentační pro WAN), rozvažuje zátěž, poskytuje další služby (NTP. DNS, ...), obě centra mají konektivitu do WAN a Internet.
Obr. č. 1 Schema stávajícího stavu
Současný stav. V současné době je kotelna dotčeného objektu v nefunkčním a nevyhovujícím stavu, jelikož objekt byl v předchozích letech neudržován a neprovozován, v důsledku čehož došlo k zaplavení kotelny spodní vodou a devastaci stávajícího topného zdroje, včetně veškerého elektropříslušenství.
Současný stav. V rámci Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“ nebo „Objednatel“) v současné chvíli neexistuje jednotné řešení, služba nebo produkt – obecně informační systém, který by umožňoval unifikovaně spravovat a procesně řídit interní elektronické (digitální) dokumenty a postupně tak přispěl k automatizaci, elektronizaci a nahrazení ručního – papírového zpracování, řízení, sdílení a uložení analogový dokumentů a zároveň redukoval potřebu distribuce a sdílení el. dokumentů pomocí systému elektronické pošty (IBM Notes/Domino) anebo osamocených – individuálních aplikací, v rámci kterých se historicky nějaká elektronická správa a řízení části dokumentů realizovat podařilo. Využívání správy a řízení papírových dokumentů, elektronických dokumentů v rámci elektronické pošty, ukládání elektronických dokumentů na osobní a sdílené (síťové) disky vede k: - nemožnosti rychlého dohledání dokumentů; anebo - minimálně dlouhé odezvě při jejich hledání; - nemožnosti snadného sdílení určitých typů dokumentů; - tvorbě duplicit a multiplicit v dokumentech; - nemožnosti sledování verzí jednotlivých dokumentů; - nemožnosti řízení dokumentů pomocí předem stanovených nebo i ad-hoc procesů; - zvýšenému riziku ztráty dokumentů a zneužití důvěrných informací; - zvýšenému nároku na kapacitu osobních, ale hlavně síťových úložišť. Jak už bylo výše zmíněno, některé typy elektronických dokumentů jsou evidovány a někdy i uloženy v technologicky, funkčně, a především morálně zastaralém groupware systému IBM Notes/Domino a nad ním vytvořených aplikacích. Tento systém nebyl společností IBM updatován nebo upgradován již od roku 2013 a v současné době již nesplňuje nároky, které jsou v současné době kladené na práci s elektronickými dokumenty, jejich metadaty a na procesní řízení. Z těchto, ale především z výše uvedených důvodů hledá ministerstvo informační systém pro správu a řízení dokumentů (ECM/DMS), který by jeho požadavky pokryl a který je v současné chvíli technologicky a funkčně „IN“ a má vyhlídky, že bude takový i v blízké budoucnosti – minimálně v horizontu dalších 5 … 10 let.
Současný stav. 2.2.1. Ochrana spotřebitele v současném českém právním řádu Ochranu spotřebitele v současném českém právním řádu lze rozdělit na soukromoprávní a veřejnoprávní. Úprava soukromoprávní ochrany spotřebitele byla obsažena převížně v OZ, a v současnosti je celá včleněna do NOZ. Veřejnoprávní je v našem právním řádu obsažena převážně v zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a dále zejména v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v zákoně č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách, v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže,26 a okrajově v množství dalších předpisů. Veřejnoprávní ochrana spotřebitele stojí téměř výlučně na povinnostech podnikatele, a jím odpovídajících oprávněních orgánů státní správy. Nemá obecně žádný dopad (s výjimkou např. neplatnosti právního jednání v důsledku rozporu se zákonem27) na vzájemná práva a povinnosti mezi spotřebitelem a podnikatelem. Vzhledem k zaměření této práce do oblasti práva soukromého, nebude nadále věnována veřejnoprávní úpravě ochraně spotřebitele pozornost. V současnosti je soukromoprávní úprava ochrany spotřebitele obsažena v § 1810 až § 1867 NOZ a nově je zařazena mezi obecná ustanovení o relativních majetkových právech. Vzhledem k členství České republiky v EU a k rozsáhlé legislativní aktivitě EU v oblasti soukromoprávní spotřebitelské ochrany je celá tato část NOZ hlavně implementací příslušných směrnic, včetně významných změn vzniknuvších v souvislosti s přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů.28 Skutečnost, že úprava je implementací směrnic EU, je i přes absenci jejich horizontálního přímého účinku29 významným výkladovým vodítkem pro soudy, jež mají povinnost taková ustanovení vykládat co nejvíce dle smyslu a účelu směrnice.30
2.2.2. Ochrana spotřebitele v současném právu Evropské unie
2.2.2.1. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2011/83/EU V současnosti je pro úpravu distančních smluv nejzásadnější směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mimo jiné zrušují směrnice Rady 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. Nelze však říci, že se jedná o ucelený kodex spotřebitelských smluv, protože je nadále ponecháno v platnosti množství dalších směrnic dopadajících na spotřebitelsk...
