Interpretační pravidla Vzorová ustanovení

Interpretační pravidla. V obchodní praxi jsou často užívány výrazy k určení doby dodání zboží, které nepůsobí příliš jednoznačným a určitým dojmem. Obsah výrazů je buď přesně vymezen ve smlouvě, nebo jejich význam vyplyne z obchodních zvyklostí nebo z ustálené dlouhodobé praxe smluvních stran.153 Než přejdu k uvedení interpretačních pravidel, které nabízí ObchZ v § 415, zastavila bych se u pojmů obchodní zvyklosti a ustálená praxe smluvních stran. Je možné se setkat s různými interpretacemi pojmu obchodních zvyklostí. Jedna zní tak, že obchodní zvyklost má povahu zavedené praxe, která se obvykle dodržuje, aniž by byla pociťována (právní povinnost) dodržovat ji.154 Nebo také určitá pravidla fakticky dodržovaná stranami hospodářského styku, aniž by byla zakotvena v právním předpise.155 Obchodní zvyklosti se tedy užijí přednostně před zákonnými interpretačními pravidly, tato speciální konstrukce představuje určitý rozdíl oproti obecné zásadě aplikace obchodních zvyklostí uvedené v § 1 odst. 2 ObchZ.156 Ustálená praxe mezi stranami musí být předně dlouhodobá. Musí vyplývat jednoznačně ze způsobu, jakým se dodání zboží uskutečňovalo v minulosti na základě uvedeného výrazu použitého ve smlouvě.157 Ustálená praxe mezi stranami má aplikační přednost před obchodními zvyklostmi. Samotná interpretační pravidla uvádí ObchZ v § 415. Jestliže strany použijí ve smlouvě výraz „začátkem období“, je tím míněno prvních deset dnů tohoto období, přičemž období 151 Srov. XXXXXX, Xxx a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Linde Praha, s. 1120.

Related to Interpretační pravidla

  • Interpretace Odkazy na odstavce a články objevující se v textu Smlouvy (včetně jejích Příloh) jsou odkazy na odstavce a články Smlouvy, není-li uvedeno něco jiného. Definice uvedené v textu Smlouvy (včetně jejích Příloh) se použijí obdobně pro jednotná i množná čísla definovaných pojmů. Je- li ve Smlouvě užíván výraz „včetně“ nebo „zejména“, položka nebo položky za takovým výrazem následující představují demonstrativní a nikoliv taxativní výčet položek daného druhu. Nadpisy článků jsou do Smlouvy vloženy výlučně z důvodu usnadnění orientace v jejím textu a tyto nemohou ovlivnit význam a smysl smluvních ujednání obsažených ve Smlouvě.

  • Zvláštní způsoby prokázání kvalifikace Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ve lhůtě pro prokázání splnění kvalifikace (ve lhůtě pro podání nabídek společně s nabídkou), nahrazuje tento výpis prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 zákona VZ, kromě písm. f) a h) tohoto odstavce (viz ust. § 127 odst. 3 zákona VZ), a profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 zákona VZ v tom rozsahu, v jakém doklady prokazující splnění těchto profesních kvalifikačních předpokladů pokrývají požadavky zadavatele na prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky. Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů nesmí být k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, starší než 3 měsíce. Předloží-li dodavatel zadavateli certifikát vydaný v rámci systému certifikovaných dodavatelů, který obsahuje náležitosti stanovené v § 139 zákona VZ, ve lhůtě pro prokázání splnění kvalifikace (ve lhůtě pro podání nabídek společně s nabídkou) a údaje v certifikátu jsou platné nejméně k poslednímu dni lhůty pro prokázání splnění kvalifikace, nahrazuje tento certifikát v rozsahu v něm uvedených údajů prokázání splnění kvalifikace dodavatelem. Zadavatel v souladu s § 143 zákona VZ přijme výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „zahraniční seznam“) popřípadě příslušný zahraniční certifikát, které jsou vydávány ve státě, který je součástí Evropského hospodářského prostoru, nebo jiném státě, stanoví-li tak mezinárodní smlouva uzavřená mezi Evropskou unií nebo Českou republikou, a to pouze pokud byl tento výpis či zahraniční certifikát vydán ve státě, v němž má dodavatel sídlo či místo podnikání, popřípadě bydliště. Výpis ze zahraničního seznamu, popř. příslušný zahraniční certifikát předkládá zahraniční dodavatel v původním jazyce s připojením jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Povinnost připojit k dokladům úředně ověřený překlad do českého jazyka se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce. Z výpisu zahraničního seznamu nebo zahraničního certifikátu musí vyplývat prokázání níže uvedených kvalifikačních předpokladů v úrovni a rozsahu tak, jak si je zadavatel vymezil, tj.

