Jednání jménem společnosti. 1. Jménem společnosti jedná představenstvo, a to některým z následujících způsobů:
Jednání jménem společnosti. Jménem společnosti jedná představenstvo tak, že jedná samostatně předseda představenstva. Jménem společnosti podepisuje představenstvo tak, že k vytištěné nebo jinak napsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva. Dozorčí rada má 3 (slovy: tři) členy. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada. Členem dozorčí rady může být pouze osoba, která splňuje podmínky stanovené příslušnými právními předpisy, zejména pak ust. § 152 a násl. občanského zákoníku ve spojení s ust. § 46 zákona o obchodních korporacích. Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva, prokuristou nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost. Funkční období člena dozorčí rady je 10 (slovy: deset) let; v případě rozporu mezi stanovami a smlouvou o výkonu funkce platí délka funkčního období sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit; nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstupující člen dozorčí rady písemně oznámí své odstoupení dozorčí radě. Funkce odstupujícího člena dozorčí rady končí uplynutím 1 (slovy: jednoho) měsíce od doručení tohoto oznámení o odstoupení dozorčí radě, neschválí-li dozorčí rada na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. V případě smrti člena dozorčí rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí valná hromada do 2 (slovy: dvou) měsíců nového člena dozorčí rady. Nebude-li z tohoto důvodu dozorčí rada schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy nebo člena dozorčí rady soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než budou řádně zvoleni chybějící členové nebo člen dozorčí rady, jinak může soud i bez návrhu zrušit společnost a nařídit její likvidaci. Uvolní-li se místo v dozorčí radě, může dozorčí rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena dozorčí rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady. Namísto jmenovaných členů dozorčí rady zvolí valná hromada nové členy, jejichž funkční období skončí s funkčním obdobím členů, za které byli zvoleni. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný; člen dozorčí rady je povinen svoji funkci vykonávat osobně a nelze pověřit třetí osobu, aby jej zastupovala. Člen dozorčí rady je povinen respektovat omezení týkající se zákazu konkurence, která pro něj vyp...
Jednání jménem společnosti. 1. Jménem Společnosti jsou oprávněni jednat Prezident nebo Výkonný ředitel; každý z nich je oprávněn jednat jménem Společnosti samostatně. Podepisování za Společnost se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu Společnosti jednající připojí svůj podpis.
Jednání jménem společnosti. (1) Představenstvo je statutárním orgánem Společnosti, jenž jedná jejím jménem, zastupuje Společnost ve všech záležitostech vůči třetím osobám, před soudy i jinými orgány.
Jednání jménem společnosti. 1. Jménem společnosti jedná navenek v plném rozsahu ředitel.
Jednání jménem společnosti. Právnická osoba je fiktivní osobou, a proto, jak jsem již psala, je třeba určit, kdo je jejím jménem oprávněn jednat ve vztazích vůči třetím osobám. V první řadě jsou to statutární orgány společnosti. V souladu s ustanovením §28 odst. 1 písm. e ObchZ je uvedení způsobu, jakým jedná statutární orgán, resp. jeho členové, údajem, který podléhá zápisu do obchodního rejstříku. Stanovení způsobu jednání jménem společnosti není v případě společnosti s r.o. podstatnou náležitostí společenské smlouvy (s výjimkou prvních jednatelů společnosti s r.o.). Jednatelským oprávněním se rozumí činnost statutárního orgánu navenek, tedy právní úkony společnosti vůči třetím osobám. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, pak je k tomuto jednání oprávněn každý z jednatelů samostatně. Pokud společenská smlouva stanoví, že jménem společnosti musí jednat dva nebo i více jednatelů společně, pak to není možné pokládat za omezení podle §133 odst. 2 ObchZ. Stejným způsobem posoudil tuto situaci Nejvyšší soud. První rozsudek, v kterém je podobná situace rozhodnuta: „Jednání dvou a více jednatelů společně nelze považovat za omezení jednatelského oprávnění, které je ve smyslu ust. §133 odst. 2 obch. Z. neúčinné vůči třetím osobám, nýbrž za určení způsobu jednání členů statutárního orgánu jménem společnosti.“ 7 a podobně i druhý rozsudek: „…rozsah oprávnění statutárního orgánu jednat jménem právnické osoby je neomezený, což patří k pojmovým znakům statutárního orgánu. Oprávnění jednat ve všech věcech je zároveň neomezitelné. Obchodní zákoník sice v některých případech připouští možnost omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu (u právní formy společnosti s ručením omezeným jde o ustanovení § 133 odst. 2 věty první, které upravuje možnost omezit jednatelská oprávnění jednatele společnosti společenskou smlouvou, stanovami nebo valnou hromadou), ale současně takové omezení prohlašuje za neúčinné vůči třetím osobám (§ 133 odst. 2 věta druhá ObchZ.). Omezení má proto jen vnitřní povahu a jeho porušení neznamená, že by jednání, při němž k němu došlo, právnickou osobu nezavazovalo“.8 Spornou otázkou je, zda je možné, aby společenská smlouva stanovila pro jednání jednatelů společnosti možnost rozdílného rozhodování v různých situacích. Ve společenských smlouvách se vyskytuje ustanovení, které určuje, že je nutné kolektivní jednání pro zcizování nemovitostí společnosti a pro ostatní jednání jednají jednatelé samostatně. V tomto případě X. Xxxxxx dovozuje: „Osobně mám za to, že je třeba še...