Přezkum veřejnoprávních smluv. Správní řád věnuje podstatnou pozornost přezkoumání veřejnoprávních smluv s právními předpisy a řešení sporů z veřejnoprávních smluv. Přezkoumání souladu veřejnoprávních smluv s právními předpisy (zákonnost) je možné pouze z úřední povinnosti. Každá ze smluvních stran, která není správním orgánem, může dát podnět k provedení nezkumného řízení, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu uvedeného řízení dozvěděla (§ 165 odst. 1 správního řádu). Uvedená 30denní lhůta je lhůtou pořádkovou, což znamená, že dojde-li podnět později, musí se jím správní orgán zabývat. Jestliže by veřejnoprávní smlouva byla v rozporu s právními předpisy, správní orgán ji zruší. Uplatňuje se zde zásada ochrany dobré víry konkretizovaná ustanovením § 97 odst. 3 správního řádu. Pokud správní orgán dojde k závěru, že veřejnoprávní smlouva je uzavřena v rozporu s právním předpisem, avšak újma, která by jejím zrušením nebo změnou vznikla některé ze smluvních stran, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která v důsledku porušení právního předpisu vznikla jiné smluvní straně nebo veřejnému zájmu, řízení usnesení zastaví. Usnesení se poznamenává pouze do spisu a účastníci se o něm vhodným způsobem vyrozumí. Správní orgán může také zrušit jen některá ustanovení veřejnoprávní smlouvy, která jsou v rozporu s právními předpisy, pokud z povahy veřejnoprávní smlouvy nebo z jejího obsahu anebo z okolností, za nichž byla uzavřena, nevyplývá, že zrušená ustanovení nelze oddělit od ostatních částí. Veřejnoprávní smlouvy v rámci uvedeného přezkumu nelze změnit, neboť to vyplývá ze samotné povahy veřejnoprávní smlouvy. Správním orgánem příslušným k nezkumnému řízení je zpravidla ten správní orgán, který je oprávněn řešit spor z veřejnoprávních smluv (§ 169 správního řádu). Pouze v případě veřejnoprávních smluv uzavíraných navzájem mezi těmi, kdo byli účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, pokud by se konalo řízení, je příslušným správním orgánem přezkumu správní orgán nadřízený správnímu orgánu, jehož souhlas je k uzavření veřejnoprávní smlouvy třeba. Účastníky nezkumného řízení jsou smluvní strany veřejnoprávní smlouvy. U smluv uzavřených podle ustanovení § 162 správního řádu je účastníkem také správní orgán, který s uzavřením veřejnoprávní smlouvy souhlasil. Z důvodu právní jistoty je stanoveno, že případné zrušení veřejnoprávní smlouvy (koordinační a subordinační) nebo jejích ustanovení nemá vliv na platnost a účinnost úkonů učiněných při výkonu působnosti převzaté na základě pře...
Přezkum veřejnoprávních smluv. Veřejnoprávní smlouvy ❑ pojem: /§ 159/ ❑ dvou- či vícestranný právní úkon ❑ zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného (správního) práva ❑ druhy: ❑ koordinační, subordinační, mezi adresáty ❑ svého druhu (podle zvláštních zákonů) ❑ právní úprava: ❑ správní řád (část 5., obdobně část 1., přiměřeně část 2.) ❑ zvláštní zákony (zákon o obcích, stavební zákon, ...) ❑ subsidiárně o.z. (výjimky: neplatnost, odporovatelnost, ...) Veřejnoprávní smlouvy ❑obecné požadavky: /§ 159/ ❑ zákonnost ❑ xxxxxx s veřejným zájmem ❑ posuzování podle obsahu + ostatní zásady činnosti správních orgánů je-li smluvní stranou správní orgán, pak též: ❑ ochrana důvěryhodnosti veřejné správy ❑ účelnost ❑ cílem plnění úkolů veřejné správy Koordinační smlouvy ❑ smluvní strany ❑ subjekty (vykonavatelé) veřejné správy ❑ typický obsah ❑ spolupráce při výkonu veřejné správy, nebo ❑ změna působnosti při jejím výkonu ❑ příklady ❑ dohoda obcí o působnosti obecní policie, o výkonu přenesené působnosti obce orgány jiné obce, ... MOŽNO JEN, STANOVÍ-LI TAK ZÁKON