Historie veřejnoprávních smluv. V nedávné minulosti obsahoval úpravu veřejnoprávních smluv6 v dnešním pojetí zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a to od novely č. 313/2002 Sb., s účinností od 12. 7. 2002, a to ve svém § 66c až 66e. Tato úprava byla v souvislosti s novým správním řádem zrušena7 a nahrazena odkazem na obecnou úpravu veřejnoprávních smluv ve správním řádu. Historie veřejnoprávních smluv na našem území však sahá až do období Rakouska - Uherska. I přes tak dlouhé období své existence je však nový správní řád, tedy zákon č. 500/2004 Sb., prvním právním předpisem obsahujícím jejich ucelenou obecnou úpravu. Nicméně to neznamená, že by byl tento institut v minulosti nevyužit.
Historie veřejnoprávních smluv. 3.1 Období do roku 1948 Do roku 1948 neexistovala regulérní úprava veřejnoprávních smluv, která by byla alespoň přibližně podobná té současné, přesto se v některých zvláštních zákonech vyskytovaly jejich hmotněprávní úpravy. Nejúplnější pojednání, které se vztahuje k otázkám veřejnoprávních smluv, jejich třídění a předměty těchto smluv, podává X. Xxxxxx. Podle něj se veřejnoprávní smlouvy dělili podle toho, mezi kým byly uzavřené. Vymezil tři druhy veřejnoprávních smluv. Mezi ně patří smlouvy, které byly uzavírané mezi soukromými osobami nebo například mezi státem a občanem. Ale také smlouvy, které byly uzavírány mezi veřejnoprávními svazy. Přesněji tyto smlouvy uzavírané mezi veřejnoprávními svazy pojímal tentýž autor z širšího hlediska. A to na základě stávající právní úpravy v § 160 SpŘ, kde se tyto smlouvy označují jako koordinační a dříve tvořily smlouvy uzavírané mezi svazy pouze jejich výseč. Další důležitou věcí, která se nesmí opomenout je, že již v období monarchie byly typické smlouvy o společném výkonu působnosti na úrovni obcí, přesněji v článku VII zákona č. 18/1862 ř. z. Tento zákon nebyl jediný, kterým se tvořilo obecní zřízení. Šlo tedy o různá zřízení a to například o české zřízení obecní č. 7/1864 čes. z. z., moravské zřízení obecní č. 4/1864 mor. z. z. a slezské zřízení obecní č. 17/1863 slez. z. z. Mezi těmito zřízeními byly pouze minimální rozdíly.7 Podle jeho § 93 v rámci jednoho okresu se mohly obce spojit a to na základě společné správy, a to jak v působnosti přenesené, tak i samostatné. Nejen, že se obce mohly spojit na
Historie veřejnoprávních smluv. V devadesátých letech 20. století se v zákonech vyskytovalo pouze zmocnění k uzavření smlouvy, respektive dohody správně-právního charakteru. Odrazem snahy o podrobnější úpravu veřejnoprávních smluv byla až novela zákona o obcích 128/2000 Sb., která byla provedena zákonem č. 313/2002 Sb. Tato novela se však týkala pouze úpravy tzv. koordinačních veřejnoprávních smluv (viz objasnění pojmu v podkapitole 3.1.1) a to pouze mezi obcemi. Novela se netýkala uzavírání veřejnoprávních smluv mezi veřejnoprávními subjekty na straně jedné a soukromoprávními na straně druhé. O této změně se začalo uvažovat až v souvislosti s přípravou nového správního řádu. Bylo rozhodnuto, že tento obecný správně-právní předpis kodexového typu, by měl obsahovat i obecnou úpravu veřejnoprávních smluv. Náš zákonodárný sbor mohl vytvořit zcela samostatný zákon, ale přiklonil se k variantě včlenit úpravu veřejnoprávních smluv do správního řádu. Česká republika (nebo spíše náš zákonodárný sbor) se v tomto směru inspirovala Německem, tady je totiž obecná úprava veřejnoprávních smluv zakotvena ve správním řádu (Öffentlich-rechtlicher Vertrag § 54 – 62). V současnosti jsou tedy veřejnoprávní smlouvy upraveny v zákoně číslo 500/2004 Sb., správním řádu České republiky, který byl vzhledem k mezerám v právní úpravě, v důsledku společenských změn a stručnosti správního řádu z roku 1967 dlouhou dobu očekávaným a připravovaným právním předpisem.6 Komplexní úprava veřejnoprávních smluv je obsažena v části páté správního řádu.