Popis problému Vzorová ustanovení

Popis problému. Na základě příslušných ustanovení SZDZ u některých států (např. Německo, Rakousko, Francie atd.) se při stanovení základu daně, resp. k zamezení dvojího zdanění u zisků stálých provozoven aplikuje tzv. metoda vynětí s výhradou progrese. Tedy na příkladu stálé provozovny české obchodní společnosti umístěné v SRN se postupuje tak, že zisk stálé provozovny v SRN podléhá tamnímu zdanění, přičemž ale hospodářský výsledek této provozovny je ale současně i součást účetnictví společnosti v ČR. Zisk stálé provozovny, tedy příslušné nákladové a výnosové účty, je pak vyloučen ze zdanění v ČR v rámci přiznání k dani z příjmů právnických osob na ř. 210. Obdobně se postupuje v případě daňové ztráty, s tím, že v případě uplatnění případného odečtu daňové ztráty stálé provozovny v SRN se postupuje dle tamních (německých) předpisů. Problém nastává v okamžiku, kdy objektivně nelze daňovou ztrátu stálé provozovny v daném státě uplatnit – tzv. finální ztráta. Např. z důvodu ukončení činnosti (zániku) této stálé provozovny. Na základě národních obecně závazných předpisů nelze v současné době takovou ztrátu uplatnit ani v ČR ani např. v SRN, tudíž je reálné riziko jejího propadnutí. Jak ale vyplývá z vícera rozsudků Soudního dvora, např. C-446/03 (Marks & Spencer),C- 414/06 (Lidl Belgium), C-157/07 (Kankenheim Ruhesitz) není v rámci zachování svobody usazování přípustné, aby vnitrostátní daňové orgány neumožnily uplatnit daňovou ztrátu stálé provozovny, pokud společnost prokáže, že nebyla a nebude možnost zohlednit ztrátu uvedené stálé provozovny ve státě, kde se tato provozovna nacházela nebo nachází.
Sample 1
Law Insider
+
Microsoft® Word Add-in

