Kontext. Mechanismus pro spravedlivou transformaci přispívá k jedinému specifickému cíli, kterým je umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace, která spočívá v dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, v souladu s Pařížskou dohodou. Konkrétně se zaměřuje na zmírňování negativních dopadů odklonu od uhlí v nejohroženějších regionech, které budou v této souvislosti v nejbližších letech čelit největším socioekonomickým nebo environmentálním výzvám. V České republice se jedná o Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Oběhové hospodářství je jedním okruhů podpory Operačního programu Spravedlivá transformace (dále jen „OP ST“) jejichž prostřednictvím jsou naplňovány transformační cíle krajů, tak jak jsou naplánovány v Plánu spravedlivé územní transformace.
Kontext. V rámci svých transakčních služeb „Card Not Present“ („Bez přítomnosti karty“) provádí Obchodník opakovaný prodej, tj. pravidelný prodej zboží nebo služeb, které jsou hrazeny Kartami. Vzhledem ke specifické povaze podnikatelské čin- nosti Obchodníka se strany dohodly na následujících smluvních postupech pro přijímání Karet Obchodníkem, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení Smlouvy.
Kontext. Rozhodujícím faktorem při desambiguaci je samozřejmě kontext. Během výzkumu jsem však zjistila, že jak Google Translate, tak Xxxx Translator pracují s kontextem pouze v rámci věty, které je ukončena interpunkčním znaménkem, tedy tečkou, vykřičníkem či otazníkem. Toto poznání je klíčové, neboť přítomnost či nepřítomnost dalších vět, které by člověku pomohly lépe desambiguovat polysémní výraz, je pro tyto dva překladače bezvýznamná. I kdyby tedy překladače měly k dispozici kupříkladu stránku souvislého textu, určitou větu by přeložily stejně, jako kdyby pracovaly pouze s ní. Tuto skutečnost lze ověřit přidáváním dalších vět ke zkoumané větě či jejich odebíráním v překladačích. Je však obtížným úkol přesně určit, kterým slovem či slovy z kontextu se překladače při desambiguaci řídí. V některých případech totiž překladače zcela ignorují slova, o kterých by se dalo tvrdit, že by xxx s desambiguací pomohla, a zkoumaný výraz přeloží špatně. Výstižným příkladem takového případu je například věta: „Une juge de la Cour du Québec vient d’ acquitter cinq jeunes hommes, dont Xxxx Xxxxxxxxxx, après avoir conclu que les policiers avaient détenu arbitrairement ceux-ci.“ V této větě oba překladače shodně přeložily zkoumaný výraz „acquitter“ jako „zaplatit“ navzdory slovům „une juge“ („soudkyně“) a „la Cour“ („soud“), která zkoumanému výrazu předcházely. Je těžké určit, co překladače považovaly za vodítko k významu „zaplatit“. Vzhledem k velkým rozdílům v jednotlivých větách a počtu chybných překladů je dle mého názoru prakticky nemožné zjistit, které části vět ovlivňují proces desambiguace, jsou-li vůbec takové. Během výzkumu jsem několikrát narazila na skutečnost, že se zkoumaný polysémní výraz v jedné větě objevoval vícekrát než jednou. Jak je zmíněno v 3.5.2. Metody založené na strojovém učení a statistice, existuje teorie Jednoho významu na text (One Sense per Discourse). Pokud by se překladače touto teorií řídily, měly by v rámci jedné věty přeložit jeden polysémní výraz pokaždé stejně. Ve skutečnosti však tomu tak vždy není. Příkladem může být věta: „Lors de la souscription au Service, le Client est invité à choisir la périodicité de ses paiements ( règlement de la totalité lors de la souscription du Service / règlement par mensualités).“ Zkoumaný výraz „règlement“ se zde objevuje dvakrát. Google Translate ho přeložil jako „vyplacení“ a „platba“ a Bing Translator přeložil první výskyt jako „regulace“ a zatímco druhý jako „platba“. Na odlišné překlady jednoho výrazu v...
