Common use of Judikatura Clause in Contracts

Judikatura. Smluvní pokuta může být sjednána pouze pro případ porušení smluvní povinnosti. Od- stoupení od smlouvy, ať již ze zákona nebo na základě ujednání účastníků, je výkonem práva, jež účastníku náleží, porušením smluvní povinnosti tedy být nemůže. Obecný závěr z toho plynoucí, že výkon práva pojmově nemůže být porušením smluvní povinnosti a ne- může tudíž založit nárok na zaplacení smluvní pokuty, se nutně vztahuje též na výpověď smlouvy. (NS 32 Cdo 4469/2010) Smluvní pokutu si mohou sjednat pouze smluvní strany pro případ porušení povinnosti vyplývající z jimi uzavřené smlouvy. Jinými slovy, smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel – dlužník hlavního (smluvní pokutou zajišťovaného) závazku. (NS 33 Cdo 498/2009) Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluv- ní pokutou utvrzený (srov. § 2048 obč. zák.), což znamená, že dlužník se zaplace- ním smluvní pokuty z plnění původní utvrzené povinnosti „nevymaní“ (jako u od- stupného), ale povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká „vedle“ původní povinnosti dlužníka (pro věřitele tedy představuje jakýsi „bonus“). Vzhledem k dispozitivitě tohoto ustanovení je však možné smluvně upravit opak, tedy že zaplacením smluvní pokuty utvrzovaná povinnost (porušená povinnost) zaniká. V takovém případě se hovoří o tzv. nepravé smluvní pokutě, která se velmi podobá odstupnému (§ 1992 obč. zák.), oba instituty však nelze zaměňovat, neboť mezi nimi existuje řada rozdílů. 324 Srov. Xxxxx, X. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstří- kem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 802. Zde je poměrně kuriózní, že důvodová zpráva mlčí o důvo- dech přijetí a aplikaci mnoha velmi zásadních nových právních institutů, ale v tomto případě „nabádá“ judikaturu k posuzování určitého typu ujednání jako inominátního. Účinky Způsobuje zánik pouze utvrzované povinnosti Způsobuje zánik celého závazku Porušení povinnosti Vždy vázána na porušení povinnosti Není vázáno na porušení povinnosti, smluvní strana jej může využít bez ohledu na porušení povinnosti druhou smluvní stranou Realizace Lze časově realizovat až po porušení povinnosti Odstupné lze zásadně (dispozitivní ustanovení) realizovat před započetím s plněním či před poskytnutím zálohy Zaplacením smluvní pokuty zaniká utvrzovaná povinnost dlužníka.

Judikatura. Smluvní pokuta může být sjednána pouze R NSČR 23 Cdo 1991/2008 Nárok na slevu z ceny díla odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami. Základem pro případ porušení smluvní povinnostizjištění výše slevy z ceny je hodnota vadného zboží (díla) oproti hodnotě bezvadného zboží (díla) ve sjednané době plnění. Od- stoupení od smlouvyVýchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, ať již ze zákona nebo závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, popř. snižují životaschopnost věci, a dále lze vzít v úvahu další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu. R NSČR 29 Cdo 2264/2008 Xxxxxx, že objednatel sám provede opravu díla (vadně) zhotoveného na základě ujednání účastníkůsmlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku a zhotovitel mu uhradí vynaložené náklady, je výkonem právav rovině právní plně možná. R NSČR 23 Cdo 3362/2007 Plní-li zhotovitel svoji povinnost z odpovědnosti za vady jejich částečným odstraněním, jež účastníku náležínásledně dojde ke změně nároku z vad díla poskytnutím slevy z ceny díla, porušením smluvní povinnosti tedy být nemůže. Obecný závěr z toho plynoucínelze dospět k závěru, že výkon práva pojmově nemůže být porušením smluvní povinnosti a ne- může tudíž založit odstraňováním vad, tj. (částečným) plněním, byl uznáván nárok na zaplacení smluvní pokutyslevu z ceny díla, neboť se nutně vztahuje též jedná o jiný nárok (plnění). R NSČR 23 Cdo 4167/2014 Za situace, kdy zhotovitel se odmítl zabývat odstraněním řádně reklamované vady díla, má objednatel právo na