Get the Official Word Add-in

Open in AppSource
Add to Word Now
Popis problému. S účinností od 1.1.2011 dochází ke změně v oblasti leasingu technologické části FTV (tato změna je zavedena novelou ZDP - zákonem č. 346/2010 Sb. (dále jen „novela – nebo „příslušná novela“)). Na základě nového ustanovení § 24 odst.16 ZDP je stanovena minimální doba trvání leasingové smlouvy v těchto případech na 240 měsíců. Tato úprava vyvolává některé výkladové problémy, kterým se chceme věnovat v tomto příspěvku. První otázkou, která v této souvislosti vzniká, je jakým způsobem budou posuzovány leasingové smlouvy uzavřené do konce roku 2010. K předmětnému ustanovení absentuje výslovné přechodné ustanovení v čl. II uvedené novely. Na druhé straně se domníváme, že dopad této změny na leasingové smlouvy uzavřené do konce roku 2010 by představoval zcela nepřípustnou pravou retroaktivitu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. srpna 2004, čj. 5 Afs 28/2003-69 (Sbírka rozhodnutí NSS, 2005, č. 1, s. 60), rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. dubna 2006, čj. 1 Afs 147/2004-50, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2006, čj. 7 Afs 151/2006-67, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. června 2008, čj. 9 Afs 122/2007-88 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. června 2008, čj. 1 Afs 87/2008-46, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. srpna 2009, čj. 1 Afs 49/2009-109). Takový zpětný dopad by ve své podstatě nutil smluvní strany uzavírat dodatky, kterými by byly prodlužovány již uzavřené leasingové kontrakty, což je nepřípustné. Poznámka: V této souvislosti bychom chtěli zdůraznit, že v tomto příspěvku neřešíme další možné otázky potencionální nepřípustné pravé retroaktivity předmětné novely, které v dané souvislosti mohou připadat do úvahy. Z tohoto hlediska odkazujeme na náš názor k otázce jakékoliv retroaktivity v oblasti ZDP, který byl již dříve projednáván v rámci KV a kdy nedošlo ke shodě s tím, že náš názor zůstává v této věci neměnný, to je že v oblasti ZDP nemůže obecně dojít k nepravé retroaktivitě, a proto změny v neprospěch poplatníků typu změn v oblasti daňových odpisů s dopadem i na majetek zaevidovaný před účinností předmětné změny jsou nepřípustné (viz. XXXXXXXXX, X., XXXX, R. 128/31.05.06 – Technické zhodnocení na nehmotném majetku podle právní úpravy platné od zdaňovacího období započatého v roce 2006, koordinační výbor ze dne 31. května 2006 až 4. října 2006, Bulletin KDP ČR, 2006, č. Mimoto se domníváme, že v daném případě je také možné využít ustanovení čl. II bodu 6 a 7 novely, byť...
Sample 1
Popis problému. Dle ustanovení § 38f odst. 4 ZDP ve znění účinném od 20. července 2009 je možné vyjmout ze zdanění v České republice příjmy plynoucí daňovým rezidentům České republiky ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění. § 38f odst. 4 ZDP podmiňuje vynětí těchto příjmů ze zdanění v České republice splněním následujících předpokladů: • příjmy byly ve státě zdroje zdaněny a zároveň • příjmy plynou od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který má ve státě, kde je činnost vykonávána, stálou provozovnu, a dané příjmy jdou k tíži této stálé provozovny. V praxi vznikají při doslovném výkladu slovního spojení „příjmy plynoucí od zaměstnavatele“ spory, zda lze tyto příjmy vyjmout ze zdanění, i pokud se jedná o tzv. mezinárodní pronájem pracovní síly. Při této struktuře jsou příjmy zaměstnanci vypláceny zaměstnavatelem, který je daňovým rezidentem jednoho státu, a následně jsou zahrnuty do kalkulace ceny za pronájem pracovní síly, již fakturuje zaměstnavatel zahraniční společnosti - daňovému rezidentu státu, na jehož území zaměstnanec vykonává činnost pro tuto zahraniční společnost. Zmíněná zahraniční společnost pak často bývá v souladu s domácí legislativou státu svého daňového rezidentství