Územní plánování. Obec Lhánice nemá zpracovaný platný územní plán, pouze je k dispozici vymezené zastavěné území s účinností od 14.4.2009. V září minulého roku bylo schváleno zadání ÚP Lhánice. Dle sdělení objednatele, zástupců Obce Lhánice, v současné době je návrh příslušné dokumentace projednáván. S dokončením objednatel počítá v termínu 01/ 2012. Z podkladů dostupných pozemkovému úřadu z evidence půdních bloků LPIS plyne, že v obvodu KPÚ Lhánice je cca 11 subjektů obhospodařujících zemědělské pozemky, z nich největším je AGRO Mohelno a.s., přičemž 8 uživatelů obhospodařuje pozemky o výměře nad 10 ha (části bloků).
Územní plánování. Obec Rapotice má platný územní plán, který byl schválen dne 31. 8. 2005 a změnu č. 1 územního plánu Obce Rapotice schválenou dne 25. 2. 2009. Do návrhu pozemkové úpravy musí být zapracován schválený generel systému ekologické stability. Z podkladů dostupných pozemkovému úřadu z evidence půdních bloků LPIS plyne, že v obvodu KPÚ Rapotice je cca 7 subjektů obhospodařujících zemědělské pozemky, z nichž 6 jsou soukromí zemědělci a 1 obchodní firma AZOS, s.r.o. Zakřany.
Územní plánování. Veřejné zájmy, které dotčený orgán hájí podle § 6 odst. 1 písm. e), § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, Magistrát města Opavy, oddělení územního plánování odboru výstavby a územního plánování jako orgán územního plánování, (dále jen "orgán územního plánování"), věcně a místně příslušný podle § 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "stavební zákon"), přezkoumal v souladu s § 96b odst. 3 stavebního zákona předložený záměr a posoudil jeho přípustnost z hlediska souladu s politikou územního rozvoje, s územně plánovacími dokumentacemi a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování s konstatováním, že záměr je přípustný.
Územní plánování plánovací smlouvy
16) Srov. ust. § 4 odst. 9 stávajícího stavebního zákona in fine.
17) Srov. ust. § 4 odst. 12 stávajícího stavebního zákona.
18) Původně věcný záměr stavebního zákona předpokládal i redukci dotčených orgánů v tom smyslu, že mělo být mj. úkolem prověřit, zda veškeré dotčené orgány vydávající svůj akt podle stávající právní úpravy jsou legitimní a nezbytné. Nicméně nakonec k redukci v zásadě nedošlo.
19) Srov. část dvacátou třetí doprovodného změnového zákona.
20) Srov. část sedmá doprovodného změnového zákona.
21) Srov. část druhou doprovodného změnového zákona.
22) Srov. část třetí doprovodného změnového zákona.
23) Srov. část dvacátá osmá doprovodného změnového zákona.
24) Srov. ust. § 178 odst. 4 nového stavebního zákona.
25) Srov. ust. § 66 stávajícího stavebního zákona.
26) Srov. ust. § 159 správního řádu. Nový stavební zákon tuto problemati- ku upravuje v ust. § 130 a násl., v nichž poskytuje základní oporu pro uza- vírání plánovacích smluv. Plánovací smlouvu přitom – na rozdíl od stávající právní úpravy – vymezuje jako veřej- noprávní smlouvu, která je uzavřená mezi stavebníkem a obcí nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktu- ry, na základě které si smluvní strany sjednají vzájemnou součinnost a sou- ladný postup při realizaci vymezeného záměru. Zákon reaguje i na praxi s tím, že tato veřejnoprávní smlouva může obsahovat i soukromoprávní ujednání, jelikož plánovací smlouvy jsou přeci jenom institutem na pomezí veřejného a soukromého práva (zpravidla budou totiž obsahovat jak závazky veřejného práva, tak i soukromého práva). Uza- vřením plánovací smlouvy může být podmíněno rozhodování v plochách či koridorech, u nichž tak stanoví územní plán nebo regulační plán.27) Ačkoliv se jedná o smlouvu veřejno- právní, není tím zcela vyloučena smluv- ní volnost. Smluvní strany mají možnost plánovací smlouvu uzavřít, nikoliv však povinnost. Zároveň platí též to, že obsah veřejnoprávní smlouvy je předmětem dohody smluvních stran obdobně jako v soukromém právu. Obsah plánovací smlouvy je samostatně upraven v ust. § 131 nového stavebního zákona, při- čemž tato úprava ovšem nevylučuje dal- ší především soukromoprávní závazky zde výslovně neuvedené. S ohledem na skutečnost, že se jedná o veřejnoprávní smlouvu, postup jejího uzavření je upraven v ust. § 132 nového stavebního zákona se subsidiární apli- kací úpravy obsažené ve správním řádu. Taktéž případné spory z veřejnopráv- ní smlouvy nebudou řešeny civilním soudem podle občanského soudního...
Územní plánování. Územní plánování je nástroj státní správy pro racionální rozvoj určitého území. Vychází zejména ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Hlavní úkoly územního plánování jsou: • vytvářet v území podmínky pro udržitelný rozvoj, tj. komplexní řešení problémů životního prostředí, sociálních a hospodářských problémů ve vzájemných souvislostech • zajišťovat ochranu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území • vymezovat veřejný zájem na využití území • racionální uspořádání území a pro hospodárné vymezování stavebních pozemků • stanovení podmínek pro umisťování a prostorové uspořádání staveb a opatření na pozem- cích • územní prevence katastrof • území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn s možnými nega- tivními vlivy na sociální a zdravotní podmínky života obyvatel, sociální soudržnost a smír • prosazovat ochranu nezastavitelného území a nezastavitelných pozemků v zastavěném území • určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území • zajišťovat ochranu přírodních stanovišť a stanovišť druhů • zajišťovat ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy a řešit kompenzaci v případech prokázaného veřejného zájmu
Územní plánování. Obec Valdíkov má platný územní plán, který nabyl účinnosti dne 19. 8. 2010. Čistopis územního plánu je k dispozici na webových stránkách města Třebíč. Územní systém ekologické stability je veden i přes vyloučené pozemky (lesní komplex „Doubrava“). Pro území Kraje Vysočina byly vydány Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina. Z podkladů dostupných pozemkovému úřadu z evidence půdních bloků LPIS plyne, že v obvodu KPÚ Valdíkov je cca 6 subjektů obhospodařujících zemědělské pozemky, z nichž 4 jsou soukromí zemědělci a zbývající 2 jsou Zemědělské družstvo Budišov a Družstvo vlastníků půdy AMETYST.