výpověď smlouvyslevu z ceny díla, i když si nechal vadu odstranit třetí osobou a o této skutečnosti před odstraněním vady zhotovitele neuvědomil. (NS R NSČR 32 Cdo 4469/2010) Smluvní pokutu si mohou sjednat pouze smluvní strany pro případ porušení povinnosti vyplývající 4980/2014 Jestliže zhotovitel nevyhoví důvodně uplatněnému požadavku objednatele na bezplatné odstranění vady díla opravou a náklady účelně a předvídatelně vynaložené na odstranění této vady převyšují slevu z jimi uzavřené smlouvy. Jinými slovyceny díla odpovídající této vadě, smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby jsou tyto náklady v postavení věřitel – dlužník hlavního (smluvní pokutou zajišťovaného) závazku. (NS 33 Cdo 498/2009) Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluv- ní pokutou utvrzený (srov. § 2048 obč. zákrozsahu převyšujícím slevu z ceny újmou reparovatelnou prostřednictvím náhrady škody.), což znamená, že dlužník se zaplace- ním smluvní pokuty z plnění původní utvrzené povinnosti „nevymaní“ (jako u od- stupného), ale povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká „vedle“ původní povinnosti dlužníka (pro věřitele tedy představuje jakýsi „bonus“). Vzhledem k dispozitivitě tohoto ustanovení je však možné smluvně upravit opak, tedy že zaplacením smluvní pokuty utvrzovaná povinnost (porušená povinnost) zaniká. V takovém případě se hovoří o tzv. nepravé smluvní pokutě, která se velmi podobá odstupnému (§ 1992 obč. zák.), oba instituty však nelze zaměňovat, neboť mezi nimi existuje řada rozdílů. 324 Srov. Xxxxx, X. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstří- kem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 802. Zde je poměrně kuriózní, že důvodová zpráva mlčí o důvo- dech přijetí a aplikaci mnoha velmi zásadních nových právních institutů, ale v tomto případě „nabádá“ judikaturu k posuzování určitého typu ujednání jako inominátního. Účinky Způsobuje zánik pouze utvrzované povinnosti Způsobuje zánik celého závazku Porušení povinnosti Vždy vázána na porušení povinnosti Není vázáno na porušení povinnosti, smluvní strana jej může využít bez ohledu na porušení povinnosti druhou smluvní stranou Realizace Lze časově realizovat až po porušení povinnosti Odstupné lze zásadně (dispozitivní ustanovení) realizovat před započetím s plněním či před poskytnutím zálohy Zaplacením smluvní pokuty zaniká utvrzovaná povinnost dlužníka.

Judikatura. Smluvní pokuta může Spory vycházející z mezinárodních distributorských smluv mohou být sjednána pouze pro případ porušení smluvní povinnostiprojednávány u různých národních soudů, a není proto k dispozici žádná databáze, z níž by se dalo vycházet. Od- stoupení od smlouvyZa pozornost zcela jistě stojí judikáty, ať již ze zákona nebo které se týkají otázky možnosti uplatnění Vídeňské úmluvy na základě ujednání účastníků, je výkonem práva, jež účastníku náleží, porušením smluvní povinnosti tedy být nemůže. Obecný závěr z toho plynoucí, že výkon práva pojmově nemůže být porušením smluvní povinnosti a ne- může tudíž založit nárok na zaplacení smluvní pokuty, se nutně vztahuje též na výpověď distributorské smlouvy. (NS 32 Cdo 4469/2010) Smluvní pokutu si mohou sjednat pouze smluvní strany Judikatura věnující se Vídeňské úmluvě je soustřeďována především na webových stránkách UNCITRAL, kde je možno v ní volně vyhledávat. Vztah mezi Vídeňskou úmluvou a distributorskými smlouvami jsem nastínila následujícími judikáty. Dne 21. 7. 1997 rozhodoval o sporu z mezinárodní distributorské smlouvy federální soud Spojených států amerických pro případ porušení povinnosti vyplývající z jimi uzavřené jih New Yorku. V daném případě byl žalobce společnost s domicilem v Austrálii a žalovaným společnost s domicilem v USA. