Kontrola slučitelnosti dohod s právem Evropské unie. Přímo v primárním právu Evropské unie je obsaženo ustanovení, které dovoluje členským státům, Evropskému parlamentu, Radě či Komisi vyžádat si posudek ESD o slučitelnosti zamýšlené dohody se Smlouvami – myšleno je SFEU a SEU.138 „Jde o analogii principu předběžné kontroly ústavnosti mezinárodních smluv, které znají ústavy některých států (např. Francie, ČR).“139 V případě, že stanovisko vydané ESD zamítavé, nemůže zamýšlená dohoda vstoupit v platnost. Z toho vyplývá, že zamýšlená dohoda musí být zamítnuta, nebo musí dojít ke změněně ustanovení Smluv, které jsou se zamýšlenou dohodou v rozporu. Důležité je vymezit pojem „zamýšlená dohoda“. Dohoda se stává závaznou a nezměnitelnou teprve okamžikem jejího podpisu. Před podpisem jde pouze o záměr dohodu uzavřít. Má-li být dohoda změněna, „musí být zavržena a sjednána znovu celým opakovaným postupem včetně podpisu.“140 Otázkou, ve kterém stádiu sjednávání dohody je možné požádat ESD o kontrolu slučitelnosti s primárním právem, se již několikrát zabýval ESD. Například v případě Mezinárodní dohody o přírodním kaučuku byla žádost o stanovisko podána v době, kdy text dohody nebyl ještě plně dojednán. Předmět dohody byl tedy znám a bylo zahájeno její vyjednávání. ESD se v této věci vyjádřil tak, že předložený text je dostatečný k vytvoření kvalitního stanoviska.141 Další problém je formulace ustanovení, podle kterého „nemůže zamýšlená dohoda vstoupit v platnost.“142 Je nesmyslné vázat rozpor zamýšlené dohody s ustanovením Smluv na vstup dohody v platnost. Mnohem lepší by bylo jej vázat na její ratifikaci. Čl. 218 odst. 11 SFEU tak zakazuje Xxxx dát souhlas s uzavřením dohody, která je podle ESD neslučitelná s primárním právem Evropské unie. „Pokud by tento souhlas již dán byl a dohoda byla ratifikována, nelze jejímu vstupu v platnost dodatečně zabránit, neboť v tomto stadiu se již řídí výhradně ustanoveními dohody, nikoli projevy vůle smluvních stran.“143 Žádost o posouzení slučitelnosti zamýšlené dohody s primárním právem může obsahovat kromě otázek ohledně právního základu dohody také otázky o typu pravomoci (výlučná či sdílená – viz podkapitola „Pravomoc Evropské unie k uzavírání dohod“). Kromě výše popsané předběžné kontroly slučitelnosti dohod s primárním právem Evropské unie existuje také kontrola následná, která je představována možností podat žalobu na neplatnost rozhodnutí Rady o uzavření dohody. Při využití tohoto institutu může stěžovatel přímo vytýkat konkrétní rozpory mezi dohodou a primárním právem. „S...