Kontext. Důvody pro toto Dílo: rozšíření povědomí o mezinárodních závazcích České republiky v oblasti lidských práv zejména mezi odbornou veřejnost a snazší dostupnost pramenů i informací k tomuto tématu. (Nyní často nedostupné či jen v cizích jazycích, roztříštěně na mnoha místech.) Typickými návštěvníky jsou primárně odborníci v oblasti práva, právní profesionálové. Jedná se o soudce, asistenty soudců, advokáty, advokátní koncipienty, státní úředníky, tvůrce legislativních návrhů (legislativce), státní zástupce, právníky z neziskových organizací (NGO). Sekundárně budou návštěvníky také akademici, VŠ studenti práva, novináři. Xxxxxx, asistenti soudců, advokáti, koncipienti a NGO právníci na webu primárně hledají odborné zdroje a nejvýznamnější judikaturu při rešerších ke svým dílčím odborným tématům. Využijí tedy zejména vyhledávání v databázi judikatury, webové sekce factsheets a mezinárodní úmluvy. Legislativci na webu primárně řeší, zda jimi vytvářený legislativní návrh splňuje požadavky na ně kladené mezinárodními lidskoprávními závazky České republiky. Tyto informace si primárně ověřují v tzv. manuálu slučitelnosti. Státní úředníci i další cílové skupiny využijí přehlednou orientaci a vyhledávání v mezinárodních úmluvách při rešerších ke svým dílčím tématům. Všechny cílové skupiny ocení stručné aktuality k dílčím tématům, které jsou snadno viditelné a přístupné. Cílovou zemí je Česká republika a používaný jazyk čeština. (Projekt je spolufinancován z Norských fondů, které se zaměřují na zvyšování znalostí o problematice lidských práv v České republice.) Objednatel je státní institucí. Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy a přispívá k fungování státní správy. Kancelář vládního zmocněnce (KVZ) se zabývá problematikou lidských práv na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a snaží se přispívat k jejich ochraně a naplňování. Obecné představení činností KVZ na webu xxxxxxx.xx (xxxxx://xxxxxxx.xx/xxx/xxx/xxxxxxxxx). Vydáváme Zpravodaj KVZ (xxxxx://xxxxxxx.xx/xxx/xxx/xxxxxxxxx-xxx). Provozujeme vyhledávací databázi (xxxx.xxxxxxx.xx). Subjekty s obdobným zájmem či náplní práce ("konkurenční" weby a databáze ve smyslu, že s nimi pracují stejné cílové skupiny, na něž cílí i budoucí lidskoprávní portál): - Ústavní soud (web a databáze); - NSS (web a databáze); - NS (web a databáze);
Kontext. Již osm měsíců funguje v ČR elektronická evidence tržeb (EET) - opatření ke zlepšení a narovnání podnikatelského prostředí a k efektivnímu výběru daní. Od počátku příprav EET se počítalo se zavedením podpůrného nástroje, který by pozitivně motivoval zákazníky k braní účtenek od podnikatelů. Jako nejvhodnější byla zvolena účtenková loterie. Při přípravě účtenkové loterie se Ministerstvo financí inspirovalo zkušenostmi ze zahraničí - například ze Slovenska, Chorvatska nebo Malty.
Kontext. V rá mci svých tran sak čních sl užeb „Car d Not P resenr ( .Bez p řítomnosti kar ty") provádí O bchodník opakovaný prodej, tj. pravidelný p rodej z boží nebo služeb. které jsou hrazeny K artami. Vzhledem ke speci fické povaze podnikatelské čin nosti O bchodníka se strany dohodly na následujících smluvních postupech pro přijímáni Karet O bchodní kem. aniž jsou dot čena ostatní ust anovení S mlo uvy.
Kontext. MČ Praha Lipence za posledních třicet let prošla dramatickými změnami, které jsou charakteristické pro dynamicky neřízený rozvoj území v oblastech s velkým zájmem o bydlení na periferii a v okolí velkých metropolí, jako je tomu v případě Lipenců a hlavního města Prahy. V tomto období došlo k více jak dvojnásobnému nárůstu obyvatel, jehož průvodním jevem byla masivní a leckdy divoká výstavba objektů bydlení a výsledkem přetížená a nedostatečná kapacita infrastruktury a občanské vybavenosti. Neméně důležitou změnou byla celková změna charakteru obce (původně vesnického) na předměstí metropole, kde se mezi sebou mísí starousedlíci a novousedlíci s rozdílným životním stylem. Proto v MČ Praha Lipence vzniká také potřeba posílení sounáležitosti a participace na rozvoji jak u starousedlíků, tak u nových obyvatel. Základním koncepčním, systémovým a strategickým pilířem a nástrojem rozvoje území, který MČ Lipence vítá je právě zpracování kvalitního Strategického plánu rozvoje s koncepční rozvahou se zapojením široké, odborné i laické, veřejnosti. Příprava strategického plánu rozvoje s koncepční rozvahou vzniká v rámci projektu „Koordinátoři participativního plánování: pilotní program“, který je realizován ve spolupráci mezi IPR, 12 pražskými městskými částmi (včetně MČ Praha Lipence), Magistrátu hl. m. Prahy a Technickou správou komunikací (TSK). Realizace pilotního programu spočívá především ve vytvoření nové pozice koordinátora/koordinátorky participativního plánování ve 12 městských částech. V každé ze dvanácti zapojených městských částí budou realizovány dva až tři pilotní projekty participativního plánování (např. příprava projektové dokumentace pro rekonstrukci ulice, revitalizaci parku či náměstí, příprava strategie nebo akčního plánu), které by měly využít vytvořených kapacit a dodatečné podpory IPR. Pilotní projekt přináší v pražských podmínkách určitou revoluci v oblasti plánování, přípravy investic, projektů a strategií. Cílem pilotního projektu je otestovat program koordinace participativního plánování, který by měl Praze v dlouhodobém měřítku přinést zkvalitnění výkonu veřejné správy v oblasti plánování a koordinace projektů městského rozvoje a propojení několika úrovní územního plánování, napříč institucemi, zájmovými skupinami a dalšími dotčenými skupinami, zejména ve dvou oblastech:
Kontext