Současný stav. 3.1.2.1. Stručný přehled změn NOZ na rozdíl od OZ termín „smlouva uzavřená distančním způsobem“ již používá,49 avšak přímou legální definici zde také nenalezneme. Rovněž zavádí termín „právní jednání vůči nepřítomné osobě“,50 což je náznak řešení distančního uzavírání smluv jako samostatné problematiky. Změna označení byla řešením spíše gramatických než právních nesrovnalostí. Reflektuje fakt, že se nejedná o samostatný smluvní typ (jak by mohlo čistě gramaticky implikovat označení za „distanční smlouvy“), ale o obsahově zcela libovolnou smlouvu uzavřenou určitým způsobem. V nové úpravě došlo k výrazným změnám nejen v problematice spotřebitelských smluv, ale obecně v celém smluvním právu. Jelikož těžiště této práce leží v úpravě distančních spotřebitelských smluv, budou v následujícím textu shrnuty základní rysy nové úpravy distančního uzavírání smluv jen velmi stručně. Významné otázky budou pro přehlednost řešeny v samostatné kapitole.
a) NOZ víc akcentuje neformálnost a zachování platnosti smlouvy.51 Nová úprava je víc v souladu s judikaturou Ústavního soudu, který dlouhodobě kritizoval „přepjatý právní formalismus“ nižších soudů,52 a který v řadě nálezů rozhodoval ve prospěch méně formálního výkladu smluv.53 Z textu NOZ je patrné, že se zákonodárce snažil judikatuře Ústavního soudu vyjít vstříc, a to se odráží i v celkové koncepci právní úpravy právního jednání. § 574 NOZ dokonce i výslovně stanovuje preferenci platnosti právního jednání. Lze se tedy pochopitelně domnívat, že to povede k rozšíření možných forem právního jednání použitelných k uzavření smlouvy (tedy i k rozšíření forem použitelných k uzavření distanční smlouvy). Navíc je z textu NOZ možno vyvodit změnu v nejzákladnější koncepci nabídky a poptávky. Blíže k otázkám vzniku a platnosti smluv v kapitole 4.1.
Současný stav. Současná telefonní infrastruktura se skládá ze sítě PBX ústředen Alcatel zastoupené v každé lokalitě (bývalém okresním ředitelství). Ústředny PBX jsou zapojené do VTS, interní sítě MV ČR a do dalších sítí PČR Karlovarského kraje. Základní útvary jsou pak vybaveny různorodými malými PBX ústřednami (Ateus Omega, Panasonic …). Ve čtyřech lokalitách (Bochov, Františkovy lázně, Cheb město, Mariánské lázně) se v současné době soutěží nová a vyhovující infrastruktura LAN a WAN vybudovaná v rámci projektu KKC (Koordinační a komunikační centra). Podrobnější informace o platformě zařízení v těchto lokalitách uveřejníme okamžitě po dokončení probíhajících soutěží. V ostatních lokalitách je z dnešního pohledu nevyhovující infrastruktura LAN a WAN pro implementaci služeb IP telefonního systému a bude vyměněna za novou. Ve všech objektech je k dispozici strukturovaná kabeláž a projekt nepočítá s rozšiřováním kabelových tras nebo dodávkou dalších rozvaděčů.
