Závažný důvod a) likvidace nebo bankrot Zákazníka, b) porušení pravidel sociálního charakteru ze strany Zákazníka, c) chybějící aktualizace údajů uvedených v osobní složce Zákazníka nebo jiné údaje vyžadované XTB v souladu s Platnými právními předpisy, d) důvodné podezření, že aktivity Zákazníka porušují Platné právní předpisy, e) neschopnost aplikovat bezpečnostní opatření uvedená v nařízeních týkajících se boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu, f) důvodné podezření, že poskytovaná služba není pro Zákazníka vhodná, g) zneužití NBP Zákazníkem, zejména spočívající v úmyslném a vícenásobném provedení Transakcí určených k aktivaci NBP, h) porušení VOP nebo Smlouvy Zákazníkem, i) další možné případy uvedené v těchto VOP.
Závažný důvod a) likvidace nebo bankrot Zákazníka; b) chybějící aktualizace údajů uvedených v osobní složce Zákazníka nebo jiné chybějící nezbytné údaje vyžadované XTB v souladu s platnými právními předpisy; c) důvodné podezření, že aktivity Zákazníka porušují platné právní předpisy; d) důvodné podezření, že poskytovaná služba není pro Zákazníka vhodná; e) porušení VOP nebo Smlouvy Zákazníkem; f) další možné případy uvedené v těchto VOP;
Závažný důvod zničení, poškození či ztráta majetku pojištěného živelní událostí velkého rozsahu nebo trestnou činností, vážné onemocnění nebo úmrtí osoby blízké v řadě přímé, živelní událost v cílové oblasti cesty, která nastala v době, kdy pojištěný již čerpal dovolenou a její vznik byl oficiálně potvrzen místními nebo mezinárodními úřady.
More Definitions of Závažný důvod
Závažný důvod je přitom dán, jestliže po zvážení všech okolností konkrétního případu a po zvážení zájmů obou stran nelze po vypovídající straně rozumně požadovat, aby smluvní vztah pokračoval až do sjednaného konce smlouvy nebo do uplynutí výpovědní doby“163. Že tímto závažným důvodem nemusí být nutně jen porušení smlouvy, plyne z věty první § 314 odst. 2.164 Domnívám se, že ustanovení § 314 BGB mohlo být částečným inspiračním zdrojem v případě druhé věty ust. § 2000 odst. 1 o. z. Vedou mě k tomu následující skutečnosti: Xxxxxx, ustanovení je systematicky řazeno hned za úpravu podstatné změny okolností (§ 313 BGB) a společně s ní utváří celý obsah pododdílu 3 nadepsaného rubrikou „Adaptace a terminace smluv“165. Koexistence obou institutů tedy není logicky ani systematicky vyloučena; jen z ní nezbytně vyplývá obsahová rozdílnost opisů „absence rozumného požadavku“ a „zvláště hrubý nepoměr“. Zadruhé, zákonodárci v obou zemích vyjadřují kvalifikované následky změny poměrů stejným jazykem („nicht zugemutet werden kann“, resp. „nelze rozumně požadovat“), ale zároveň v obou případech volí jinou formulaci následků u pojetí hardship („Störung der Geschäftsgrundlage“, resp. „zvlášť hrubý nepoměr“), což opět implikuje věcně rozdílný rozsah obou institutů. Za třetí, rozsah ust. § 314 BGB je výslovně omezen na trvalé závazky, tj. cílí na smlouvy pojmově dlouhodobé. Zde je třeba podotknout, že v konstrukci zastávané v této práci nebyla jako aplikační podmínka vyloučena dlouhodobost jako taková, nýbrž pouze dlouhodobost kvalifikovaná. Povaha úpravy zjevně činí z trvalých závazků (neboli, v překladu do jazyka o. z., smluv zavazujících k trvalé nebo opakující činnosti) ideální kandidáty na aplikaci ustanovení. Koneckonců, tato skutečnost by vysvětlovala i systematické zařazení pravidla hned za větu první, která na dlouhodobé smlouvy cílí výslovně.166 Proto, přijmeme-li výklad věty druhé popsaný v bodě (iii) výše, domnívám se, že omezení působnosti normy na (prosté) trvalé závazky vyplývá z jejího teleologického výkladu. Nelze mlčky přejít podstatný rozdíl v následcích, které v obou koncepcích změna poměrů vyvolává: zatímco německá úprava dává postižené straně právo smlouvu vypovědět přímo, v její „tuzemské variantě“ vzniká pouze právo domáhat se zrušení smlouvy soudem. Domnívám se ale, že tento zásadní rozdíl v pojetí zde nabízenou hypotézu nezpochybňuje, spíše naopak. Může jít o prosté odchýlení se od „inspiračního zdroje“. Důvod pro něj je nasnadě: pokud volí tuzemský zákonodárce te...