Forma smlouvy o dílo a jejích změn. Občanský zákoník je založen na ústřední zásadě soukromého práva spočívající v autonomii vůle stran a z ní plynoucí neformálnosti právního jednání. Dle § 559 ObčZ platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Z ustanovení upravujících dílo nevyplývá, že by měly smluvní strany pro platné uzavření smlouvy užít písemnou formu, a tedy bude záležet pouze na objednateli a zhotoviteli, jakou formu zvolí. Je nepochybné, že v případě smlouvy o dílo bude forma jejího uzavření úzce spjata s předmětem díla, resp. s jeho rozsahem či složitostí, a samozřejmě s výší ceny za dílo. Pokud půjde o výstavbu bytového domu, lze si jen stěží představit, že by mezi sebou podnikatelé zvolili formu ústní. Naopak bude-li se jednat např. o pouhé vymalování pokoje, mohou si smluvní strany vystačit i s ústní dohodou. Tehdy je však namístě, aby si smluvní strany zvážily pro vyloučení pochybností o obsahu smlouvy alespoň potvrzení tohoto obsahu ve smyslu § 1757 ObčZ, jelikož v případě sporu se může stát toto potvrzení důležitým důkazním prostředkem. Ač je potvrzení dle § 1757 ObčZ jednostranným právním jednáním, kterým nedochází k uzavření smlouvy, nýbrž pouze k deklaraci určitého obsahu, obzvlášť v případě podnikatelů vyvolává takový potvrzovací dopis významné právní následky.30 Jak plyne z § 1757 odst. 2 ObčZ, potvrdí-li smlouvu při podnikání jedna strana vůči druhé v přesvědčení, že její potvrzení zachycuje obsah smlouvy věrně, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení. Odstavec druhý předmětného ustanovení se přitom použije i tehdy, kdy smlouva byla uzavřena při podnikání jedné ze stran a obsah potvrdí druhá strana. Deklaraci uzavřené smlouvy o dílo lze nepochybně doporučit vždy, došlo-li k uzavření smlouvy v ústní formě. Často se lze v praxi setkat s tím, že osobní vztahy mezi subjekty se v průběhu provádění díla změní, a v případě sporu je pak velmi obtížné pouze na základě výkladových pravidel dospět ke spolehlivému závěru o obsahu uzavřené smlouvy.31 Zejména ve stavebnictví je pak velmi častým jevem, že je třeba původně založený závazek změnit z důvodu víceprací, a bez písemné smlouvy o dílo, resp. přesného vymezení předmětu díla, se může zhotovitel dostat do velmi nejistého postavení co se týká jejich úhrady.32 Východiskem pro změnu právního jednání je § 564 ObčZ, který stanoví, že vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v též...