Současný stav. V současné době zadavatel vlastní 180 hlasových karet, 26 datových karet a 1 speciální SMS SIM kartu. Celkem Zadavatel vlastní 207 SIM karet. Z celkového počtu 207 SIM karet je 135 karet bez závazku, které je možné v navrženém postupu přenosu čísel převést okamžitě, dále 51 karet, u nichž závazek končí v roce 2013 a 21 karet s koncem závazku v roce 2014. Přenos karet se závazkem bude Zadavatel řešit individuálně. Níže uvedené údaje byly získány analýzou stavu za měsíce říjen, listopad 2012. PPS/VPN 11 T-Mobile 23 O2 Telefonica 11 Vodafone 10 Pevné linky ČR 4 Roaming odchozí 0,4 Roaming příchozí 0,3 SMS v rámci ČR 12 SMS mezinárodní 0,5 data v rámci hlasového tarifu 2,5 data v rámci zařízení pro připojení k Internetu 51 T30 62 T80 80 T160 36 T600 4 Internet na cesty Standard 16 Internet na cesty Premium 10 BlackBerry (BIS) – služba k tarifu 7 Profi na Míru (speciální tarif SMS) 1
Současný stav. Navržená opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti (nejméně ve dvou variantách)
Současný stav. V uvedených kmitočtových úsecích jsou realizovány základní TV vysílače a převaděče pro šíření analogového TV vysílání celoplošných programů ČT1, ČT2, NOVA a PRIMA a lokálních TV programů. Pro plné pokrytí členitého terénu, jakým je území ČR, je třeba značného počtu TV vysílačů obou typů. To přináší požadavky na použití velkého počtu TV kanálů. Současné pokrytí území ČR je řešeno sítí základních vysílačů a převaděčů. Filosofie pokrytí je založena na maximálním pokrytí dané lokality ze základního vysílače s velkým ERP (řádově desítky až stovky kW). Místa, která se nepodaří pokrýt signálem základního vysílače, jsou potom pokrývána převaděči s výkonem typicky do 1 kW ERP. Síť převaděčů je třeba pro maximální pokrytí využívat ve velké míře vzhledem k členitosti terénu ČR. Při požadavku poskytnutí výše uvedených programů maximálnímu počtu obyvatel se dostáváme do situace, kdy se pro plné pokrytí ČR zmíněnými čtyřmi TV programy nedostává kmitočtů hlavně v oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva. V tomto směru jsou nejvíce omezeny programy TV stanic PRIMA a ČT2. Zájemce o šíření dalších TV programů již není možné uspokojit z důvodu absolutního nedostatku volných kmitočtů. Dalším omezujícím faktorem šíření TV programů v ČR je obsazenost kmitočtů pro šíření TV programů v sousedních státech. Aby bylo zabráněno vzájemnému rušení mezi TV vysíláním v ČR a v sousedních státech, je třeba každý kmitočet mezinárodně koordinovat. Důsledkem toho je, že některé kmitočty nelze v ČR použít z důvodu rušení do sousedních zemí, jiné opět proto, že příjem v ČR by byl rušen vysíláním ze sousední země. Míra těchto omezení přímo závisí na plošných hustotách sítí TV vysílačů a převaděčů. Taková omezení jsou zvlášť patrná ve IV. a V. pásmu tam, kde ČR hraničí s Rakouskem a SRN (staré spolkové země). Toto je způsobeno historickým vývojem, kdy po schválení kmitočtového plánu Stockholm 1961 bylo ve velice krátké době v Rakousku a SRN realizováno TV vysílání podle Stockholmského plánu na kanálech 21 až 60. Po realizaci základních vysílačů v těchto zemích a prověření pokrytí území začaly tyto země okamžitě dokrývat oblasti se slabým signálem převaděči. V době, kdy tehdejší ČSSR začala realizovat 2. TV program na kanálech 21 až 60, bylo již v Rakousku a SRN realizováno TV vysílání téměř v plné šíři. Dokrytí oblastí v ČR převaděči je z hlediska již užívaných TV kanálů v Rakousku a SRN obtížné a v řadě oblastí nemožné. Za této situace je zcela zřejmé, že v ČR dnes nelze realizovat celoplošné v...