Uplatnění přímých a nepřímých nákladů/výdajů. Podle judikatury Evropského soudního dvora základní svobody zakotvené v SES/SFEU nijak nebrání členskému státu, aby umožnil odpočet nejen přímých („operating costs directly connected … the place and time at which the costs were incurred are immaterial“), ale i dalších souvisejících nákladů (C-345/04 Centro Enquesta, body 24 a 25, obdobně i C-290/04 Scorpio body 43 až 49 a 52). Ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, ani žádné jiné ustanovení ZDP, neomezuje položky snižující základ daně podle § 23 odst. 3 a 4 ZDP ani výdaje, které lze podle § 24 ZDP uplatnit v daňovém přiznání jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ze zdroje na území ČR. V tomto smyslu lze podle názoru předkladatele vůči zdanitelným příjmům uplatnit jak přímé, tak i ekonomicky zdůvodnitelnou část nepřímých výdajů, resp. nákladů6 souvisejících se zdanitelným příjmem (včetně např. poměrné části režijních nákladů). Rovněž nic také nebrání v uplatnění odpisů hmotného i nehmotného majetku, jež se vztahují k příjmům nerezidenta ze zdrojů na území ČR, resp. z přiměřené části majetku v případě, kdy z majetku plynou příjmy i z jiných států než je ČR. Obdobně lze rovněž poukázat na princip uplatňovaný na základě Modelové smlouvy OECD o zamezení dvojího zdanění a Komentáře k ní, podle něhož jednotlivým částem podniku umístěným v různých státech (ústředí i jednotlivé stálé provozovny) by měly mít alokovány poměrné části celkových nepřímých nákladů podniku (srov. Komentář k čl. 7, sekce 37).
Uplatnění přímých a nepřímých nákladů/výdajů. Nesouhlas se závěrem předkladatele. Ustanovení § 36 odst. 7 ZDP nevylučuje postup podle § 23 odst. 3 a 4 zákona. I daňový nerezident musí postupovat podle § 24 a § 25 ZDP, přičemž náklady/výdaje (případně jejich poměrnou část) lze vůči příjmům uplatnit, pokud je lze prokazatelně přiradit k příjmům dosaženým v rámci činnosti vykonávané na území ČR na základě prokazatelného ekonomicky zdůvodnitelného kriteria.
Uplatnění přímých a nepřímých nákladů/výdajů. Ustanovení § 36 odst. 7 ZDP nevylučuje postup podle § 23 odst. 3 a 4 zákona. I daňový nerezident musí postupovat podle § 24 a § 25 ZDP, přičemž náklady/výdaje (případně jejich poměrnou část) lze vůči příjmům uplatnit, pokud je lze prokazatelně přiradit k příjmům dosaženým v rámci činnosti vykonávané na území ČR na základě prokazatelného ekonomicky zdůvodnitelného kriteria. Pokud je daňový nerezident účetní jednotkou stanoví základ daně na akruálním principu (viz bod 7.1.) Pokud daňový nerezident není účetní jednotkou při stanovení základu daně vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji, a to v těch zdaňovacích obdobích, kdy příslušné příjmy obdrží. Výdaje lze uplatnit v souladu s § 24 ZDP, případně podle § 7 odst. 7 ZDP. Písmeno a) Nesouhlas se závěrem předkladatelů. Stejně jako u rezidentů tak i u nerezidentů bude správce daně postupovat při aplikaci ustanovení § 38a ZDP. Stávající znění § 38a ZDP z povinnosti platit zálohy na daň nerezidenty v režimu § 36 odst. 7 ZDP nevylučuje. Poplatník má možnost požádat správce daně o stanovení záloh jinak, popř. o neplacení záloh. Písmeno b) Souhlas se závěrem předkladatelů, a to s přihlédnutím k ust. § 38a odst. 8 ZDP (oznámení správci daně). Písmeno c) Nesouhlas se závěrem předkladatelů. Nevyužití práva podle § 36 odst. 7 ZDP nelze považovat za rozhodnou skutečnost dle ust. § 38a odst. 8 ZDP. Svou vůli navíc poplatník projevuje podáním daňového přiznání. Vzhledem k periodicitě záloh na daň dle § 38a ZDP tuto situaci nelze řešit jinak, než prostřednictvím žádosti o stanovení záloh jinak, popř. o neplacení záloh (§ 67 odst. 5 ZSDP). Souhlas se závěrem předkladatelů.