Vodní hospodářství d.2.1.1) Zásobování pitnou vodou
2.1.1.1. Stávající koncepce zásobování pitnou vodou pro stávající i novou výstavbu zůstane během návrhového období zachována.
2.1.1.2. Podmínky:
1. Stávající vodovodní síť rozšířit o vodovodní řady za účelem zásobování pitnou vodou staveb realizovaných na zastavitelných plochách.
2. Do doby vybudování navrženého vodovodu a pro plochy, které jsou mimo dosah stávajících i navržených vodovodních řadů pitné vody připustit zachování individuální zásobení pitnou vodou.
d.2.1.2) Zásobování užitkovou vodou
1. Respektovat navrženou infiltrační studnu, čerpací stanici a úpravnu vody pro potřeby navrženého koupaliště.
d.2.1.3) Likvidace odpadních vod
2.1.2.1. Stávající systém odkanalizování pro stávající i novou výstavbu zůstane během návrhového období zachován.
2.1.2.2. Podmínky:
1. Rozšířit stávající splaškovou kanalizaci o nové stoky gravitační a tlakové za účelem odvádění splaškových vod ze staveb realizovaných na zastavěných a zastavitelných plochách.
2. Likvidaci odpadních vod z objektů mimo dosah stávající kanalizace, a do doby vybudování navržené splaškové kanalizace, řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních čistírnách odpadních vod s vyústěním do vhodného recipientu či půdních filtrů.
3. Důsledně dbát na zadržení srážkových vod v území v maximální míře (např. miskovitý tvar terénu, vsakovací studny), přebytečné srážkové vody z okolního terénu z území odvádět dešťovou kanalizací nebo povrchově otevřenými příkopy do místních toků. Jejich realizaci připustit kdekoliv v území obce dle potřeby aniž jsou jejich trasy vymezeny v grafické části.
d.2.1.4) Vodní toky, odtokové poměry
2.2.1.1. Řešeným územím protéká vodní tok Morávka s pravobřežním přítokem Černý potok. Východní okrajovou částí protéká vodní tok Pazderůvka, v severní části řešeného území pramení vodní tok Porubček.
2.2.1.2. Podmínky:
1. Nebude povolována výstavba nových objektů a oplocení, které by znemožňovaly údržbu koryt a břehů vodních toků – u vodního toku Morávka v šířce nejvýše do 8 m, u ostatních vodních toků v šířce nejvýše do 6 m od břehových hran.
2. V plochách vodních a vodohospodářských (WT) je nutno případné úpravy směrových a sklonových poměrů vodních toků provádět přírodě blízkým způsobem s použitím přírodních materiálů.
3. V plochách vodních a vodohospodářských se připouští pouze stavby a zařízení související s vodním hospodářstvím, ochranou přírody a stavbami pro dopravu, tj. stavby mostů, lávek a propustků a sítě technické infrastruk...
Vodní hospodářství vypořádání vzájemných nesouladů v centrální a majetkové evidenci vodních děl (např. převody pozemků pod stavbami vodních děl a vodními toky, převody vodních děl, CEVT) - vzájemná výměna informací v oblasti vodního hospodářství (společné podněty k úpravě legislativy, zkušenosti s aplikací vodního zákona, zejm. § 59a, zkušenosti s provozem čerpacích stanic odvodňovacích/závlahových, spolupráce při zpřístupnění archivních technických dokumentací apod.) - naplňování strategie Ministerstva zemědělství – opatření v oblasti sucha a nedostatku vody (např. nové závlahové systémy, nová vodní díla – rezerva státních pozemků) - spolupráce při plánování a realizaci údržeb a oprav vodních děl.
Vodní hospodářství. Pracovníci Zhotovitele „…nesmí ohrožovat jakost nebo nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy…“ (§ 6 odst. 3 Zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění předpisů pozdějších). To znamená, aby se s technikou pohybovali ohleduplně, neporušovali vodoteče, zabraňovali únikům a úkapům pohonných hmot, olejů a chemikálií, náležitě s nimi manipulovali a skladovali je dle platných předpisů. Zejména to platí pro činnost na nezpevněném terénu.
Vodní hospodářství. Ve střednědobém horizontu lze očekávat, že se průměrné průtoky v mnoha povodích sníží v rozmezí od 15 – 20 % („optimistické“ scénáře) do 25 – 40 % („pesimistické“ scénáře) a tedy ke změnám celkového hydrologického režimu. Poklesy průtoků se projeví na změnách kvality povrchových vod zvýšením teploty vody a její následnou eutrofizací. Vzrostou deficity vody v letních a podzimních měsících i v relativně vlhčích oblastech a riziko zvýšeného výskytu jarních povodňových a záplavových situací. Intenzivní srážkové epizody, ke kterým dochází při letních bouřkách, budou představovat vyšší riziko přívalových povodní i při relativně neměnných dlouhodobých srážkových úhrnech. Zemědělství Adaptace zemědělství na změnu klimatu souvisí především s produkcí potravin a potravinovou bezpečností, příp. s produkcí energetické biomasy. Změna klimatu bude působit na genetickou rozmanitost v zemědělství, půdní úrodnost, kvalitu a dostupnost vody k závlahám. Změny dosavadního srážkového režimu a častější výskyt přívalových srážek mohou zvýšit riziko vodní eroze půdy, kterou je v současnosti postižena již více než polovina výměry domácích zemědělských půd. Změny vegetačních období budou mít vliv i na složení rostlin, zejména těch, které se měnícím se podmínkám hůře přizpůsobují. Změna klimatu ovlivní podmínky příznivé pro rozšíření chorob a škůdců rostlin.
Vodní hospodářství. Zásadní pro řešení nejen ploch VLC, ale území jako celku, je odvádění splaškových a dešťových vod, a to s ohledem na konfiguraci terénu a rozdílné hydrogeologické podmínky v oblasti. Výhledové zastavitelné a přestavbové plochy budou odvodňované oddílným systémem, a to s napojením na oddílnou kanalizaci, resp. vodoteč. Pro návrh odvedení dešťových vod platí požadavek hospodaření s dešťovými vodami. Pro napojení na dešťovou kanalizaci je dán hodnotou 10,0l/s.ha, pokud není možné zasakování. Jedním z velmi důležitých podkladů pro rozhodnutí nakládání s dešťovými vodami je hydrogeologická rešerše, zaměřená na vyhodnocení území města Brna s ohledem na možné zasakování dešťových vod (dle Generelu geologie). V rámci intravilánu města Brna bylo lokalizováno 5 typů horninového prostředí podle míry vhodnosti soustředěného zasakování dešťových vod do aktuálního horninového prostředí:
Vodní hospodářství. D.2.1.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Systém zásobování vodou doplnit o prvky:
Vodní hospodářství. D.2.1.1 VODNÍ TOKY Na vodních tocích protékajících řešeným územím (zejména Mohelka a Jeřmanický potok) se nenavrhují žádné úpravy. V souvislosti s navrženou úpravou MÚK Rádelský Mlýn se navrhuje přeložka Jeřmanického potoka v délce cca 80 m (navržená plocha V.1).
D.2.1.2 VODNÍ NÁDRŽE Vodní nádrže jsou v obci stabilizované, nové se nenavrhují. Zachová se vodní nádrž v centrální části obce v rámci plochy veřejných prostranství – zeleň a rybníček v severní části řešeného území na Fibichu.
Vodní hospodářství. 4.2.2.1. Zásobování vodou
Vodní hospodářství. Vypouští se bod č. 2. tohoto znění:
Vodní hospodářství. 230 Vodohospodářské plánování 230.1 vodohospodářské plánování - všeobecně A/5