považována za „zaměstnavatele“ pro daňové účely (v České republice tuto úpravu obsahuje § 6 odst. 2 ZDP). Zaměstnavatel - daňový rezident jednoho státu tak vyplácí tyto příjmy „za zaměstnavatele“, který je daňovým rezidentem jiného státu, a to toho, kde je činnost vykonávána. Příjmy za práci vykonanou v zahraničí v režimu mezinárodního pronájmu pracovní síly podléhají zdanění v souladu se smlouvami o zamezení dvojího zdanění ve státě, kde je činnost vykonávána. Je tak splněna první podmínka pro vynětí těchto příjmů ze zdanění v České republice. U splnění druhé podmínky však mohou vyvstat pochybnosti, neboť příjmy nejsou fakticky vypláceny daňovým rezidentem státu, v němž je činnost vykonávána, ale formálním zaměstnavatelem zaměstnance - společností se sídlem mimo stát výkonu činnosti za jinou společnost - daňového rezidenta ve státě výkonu činnosti.
Sample 1
Popis problému. Každá objednávka a každá smlouva má stejný základw liší se pouze v produktech nabízených v rámci každé obchodní příležitosti. Administrativa spojená s jejich vytvářením pro každou novou obchodní příležitost tedy představuje zbytečnoučasovou režii. Zbavit obchodní zástupce firmy s tím spojené administrativyw dosáhnout tak úspory jejichčasu a umožnit jim soustředit se na uzavírání nových obchodních transakcíw které jsou hlavním předmětem jejich pracovníčinnosti.
Sample 1
Popis problému. V 6. odstavci čl. 2 Působnost právní úpravy dává směrnice navíc možnost členským státům stanovit, že pro úvěrové smlouvy, které stanoví možnost ujednání mezi věřitelem a spotřebitelem o odložení platby nebo metodách splácení, pokud je spotřebitel již v prodlení podle původní úvěrové smlouvy, se také použijí pouze vybraná ustanovení směrnice. To však jenom za podmínky, že je pravděpodobné, že by tato ujednání mohla odvrátit případné soudní řízení týkající se prodlení a spotřebitel by tím nepodléhal méně výhodným podmínkám, než byly stanoveny v původní úvěrové smlouvě. Tato diskrece umožňuje členským státům zjednodušit režim úvěrových smluv, které jsou pro spotřebitele obecně prospěšné. Jejím využitím by došlo ke zjednodušení uzavírání smluv, jejichž cílem je předcházení nejtěžším důsledkům platební neschopnosti.
Sample 1
Popis problému. V tomto příspěvku z důvodu odstranění případných výkladových problémů doplňujeme část
Sample 1
Popis problému. V čl. 2 odst. 2 písm. f) je uvedeno, že působnost směrnice se nevztahuje na úvěrové smlouvy, kde je úvěr poskytnut bez úroků a jakýchkoli jiných poplatků, a úvěrové smlouvy, podle jejichž podmínek musí být úvěr splacen do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky. V případě první části této výjimky se jedná o zvláštní druh úvěrové smlouvy, kde je úvěr poskytnut bezplatně a bezúročně. V tomto případě je vyjmutí tohoto typu úvěrových smluv z režimu směrnice opodstatněné a není nutné tento typ úvěrové smlouvy podrobně upravovat. V případě druhé části této výjimky není zcela zřejmý význam pojmu „zanedbatelné poplatky“, který by bylo nejspíše obtížné (a asi by to ani nebylo účelné) v zákoně přesněji vymezit, a výklad jeho obsahu by tak byl ponechán až na rozhodovací praxi soudů. Dále není zřejmé, zda by vyjmutí tohoto typu úvěrových smluv z režimu zákona nemělo za následek jejich nárůst za účelem vyhnutí se režimu směrnice. Spornou otázkou tedy je, zda by vyloučení z působnosti zákona u těchto typů smluv bylo účelné a nedocházelo k zneužití ze strany některých poskytovatelů úvěrů, kteří by se specializovali na takovéto krátkodobé úvěry. Není zřejmé, v jakém rozsahu se na českém úvěrovém trhu vyskytují úvěrové smlouvy, kde musí být úvěr splacen do tří měsíců a hradí se pouze zanedbatelné poplatky. I v případě, že se tyto úvěrové produkty na českém trhu nevyskytují, bylo by účelné v zájmu ochrany spotřebitele rozšířit působnost zákona i na tyto typy úvěrových smluv.
Sample 1

