Obchodní zvyklosti. Strany tímto dále prohlašují, že v právním vztahu založeném touto Smlouvou se ve smyslu § 558 odst. 2 Občanského zákoníku nepřihlíží k obchodním zvyklostem; obchodní zvyklosti tak nemají přednost před ustanoveními zákona, jež nemají donucující účinky.
Obchodní zvyklosti. Dispozitivní ustanovení občanského zákoníku mají přednost před jakoukoliv obchodní zvyklostí.
Obchodní zvyklosti. Při výkladu smlouvy a podmínek se v otázkách výslovně neupravených přihlédne také k obchodním zvyklostem zachovávaným v pojišťovnictví jakožto podpůrné interpretační pomůcce. 1.5 Commercial practices Commercial practices prevalent in insurance business shall be respected as a supplementary interpretation tool when interpreting the contract and the conditions wherever the matter in question is not regulated expressly.
Obchodní zvyklosti. V právních vztazích založených SMLOUVOU se ve smyslu § 558 odst. 2 OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU nepřihlíží k obchodním zvyklostem a tedy obchodní zvyklosti nemají přednost před ustanoveními zákona, jež nemají donucující účinky.
Obchodní zvyklosti. Obchodní závazkové vztahy však nejsou upraveny pouze v občanském a obchodním zákoníku. Mimořádný význam pro obchodní závazkové vztahy mají i obchodní
Obchodní zvyklosti. Ustanovení § 558 odst. 2 občanského zákoníku upravuje užívání obchodních zvyklostí, ale pojem nedefinuje. X. Xxxxx obchodní zvyklosti označuje za sociální normy, jež jsou sdíleny příslušníky určité společenské skupiny a tím plní úkol, který plní zvykové právo. Dle dikce § 558 odst. 1 občanského zákoníku se výrazu v právním styku s podnikatelem, pokud je ho možné vyložit různorodě, přisuzuje význam, jaký pravidelně má. Obchodní zvyklosti nejsou obecně závazné, ale lze je považovat za závazné ve styku mezi podnikateli. Obchodní zvyklosti mohou obecně plnit tři funkce. Za prvé obchodní zvyklosti mohou sloužit jako „výkladově-aplikační pravidla” pro zjištění významu určitých výrazů a jejich aplikaci. Při interpretaci na základě obchodních zvyklostí se nepřihlíží k individuálním okolnostem, ale kritériem pro výklad je „obecně” platné. Takto se obchodní zvyklosti využívají při výkladu zkratek v případech Incoterms (International Commercial Terms). Používání obchodní zvyklosti jako vykládacího pravidla mohou strany vyloučit strany. Obchodní zvyklosti mohou mít vedle toho i funkci určitého pravidla pro určitá plnění. Lze si představit obchodní zvyklost v otázce obalu určitého zboží. Třetí funkcí obchodních zvyklostí představuje obchodní zvyklost jako pravidlo chování, které se může přímo či nepřímo stát součástí smlouvy. Pokud se takto recipovanému ustanovení obchodních zvyklostí připisuje stejná či obdobná působnost jako ustanovení zákona, znamená to, že zákonná úprava obsažená v dispozitivní zákonné normě je vyloučena. Podnikatel se obchodní zvyklosti může dovolat za předpokladu, že druhá strana byla s používáním obchodní zvyklosti aspoň srozuměna. Avšak podnikatel, který se bude zvyklosti dovolávat, má důkazní břemeno vůči tomu, kdo hodlá použití obchodní zvyklosti vyloučit. 53 53 XXXXX, L in XXXXXXX, X., XXXXXX, X., XXXXX, X. x xxx. Občanský zákoník, Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 1379-1380.
Obchodní zvyklosti. Akreditiv a inkaso (zejména jejich dokumentární formy) jsou obligátně podřízeny režimu obchodních zvyklostí, obsažených pro účely akreditivu v Jednotných zvyklostech a pravidlech pro dokumentární akreditivy (Uniform Customs and Practice for Documentary Credits) vydaných Mezinárodní obchodní komorou (ICC) v Paříži. Stejně tak inkaso se řídí obchodními zvyklostmi, obsaženými v Jednotných pravidlech pro inkasa (Uniform Rules for Collections), která byla v roce 1978 vydána taktéž Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. Uvedená pravidla jsou v obou případech chápána jako písemně formulované obchodní zvyklosti.
Obchodní zvyklosti. Obchodní zvyklosti se užijí pro tuto Smlouvu, jen pokud nejsou v rozporu s ustanovením zákona, i když takové ustanovení nemá donucující účinky.