Varianty 12.1. Zadavatel nepřipouští variantní řešení veřejné zakázky.
Zvláštní způsoby prokázání kvalifikace 3.9.1 Prokázání kvalifikace výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů
Bezpečnost informací Prodávající bere na vědomí, že při plnění této smlouvy má nebo může mít faktický přístup k osobním údajům, jejichž správcem nebo zpracovatelem je Kupující (dále jen „Osobní údaje“). Smluvní strany jsou si vědomy toho, že v rámci plnění závazků z této smlouvy: si mohou vzájemně vědomě nebo opomenutím poskytnout informace, které budou poskytující stranou považovány za důvěrné (dále jen „Důvěrné informace“); mohou jejich zaměstnanci a osoby v obdobném postavení, zejména osoby jednající z jejich pověření, získat vědomou činností druhé strany nebo i jejím opomenutím přístup k Důvěrným informacím druhé strany. Za Důvěrné informace se vždy považují: veškeré Osobní údaje; informace, které jako důvěrné smluvní strana výslovně označí; veškeré informace související se zabezpečením Důvěrných informací; veškeré informace související s provozem a zabezpečením Zboží, zdravotnických prostředků, přístrojů, počítačových programů a dalších systémů zpracovávajících Důvěrné informace; a veškeré informace související s provozem a zabezpečením počítačových sítí a informační a komunikační infrastruktury Kupujícího. Smluvní strana, která přijala Důvěrné informace nebo které byly Důvěrné informace z jakéhokoli důvodu zpřístupněny, je povinna s odbornou péčí zachovávat jejich důvěrnost a k ochraně jejich důvěrnosti vyvíjet alespoň takové úsilí, jako by se jednalo o její vlastní důvěrné informace. Smluvní strany se zavazují, že žádná z nich Důvěrné informace nezpřístupní třetí osobě, nezveřejní ani je neužije v rozporu s účelem této smlouvy, a to ani pro svůj vlastní prospěch. Za třetí osoby podle věty první se nepovažují zaměstnanci Kupujícího. Za třetí osoby podle věty první se nepovažují ani osoby, které jsou Prodávajícím pověřeny k poskytování plnění dle této smlouvy. Prodávající je však povinen tyto osoby zavázat k mlčenlivosti, zajišťování bezpečnosti informací a ochraně osobních údajů ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jako je k tomu sám zavázán podle této smlouvy. Prodávající je na písemnou výzvu Kupujícího povinen Kupujícímu písemně prokázat existenci právního vztahu se třetí osobou splňujícího podmínky věty předchozí, a to do 10 pracovních dnů od doručení takové písemné výzvy. Smluvní strany se zavazují poučit veškeré osoby, které se na jejich straně podílejí nebo budou podílet na plnění této smlouvy, o povinnosti zachovávat mlčenlivost a chránit Důvěrné informace podle této smlouvy a právních předpisů. Prodávající je povinen při poskytování plnění dle této smlouvy dodržovat zásady bezpečnosti informací a dat včetně osobních údajů, jakož i zásady ochrany osobních údajů stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), včetně adaptačních právních předpisů tohoto nařízení (dále souhrnně jen „GDPR“), přičemž bezpečností informací se rozumí zajišťování důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací. V případě, že se strana této smlouvy dozvěděla, že došlo k narušení bezpečnosti Důvěrných informací druhé strany nebo je bezpečnost Důvěrných informací druhé strany vážně ohrožena, je povinna o takové skutečnosti druhou stranu bez zbytečného odkladu písemně uvědomit a přijmout veškerá smysluplná opatření na ochranu takových Důvěrných informací. Žádným ustanovením této smlouvy nejsou dotčeny povinnosti Kupujícího vyplývající z právních předpisů, zejména ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a ze zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů.
Důvěrnost informací Smluvní strany jsou si vědomy toho, že v rámci plnění smlouvy: si mohou vzájemně poskytnout informace, které budou považovány za důvěrné (dále důvěrné informace), mohou jejich zaměstnanci získat přístup k důvěrným informacím druhé strany. Veškeré důvěrné informace zůstávají výhradním vlastnictvím předávající strany. S výjimkou plnění této smlouvy, se obě strany zavazují nepublikovat žádným způsobem důvěrné informace druhé strany, nepředat je třetí straně ani svým vlastním zaměstnancům a zástupcům s výjimkou těch, kteří s nimi potřebují být seznámeni, aby mohli splnit smlouvu. Obě strany se zároveň zavazují nepoužít důvěrné informace druhé strany jinak než za účelem plnění smlouvy nebo uplatnění svých práv z této smlouvy. Nedohodnou-li se smluvní strany výslovně jinak, považují se za důvěrné implicitně všechny informace, které jsou a nebo by mohly být součástí obchodního tajemství, tj. například popisy nebo části popisů technologických procesů a vzorců, technických vzorců a technického know-how, informace o provozních metodách, procedurách a pracovních postupech, obchodní nebo marketingové plány, koncepce a strategie nebo jejich části, nabídky a všechny další informace, jejichž zveřejnění přijímající stranou by předávající straně mohlo způsobit újmu. Pokud jsou důvěrné informace poskytovány v písemné podobě anebo ve formě textových souborů na počítačových médiích, je předávající strana povinna upozornit přijímající stranu na důvěrnost takového materiálu jejím vyznačením alespoň na titulní stránce. Ustanovení tohoto článku není dotčeno ukončením účinnosti smlouvy z jakéhokoliv důvodu a jeho účinnost skončí nejdříve pět (5) let po ukončení účinnosti této smlouvy.