  • Stanovená týdenní pracovní doba Stanovená týdenní pracovní doba bez snížení mzdy ve smyslu ustanovení § 79 odst. 3 ZP se stanoví po dobu platnosti této PKS následovně:

  • Ostatní konstrukce a práce, bourání 37 121,64

  • Plnění za smrt následkem úrazu a) byla-li úrazem způsobena pojištěnému smrt, která nastala nejpozději do tří let ode dne úrazu, vyplatí pojistitel oprávněné osobě pojistnou částku pro případ smrti následkem úrazu;

  • Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Pro Emitenta jsou specifické následující rizikové faktory, kterým je vystaven při svém podnikání a které všechny mohou na straně Emitenta vést k prodlení s vyplácením výnosu z Dluhopisů a splacením jmenovité hodnoty Dluhopisů, respektive k jejich úplnému nezaplacení: 1. Riziko spojené s nízkou likviditou nemovitostí: Jedná se o riziko vyplývající z nízké likvidity nemovitostí. Prodej a nákup nemovitostí či podílů na nich je složitou a dlouhodobou záležitostí. V případě nepříznivé situace na realitním trhu či v případě chybného podnikatelského rozhodnutí hrozí, že Emitent nebude schopen prodat nemovitosti v takovém časovém horizontu a za takovou cenu, aby generoval výnos nutný pro splacení závazků vyplývajících z Emise dluhopisů. V krajních případech může být negativně ovlivněna výnosnost celého projektu. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku. 2. Riziko negativních dopadů na ekonomiku v souvislosti s válkou na Ukrajině: Česká republika a další země závislé na dodávkách plynu z Ruska budou muset do budoucna řešit situaci, že Rusko zastaví vývoz zemního plynu. Země budou muset hledat alternativní zdroje, což může vést k dalšímu zvýšení cen i u jiných zdrojů energie, než je plyn. Tato skutečnost může mít nepříznivý dopad jak na Českou ekonomiku, tak na Emitenta. Inflace v ČR bude pravděpodobně ještě vyšší, než byly predikce na začátku roku 2022, některá odvětví mohou mít v extrémním případě problémy s dodávkami plynu, což může omezit jejich výrobu. To se může projevit v celkové výkonnosti ekonomiky. Tato situace může rovněž nepříznivě ovlivnit činnost a příjmy Emitenta. Hrozí riziko, že Emitent nebude moci realizovat svůj podnikatelský záměr v plánovaném rozsahu. To vše může mít nepříznivý dopad na schopnost Emitenta splnit své dluhy z Dluhopisů. 3. Riziko odlivu stavebních pracovníků a jejich nedostatečný počet: Stavebnictví dlouhodobě trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. V souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být problémy stavebních firem s nedostatkem pracovníků ještě prohloubeny. Emitent tak může mít problém realizovat veškeré své projekty v původním časovém plánu. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 4. Riziko nedostupnosti stavebních materiálů: V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo aj. Vývoj ceny materiálů do budoucna je také nejistý. Prudký růst cen stavebních materiálů může přispět k větší rozestavěnosti a tím i k prodloužení průměrné doby výstavby. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 5. Riziko dalšího zadlužení: Emitent nemá žádné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli svého budoucího dluhového financování. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování (úvěru, zápůjčky, vydání dalších dluhopisů, navýšení maximálního objemu Dluhopisového programu či zřízení nového dluhopisového programu atd.). Emitenta může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky Vlastníků dluhopisů z Dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování Emitentem nedošlo. S růstem dluhového financování Emitenta také roste riziko, že se Emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z Dluhopisů, což by mohlo mít za následek úplnou či částečnou ztrátu investic do Dluhopisů na straně Vlastníka Dluhopisů. 6. Riziko související s umístěním nemovitostí: Hodnota nemovitosti mimo jiné závisí na jejím umístění. Pokud Emitent správně neodhadne výnosový potenciál lokality vzhledem k investičnímu záměru, může být obtížné postavené nemovitosti úspěšně pronajmout či prodat, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou situaci Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů z provozní nebo z finanční činnosti (tj. výnosových úroků) a následně ke snížení zisku. 7. Riziko pohybu cen nemovitostí: Tržní hodnota nemovitostí podléhá změnám, a tak bude Emitent podstupovat tržní riziko pohybu cen nemovitostí. Pokud by došlo k neočekávané skutečnosti, jejímž následkem by se významně snížila tržní cena nemovitosti v portfoliu Emitenta oproti ceně, která byla přisuzovaná této nemovitosti na základě ocenění, může tento pokles tržní ceny nemovitosti na straně Emitenta vést ke snížení zisku. 8. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce/kupce pro nemovitost: Riziko spočívá v případném poklesu poptávky po nemovitostech, což může způsobit problém s hledáním vhodného nájemce/kupce nemovitosti. V případě dlouhodobého výpadku poptávajících může mít tato skutečnost negativní vliv na Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku.

  • Zvláštní způsoby prokazování kvalifikace 7.6.1 Kvalifikace v případě společné účasti Dodavatelů

  • Ostatní konstrukce a práce 564 657,60

  • Doklady k prokázání pojistné události K prokázání vzniku pojistné události vyžadujeme zejména: a) posudek o invaliditě vydaný příslušným orgánem správy sociálního zabezpečení v České republice; b) příslušnou lékařskou dokumentaci; a jiné relevantní dokumenty vydané českým orgánem správy sociálního zabezpečení (např. rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu).

  • Podmínky udělení peněžních prostředků 3.1 Příjemce je oprávněn použít dotaci pouze k účelu uvedenému v článku I. této smlouvy.