Průměrný výdělek. 1. Při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely se postupuje podle zákonné úpravy obsažené v ustanovení § 351 a násl. zákoníku práce s tím, že:
a) odměny se započtou do toho čtvrtletí, v kterém byly poskytnuty, není-li stanoveno období delší,
Průměrný výdělek. Má-li být v pracovněprávních vztazích použit průměrný výdělek, postupuje se při jeho zjištění podle hlavy XVIII Zákoníku práce.
Průměrný výdělek. 2.12.1 Průměrný výdělek jako průměrný hodinový výdělek zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda. Průměrný výdělek zahrnuje vedle mzdového tarifu též příplatky a ostatní mzdové složky, které zaměstnanec v rozhodném období obdržel. V případě poskytování náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku proto není možné tyto mzdové složky zaměstnanci vyplácet.
2.12.2 Pokud není dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí; průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
2.12.3 Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
2.12.4 Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zaměstnavatel zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl.
2.12.5 Při stanovení pravděpodobného výdělku se postupuje podle ustanovení zákoníku práce.
Průměrný výdělek. Účastníci této smlouvy se dohodli, že se průměrná mzda roku 2022 u zaměstnanců, kteří budou 1. 1. 2022 v pracovním poměru, zvýší o 5 procentních bodů. Průměrný výdělek může být snížen o mzdové prostředky, které by bylo nutno vyplatit k dosažení závazku roku 2022 za dobu zvýšené absence v době covidové pandemie (dočasné pracovní neschopnosti spojené s pandemií, ošetřování členů rodiny z důvodu uzavřených škol). Průměrný výdělek může být dále snížen o částky nadstavby odpovídající době nemoci zaměstnanců, kteří po obdržení výpovědi onemocní a zůstávají ve stavu zaměstnanců.
Průměrný výdělek. Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání bude rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, bude-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.
Průměrný výdělek. Průměrný výdělek podle § 353 Zákoníku práce se vypočítává z hrubé mzdy zúčtované Mzdový řád pro pozemní zaměstnance CSA-ON-90 Verze 3.1 zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí. Zákonné příplatky
Průměrný výdělek. 1. U zaměstnanců, kteří odcházejí do důchodu a následující den nastupují do pracovního poměru na stejnou pracovní funkci, se průměrný výdělek pro pracovně právní účely stanoví jako pravděpodobný výdělek podle § 355 zákoníku práce stejně jako u zaměstnanců, kteří nastupují opakovaně, ale nenastoupili bezprostředně.
2. Zaměstnavatel se zavazuje při zjišťování průměrného výdělku pro účely stanovení náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání vycházet z průměrného výdělku zjištěného z rozhodného období předchozího kalendářního roku, bude-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Průměrný výdělek musí být vyšší než minimální mzda. To platí při používání pravděpodobného výdělku.
Průměrný výdělek. Průměrný výdělek je stanoven dle § 351 až § 362 ZP 11. Společná ustanovení k odměňování za práci Zaměstnanec obdrží nejpozději v den nástupu do práce platový výměr. Zaměstnavatel poskytne odborové organizaci písemné informace o počtu zaměstnanců (i na přepočtené počty), o čerpání prostředků na platy celkem ve vztahu k celkovým nákladům zaměstnavatele, výši průměrného platu a jeho složkách celkem a po kategoriích - čtvrtletně (30.4, 31.7., 30.10., 31.1. ) a to tak, aby bylo možno porovnat hospodaření obou pracovišť. (§ 287 ZP)
Průměrný výdělek. 1. Při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely se postupuje podle zákonné úpravy obsažené v ustanovení § 17 zákona o mzdě s následujícím upřesněním :
a) další mzda se rozpočítá na období, které je pro její výpočet stanoveno,
Průměrný výdělek. 1. Způsob zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely stanovuje § 351 až § 354 zákoníku práce. Průměrný výdělek se určuje z hrubého platu, zúčtovaného k výplatě zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém je průměrný výdělek stanoven pro uspokojení nároků zaměstnance. Výjimku z rozhodného období tvoří případy, kdy • pracovní poměr vznikl v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí. Rozhodným obdobím je doba od vzniku pracovního poměru do konce tohoto čtvrtletí. • zaměstnanec podle předchozího ustanovení neodpracoval alespoň 21 dnů. Místo průměrného výdělku se použije pravděpodobný výdělek (§ 355 zákoníku práce).
2. Pravděpodobný výdělek je hrubý plat, který zaměstnanec dosáhl, nebo který by dosáhl, pokud by pracoval. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek platu zaměstnance nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
3. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší plat. Pokud nebyl plat za práci přesčas poskytnut v době 3 měsíců po výkonu této práce nebo v jinak dohodnuté době, dojde k zúčtování platu za práci přesčas v jiném rozhodném období, než byla práce přesčas vykonána. V tomto případě by se do odpracované doby započítávaly také hodiny práce přesčas, za kterou je plat poskytnut.
4. Základní formou průměrného výdělku je průměrný hodinový výdělek (§ 356 zákoníku práce). Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348. Tento koeficient vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.
5. Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, odečte se od průměrného měsíčního hrubého výdělku: • pojistné na sociální zabezpečení • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti • pojistné na všeobecné zdravotní pojištění • záloha na daň z příjmu vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.
6. Průměrný výdělek zaměstnance nesmí být nižší než minimální mzda. Pokud by byl průměrný výdělek nižší, zvýší se na výši odpovídající této minimální mzdě. To platí i při uplatnění pravděpodo...