Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy. Smluvním stranám veřejnoprávních smluv je zákonem daná možnost smlouvy změnit nebo doplnit. U změny obsahu veřejnoprávní smlouvy platí obdobný princip jako při uzavírání smluv. Opět zde platí, že změna obsahu může být pouze v písemné formě, konkrétněji se jedná o písemnou dohodu smluvních stran. Není zde možné, aby se změnou obsahu jedna ze smluvních stran nesouhlasila. Jestliže byl potřeba při uzavírání smlouvy souhlas správního orgánu či jiných osob, musí být tento souhlas vyžadován i při změně obsahu veřejnoprávní smlouvy. Pokud dal správní orgán souhlas ke změně obsahu smlouvy, znovu tuto změnu vyvěsí na své úřední desce. Dohoda pak nebude platnosti dnem, kdy rozhodnutí správního orgánu nabude právní moci.
Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy. Obsah veřejnoprávní smlouvy lze změnit pouze písemnou dohodou smluvních stran, zásadně za splnění stejných podmínek, které jsou vyžadovány pro platné uzavření smlouvy. Pro učinění a přijetí návrhu na změnu veřejnoprávní smlouvy platí tedy stejný postup jako v případě návrhu na její uzavření. Návrh na změnu veřejnoprávní smlouvy je tak možné zrušit, pokud projev o zrušení dojde osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem změny. I tento návrh samozřejmě zaniká uplynutím lhůty, která v něm byla pro přijetí určena. Případně také uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované veřejnoprávní smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel smlouvy použil pro zaslání návrhu smlouvy – pokud v ní nebyl návrh smlouvy přijat nebo okamžikem, kdy projev o odmítnutí návrhu smlouvy dojde jejímu navrhovateli.
Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy. Ke změně obsahu smlouvy může dojít jen na základě shodné vůle smluvních stran vyjádřené v písemné formě. Bylo-li třeba k uzavření smlouvy souhlasu správního orgánu nebo třetí osoby, je i změna obsahu podmíněna tímto souhlasem s novým zněním smlouvy.
Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy. Jednotlivé strany veřejnoprávních smluv mají možnost danou smlouvu změnit či doplnit. Mohou tak konat na základě ustanovení § 166 odst. 1 správního řádu, kde je upravena změna obsahu veřejnoprávní smlouvy. Z logiky věci vyplývá, že tato úprava musí být přísnější než obdobná úprava v soukromoprávní oblasti. Je to dáno tím, že veřejnoprávní smlouvy se týkají výkonu veřejné správy. Je stanoveno, že obsah smlouvy lze měnit pouze písemnou formou a ke změně může dojít pouze na základě shodné vůle obou stran. Tato změna může být provedena prostřednictvím dodatku nebo formou samostatné dohody. Pro tuto dohodu, a vůbec pro celou proceduru změny, se analogicky užívá ustanovení § 163 správního řádu o uzavírání veřejnoprávní smlouvy. Dohoda o změně obsahu tedy musí splňovat stejné podmínky, které jsou stanoveny pro samotné uzavření veřejnoprávní smlouvy.75 Dalším požadavkem při změně obsahu veřejnoprávní smlouvy, který je stanoven správním řádem, je nutnost souhlasu správního orgánu či třetí osoby, byl-li tento souhlas nutný již při uzavření měněné veřejnoprávní smlouvy. Obdobně se pro změnu obsahu veřejnoprávní smlouvy užívá ustanovení § 164 odst. 3 správního řádu. Vycházíme-li z tohoto ustanovení obdobně tak dohodou o změně veřejnoprávní smlouvy, je veřejnoprávní smlouva změněna dnem, kdy nabude souhlas správního orgánu právní moci.
Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy. Jednotlivé smluvní strany mohou přistoupit i ke změně obsahu veřejnoprávní smlouvy. Úprava změn obsahu veřejnoprávní smlouvy je obsahem § 166 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Veřejnoprávní smlouvu je možné změnit jen na základě písemné dohody jednotlivých smluvních stran. Pokud však bylo nutné k uzavření veřej- noprávní smlouvy získat i souhlas správního orgánu či třetí osoby, je jasné, že je nutné tento souhlas získat i při změnách obsahu veřejnoprávní smlouvy. Obsah veřejnoprávní smlouvy není možné měnit jednostranným aktem, avšak pouze dohodou. Ke změně ob- sahu smlouvy dochází písemnou dohodou, tedy jinými slovy na základě svobodné vůle jednotlivých smluvních stran. Písemná dohoda může fungovat jako dodatek k již existu- jící veřejnoprávní smlouvě, či se může jednat o samostatnou dohodu. Dle Vedrala (2012, s. 949) je v praxi více preferována podoba dodatku, protože je to mnohem přehlednější a také jasnější. I zde musí správní orgán dohodu zveřejnit na své úřední desce.