Related to Popis problému

  • Popis projektu Popište co konkrétně bude obsahem projektu; co chcete pořizovat, budovat, vylepšovat, organizovat atp.; v jakém množství a rozsahu - uveďte základní parametry projektu (kolik, čeho)

  • Zápis (protokol) o převzetí díla 8.4.1. V případě, že dílo bude předáváno postupně, dohodnou smluvní strany v pracovním pořádku harmonogram jeho přejímek.

  • Smluvní pokuty a úrok z prodlení Smluvní strana je oprávněna v případě prodlení druhé Smluvní strany s úhradou peněžitého plnění požadovat úhradu úroku z prodlení v zákonné výši podle občanskoprávních předpisů. Bude-li Zhotovitel v prodlení se splněním dohodnutého termínu předání Díla z důvodu na své straně, je Objednatel oprávněn požadovat po Zhotoviteli úhradu smluvní pokuty ve výši 15.000,- Kč za každý i započatý den prodlení. Pokud Zhotovitel neodstraní nedodělky či vady zjištěné při přejímacím řízení v dohodnutém termínu, je Objednatel oprávněn požadovat po Zhotoviteli úhradu smluvní pokuty 2.000,- Kč za každý nedodělek či vadu a za každý den prodlení. Smluvní strany rovněž sjednávají, že v případě neodstranění vady zjištěné při přejímacím řízení v dohodnutém termínu bránící plnému provozu Díla je Objednatel oprávněn požadovat po Zhotoviteli poskytnutí náhradního lokotraktoru odpovídajícího výkonu po dobu trvání této vady po dohodnutém termínu pro odstranění a jeho přistavení na předávací kolej železniční vlečky ČEPRO, a.s. v ŽST Mstětice. V případě nepřistavení a neposkytnutí náhradního lokotraktoru je Objednatel oprávněn požadovat po Zhotoviteli úhradu smluvní pokuty 15.000,- Kč za každý den prodlení. Smluvní pokuta za neodstranění reklamovaných vad v záruční době: Při prodlení se splněním dohodnutého termínu odstranění reklamované vady Díla nebo termínu nástupu na odstranění reklamované vady Díla nebo neposkytnutí náhradního lokotraktoru odpovídajícího výkonu po dobu trvání vady bránící plnému provozu Díla v záruční době po dohodnutém termínu pro odstranění a její přistavení na předávací kolej železniční vlečky ČEPRO, a.s. v ŽST Mstětice, je Objednatel oprávněn po Zhotoviteli požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 15.000,- Kč za každý den prodlení. Pokud Zhotovitel nebude písemně reagovat na písemnou reklamaci vady v dohodnutých lhůtách, nebo si v těchto lhůtách písemně nedohodne s Objednatelem vzhledem k rozsahu a složitosti reklamované vady lhůtu delší, je Objednatel oprávněn po Zhotoviteli požadovat úhradu další smluvní pokuty ve výši 15.000,- Kč za každou oprávněnou reklamaci. Pokud Zhotovitel poruší své povinnosti, jak je uvedeno v předchozích dvou odstavcích a v reklamaci je vada Objednatelem oprávněně označena za vadu bránící řádnému užívání Díla, nebo že v důsledku vady hrozí Havárie, sjednávají obě Smluvní strany smluvní pokuty v dvojnásobné výši smluvních pokut uvedených v předchozích dvou odstavcích. V případě, že Zhotovitel neumožní Zástupcům Objednatele provést kontrolu Zhotovitele plánovanou dle Harmonogramu plnění či namátkovou kontrolu v souladu s touto Smlouvou, je Objednatel oprávněn požadovat a Zhotovitel je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 20.000,- Kč. V případě, že Xxxxxxxxxx postoupí tuto Smlouvu jako celek či její část či jednotlivá práva a povinnosti z ní či z jejího porušení vyplývající na třetí osoby bez předchozího písemného souhlasu Objednatele, je Objednatel oprávněn po Zhotoviteli požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 50.000,- Kč. Smluvní pokutu vyúčtuje oprávněná Smluvní strana povinné Smluvní straně písemnou formou. Ve vyúčtování musí být uvedeno ustanovení Smlouvy, které k vyúčtování smluvní pokuty opravňuje a způsob výpočtu celkové výše smluvní pokuty. Povinná Smluvní strana je povinna uhradit vyúčtované smluvní pokuty nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení příslušného vyúčtování. Zaplacením jakékoli smluvní pokuty není dotčeno právo Objednatele požadovat na Zhotoviteli náhradu veškeré újmy, včetně škody, a to v plném rozsahu. Zhotovitel prohlašuje, že smluvní pokuty stanovené touto Smlouvou považuje za přiměřené, a to s ohledem na povinnosti, ke kterým se vztahují.

