Jiná vedlejší ujednání. Jak jsem již zmiňovala na začátku mé diplomové práce, výčet vedlejších ujednání obsažený v kodexu občanského práva je pouze výčtem demonstrativním, což dokládá i poslední ustanovení § 2157 NOZ týkající se vedlejších ujednání při kupní smlouvě, které hovoří o tom, že je možno sjednat mezi stranami ,,jiné výhrady nebo podmínky připouštějící změnu nebo zánik práv a povinností z kupní smlouvy." Tato právní úprava je v plném rozsahu inspirována občanským zákoníkem, který na našem území pozbyl účinnosti k 31. 12. 2013, jsou zde však i nepatrné rozdíly. Zásadním rozdílem může být upuštění od formální podoby jiných vedlejších ujednání, jelikož NOZ již nezakotvuje písemnou formu a také změna okamžiku účinnosti těchto ujednání. Nově se váže prekluzivní lhůta, která je shodně stanovena jako roční, k datu účinnosti smlouvy, nikoli na okamžik uzavření smlouvy, jako tomu bylo ve staré právní úpravě.99 Prekluzivní lhůta tedy počne běžet od účinnosti smlouvy a skončí po uplynutí jednoho roku. ,,V případě, že si strany ujednají pro uplatnění těchto práv lhůtu delší, není její část přesahující jeden rok, platným právním jednáním, tj. k části lhůty přesahující jeden rok se nepřihlíží." 100 Komentované ustanovení zákona zmiňuje tedy tento rozdíl v charakteru právní normy. Profesor Xxxxx ve svém komentáři uvádí, že se jedná o formu kogentního charakteru, naopak Xxxxxx a Xxxxx v odlišné publikaci101 považují úpravu v NOZ stále za dispozitivní, i když již výslovně neobsahuje možnost smluvního ujednání doby pro uplatnění práv z vedlejších ujednání.102 Své tvrzení podtrhují faktem: ,,že jiná vedlejší ujednání mohou být velmi různorodá, a nelze tedy zcela předvídat, jaká doba pro jejich trvání je praktická či z pohledu zájmů smluvních stran potřebná." 103 Tento názor zastávám i já, jelikož když je zde možnost úpravy vlastního vedlejšího ujednání, proč by zde nemohla být i možnost sjednání doby pro 99 §610 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 100 Tichý, X., Xxxxxxx P. J., Xxxxxxx, X. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2014, 365 s.
Jiná vedlejší ujednání. Je možné si dohodnout i jiná vedlejší ujednání, která nemají zvláštní úpravu v občanském zákoníku. Lze je platně dohodnout pouze v písemné formě. Podle zákona tato vedlejší ujednání platí do jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, je však možné se písemně dohodnout na jiné lhůtě.28 Mezi jiná vedlejší ujednání patří zejména právo zpětného prodeje, které vzniká dohodou o tom, že kupující má možnost v určité lhůtě prodávajícímu vrátit věc a to za stejných podmínek, za kterých kupující věc koupil nebo za jiných sjednaných podmínek. Je možno se také domluvit na tzv. koupě na zkoušku, kdy strany uzavřou smlouvu s podmínkou, že kupující má zkušební dobu na ověření si věci a poté předmět koupě schválí. V tomto případě musím upozornit, že ve zkušební době nezjišťujeme vady nebo jiné nedostatky, k tomu nám slouží záruční lhůta, ale vlastnosti věci. Dalším ujednáním může být tzv. výhrada lepšího kupce, kdy má možnost prodávající do určité (sjednané) doby odstoupit od smlouvy, pokud se objeví nový kupec s lepšími podmínkami pro prodávajícího.
Jiná vedlejší ujednání. (1) Účastníci mohou písemnou smlouvou dohodnout i jiná vedlejší ujednání mající povahu výhrad a podmínek připouštějících zánik právního vztahu založeného kupní smlouvou.
Jiná vedlejší ujednání. 4.2.4.1. Charakteristika jiných vedlejších ujednání v kupní smlouvě
Jiná vedlejší ujednání. Podle ust. § 610 OZ si účastníci mohou písemnou smlouvou dohodnout i jiná ved- lejší ujednání, která mající povahu výhrad a podmínek připouštějících zánik právního vzta- hu založeného kupní smlouvou. Pokud se účastníci nedohodnou jinak, zanikají tyto výhra- dy a podmínky nejpozději uplynutím jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, jestliže je prodávající v této lhůtě neuplatnil. Konkrétně se například jedná o výhradu zpětného pro- deje, výhradu odstoupení od prodeje, výhradu lepšího kupce, výhradu výměny, koupi na zkoušku, koupi podle zkoušky, koupi na obhlídku, aj.33 Možnost dohodnout výhrady a podmínky platí samozřejmě i pro smlouvy o převodu nemovitostí. Ustanovení má obdobný charakter jako rozvazovací podmínka, z jeho znění lze dovodit, že podmínku zániku právního vztahu při sjednání jiných vedlejších ujednání je uplatnění výhrad a podmínek prodávajícího vůči kupujícímu. Na druhé straně, i když to z daného ustanovení nevyplývá, nelze zřejmě vyloučit možnost sjednat i takové výhrady a podmínky, které by mohl kupující uplatnit vůči prodávajícímu. Zákon výslovně nestanoví, kterým okamžikem zaniká smlouva při uplatnění výhrady nebo podmínky. Lze usoudit, že se tak děje ex nunc k okamžiku oprávněného uplatnění výhrady nebo podmínky vůči druhé straně smlouvy.34 32 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 2. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s.1781. 33 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 2. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s.1792.