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena distributorská smlouva, kdy žalovaný měl distribuovat zboží žalobce na území Severní Ameriky. Žalovaný objednal zboží, ale nezajistil dokumentární akreditiv dle smlouvy. Jinými slovy, smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel – dlužník hlavního (smluvní pokutou zajišťovaného) závazku. (NS 33 Cdo 498/2009) Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluv- ní pokutou utvrzený (srov. § 2048 obč. zák.), což znamená, že dlužník se zaplace- ním smluvní pokuty z plnění původní utvrzené povinnosti „nevymaní“ (jako u od- stupného), ale povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká „vedle“ původní povinnosti dlužníka (pro věřitele tedy představuje jakýsi „bonus“). Vzhledem Žalobce jej k dispozitivitě tohoto ustanovení je však možné smluvně upravit opak, tedy že zaplacením smluvní pokuty utvrzovaná povinnost (porušená povinnost) zaniká. V takovém případě se hovoří o tzv. nepravé smluvní pokutě, která se velmi podobá odstupnému (§ 1992 obč. zák.), oba instituty však nelze zaměňovat, neboť mezi nimi existuje řada rozdílů. 324 Srov. Xxxxx, X. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstří- kem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 802. Zde je poměrně kuriózní, že důvodová zpráva mlčí o důvo- dech přijetí a aplikaci mnoha velmi zásadních nových právních institutůtomu opakovaně vyzval, ale v průběhu času na nápravy upadl žalovaný do konkursu. V tomto případě „nabádá“ se žalobce domáhal uplatnění úpravy Vídeňské úmluvy přednostně před úpravou konkursního práva v USA. Soud rozhodl, že se Vídeňská úmluva na závazky z této smlouvy nevztahuje, protože se jedná o smlouvu distributorskou, nikoliv kupní. V komentáři tohoto judikátu autorka Xxxxxxxx X. Xxxxx namítá, že argumentace soudu USA není zcela správná, protože se soud nezabýval konkrétními ustanoveními Vídeňské úmluvy, judikaturou ani odbornou literaturou a své tvrzení nepodepřel konkrétními ustanoveními. Dle autorčina komentáře je nutné v argumentaci soudu uvést konkrétní podmínky pro určení kupní smlouvy dle Vídeňské úmluvy a není dostačující vycházet z obecného vnímání pojmu v praxi. Přes tuto zjevnou vadu však došel soud ke správnému závěru, že distributorská smlouva se jako celek neřídí Vídeňskou úmluvou. Ke stejnému závěru došel i rozhodčí soud při Mezinárodní obchodní komoře v Paříži v kauze vedené pod číslem 8611/HV/KV a soudu dalších států. V judikátu ze dne 17. 7. 1997, jehož autorem je Maďarský soud v Budapešti, vyplývá jiný závěr. V tomto případu je žalobcem kanadská společnost a žalovaným maďarská společnost. Mezi těmito společnostmi byla uzavřena distributorská smlouva na dobu určitou, která vypršela. Mezi společnostmi následně proběhla komunikace, v níž se strany domluvily na prodloužení distributorské smlouvy. Následně žalovaný nedoručil žádané zboží a žalobce se domáhal náhrady škody, která mu tím byla způsobena. V tomto případě se jednalo o spor z jedné konkrétní dodávky zboží, a proto se uplatnila Vídeňská úmluva k posouzení nároku na náhradu škody. Dle rozhodnutí soudu mezi stranami nevznikla jasná smlouva, a proto není na náhradu škody nárok podle Vídeňské úmluvy, kde je toto upraveno v článku 19 odstavec 3. V tomto případě soud posuzoval existenci akceptace nabídky a estoppel. V judikatuře národních soudů je také možno nalézt rozhodnutí týkající se jiných otázek mezinárodních distributorských smluv, v nichž se soudy často věnují již konkrétní aplikací národních norem. Nepovažuji za nutné se zabývat jednotlivými ustanoveními různých právních řádů, proto zde tuto judikaturu k posuzování určitého typu ujednání jako inominátního. Účinky Způsobuje zánik pouze utvrzované povinnosti Způsobuje zánik celého závazku Porušení povinnosti Vždy vázána na porušení povinnosti Není vázáno na porušení povinnosti, smluvní strana jej může využít bez ohledu na porušení povinnosti druhou smluvní stranou Realizace Lze časově realizovat až po porušení povinnosti Odstupné lze zásadně (dispozitivní ustanovení) realizovat před započetím s plněním či před poskytnutím zálohy Zaplacením smluvní pokuty zaniká utvrzovaná povinnost dlužníkanebudu více rozvádět.