  • Důsledek hlasování proti některým usnesením Schůze Jestliže Schůze souhlasila se Změnami zásadní povahy, pak osoba, která byla jako Vlastník dluhopisů oprávněna k účasti a hlasování na Schůzi podle čl. 12.2 těchto Emisních podmínek a podle zápisu z této Schůze hlasovala na Schůzi proti návrhu usnesení Schůze nebo se příslušné Schůze nezúčastnila („Žadatel“), může do 30 (třiceti) dnů od uveřejnění usnesení příslušné Schůze požadovat vyplacení jmenovité hodnoty Dluhopisů, jichž byla vlastníkem k Rozhodnému dni pro účast na Schůzi a které od takového okamžiku nezcizila, jakož i poměrného úrokového výnosu k takovým Dluhopisům narostlého v souladu s těmito Emisními podmínkami a dosud nevyplaceného. Toto právo musí Žadatel uplatnit písemným oznámením („Žádost“) určeným Emitentovi na adresu Určené provozovny. Výše uvedené částky se stávají splatnými 30 (třicet) dnů po dni, kdy byla Žádost doručena Emitentovi (takový den, vedle jiných dnů takto označených v těchto Emisních podmínkách, také „Den předčasné splatnosti dluhopisů“). Pro předčasné splacení Dluhopisů podle čl. 12.4.2 se jinak přiměřeně použijí ustanovení čl. 8 těchto Emisních podmínek.

  • Smluvní pokuta, úrok z prodlení V případě prodlení s termínem předání díla je Objednatel oprávněn účtovat Zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z celkové ceny vč. DPH díla uvedené v článku IV. odstavec IV. 1. této smlouvy za každý i započatý den prodlení. V případě prodlení s termínem splatnosti faktury je Zhotovitel oprávněn účtovat Objednateli úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy. Uplatněná či již uhrazená smluvní pokuta nemá vliv na uplatnění nároku objednatele na náhradu škody, kterou lze vymáhat samostatně vedle smluvní pokuty v celém rozsahu, tzn. částka smluvní pokuty se do výše náhrady škody nezapočítává. Zaplacením smluvní pokuty není dotčena povinnost zhotovitele splnit závazky vyplývající z této smlouvy. Zhotovitel se zavazuje nést odpovědnost za škody způsobené vadným plněním předmětu smlouvy (vadným provedením díla) po dobu 10 let od data předání dokončeného díla. V případě porušení smlouvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a obecné bezpečnosti osob může koordinátor BOZP doporučovat objednateli udělovat pokuty dle přílohy č. 4 smlouvy (Smluvní pokuty při nedodržení BOZP). Rozhodne-li Objednatel o udělení této smluvní pokuty, je Zhotovitel povinen ji Objednateli uhradit. V případě, že Zhotovitel neodstraní vady reklamované Objednatelem ve stanovené lhůtě, uhradí Zhotovitel Objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč za každou včas neodstraněnou oprávněně reklamovanou závadu za každý i započatý den prodlení.

  • Smluvní pokuty a úroky z prodlení Za nesplnění termínů dle čl. III je objednatel oprávněn účtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05% z celkové ceny díla s DPH uvedené v čl. IV odst. 2 za každý kalendářní den prodlení. Pro případ porušení jiné povinnosti zhotovitele se sjednává právo objednatele požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% z celkové ceny díla s DPH uvedené v čl. IV odst. 2 této smlouvy za každý započatý kalendářní den, kdy porušení povinnosti trvá. V případě prodlení objednatele s placením peněžitého závazku ve sjednané lhůtě je zhotovitel oprávněn po objednateli požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý kalendářní den prodlení. Smluvní pokuta je splatná do 15 dnů od jejího vyúčtování plátci smluvní pokuty; byl-li v této lhůtě podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, stává se smluvní pokuta splatnou okamžikem účinnosti rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení. Objednatel má právo pohledávku na zaplacení smluvní pokuty započíst s pohledávkou zhotovitele na zaplacení ceny díla. Pro případ, že objednateli vznikne z porušení povinnosti, ke kterému se vztahuje smluvní pokuta, škoda převyšující výši ujednané smluvní pokuty, se smluvní strany odchylně od § 2050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dohodly, že zhotovitel je povinen nahradit objednateli vedle smluvní pokuty i náhradu škody.