Odůvodnění Pokud se týká nominálních výnosů plynoucích z investic, jsou za ně obecně považovány veškeré příjmy (cash flow), které investor získá z investičních nástrojů, do nichž investoval své peněžní prostředky. Jedná se o ukazatele nominální, nezohledňující vliv inflace. Konkrétně se jedná o tzv. běžné výnosy neboli výnosy plynoucí z držby předmětného investičního nástroje a případně též o kapitálový výnos, pokud investor prodá vlastněný investiční nástroj (zpravidla obchodovatelný cenný papír) dráž, než jej před tím nakoupil. Kapitálový výnos může být též záporný (při prodeji za nižší cenu než cena nákupní). Binární a lombardní výnos z investičních nástrojů neplyne, jedná se výmysl. Zdroj ▇▇▇▇▇▇, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 167?168; ▇▇▇▇, O., ▇▇▇▇▇▇▇, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159?160. Text otázky Z investičního nástroje může investor získat tyto základní druhy (nominálních) výnosů: Odpověď A Kapitálový. A Odpověď B Binární. N Odpověď C Lombardní. N Odpověď D Běžný. A Typ otázky Více správných odpovědí Kategorie 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) Odůvodnění Úrokové sazby zastávají v rámci finančního systému a prostřednictvím jeho působení v ekonomice celou řadu významných funkcí: napomáhají garantovat tok běžných úspor do investic, čímž podporují ekonomický růst; zaručují rozdělování disponibilních peněžní zdrojů tak, že je všeobecně směrují do investic s co nejvyšší očekávanou mírou návratnosti; uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích a vzhledem ke svému vlivu na objem úspor a investic představují rovněž důležitý regulační nástroj státu. Úrokové sazby umožňují růst (zvyšování) bohatství investorů, protože představují odměnu investorovi za to, že se vzdal svých prostředků. Rozhodně ale negarantují, že jejich bohatství poroste. Navíc budeme-li uvažovat (jako každý investor) reálný výnos, tedy výnos očištěný o inflaci, může se stát, že naopak při nízkých úrokových sazbách může investor dosáhnout i záporného reálného výnosu. Z tohoto důvodu jsou investoři s rostoucí inflací nuceni vyhledávat více rizikové investiční nástroje, které jim přinášejí vyšší nominální úrokovou sazbu, tak aby co nejvíce ochránili své bohatství před negativním vlivem inflace. Obdobně můžeme na ne-garanci růstu bohatství nahlížet i tak, že v případě když investor investuje do dluhopisů, může dosáhnout ztráty, protože ani na první pohled vysoká nominální kuponová platba nemusí zaručit růst jeho bohatství, protože může dojít i k úpadku emitenta a investor naopak o svoji investici přijde (bohatství mu klesne). Zdroj ▇▇▇▇▇▇, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 144?149. Text otázky Úrokové sazby zabezpečují v ekonomice tyto funkce: Odpověď A Garantují růst bohatství investorů. N Odpověď B Představují důležitý regulační nástroj centrálních bank. A Odpověď C Uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích. A Odpověď D Mají směrovat disponibilní peněžní zdroje do investic s nejvyšší očekávanou mírou návratnosti, a tím podporovat ekonomický růst. A Typ otázky Více správných odpovědí Kategorie 8. všeobecné pojištění odpovědnosti (pojištění občanské odpovědnosti) Odůvodnění Občanský zákoník v § 2861 odst. 2 stanoví, že poškozenému v pojištění odpovědnosti vzniká právo vůči pojistiteli na plnění jen tehdy, pokud to bylo ujednáno nebo tak stanoví jiný zákon. Vzhledem k tomu, že aktuálně neexistuje zákon, který by pro pojištění občanské odpovědnosti přiznával poškozenému právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, muselo by být takové právo ujednáno výhradně pojistnou smlouvou. Zdroj Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861 odst. 2. Text otázky Z pojištění občanské odpovědnosti: Odpověď A Poškozený nemá zákonné právo vůči pojistiteli na pojistné plnění. A Odpověď B Poškozený má právo vůči pojistiteli na pojistné plnění, a to vždy, je osobou oprávněnou. N Odpověď C Poškozený by měl právo na pojistné plnění vůči pojistiteli pouze tehdy, pokud by mu takové právo zakládala pojistná smlouva. A Odpověď D Poškozený nemá a nemůže mít právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, takové ujednání by bylo neplatné pro rozpor se zákonem. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 14. nároky z neživotního občanského pojištění Odůvodnění Z pojištění občanské odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě, že dojde k pojistné události, nahradil poškozenému škodu. Pojištěný má tedy právo na pojistné plnění, a to bez ohledu na to, zda poškozeného odškodnil. Pojistné plnění se sice vyplácí poškozenému (pokud ho pojištěný již neodškodnil sám), nicméně poškozený právo na plnění proti pojistiteli nemá. Pokud pojištěný odškodnil poškozeného sám, nevyplácí se již pojistné plnění poškozenému, aby nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Pojistník je stranou pojistné smlouvy, tedy pokud není ujednáno, že je oprávněnou osobou, nevzniká mu pouze pozice pojistníka právo na pojistné plnění. Zdroj Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861, § 2766. Text otázky Z pojištění občanské odpovědnosti má podle zákona právo na pojistné plnění: Odpověď A Poškozený. N Odpověď B Pojištěný. A Odpověď C Pojistník. N Odpověď D Pojištěný, ovšem pouze tehdy, pokud poškozeného sám odškodnil. N