Judikatura. Smluvní pokuta V EXEKUČNÍCH VĚCECH Podle ustanovení § 1 odst. 1 exekučního řádu je soudní exeku- tor fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Podle odstavce 2 to- hoto ustanovení v rámci pověření exekutorským úřadem soud- ní exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů (dále jen „exekuční činnost“) a další činnost podle tohoto zákona. Podle ustanovení § 28 věty druhé exekučního řádu se úkony soudní- ho exekutora považují za úkony exekučního soudu. Z citovaných ustanovení vyplývá, že soudní exekutor při prová- dění exekuce vykonává pravomoc svěřenou mu předpisy veřej- ného práva. Je na něj delegována část státní moci, jejímž nosi- telem je při soudním výkonu rozhodnutí soud, tedy pravomoc nuceně vykonávat exekuční tituly. Úkony soudního exekutora při provádění exekuce se považují za úkony exekučního soudu. Rozhodnutí soudního exekutora tedy v případech, kdy je po- volán k rozhodování, je postaveno na roveň rozhodnutí soudu prvního stupně. Soudní exekutor, jemuž byl v trestním řízení před 1. 1. 2013 pravomocně uložen trest zákazu činnosti – spočívající v zákazu výkonu činnosti soudního exekutora –, nemohl ode dne právní moci tohoto rozhodnutí exekuční činnost a další činnost podle exekučního řádu vykonávat (§ 1 odst. 2 exekučního řádu); či- nil-li by tak přesto, neměl by již k tomu pravomoc a jakékoliv jím vydané rozhodnutí by bylo nezákonné (představovalo by nulitní akt aplikace práva). Plnění dluhu ve splátkách je v podstatě plněním po částech s tím rozdílem, že výše a splatnost jednotlivých splátek je pře- dem určena. Při plnění ve splátkách jde vlastně o dvojí dobu splatnosti. Jednak je stanovena doba plnění jednotlivých splátek a zároveň doba splatnosti celé pohledávky je určena poslední splátkou. Závazek pak zaniká postupně, tak jak jsou splátky plněny a prodlení dlužníka se posuzuje u každé splát- ky zvlášť. Součástí podmínek splatnosti jednotlivých splátek může být sjednána pouze pro případ porušení smluvní povinnosti. Od- stoupení od smlouvy, ať již ze zákona nebo na základě ujednání účastníků, je výkonem práva, jež účastníku náleží, porušením smluvní povinnosti tedy být nemůže. Obecný závěr z toho plynoucíi určení, že výkon práva pojmově nemůže být porušením smluvní povinnosti pro nesplnění některé splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou. Splatnost celé pohledávky (tzv. ztráta výhody splátek) nena- stává přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda toto právo uplatní, tedy zda vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku, popř. zda podá u soudu žalobu na plnění. V každém případě může své právo uplatnit pouze do splatnosti nejbližší další splátky. Pokud tak neučiní a ne- dlužník řádně a včas příští splátku zaplatí, může tudíž založit nárok na zaplacení smluvní pokuty, se nutně vztahuje též na výpověď smlouvyvěřitel vymáhat jen nezaplacenou jednu splátku. (NS 32 Cdo 4469/2010) Smluvní pokutu si mohou sjednat pouze smluvní strany pro případ porušení povinnosti vyplývající z jimi uzavřené smlouvy. Jinými slovy, smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel – dlužník hlavního (smluvní pokutou zajišťovaného) závazku. (NS 33 Cdo 498/2009) Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluv- ní pokutou utvrzený (srov. § 2048 obč. zák.), což Nesplnění některé splátky znamená, že splátka nebyla uhraze- na v době splatnosti, tedy, že se dlužník dostal s úhradou této splátky do prodlení. Účelem institutu ztráty výhody splátek tedy není ochrana věřitele pouze pro případ, že dlužník do- hodnutou splátku neuhradí vůbec, ale i pro případ, že dohod- nutou splátku neuhradí řádně a včas, tj. v době její splatnosti. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že je-li dlužník v prodlení s úhradou dohodnuté splátky v den její splatnosti, může věři- tel žádat o zaplacení celé pohledávky (až) do splatnosti nejblí- že příští splátky, aniž by bylo rozhodné, zda dlužník splátku, se zaplace- ním smluvní pokuty kterou byl v prodlení, po její splatnosti uhradil. Tento závěr pro exekuční řízení znamená, že byla-li výhoda ztráty splátek sjednána v notářském zápise s doložkou vyko- natelnosti, může se osoba oprávněná v době do splatnosti nej- blíže příští splátky domáhat exekučním návrhem uspokojení celé pohledávky s příslušenstvím, i když osoba povinná splát- ku, s níž byla v prodlení, po její splatnosti uhradila. Z podmínek, na něž lze vázat splnění povinnosti povinného z plnění původní utvrzené povinnosti „nevymaní“ exekučního titulu, přichází v úvahu jako předpoklad jeho vykonatelnosti podmínka odkládací (jako u od- stupnéhona jejím splnění závisí, zda nastanou předpokládané právní následky rozhodnutí či jiného exekučního titulu). Protože při rozhodování o nařízení exekuce soud rozhoduje zpravidla bez slyšení povinného a bez jednání na základě vlastních zjištění, nemůže zkoumat, zda je podmínka, na kterou je vznik právních následků rozhodnutí vázán, splněna či nikoli. Splnění podmínky proto musí oprávněný doložit (prokázat) již při podání návrhu na nařízení exekuce, a to způsobem v zákoně uvedeným Není-li splnění podmínky doloženo (pro- kázáno), ale povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká „vedle“ původní povinnosti dlužníka nelze exekuci nařídit a takový návrh musí být za- mítnut. Nedostatek ochoty povinného písemně potvrdit spl- nění podmínky případně poskytnout součinnost potřebnou k ověření soukromé listiny, nečiní oprávněného bezbranným; prostředkem, jak takový nedostatek ochoty povinného od- stranit, je pro oprávněného žaloba o určení, že se podmínka splnila. Okolnost, že věřitel má vůči jednomu z manželů vymahatel- nou pohledávku, sama o sobě nezakládá jeho naléhavý práv- ní zájem ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. (pro věřitele tedy představuje jakýsi „bonus“ve znění účinném do 31. 12. 2013) na určení, že věc, která na základě uzavřené smlouvy o zúžení společného jmění manželů připad- la do výlučného vlastnictví druhého manžela, je ve společném jmění manželů. Mohou-li se manželé (každý z nich) na smlouvu o zúžení spo- lečného jmění manželů odvolat vůči věřiteli (nebo jiné třetí osobě), jen – jak vyplývá z ustanovení § 143a odst. 4 staré- ho občanského zákoníku1 –, jestliže je věřiteli (nebo jiné třetí osobě) znám obsah smlouvy o zúžení společného jmění man- želů, znamená to zejména, že smlouva o zúžení společného jmění manželů je právně účinná vůči věřiteli jen tehdy, byla- 1 Obdobné ustanovení nalezneme i v novém občanském zákoníku (usta- novení § 718 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Vzhledem k dispozitivitě tohoto ustanovení je však možné smluvně upravit opak-li manželi uzavřena (stala-li se mezi manželi účinnou) dříve, tedy než vznikla věřiteli pohledávka (vůči jednomu z manželů), a jestliže již v té době byl věřiteli také znám obsah smlouvy o zúžení společného jmění manželů, jakož i to, že zaplacením smluvní pokuty utvrzovaná povinnost nemůže být vůči věřiteli právně účinná smlouva o zúžení společného jmění manželů, která byla manželi uzavřena (porušená povinnoststala se mezi manželi účinnou) zanikáteprve poté, co věřiteli již vznikla jeho pohledávka (vůči jednomu z manželů). Stav relativní bezúčinnosti smlouvy nastává přímo ze zákona (ex lege). Vyplývá z toho (mimo jiné) to, že věřitel vymahatel- né pohledávky, která mu vznikla vůči