  • Smluvní pokuty, náhrada škody 1. Pro případy neplnění věcných a termínovaných závazků vyplývajících z této smlouvy smluvní strany sjednávají tyto smluvní pokuty:

  • Úrok z prodlení a majetkové sankce za prodlení s úhradou 11.3.1. Pokud bude objednatel v prodlení s úhradou faktury proti sjednanému termínu je povinen zaplatit zhotoviteli úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za každý i započatý den prodlení.

  • Smluvní pokuty, úrok z prodlení V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zaslání harmonogramu nebo jeho čistopisu objednateli dle čl. II odst. 1 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele v kterékoliv lhůtě dle odsouhlaseného harmonogramu, vyjma lhůty pro dokončení a předání díla, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro dokončení a předání díla objednateli dle čl. II odst. 2 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. V případě nedodržení podmínky dle čl. II odst. 3 zhotovitelem je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý den, po který systém EPS nebude plně funkční nad rámec povolené doby. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě stanovené v souladu s čl. II odst. 6 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro předání nebo opravu DSP dle čl. II odst. 7 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro doručení daňového dokladu podle čl. III odst. 7 je objednatel oprávněn za každý den prodlení účtovat smluvní pokutu ve výši 0,04 % z částky odpovídající výši DPH, kterou je objednatel povinen odvést, minimálně však 500 Kč. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě podle čl. VI odst. 12 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě porušení kterékoli povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 3 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. V případě porušení kterékoliv povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 4 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každý zjištěný případ takového porušení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zahájení odstraňování vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu za každou započatou hodinu prodlení ve výši: 1 000 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. a), 500 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. b). V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro odstranění vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu prodlení. V případě prodlení objednatele s úhradou daňového dokladu je zhotovitel oprávněn požadovat úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní pokuta a úrok z prodlení jsou splatné do 14 dnů od doručení dokladu k úhradě povinné smluvní straně. Povinnost zaplatit je splněna odepsáním příslušné částky z účtu povinného ve prospěch účtu oprávněného. Zhotovitel není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení objednatele. Smluvní pokutou není dotčen nárok na náhradu škody.

  • Podmínky pro likvidaci pojistné události 8.1 V případě pojistné události je pojistník povinen předat pojistiteli údaje pouze o po- jištěném (dle odst. 10.7 této smlouvy), u něhož nastala pojistná událost. Pojištěný, kterému nastala pojistná událost, je povinen poskytnout pojistiteli bez zbytečného odkladu tyto prvotní doklady nutné pro posouzení nároku na pojistné plnění: • vyplněný formulář pojistitele „Oznámení pojistné události“, • kopii Potvrzení pracovní neschopnosti s uvedeným datem počátku pracovní neschopnosti, se stanovením příslušného čísla diagnózy a s vyznačením pravi- delných kontrol u lékaře (s čitelnou adresou lékaře), • došlo-li k hospitalizaci, propouštěcí zprávu z nemocničního zařízení (kopie s či- telnou adresou lékaře), • potvrzení zaměstnavatele nebo kopii Živnostenského listu, pokud je pojištěný osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nebo kopii Zápočtového listu, pokud není pojištěný zaměstnán v pracovním poměru. • vyplněný formulář pojistitele „Oznámení pojistné události“, • kopii pracovní smlouvy včetně všech podepsaných dodatků k pracovní smlouvě, • kopii „Dokladu o rozvázání pracovního poměru“ (výpověď z pracovního pomě- ru, dohoda o ukončení pracovního poměru apod.), • kopii rozhodnutí, že je pojištěný veden v evidenci u příslušného Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, • kopie všech pracovních smluv uzavřených na dobu určitou nebo neurčitou včetně podepsaných dodatků k pracovním smlouvám, ze kterých vyplývá, že pojištěný byl zaměstnán nejméně 12 měsíců před počátkem pojištění.