Vývoj veřejné správy. Pojem veřejná správa můžeme nalézt již v římském právu. Jeho slovní základ (administratio rei publicae) se stal výchozím bodem pro vyjádření pojmu veřejné správy v dalších evropských jazycích (např.: (l´administration publique, public administration, administracja publiczna). Paralelu slova správní můžeme najít i v českém jazyce, kde se někdy používá výraz administrativní. Faktický a zásadní přelom pro vývoj veřejné správy na našem území znamenal rok 1918. Představa reformy z roku 1920 vycházela z předpokladu potřeb nově vzniklého státu, tak aby docházelo k integraci jednotlivých správních celků republiky, jejich demokratizaci a zvýšení efektivity. V konečném důsledku přijetí reformy znamenalo zrušení zemského dělení Československé republiky. V roce 1927 byl schválen zákon č. 127/1927 Sb., o organizaci politické správy. Podle tohoto zákona se Československá republika rozdělila na země a okresy. Země Česká se v podstatě kryla s historickými hranicemi, původní Morava a Slezsko byly spojeny v zemi Moravskoslezskou, dalšími zeměmi byla 7PRŮCHA, Xxxx. Základní pojmy a instituty správního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 420 s. ISBN 80-210-2002-4. str. 49 a násl. Slovenská a Podkarpatoruská. V této podobě fungovala veřejná správa do roku 1938. Pokud pomineme válečnou dobu let 1939 – 1945, a tím například i přijetí ústavního zákona č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenskej krajiny a ústavního zákona č. 328/1938 Sb., o autonomii Podkarpatské Rusi, další reformu veřejná správa zažila přijetím Zákona č. 65/1965 Sb. Zákon č. 65/1965 Sb., o národních výborech definoval národní výbory jako nejširší organizace pracujících, orgány státní moci a správy v krajích, okresech a obcích. V úvodních ustanoveních byla zakotvena vedoucí úloha KSČ a tzv. demokratický centralismus. Během reformy veřejné správy po roce 1989 se veřejná správa oprostila od funkcí centrálního hospodářského řízení na všech úrovních. Došlo k obnově samosprávy a zrušení národních výborů. Národní výbory místní a městské byly nahrazeny obecní samosprávou, okresní národní výbory byly nahrazeny okresními úřady. Po roce 1990 došlo k diskusi, jak nahradil zaniklé krajské národní výbory a tím vytvořit meziregionální stupeň veřejné správy. Na tuto potřebu reagoval zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, který byl přijat 1. 1. 2000, s účinností od 1. 1. 2001. Bylo by mylné domnívat se, že institut veřejnoprávních smluv započal svou existenci nabytím platnosti nového s...
Vývoj veřejné správy. Pojem „veřejná správa“ znalo, v obecnějším významu, již právo římské, a také jeho slovní základ (administratio rei publicae) se později stalo východiskem pro vyjádření tohoto pojmu v příslušných jazycích (l´administration publique, public
Vývoj veřejné správy. K objasnění vývoje veřejné správy je důležité popsat kroky a podtexty jednotlivých reforem, které byly zatím během vývoje provedeny a jejich dopady na jednotlivé úrovně veřejné správy, tedy na státní správu a samosprávu. Veškeré údaje týkající se reformy veřejné správy komplexně budou z podkladů ze semináře profesora Xxxxxx Xxxxxx, kterého jsem se aktivně účastnila, který mi umožnil podívat se na tuto problematiku s nadhledem a jakoby nad věcí. Reforma veřejné správy se vztahuje ke zdokonalování veřejné správy. Dochází k proměnám veřejné správy, které nemusí být spojeny se systémovou transformací (reforma je procesem širší než transformace). Je to proces kontinuální, ale mohou se vyskytnout, i se vyskytují diskontinuitní momenty. Reformy veřejné správy se provádějí z toho důvodu, aby se veřejná správa nestala faktorem limitujícím rozvoj společnosti, aby spíše stimulovala ty procesy, které jsou ve společnosti žádoucí. Reforma by měla splňovat určitá kritéria, např. kritérium demokracie, právního státu, efektivnost odbornost apod. Z hlediska teritoriálního můžeme charakterizovat tři roviny reformy veřejné správy. Za prvé je to reforma ústřední správy, která je teprve v počátku, ústřední správa ji totiž musí provést sama, což je hodně náročné na rozhodování. Druhou rovinou je reforma územní správy, které se budu věnovat dále a třetí rovinou je reforma procesní, týká se přijímání podstatných zákonů (př. správní řád), zavádění moderních metod správy, možnosti regulace apod. První světová válka znamenala zásadní přelom nejen v našich, ale i ve světových dějinách. Za nejdůležitější vývoj veřejné správy představuji osobně vývoj od vzniku Československé republiky. I když obecní samospráva byla založena již v roce 1849, do roku 1938 se příliš nezměnila. Situace, která po válce vyvstala, si totiž vyžadovala zásadní reformu. Ministerstvo na ní prakticky začalo pracovat již od roku 1918. Představa reformy z roku 1920 vycházela z toho, že struktura územní správy musí odpovídat potřebám republiky tak, aby přispěla k integraci jejich jednotlivých celků, zajistit demokratizaci ve složení a fungování orgánů územní správy, zvýšit efektivnost a zajistit řešení poměrů mezi správou a samosprávou. V konečné podobě znamenalo přijetí reformy zrušení zemí, třebaže se jejich určitá rezidua zachovala. Zákon o zřízení župních a okresních úřadů byl přijat současně s ústavou v únoru 1920. Je potřeba zmínit, že ministerstva v té době již byla ústředními orgány státní správy. V jejich čel...