jednomu z manželů dří- ve, než manželi byla uzavřena (stala se mezi manželi účinnou) dohoda o zúžení jejich společného jmění, má právo ji vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí (exekučního titulu) cestou exekuce také z majetku, který (původně) patřil do spo- lečného jmění manželů a který na základě smlouvy o zúžení společného jmění připadl manželu dlužníka, aniž by bezúčin- nost smlouvy musela být (vůči manželu dlužníka) určena pra- vomocným soudním rozhodnutím. V takovém případě exekučním řízení se hovoří o tzv. nepravé smluvní pokutě, která se velmi podobá odstupnému (§ 1992 obč. zák.), oba instituty však nelze zaměňovat, neboť mezi nimi existuje řada rozdílů. 324 Srov. Xxxxx, X. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstří- kem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 802. Zde je poměrně kurióznínepřihlíží k tomu, že důvodová zpráva mlčí povinný a jeho manžel mezi sebou uzavřeli smlouvu, kterou zúžili rozsah své- ho společného jmění manželů stanovený zákonem. Znamená to, že při provádění exekuce lze postihnout též majetek, který je na základě smlouvy povinného a jeho manžela o důvo- dech přijetí zúžení roz- sahu jejich společného jmění ve výlučném vlastnictví manžela povinného, a aplikaci mnoha velmi zásadních nových právních institutůže právní postavení oprávněného (věřitele) je za těchto okolností stejné jako v případě, ale v tomto případě „nabádá“ judikaturu k posuzování určitého typu ujednání jako inominátníhokdy by smlouva o zúže- ní rozsahu společného jmění manželů nebyla uzavřena. Účinky Způsobuje zánik pouze utvrzované povinnosti Způsobuje zánik celého závazku Porušení povinnosti Vždy vázána na porušení povinnosti Není vázáno na porušení povinnostiTím, smluvní strana jej může využít že soudem nebude určeno, že majetek, o který se zúžilo společné jmění povinného a jeho manžela, je součástí jejich společného jmění manželů, proto nemůže být ohroženo právo oprávněného (věřitele) a jeho právní postavení se bez ohledu na porušení povinnosti druhou smluvní stranou Realizace Lze časově realizovat až po porušení povinnosti Odstupné lze zásadně (dispozitivní ustanovení) realizovat před započetím s plněním či před poskytnutím zálohy Zaplacením smluvní pokuty zaniká utvrzovaná povinnost dlužníkatohoto určení ani nemůže stát nejistým.

Judikatura. Smluvní pokuta může být sjednána pouze pro případ porušení smluvní povinnosti. Od- stoupení od smlouvy, ať již ze zákona nebo na základě ujednání účastníků, je výkonem práva, jež účastníku náleží, porušením smluvní povinnosti tedy být nemůže. Obecný závěr z toho plynoucí[1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 2173/99 Na platnost smlouvy o dílo nemá vliv, že výkon práva pojmově nemůže být porušením smluvní povinnosti a ne- může tudíž založit nárok na zaplacení smluvní pokutybyla uzavřena v době, se nutně vztahuje též na výpověď smlouvykdy již byly některé práce provedeny. [2] Rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Odo 14/2001 Není-li předepsána nebo některým z účastníků požadována (NS 32 Cdo 4469/2010) Smluvní pokutu si mohou sjednat pouze smluvní strany pro případ porušení povinnosti vyplývající z jimi uzavřené smlouvy§ 272 odst. Jinými slovy, smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel – dlužník hlavního (smluvní pokutou zajišťovaného) závazku. (NS 33 Cdo 498/2009) Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluv- ní pokutou utvrzený (srov. § 2048 obč1 obch. zák.), což znamenápísemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně a zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle při uzavírání smlouvy. To, že dlužník účastníci písemně uzavřené smlouvy