Zjišťování průměrného výdělku. Při zjišťování průměrného výdělku se postupuje podle hlavy XVIII. zákoníku práce.
Zjišťování průměrného výdělku. Při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely se postupuje podle zákonné úpravy obsažené v ustanovení § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, s následujícím upřesněním:
1. Další mzda se rozpočítá na období, které je pro její výpočet stanoveno.
2. Odměny se započtou do toho čtvrtletí, v kterém byly poskytnuty, není- li stanoveno období delší.
3. Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda (část mzdy), která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí, zbývající část (části) této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období( dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby , za níž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy podle věty první odpovídající odpracované době.
4. Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok za předpokladu, že takto určené rozhodné období bude pro zaměstnance výhodnější.
5. Pravděpodobný výdělek se použije v případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 22 dnů. Pro jeho zjištění se použije hrubá mzda, které dosáhl zaměstnanec od počátku rozhodného období, a případně, nekonal-li práci vůbec, použije se hrubá mzda, které by zřejmě dosáhl.
Zjišťování průměrného výdělku. 4.1. Pro zjišťování průměrného výdělku pro účely odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.
4.2. Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely se ve smyslu paragrafu 17 odst. 5 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek.
Zjišťování průměrného výdělku. Při zjišťování průměrného výdělku se postupuje podle ustanovení § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, s následujícím upřesněním:
1. V případě, že zaměstnanec neodpracuje všechny dny v daném období, ze kterého se zjišťuje průměr pro náhrady, vypočítá se mu poměrná část odpracovaných hodin nebo dní z celkového pracovního fondu v daném čtvrtletí. Tímto koeficientem bude pak krácena ta složka mzdy, která je vyplácena za delší období. Stejný postup bude uplatňován i u těch zaměstnanců, kteří v příslušném čtvrtletí čerpali dovolenou, vzhledem k tomu, že při čerpání dovolené se zaměstnancům nevyplácí mzda, nýbrž její náhrada, která se do průměrného výdělku nepočítá.
2. Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok za předpokladu, že takto určené rozhodné období bude pro zaměstnance výhodnější.
Zjišťování průměrného výdělku. Při zjišťování průměrného výdělku se můžou objevit problémy v případě, že zaměstnancům není přidělována práce v plném rozsahu a stálá mzda je vyplácena ve výši 80% resp. 85%. Průměrný výdělek je zjišťován vydělením hrubé mzdy ze předchozích 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období odpracovanou dobou v tomto období. Za odpracovanou pracovní dobu by se měla považovat i doba, kdy zaměstnanci nebyla v některých obdobích přidělována práce. Např. pokud je stálá mzda 80% průměrného výdělku, měla by se započíst odpracovaná doba v rozsahu určeném stejným procentem jako stálá mzda. Tzn., že v měsíci s fondem pracovní doby 160 hodin by se jako odpracovaná doba započetlo 128 hodin (160x0,80). Tento postup by byl použitelný pouze v případě, že by zaměstnanci nebyla přidělována práce po většinu vyrovnávacího období. Pokud by se jednalo o nepřidělování práce pouze v jednom měsíci a v ostatních měsících by byla práce přidělována ve větším rozsahu, čímž by došlo k naplnění fondu pracovní doby za vyrovnávací období, není třeba provést zápočet za měsíc, kdy nebyla práce přidělována. DOPORUČENÍ: po skončení vyrovnávacího období vždy porovnat odpracovanou dobu s fondem pracovní doby. V případě výrazného nenaplnění fondu pracovní doby ve vyrovnávacím období, udělat kroky k zreálnění průměrného výdělku, a to buď v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, jinak by mohlo dojít k tomu, že průměrný výdělek pro další vyrovnávací období by byl takový, že jeho 80% by bylo vyšších než průměrný výdělek před zavedením konta. V případě pracovní neschopnosti zaměstnance mu náleží v době prvních 21 kal. dnů náhrada mzdy podle § 192 ZP. Při poskytování náhrady je třeba vycházet z rozvrhu směn, které měl zaměstnanec rozepsané na toto období. Výše náhrady by se měla podle našeho názoru vypočítat z průměrného výdělku zaměstnance za předchozích 12 kal. měsíců a nikoliv jen ze stálé mzdy, která tvoří jen 80% průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že tato situace není nikde popsána, doporučujeme si ji zakotvit do KS nebo vnitřního předpisu např. takto: „při výpočtu náhrady mzdy v prvních 21 kal. dnech PN se bude vycházet z průměrného výdělku zjištěného za předchozích 12 kal. měsíců před začátkem vyrovnávacího období“. JE TO PRAVDA????? Od 22. kal. dne PN náleží zaměstnanci nemocenské. Výše nemocenského se i v případě uplatnění konta pracovní doby zjistí podle zákona o NP. Tzn., že rozhodným obdobím bude 12 kal. měsíců před kal. měsícem, ve kterém vznikla nemoc. Zde může být prob...