o dílo výslovně neprohlásili, že její součástí je i listina připojená ke smlouvě, v níž je vymezen předmět díla, nezpůsobuje neplatnost smlouvy, jestliže se zaplace- ním účastníci ústně dohodli, že předmětem smlouvy je dílo vymezené v této listině. Pozn.: Problematiku § 272 obchod. zák. upravuje § 1756–1758 občan. zák. [3] Rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Odo 50/2001 Jako zaviněné porušení povinnosti zakládající právo objednatele na zaplacení smluvní pokuty z plnění původní utvrzené povinnosti „nevymaní“ (jako u od- stupného), ale povinnost zaplatit jestliže účastníci smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku sjednali smluvní pokutu vzniká „vedle“ původní za zaviněné porušení povinnosti) lze zhotoviteli přičítat i zaviněné porušení povinnosti dlužníka jeho subdodavatelem. [4] Rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 835/2002 Součástí ceny je i daň z přidané hodnoty a clo, nevyplývá-li z dohody stran něco jiného. Není-li stranami dohodnuto něco jiného, nelze dohodnutou cenu díla zvyšovat o daň z přidané hodnoty. [5] Rozsudek Nejvyššího soudu 29 Odo 846/2003 Podle ustanovení § 542 odst. 1 obch. zák. lze výhradu vlastnického práva zhotovitele k nemovitosti zhotovované pro objednatele na základě smlouvy o dílo (pro věřitele tedy představuje jakýsi „bonus“)uzavřené ve smyslu § 536 a násl. Vzhledem k dispozitivitě tohoto ustanovení je však možné smluvně upravit opak, tedy že zaplacením smluvní pokuty utvrzovaná povinnost (porušená povinnost) zaniká. V takovém případě se hovoří o tzv. nepravé smluvní pokutě, která se velmi podobá odstupnému (§ 1992 občobch. zák.)) sjednat jen předtím, oba instituty však nelze zaměňovatnež došlo ke vzniku vlastnického práva objednatele ke zhotovovaným věcem. Je-li výhrada vlastnického práva zhotovitele k nemovitosti zhotovované pro objednatele na základě smlouvy o dílo (uzavřené ve smyslu § 536 a násl. obch. zák.) vázána jen na úplnou úhradu sjednaných záloh na cenu díla, neboť mezi nimi existuje řada rozdílůnemůže být zhotovitelem bez dalšího uplatněna poté, co mu v souvislosti s předáním díla vznikl nárok na cenu díla. 324 SrovPozn.: Problematiku § 542 až 545 obchod. Xxxxxzák. upravuje § 259–2603 občan. zák. [6] Rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 253/2005 Zhotovitel stavby je povinen při zhotovování díla při vynaložení minimální odborné péče rozpoznat v průběhu výstavby podstatnou vadu objednatelem předané dokumentace a na tuto vadu objednatele upozornit. [7] Rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 296/2005 Nepředá-li zhotovitel dílo objednateli způsobem ve smlouvě o dílo sjednaným, X. nenastane splatnost ceny díla a kol. Nový občanský zákoník objednatel není v prodlení s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstří- kem. Ostrava: Sagitúhradou ceny díla, 2012tudíž není ani povinen zaplatit smluvní pokutu, s. 802. Zde je poměrně kuriózní, že důvodová zpráva mlčí o důvo- dech přijetí a aplikaci mnoha velmi zásadních nových právních institutů, ale v tomto případě „nabádá“ judikaturu k posuzování určitého typu ujednání jako inominátního. Účinky Způsobuje zánik pouze utvrzované povinnosti Způsobuje zánik celého závazku Porušení povinnosti Vždy vázána na porušení povinnosti Není vázáno na porušení povinnosti, smluvní strana jej může využít bez ohledu na porušení povinnosti druhou smluvní stranou Realizace Lze časově realizovat až po porušení povinnosti Odstupné lze zásadně (dispozitivní ustanovení) realizovat před započetím s plněním či před poskytnutím zálohy Zaplacením smluvní pokuty zaniká utvrzovaná protože neporušil povinnost dlužníkazaplatit cenu díla ve lhůtě splatnosti.